Nie je čo závidieť: Život bežných ľudí v Severnej Kórei
Barbara Demick
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/521769/bmid_nie-je-co-zavidiet-zivot-beznych-lu-A26-521769.jpeg
5
403
403
Severná Kórea je dokonalým zhmotnením orwellovskej antiutópie z románu 1984. Milióny Kórejčanov a Kórejčaniek však žije túto surreálnu realitu ako svoju každodennosť a navyše – mnohí z nich sú presvedčení o tom, že zvyšku sveta naozaj nemajú čo závidieť. Pretože sami žijú v raji. A presne o tom je táto kniha. Režim Kórejskej ľudovodemokratickej republiky nastolený v roku 1945 je nepochybne najtvrdším a najtotalitnejším systémom v súčasnom svete. Americká reportérka Barbara Demick nás vo svojej knihe Nie je čo závidieť pozýva na exkurziu do životov obyčajných Kórejčanov a Kórejčaniek, do ich obyčajnej každodennosti, o ktorej väčšina z nás nemá ani poňatia. A práve cez príbehy tých najobyčajnejších preniká Barbara Demick severokórejskému režimu hlboko pod kožu. Kniha zachytáva chaotické obdobie po smrti Kim Ir-sena, keď sa k moci dostal jeho syn Kim Čong-Il a v krajine nastal nepredstaviteľný hladomor, ktorý zabil pätinu obyvateľstva a zásadne zvýšil počet ilegálnych utečencov z tohto komunistického raja. Barbara Demick skladá portrét Severnej Kórey z príbehov šiestich hrdinov a hrdiniek z mesta Čongdžin, ktorým sa napokon podarilo z krajiny utiecť. Rozpráva o vplyve propagandy, o falšovaní reality, o sile zvyku, ktorá je často mocnejšia ako zdravý rozum. Barbara Demick, prvá šéfka redakcie Los Angeles Timesv Pekingu, strávila pri práci na tejto knihe šesť rokov. Na základe rozhovorov s utečencami, prepašovaných fotografií či videozáznamov zrekonštruovala život v krajine, ktoré nie je dostupné pre nikoho, okrem jeho obyvateľov. A ponúka nám zároveň aj pozoruhodný portrét Čongdžinu, tretieho najväčšieho severokórejského mesta. Každodennou severokórejskou realitou je bezhraničné uctievanie vodcu a strany, práca za mizernú alebo žiadnu mzdu a všadeprítomný strach. Kto neudáva, bude udaný. Kto neutečie, zomrie vo falošnej viere, že svoj život prežil v raji.... celý text
Literatura faktu Příběhy Žurnalistika, publicistika
Vydáno: 2023 , AbsyntOriginální název:
Nothing to Envy: Ordinary Lives in North Korea, 2009
více info...
Přidat komentář
Kniha je skvělá, výborně napsaná, o to víc zamrzí, že v ní jsou zjevné nesmysly, třeba ten, že se Jižní Korea v roce 1991 stávala největším vývozcem mobilních telefonů, možná tak o 10 let později, v roce 1991 ještě moc telefonů nebylo.
Každý, kdo si na náš zcela idylický život v ráji jménem Česká republika, stěžuje, by si měl přečíst tuto knihu. Peklo je Severní Korea, nejhorší země na světě. A to, že se válečný zločinec Putin s tímto zavrženíhodným režimem spojil, jen dokresluje jeho obludnost.
Velice obsáhlá kniha několika různých příběhů obyčejných lidí, kteří si v terorstátě jménem KLDR vytrpěli své. Severní Korea je v podstatě skvělou antropologicko-psychologickou studií. Mnoho věcí, které zazněly v knize, si stále nedokážu představit a znějí až neuvěřitelně, každopádně mi stačil už jen "brrr" pocit, který jsem zažíval od začátku až do konce. Severní Korea je fascinující ve své zrůdnosti. Jednou se tam chci podívat. Příběhy, atmosféra, kultura a celý systém KLDR je popsán velmi detailně, Evropan se ale nejspíš moc nebude orientovat ve jménech jednotlivých protagonistů..tedy alespoň mně to dělalo problém :)
Velmi sugestivne a dobre popsane deni v KLDR. Mela jsem husi kuzi. Dalsi knihy o teto problematice uz cist nebudu. Tahle kniha v sobe ma vsechno podstatne a tisen tech lidi z ni cisi z kazde stranky.
