Nikdo není ostrov
Johannes Mario Simmel
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/412015/bmid_nikdo-neni-ostrov-psm-412015.jpg
5
196
196
Rozkošnou a chytrou devítiletou Babs, dceru slavné filmové hollywoodské hvězdy Sylvie Moranové, nečekaně zasáhne tvrdý osud mentálně postiženého dítěte, poté co onemocní zánětem mozkových blan. Vypravěčem neobyčejně dramatického příběhu, jenž nás zavádí do světa showbyznysu nabitého intrikami a nemilosrdným bojem o moc, lidí, kteří žijí „ve světle“, ale i těch, co tráví většinu času „ve tmě“, v prostředí nemocnic, a obětují své soukromí ve prospěch těžce nemocných dětí, je playboy Philip Kaven, jenž si hraje na Babsina milujícího otce a léta se nechává bohatou herečkou vydržovat. Teprve když pozná hluboce lidsky založenou lékařku Ruth, do které se doopravdy zamiluje, konečně si uvědomí, v čem spočívá skutečný smysl života.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2019 , Ikar (ČR)Originální název:
Niemand ist eine Insel, 1975
více info...
Přidat komentář
Hollywoodská star Sylvia Morenova ukončí svůj projev apelujici na posluchače finančně přispět na mentálně postižené děti. Jakmile však zmizí ze scény, oslnivý úsměv a soucitny tón jsou minulostí a projeví se pravda v celé své nahotě. Navíc vychází najevo, že Sylviin výlev byl zachycen na magnetofonovy pasek, který kdosi neznámý využívá k vydírání. Sylvie má mnoho co ztratit. Navíc osud si skutečně nevybírá podle postavení či krásy : Sylviina dcera Babs onemocní těžkým zápalem mozkových blan. Jaký bude další osud této kouzelné holčičky? Uzdraví se? Nebo se stane jedním z těch děti, pro než měla Silvia mimo světla reflektorů jen slova pohrdání?
Téma skutečně dobře zpracované, ale hlavně hodne zamyšlení.
Mám ráda hlavní hrdiny Simmelových románů.U mĕ to odstartoval hrdina z románu Láska je jen slovo.Jaké by to asi býlo kdyby takhle skvĕlé romány jako píše Simmel psala spisovatelka ? Mĕl by hlavní hrdina stejný charakter ?
Velmi dobře napsaná kniha, od které jsem se nemohla odtrhnout.
V knize si připomeneme, že mnohdy si neuvědomíme co máme, co můžeme ztratit, co nám může život přinést.
Popisuje se tu sláva ale i těžce mentálně nemocné děti...
Můj třetí román od Simmela, ze kterého si opět nepochybně zapamatuju jen fragmenty, aniž bych byla schopná reprodukovat děj. Ale čtivost stoprocentní, dočetla jsem ve dvě v noci - a to mě máloco tak pohltí.
Tohle se vůbec nečetlo lehce. Je to o manipulaci s lidskými životy, o bytí ve lži, o tom, jak daleko je někdo schopen zajít, pro vidinu peněz.
Autorovy knihy se podle data svého vzniku pohybují po jakési sinusoidě, ale tato je na jednom z jejich vrcholů. Je prostě dobrá, lepší a nejlepší?
Knížka se zabývá především problémem těžce postižených dětí, eutanázií-argumenty pro a proti, ale také nahlíží do Hollywoodu a soukromého života jedné herečky - jak dokonale se někdo dokáže přetvařovat.
Většinu svých zápisků zahajuji slovy: Hlavní hrdina... v tomto případě mám krapet problém. Phil Kaven rozhodně, tedy pro mne, hlavní hrinda není, nazvěme ho vypravěčem celého příběhu. Tak tedy, vypravěč je v tomto díle neskutečný šmejd, který se na konci chce polepšit a třeba i polepšil, ale kdo mu to uvěří, já rozhodně ne, protože vlk zústane vlkem. Nemám tyto typy moc v lásce a tudíž je mi naprosto fuk jak to s ním celé vlastně dopadne. Když už, tak mi byl mnohem milejší Bracken, to byl sice óbršmejd, ale alespoň si nehrál na nic co nebyl. O šéfovi SEVEN STARS raději ani nepíšu, megaóbršmejd mi za to nestojí.
