Pondělí začíná v sobotu
Arkadij Strugackij , Boris Strugackij
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/30472/bmid_pondeli-zacina-v-sobotu-Gwx-30472.png
4
289
289
Mladý programátor Privalov přijíždí do severského městečka Solovec, kde se má sejít se svými kamarády a užívat si dovolenou. Místo toho je odvlečen do Výzkumného ústavu čar a kouzel a stává se mágem. Mluvící sklerotický kocour, slabozraká kouzelná rybka (vlastně štika) a čarodějnice Naina, něco mezi exponátem a správcovou, se stávají součástí Privalovova života. A protože se nacházíme na půdě výzkumného ústavu Akademie věd, jsou všechny záležitosti rozebírány, katalogizovány, zpracovávány a publikovány svérázným způsobem…... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1984 , Lidové nakladatelstvíOriginální název:
Понедельник начинается в субботу (Poněděľnik načinajetsja v subbotu), 1965
více info...
Přidat komentář
Milujem túto knihu. Cítiť z nej komunizmus, no to nevadí. Je mega vtipná a úvodný popis uvádza, že je to rozprávka pre mladších vedeckých pracovníkov.. Informatik Saša po ceste na stretnutie s priateľmi stretáva dvoch podivinov, ktorí mu ponúknu prácu vo výskumnom ústave a nocľah v ubytovni. Saša veľmi rýchlo zistí, že ústav ani ubytovňa nie sú len nejaké obyčajné miesta. Sprevádzame ho počas troch samostatných pribehov jeho zoznámením sa s prácou v ústave a postupne s dvomi výraznými udalosťami. V knihe je perfektne a s humorom posplietana mytológia a sci-fi. Hodil by sa jej však novší preklad a moderné grafické spracovanie. Šašov doslov na konci je TOP. Ako keď nejaké sci-fi sprzni vedu a postavy a skutočný vedec sa snaží dať veci na pravú mieru. Vysvetlivky z konca knihy by som dala pod čiaru na stranu, kde je pojem, s poznámkou, či sa jedná o pojem fiktívny alebo reálny. Inak to bolo super. Hlavne kocúr Vasilij. Chcela by som viac príbehov o VÚVČAKu. Škoda, že autori už nežijú.
Kniha začíná jakousi školní anekdotou -
Učitel: Děti napište si větu: "Bláznivá ryba seděla na větvi."
Žák: Copak ryby sedí na větvích?
Učitel: Vždyť říkám, že byla bláznivá.
Hmm. A to vlastně charakterizuje celou knihu.
Než jsem ji začal číst, byl jsem připraven, dle uveřejněných komentářů, na vtipnou ironizující satirickou smršť, plnou narážek, jinotajů a meziřádkových dvojsmyslů, kdy jen sotva budu potlačovat záchvaty smíchu a když ne to, tak alespoň budu mít koutky úst neustále pozvednuty do úsměvu a budu se těšit, při odkládání knihy, na její další stránky.
Noo...ale popravdě řečeno, tak celou knížku jsem přečetl s tváří pokerového hráče, který navíc velice brzy zjistí, že mu vůbec nejde karta a bude brzo oškubán. Satirické narážky, které v knize bezpochyby jsou, mě svou pointou bezpečně míjely. U dvojsmyslů jsem většinou nepochopil už jejich jednosmysl a tak se pro mě kniha stala vlastně jedním velkým jinotajem, který jsem ale pohříchu rozluštit vůbec nedokázal. Jediné na co jsem se těšil, když jsem knížku před spaním odkládal, tak bylo to, aby už byl konec. Neprozřetelně jsem se totiž asi v půlce zařekl, že to dočtu stůj co stůj. Bohužel absence sebekázně a i statečnosti mě přivedla na scestí a posledních asi osmdesát stran jsem četl způsobem co strana, tak čtyři až šest řádků. A to proto (dovolím si parafrázovat Cimrmany), že jsem byl zvědavý, zda je zbytek taky tak slabý jako předchozí část. Bezděky mě napadá, že pokud by u této knížky fungovalo něco jako v sitcomech ten umělý smích, který méně chápajícím divákům označí vtipné místo, které by jinak přešli bez reakce, tak bych se třeba zasmál i já.
Každopádně se v knize určitě skrývá pořádný kus humoru, který je ovšem ukryt tak dovedně, že se mi ho najít vůbec nepodařilo.
Podobně na mě působil Šňupec od Terryho Pratchetta a tak je možné, že se všichni zeměplošní pratchettisti budou pohybovat při čtení na hraně extáze.
Dávám dvě hvězdy. Především proto, že jsem si vědom své přirozené hlouposti, která mi brání pochopit hlubší smysl děl, které přesahují můj úzký obzor. Dále pak proto, že Šňupci jsem dal jednu hvězdu a tohle je o nepatrný šňupec lepší. A taky proto, že to napsali dva a tak má každý z autorů ode mne vlastně jen hvězdu jednu...