skvela kniha s mnoha pribehy, necetla se lehce a cetla jsem ji vazne dlouho a prubezne se k ni vracela. Urcite doporucuji
Toto je zatiaľ najlepšia kniha, ktorú som z vydavateľstva Absynt čítal. Autorke sa podarilo spracovať skutočné príbehy ľudí, ktorí utiekli a vytvoriť komplexnú knihu, ktorá sa venuje prakticky všetkým aspektom bežného života v Severnej Kórei. Venuje sa dospievaniu, školstvu, zdravotníctvu, kultúre, sociálnemu systému, dozviete sa aj ako funguje čierny trh či k akým činom sú ľudia nútení, aby nezomreli od hladu. Táto kniha vám umožní nazrieť do krajiny odstrihnutej od zvyšku sveta a pomôže vám pochopiť mentalitu národa, ktorý sa takpovediac zasekol v 50. rokoch minulého storočia. Nie je čo závidieť som čítal viac ako mesiac. Nejedná sa totiž o žiadne čítanie na dobrú noc, naopak, je to opäť jedna z kníh, ktoré otvárajú oči a ktorú by som zaradil ako povinné čítanie na školách. Nemusíte sa báť, nejedená sa o žiadny zoznam suchých faktov. Celú knihu budete prežívať spolu s ľuďmi, ktorých príbeh je rozpovedaný. Po dočítaní som mal pocit, že sú ako moji známi, že ich poznám. Vynikajúca kniha, ktorú si proste musíte prečítať.
"Severná Kórea sa aj naďalej vzpiera všetkým predpovediam o blížiacom sa páde režimu. Mnohí analytici očakávali, že keď dal Kim Čong-un popraviť svojho strýka, diktatúra sa zrúti v dôsledku vnútorných bojov. Nateraz sa však zdá, že tento mladý muž pevne sedí na svojom tróne a vedie krajinu, ako keby ešte stále prebiehala studená vojna. Prichádza s bombastickými propagandistickými vyhláseniami, väčšine cudzincov zakazuje vstup d krajiny a skutočným aj vymysleným nepriateľom sa vyhráža jadrovými zbraňami a raketovými strelami. Je prakticky posledným diktátorom tohto druhu, živý anachronizmus."
Uf. Človek si myslí, že má nejaku predstavu o tom ako sa ľuďom žije v Severnej Kórei, no moja predstava sa teda realite málo priblížila. Autorka spracovala príbehy niekoľkých ľudí, ktorým sa podarilo utiecť a začať žiť nový život v Číne alebo Južnej Kórei. Je to až bolestné čítať strany tejto knihy, keď si človek uvedomí v akej krajine, neľudských podmienkach stále žijú ľudia v dnešnej dobe, najmä ak je to primárne len vďaka jednému človeku, respektíve rodine, ktorý sa považuje za bohom poslaného alebo samotného boha. Povinné čítanie pre ľudí, ktorí majú sklony obhajovať komunizmus a diktátorsky režim ešte aj v dnes. Autorka má môj obdiv a vďaku za spísanie tejto knihy.
Země na sever od sestatricate rovnoběžky, Korejský poloostrov. Země, kde je váš osud dan, než se narodite - a jaký bude, to záleží na mnoha pro nás nevýznamných malickostech. Země, kde tajná schůzka dvou šestnáctiletých může mít nedozírné následky v podobě pracovního tábora, který máte jen mizivou šanci opustit živý. Země, kde nesmíte vyjít na ulici bez spendliku s podobou Velkého vůdce na klopě. Země, kde poslech zahraničního rozhlasu se tvrdě postihuje.......
Překvapivě není řeč o fiktivní zemi z Orwellova románu 1984,ale o Severní Koreji, zemi uzavřené před okolním světem. Kde buď prijmete výše popsanou absurdní propagandu, nebo risknete život svůj i svých nejbližších a pokusíte se o útěk.......
Pro druhou možnost se rozhodlo šest hrdinů této knihy, ať již zmiňovaná tovární dělnice plně oddaná idejím toho previta Kim Ir-sena a jeho nohshledu, idealisticka lékařka či nadaný student Kim Ir-senovy univerzity. Všichni se museli po dosažení cíle, tedy Jižní Koreje, vyrovnat s myšlenkou, že celá desetiletí žili ve lži, podstoupit jakýsi proces dekaelderizace.
Osudy šesti Severokorejců zpracovala americká novinářka do neobyčejné knížky, po jejímž přečtení si mnozí z nás uvědomí, že svoboda není samozřejmostí.
Nie je čo závidieť
Ďakujem @absynt za zaslanie knihy na recenziu #spolupraca
Nikdy som sa nejak veľmi nezaujímala o Severnú Kóreu a ani dianie v nej. Bola som si vedomá toho, že nežijú tak ako my ale táto kniha ma prekvapila.
Autorka čerpala z reálnych fatkov a príbehov šiestich ľudí, ktorým sa zo Severnej Kórei podarilo odísť.
Väčšinu času som mala zimomriavky po celom tele a nebolo mi príjemné čo čítam.
Realita, ktorú museli milióny ľudí žiť a ešte stále aj žijú je pre mňa nepredstaviteľná. Kniha mi pomohla si uvedomiť, že to čo ja beriem ako samozrejmosť je veľkým darom a pre mnohých žijúcich v tejto oblasti často nedosiahnuteľným snom , ktorý možno ani nezažijú.
