Nikdo ti neuvěří - Příběh ženy zneužívané knězem
Danielle Scherer
Kniha je důkladnou psychologickou sondou do prožívání jedné belgické dívky (dnes už babičky), která se stala obětí letitého sexuálního zneužívání ze strany místního faráře. Vydat svědectví se rozhodla až po desetiletích skrytého trápení. Nechce skandalizovat církev ani její služebníky, ale poskytnout vhled do bolestného a komplikovaného prožívání podobně trpících lidí, aby se jim dostalo pochopení a adekvátní pomoci. Takové trauma má totiž za následek nejen vážné psychosomatické potíže, ale i ztrátu důvěry v Boha a v lidi církve. Oběť zneužití naráží často po léta na zeď odmítnutí, nedůvěry, pokryteckého mlčení, ale i obviňování a cíleného umlčování. O tom svědčí i závěr knihy – shrnující studie belgického kněze, pověřeného tamní biskupskou konferencí, aby vedl komisi zkoumající případy sexuálního zneužívání.... celý text
Literatura světová Literatura faktu Biografie a memoáry
Vydáno: 2016 , Karmelitánské nakladatelstvíOriginální název:
Personne ne te croira, 2014
více info...
Přidat komentář
Tato kniha mě šokovala, protože i když se stále píše o nepravostech kolem církve,je něco jiného číst autentický příběh. Stručně řečeno, posvátná moc doprovázející kněžství, může vést ke strašlivým úchylkám.
Štítky knihy
sexuální násilí zneužívání podle skutečných událostí
Danielle popisuje svůj příběh prostě a bez zbytečných podrobností. Zaměřuje se na to, co bylo pro její život důležité a co jí ublížilo. Její svědectví může být užitečné pro každého, kdo se chce dozvědět víc o tom, jak sexuální zneužívání v církvi působí na oběti. Samozřejmě každý příběh je jiný a individuální, ale mnoho mají společného. Patří k tomu bohužel i zneužívání moci, zneužívání autority kněze, kterou má u věřících. Knihu doporučuju ke čtení všem, kdo chtějí o sexuálním zneužívání v církvi přemýšlet a hledat cestu k uzdravování ran, které způsobilo.
"A s kým bych o tom mohla mluvit? Tahle otázka mě ustavičně pronásleduje. Jsem rozpolcená mezi dvěma jistotami: na jedné straně vím, že se to nemá dělat, na druhé straně vím, že ho musím potěšit, abych ho nezklamala. Navíc mě strach, že ho ztratím, žene do samoty. Jsem navždy se svými konflikty sama, ale nedokážu je úplně ignorovat. Pořád hledám i proti své vůli nějaké východisko. Napadlo mne, že bych to mohla říct ve zpovědi jednomu z kněží, kteří někdy chodí v sobotu večer zpovídat. Ale… všichni se navzájem znají.
Rezignuji na situaci. Bolí mě srdce, tělo, hlava, žiji jako vedle sebe. Žiji jako automat, který dělá to, co po něm někdo chce, ale nesmí o tom mluvit. Zlobím se na sebe, že jsem se do této situace dostala. Je to moje chyba, já vím. Teď už je ale příliš pozdě. Žiji jinak, než by si přálo moje srdce, žiji ve lži, v podvodu, utíkám před ostatními i před sebou samotnou."