Nikdo to tu nepřežije
Jerry Hopkins , Daniel Stephen Sugerman
Světově proslulá biografie Jim Morrisona a skupiny The Doors. Byla použita jako literární předloha slavného filmu The Doors, režie Oliver Stone. Jedná se o nejúžasnější a nejextravagantnější oslavu 60. let, vzrušující četbu a špičkový dokument o jedné z nejslavnějších hvězd rockové hudby.
Literatura naučná Biografie a memoáry Umění
Vydáno: 1992 , Regent Art PressOriginální název:
No One Here Gets Out Alive, 1980
více info...
Přidat komentář
Krásná biografická kniha zabývající se dílem, životem a komplikovanou osobností Jima Morrisona. Zejména pro milovníky kapely The Doors je možno dílo nazvat biblí.
Když jsem, někdy na gymplu asi, "objevila" hudbu The Doors, byla pro mě jako zjevení. Rytmus, temnota, dospělý hlas J. Morissona, texty s jinotaji, nezaměnitelný zvuk H. varhan. Sháněla jsem informace o skupině, kde se dalo. Tahle kniha je informací plná, byla prostě jako povinná četba. V hlavě mi zní Riders on the storm, když píšu.
Skvěle napsaná biografie člověka, který byl zpěvákem, básníkem, buřičem i delikventem, extravagantním dobrodruhem i přemýšlivým filozofem. Prosvištěl svým krátkým životem jako oslnivá kometa a zanechal po sobě zářivou stopu v podobě úžasné hudby, textů a legendy, která neumírá. Kniha vás bude bavit i v případě, že jste o The Doors a Jimovi Morrisonovi dosud neslyšeli.
The Doors jsou stále mezi třemi mými nejoblíbenějšími kapelami, ale Jim Morrison pro mě polobůh není. Možná za to může skutečnost, že jsem se narodil příliš pozdě, a na špatné straně Železné opony, takže jsem nikdy nebyl na jejich koncertě. Možná je to tím, že mně jeho texty nikdy nic neříkaly. Jeho biografie je ovšem tak čtivá, podnětná a fantasticky vtahující, že bych na něho rád změnil názor. Jako příklad hodný následování ovšem není. Kdyby se všichni chovali jako on, tak se ze společnosti stane svět sebestředných individuí.
Citlivý introvertní básník James Douglas v bílém rohu jako vyzyvatel versus neporazitelný šampion v hrách bez pravidel, egoistický provokatér, hudebník Jim v rohu černém. Zápas na pouhých 27 kol lidského života. Verdikt trojice rozhodčích - stresu, drog a alkoholu - jednomyslný a nekompromisní. Oba poraženi…
základní kniha o Jimu Morrisovi a The Doors Pro příznivce Morrisona a Doors povinnost nejen přečíst ale i vlastnit
"Pokud máte být géniem, musíte být blázen" zní jedno známé rčení. Když projdete velmi podrobnou biografii Jima Morrisona (nikoli Doors, jak se občas uvádí), napadne vás, že tuto podmínku bezezbytku splňoval. Profil Ještěrčího krále je opravdu velmi dobře podaný a kromě poznání zpěváka a nezkrotně živelné osobnosti Doors rovněž nabízí zajímavý pohled na 60. léta v USA.
Povinná četba pro milovníky The Doors, Jima Morrisona nebo Klubu 27. Jim je legenda, zanechal tu geniální hudbu. Při čtení knihy doporučuju mít jako kulisu puštěné The Doors, potom je to teprve dokonalý zážitek. Jim byl šílenec, ale přesně proto ho milujeme, přesně proto se nám tak dobře četla tato kniha a přesně proto dávám 5/5*! Doporučuji, stojí to za to!
Četl jsem to po mnoha letech podruhé.
Člověk dospěl, něco odžil, uklidnil se....
A pak si opět vezme do ruky tuto knihu. A chce neřízeně pít, jet na plný plyn a nemyslet na následky.
Jime, zanechal jsi nám tu skvělou hudbu.
Tuto knihu jsem četla ještě na gymplu a úplně mě dostala. Bylo to v době krátce po revoluci a zažívali jsme takový hippie comeback, takže muzika Doors, film a tato kniha k té době, alespoň pro mne, neodmyslitelně patřily.
když mně bylo na gymplu nejhůř, přečetla jsem si historku "o psovi s pevnou prdelí" a hned to bylo lepší
Tak jsem knihu přečetl podruhé. Tentokrát už dááááávno dospělý, takže vůči hledání, tápání a objevování v pubertě a pár let po těžce imunní.
