Nikde není řečeno
Petr Hruška
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/398889/bmid_nikde-neni-receno-fVm-398889.jpg
4
41
41
Jedním z klíčových témat nové sbírky Petra Hrušky je ocitání. Ti, kdo v jeho básních žijí, se neustále ocitají v nečekaných situacích a na rozmanitých místech v jakémsi typicky hruškovském neklidu, náhle zbaveni vědomí stability. Svět se s nimi kymácí jako na lodi, což je opakovaný motiv jeho básní, které v této sbírce častěji než dřív překračují práh domova. Ono ocitání však skrývá i řadu dalších významů. Především předestírá znejisťující otázky citu a citového prožívání jednoho člověka druhým. A nad tímto vratkým počínáním pochybujících lidí bez přestání rostou obří konstrukce hal a jiných monster naší doby, v tragikomickém úsilí udržet svět pohromadě… Básně různých odstínů, podivná torza připomínající útržky z pravěkých hliněných destiček. Právě zde zkáza času vytvořila nové, úchvatné básně. Nepokojně komponovaná sbírka o nepokoji dneška.... celý text
Přidat komentář
Myslím, že autor anotace to vystihl lépe než celá má recenze pro LN. A jinak - pro mě naplnění slova poezie (ačkoli to nikde není řečeno). Znám i některé Hruškovy fejetony - co do jádra kvality nejsou daleko od dužniny jeho poezie.
Co k tomu dodat... Snad jen, že ocitnout se uprostřed takových veršů je dokonalým estetickým zážitkem.
Báseň 'Poslyš' je ukážkou toho, ako si predstavujem poéziu, tú mrkvu si zapamätám nadlho, naučil som sa vážiť si, keď sa mi niečo ako takáto zdanlivá prkotina (kouřící mrkev) vryje do pamäti a ovplyvňuje následne moje estetické cítenie.
Ano! Tak takovouto poezii můžu! Petr Hruška opět nezklamal. Setkáváme se znovu se syrovými verši plných nejasností, které však čtenáře neodrazují od čtení, ale přimějí ho nad slovem přemýšlet. Název Nikde není řečeno tak naprosto vystihuje charakter sbírky.
Nedořečenost a jakási mlhavost veršů graduje díky úryvkům ze sumerských destiček, jež jsou plné fragmentárních textů.
Znovu se ve sbírce objevuje setkáváme s Adamem, tak typickým motivem pro tohoto autora, který je pro nás ale stále tajemstvím.
Texty jsou doplněny o obrazy Jakuba Špaňhela; tyto impresionistické náčrty dokáží vystihnou až s děsivou přesností obsah básně.
Celou sbírku uzavírá citát Petra Hrušky: "Psát poezii - tedy minout se přesně." Myslím, že tato citace naprosto vystihla celou sbírku.
Rozhodně doporučuji!
Budeto znít jako klišé, ale nová sbírka Petra Hrušky působí opět jako zjevení. Nejsem znalec ani přílišný čtenář české poezie, sem tam něco uždibnu, sem tam mi něco uvízne v paměti, ale setkání s takto dobře napsaným celkem, to se nestává moc často. Opět se tu setkáváme s pečlivým, někdy až úporným vážením slov, jak už to ostatně bývá u autora dobrým zvykem. Navíc potěší velmi pěkná grafická úprava s lustry Jakuba Špaňhela, a také to, že Petr Hruška patří k našim nejčtenějším a zároveň nejlepším básníkům. Tahle sbírka se tak určitě dostane mezi více čtenářů, a to je jen dobře. Doporučuji.
Autorovy další knížky
| 2004 |  Zelený svetr |
| 1995 |  Obývací nepokoje |
| 1998 | Měsíce |
| 2013 | Darmata |
| 2005 | 7edm 2005 |
Cítím stále stejné autorovy silné stránky: odvaha při volbě témat i slov a skvělé nápady.
A taky stejné slabiny: pokulhávající jazykové provedení a nesourodost sbírky jako celku. I když ta mi tady vlastně až tak nevadí. Jednak knihu krásně sceluje její nádherná vnější stránka, jednak se to hodí k ústřednímu motivu nečitelných hliněných desek. Které ovšem (opět) jako by se zbytkem textů nesouvisely.