Geniální kniha. Zatím jsem ji přečetl jen dvakrát, ale určitě mne objevování jinotajů a narážek ještě čeká. Kdovi, třeba opráším ruštinu a zkusím originál. Zatím vede pasáž o věznění nesmrtelného Kostěje.
Každých pár let po téhle knížce sáhnu a pokaždé se bavím stejně dobře a pokaždé si všimnu nějakého detailu, který mi předtím unikl. Je to báječný rozbor známých pohádek naroubovaný na satiru na byrokracii státních institucí. Zkratka CHANAKUNO se stala trvalou součástí mého slovníku a dávám si pozor, abych v noci nemlaskala :-)
Originální,satirické,mnohovrstevnaté. Kontramace,soudruzi,mágové a papoušek. Bylo toho tam tolik,někdy si některé knížky říkají o druhé přečtení hned a tahle za to vážně stojí. Příště tedy budu pozorně hledat,asi si to poté dám všechno víc do nějakých souvislostí a nebo taky ne :-) Absurdum - Ničevo.
Tuhle knížku už od mala miluju, ale jak tak čtu ty komentáře, někde se zkusím kouknout i po originále.
"A vy osobně věříte v přízraky?" zeptal se lektora jeden z posluchačů.
"Samozřejmě ne," odpověděl lektor a pomalu se rozplynul ve vzduchu.
Přiznám se, že po prvních sto stranách jsem knihu odložila s tím, že ji nedočtu, ale pak jsem měla mezi čtením "hluché místo" a tak jsem po ní znovu sáhla. A udělala jsem dobře. Příběh se opět začal odvíjet a začal mě bavit. ořád jsem v něm něco nacházela, ani chvíli jsem se nenudila. A jako u předchozí přečtené knihy Strugackých Les, jsem na konci měla pocit, že musím začít znovu od začátku.
Kniha osciluje mezi naprosto geniálním rozborem pohádkového žánru a nesourodou vatou. Každopádně jedna z nejpozoruhodnějších knih, jaké jsem kdy četl. 80%
Vynikající satira na mytologii. Vřele doporučuji všem milovníkům vtipných příběhů s pointou a hlubší myšlenkou.
Geniální!!! Každý, kdo je obeznámen s ruskou mytologií a pohádkami se musí smát na každé stránce. Dokonalý absurd a ten nejtajemnější humor. Příběh se nám odehraje tak jak je popisován v první kapitole a dál už jde jen navazování a dá se říct i jistý druh životopisu jistého pozorovatele nečekaných událostí, na které si sic už zvykl, ale pořád se objevují nové a nové. Jedna z nejlepších knih , jaké jsem kdy četl!!! Vrchol ruské geniality!!!
PeS: Překlad je opravdu otřesný. Ruské knihy mají své kouzlo v rozsáhlém jazykoslovníku, slovními hříčkami a vysměchy aktuálním ruským problémům, což samozřejmě nikdo jiný nechápe. Takže v originále dostáváme НИИЧяВо (doslovný překlad: NIIC) a v překladu ubohé Naučno-Výzkumný Institut Čarodějství a Kouzel, z toho vyplívá NVIČK. Už teď to zní trapně.
Moje stálice. Tuhle věc mám mnoho let a vždy tak po pěti rocích si ji dám znovu. Nějakou dobu jsem pracovala v akademickém prostředí jako střední kádr a to jsem Pondělí začíná v sobotu ocenila ještě víc. Vztahy mezi podivínskými kolegy a lehce nezemské prostředí jsem zažila na vlastní kůži...
Skvělá kniha, mám ji moc ráda, četla jsem ji mockrát a pokaždé se skvěle bavím.
I když některé jinotaje s narážkami na sovětskou realitu už dnešním mladším čtenářům, kteří nepamatují u moci komunisty, asi moc neřeknou...
V téhle knize citují S. upanišady a bhagavadgítu, respektive je cituje sklerotický kocour... A Vůčako je pojem, ikdyž asi víc o něm bylo v Pohádce o trojce. Každopádně občas se hrůzou pozoruji jestli mi nerostou chlupy z ucha (příznak duševního úpadku x)
Tuhle knihu miluju, ale má to háček. Mám ji v originále. Protože jsem chtěla, aby si ji přečetli moji ruštinu příliš nemilující synové, koupila jsem si tenhle překlad. A když jsem to četla, skoro mě kleplo. A tak jsem díky dobrým vztahům s knihkupcem milý překlad zase vrátila - konec konců, když na to přijde, ať si ti moulové zopakují azbuku.
2 krát som to čítal, 2x som sa excelentne bavil. Vtipné, absurdné, výborné. Možno nie pre každého, ale ja si to určite ešte raz zopakujem...