A co jsem si z knihy odnesl teď?
Pořád si říkám, jestli byl Morrison takovej grázl pokřivenej, nebo takovej výjimečnej týpek.
Ale některá jeho extempore považuji pohledem čtyřicátníka fakt už za hranou. Třeba to se sestrou na saních.
Na druhou stranu některá jeho rozhodnutí a xx jeho myšlenek zase považuji vzhledem k jeho věku minimálně záviděníhodná. Takže opět vlastně nevím.
Ale jedno je jisté.
Po The Doors zůstala zajímavá hudba, Morrison byl zajímavej a nezkrotnej týpek a autoři dali dohromady zajímavou knihu.
Mistr Mojo Risin..... Mistr Mojo Risin... Risin! Risin!
The Doors
Nejlepší a nejdůležitější kapela v historii.
Jim Morrison byl rebel s velkým R a geniální textař a básník.
Ray Manzarek byl hudební génius.
Robby Krieger byl unikátní,geniální kytarista.
John Densmore byl jazzový blázen,také génius.
Nejgeniálnější kapela v historii hudby.
Waiting For the Sun
Legendární kapela s legendárním frontmanem, o tom není pochyb. Ale na knížce samotné mi nějak nesedl styl psaní. Možná to bylo překladem, ale nedařilo se mi do ní skutečně dlouhodbě ponořit, prožít si Jima a jeho zážitky skutečně naplno. Přečtení nelituji, ale stylově by si podle mě zrovna tenhle básník zasloužil něco lepšího. (3,5/5)
Túto knihu mám v prvom vydaní z r.1992 po bratovi, ktorý na nich vyrastal, keďže je medzi nami 20ročný rozdiel, ja som tá neskoršia generácia, ktorá si hudbu vyberala a The Doors je fenomén, nech je doba akákoľvek. Veľmi dobre napísaná, Jim Morrison bol fenomén, napriek svojim vadám, veď každý máme pre a proti. Pre milovníkov ich hudby túto knihu jednoznačne odporúčam.
Zatiaľ sa nenašla kniha, ktorá by ma presvedčila o tom, že to nebol chuj :) Aj keď rozhodne talentovaný, s výnimočnou schopnosťou prekonávať svoje vlastné hranice a možnosti. Už len kvôli týmto vlastnostiam je kniha veľmi inšpiratívna a zhltla som ju na jedno posedenie. Výborne napísaná biografia, ktorá vás baví od prvej stránky po poslednú. Idem si pustiť Doors.
Hodně zajímavý náhled do života The Doors a především Jima Morissona, jehož osobnost byla hodně komplikovaná a jeho snaha vymanit se z pozice rockové legendy dopadla tragicky. Oba autoři logicky věnují nejvíc prostoru právě jemu, protože jeho osobnost je fascinující - na jedné straně citlivý básník fascinovaný smrtí a existencialismem, na druhé straně nezvladatelný a nespolehlivý člověk, který nevěděl, co se sebou a tak pil a pil, až se upil. Je natolik charismatickou postavou, že knihu utáhne celou sám a je trochu škoda, že zbylí členové i hudba samotné kapely zůstávají v pozadí a neznalý člověk se tu vlastně moc nedozví, jak se Doors dali dohromady a v čem změnili rockovou hudbu. Někdy je tu jmen až moc a těm, kteří tak úplně netuší, se v nich těžko orientuje, naštěstí se to ale neděje nějak často. Dojem trochu kazí černobílé fotografie, na nichž často není vůbec nic vidět, takže působí hodně zbytečně. Nikdo to tu nepřežije je hodně zajímavá kniha, která trošku poodhalí, že Morisson byl vlastně nešťastný člověk a ukazuje, že každá doba potřebuje své rebely. K lepší orientaci doporučuji zhlédnout i vynikající Stoneův film. 70%
O Morrisonovi si môžete myslieť čo chcete, o hudbe The Doors tiež, ale tento životopis je skvelý. Vezme vás na výlet, ehm sorry, trip do 60tych rokov minulého storočia. A to taký trip, že vám prešróbuje hlavu, myseľ, dušu, aj vnútornosti. Budete mať na to veľmi originálneho sprievodcu. Nemusíte ho pochopiť, to sa asi ani nedá, ale môžete si to s ním aspoň parádne užiť.
Kniha by si zaslúžila nové vydanie - s lepším prekladom a redakciou, kvalitnou tlačou fotografií... Tá doba tam však je. The Doors tiež. A Jim? Ten v tom má jasno:
I'm the lizard king, I can do anything ;)).