Čítala som to dlhšie než by mi bolo milé, ale tak či tak, by to nebolo čítanie na jednu noc.
Kniha má posolstvo, pointu a hlavne krutú realitu...
Ak vás zaujíma ako to v Severnej Kórei vyzeralo a vyzerá alebo sa chcete len niečo viac dozvedieť smelo do toho. Priebehu šiestich ľudí vás chytia za srdce a verím, že si z nich mnoho odnesiete.
Velmi propracovaná kniha zabývající se Korejskou lidově demokratickou republikou. Už od prvních stran jde vidět, kolik úsilí a práce do toho autorka vložila. Dozvěděla jsem se mnoho nových věcí a kdykoli jsem přemýšlela nad nějakou otázkou ohledně KLDR, tak mi ji kniha dříve či později zodpověděla. :)
Musím vyzdvihnout hlavně fotky, jež doprovázely vyprávění a díky kterým jsem si dokázala mnohem lépe představit dané prostředí a situaci, ve které se bývalí severokorejští občané nacházeli. Až do poslední stany jsem byla zvědavá, jak jejich příběhy dopadnou.
I přesto, že jsem knihu četla dlouho, tak jsem se k ní vždycky ráda vracela a pokračovala ve čtení. 4,5/5*
Opravdu není co závidět.
Hlavně část o hladomoru na člověka musí silně dolehnout.
Trochu příběhovější, než "svědectví" od Špitálníkové.
(mezi dvěma Kimy mě ještě čeká, ale potřebuji zas tak půl roku pauzu od tohoto tématu).
No to byla hodně silná kniha . Přestože od jejího napsání už uplynulo více než desetiletí nedělám si iluze,že by se systém v Severní Koreji nějak zvlášť změnil. To co tam ti lidé zažívali a ještě zažívají je téměř k neuvereni.Kniha je velmi dobře napsaná.
Četli jste 1984? Vítejte v zemi, kde je tahle kniha realitou.
Ponořte se do příběhu, u kterého budete mít vztek, chuť brečet, rozkopat někomu zadek, s někým zatřást a "něco" udělat. Nepochopitelný režim a nepochopitelný kult osobnosti vám Barbara Demick přiblíží na v podstatě zbeletrizovaných výpovědích několika lidí, kterým se z pekla Severní Koreje podařilo uniknout. Kniha Není co závidět je zároveň plná faktických informací. To vše vám pomůže alespoň trochu proniknout do toho, jak je možné, že "účes stále drží".
Kniha je opravdu silná. Nad tím, co uprchlíci vypověděli mi stojí rozum. Jak se něco takového může dít? Hněv střídal pláč a naopak....
Top kniha o KLDR. Četla jsem knihy od Špitálníkové, které jsou dobré, ale tato od Barbary Demick je ještě o kus lepší. Různé osudy a příběhy, které se ke konci dokonce propletou? Skvělé. Mimoto má autorka enormnní spisovatelský talent a je znát, že do knihy vložila mnoho vlastního potu a krve. Děkuji.
Tohle není kniha, kterou budete číst hodiny v kuse. Je plná informací, které si budete chtít zapamatovat, vyprávět dál, a to se prostě nedá všechno pochytit, teda aspoň já to tak cítila. Vřele doporučuji! Chystám se i na Špitálníkovou a její český pohled na KLDR.
Četla jsem po Svědectví.. od Špitálníkové a na mě zde už bylo příliš mnoho faktů, přesto knihu doporučuji
Štítky knihy
útěk Severní Korea komunismus osudy lidí totalitní režimy hladomor oběti komunismu podle skutečných událostíAutorovy další knížky
| 2014 |  Není co závidět: Obyčejné životy v Severní Koreji |
| 2022 | Jíst Buddhu |
Ač literatura faktu, tak čtivá jako beletrie. Obsahově však šílená, že zpovědi uprchlíků od Niny Špitálníkové působí jako Večerníček.
Předpokládám, že kníže pekel Lucifer chodil do KLDR na školení, ale když to viděl, pověsil své řemeslo na hřebík, rozpustil peklo a šel psát verše.
Zlehčuji to.
Když na konci 20. století zemře 2 milióny lidí hlady v jedné Zemi během pár let, je to naprosto strašné. Nebýt humanitární pomoci OSN, dopadl by hladomor asi ještě hůř. Jak pravdivě, byť cynicky řekla paní Songová "Všichni, kdo to nemohli přežít, už zemřeli". Horší je, že režim dál utrácí peníze za zbraně, vyhrožuje světu jadernou apokalypsou a lidé dál hladoví, umírají a mizí. Humanitární organizace tím, že dostávají k lidem základní pomoc, tak fakticky a paradoxně prohlubují tento stav, protože se režim o ně nemusí starat. Jinak to nejde a režim toho zneužívá. A tak to jede pořád dál, od roku 2011 s mladým Kimem, který však jede v tvrdých liniích svých krutých předků, takže šance na změnu je nula.