Tak s padouchy, a že jich tedy bylo mnohem víc, v podstatě každý, kdo se mihl kolem SEVEN STARS, jsem se vypořádal. A teď vážnější nota. Kniha se věnuje velmi vážnému problému postižených dětí. Autor vynikajícím způsobem na pozadí megapříběhu slavné herečky a její "rodiny" vtáhne čtenáře do filozofických úvah na toto téma. Nenávist - tolerance, prospěšnost - zbytečnost, eutanázie, finance a to vše s kultivovanou, nevtíravou, nevnucucjící formou. V knize zazní názory i pro i proti a je jen na čtenáři jak se k problému sám postaví. Pokud se tedy mohu vrátit k tématu Hlavní hrdina potom je to pro mne samozřejmě Babs a doktorka Ruth. Jedna pro to co vytrpěla a jeěte v životě vytrpí, druhá pro svou obětavost, nadhled a velice silnou empatii.
I přes celkem přímočarý děj není kniha úplně snadné čtení a hlavně v druhé půlce je z ní dost úzko, každopádně doporučuju k přečtení s tím, že se jedná o nezapomenutelný příběh, stejně jako byla doporučena mi.
Před pár lety, když jsem Simmela začala číst, byl pro mě zjevením. Hltala jsem všechny jeho knihy. Nikdo není ostrov je moje srdcovka. Těžko říct, jestli je nejlepší od tohoto autora, ale v top three je určitě..
Nikdo není ostrov sám pro sebe - každý z nás je tu pro toho druhého...
V téhle knize můj oblíbený autor ukazuje svět filmového zákulisí, pozlátko...
A v kontrastu k tomu svět mentálně postižených dětí...realita...
Každá kniha tohoto autora mi něco říká...
Tady je to pomáhej potřebným...
Doporučím.
Kniha mě zklamala. Nemám ráda romány z filmového zákulisí. myslela jsem si, že to bude hlavně o postižených dětech a toho tam bylo pomálu. Dočetla jsem to jen z principu. Příliš dlouhé.
Krásná knížka. Simmel je kouzelník, který umí napsat tak opravdový příběh a osudy lidí tak proplést dohromady, Dokáže si i vybrat i důležité téma, jako jsou třeba v této knize osudy postižených dětí. Je to velmi čtivý příběh a i v dnešní době stále aktuální. Musela jsem zbrzdit v rychlém čtení, abych to všechno dokázala vstřebat. Chvílemi se to zdá zdlouhavé, ale pak přijdete na to, že toto téma se nedá ošidit. Doporučuji.
Nejlepši kniha od Simmela, kterou jsem četla. Otevírá svět handicapovaných děti skvělým a velice čtivým způsobem.
Za tuto knihu jsem ráda, protože mi poskytla pohled na problematiku, o které jsem nevěděla tak do hloubky, a pohled do doby osmdesátých let, kdy se handicapovaní lidé/děti braly doslova jako přítěž společnosti a lidé vyslovovali myšlenky eutanázie. Vlastně jsem byla jen překvapená, že to tak bylo, protože jsem tuto dobu nezažila. Dalším překvapením byl popis samotné nemoci.
Dějově je kniha napínavá (jen jednou jsem se v popise ztratila), jen mi přijde trošku méně přehledná tím, že je popisována zpětně a tak nějak přeskakuje i v rámci minulosti. Nicméně dojem mi to nezkazilo, téma je hluboké a má pro mě význam.
Autorovy další knížky
| 1976 |  Láska je jen slovo |
| 1998 | Všichni lidé bratry jsou |
| 1992 | Nemusí být vždycky kaviár |
| 2001 | Svůj kalich hořkosti |
| 2007 |  A s klauny přišly slzy |
Vážný, skvělý román, doporučuji. Začtete se a naráz je konec.