Nikdy nepřestávej věřit
Barbora Tuzarová
Basketbal, přátelství, výhry a prohry, nejen sportovní, ale i životní. No a pochopitelně láska. Hlavní hrdinkou je sedmnáctiletá Samanta, která odmalička hrála závodně basketbal, ale kvůli vážným problémům s vazy v kotníku musela se sportem skončit. Na začátku příběhu Sam váhá nad cestou, kudy se má dále vydat. Jako náhodnou brigádu a zároveň k ukrácení volného času si našla modeling, kde by měla velkou šanci na profesionální úspěch. Nechce se však vzdát života, jaký vedla mezi pohodovými .... celý text
Pro děti a mládež Dívčí romány
Vydáno: 2012 , CooBooOriginální název:
No boyzzz!, 2012
více info...
Přidat komentář
Čekala jsem trochu víc...
Začátek parádní, ale ukončení s anorexií a alkoholem se mi vážně nelíbilo.
Na to, že je to prvotina opravdu mladičké autorky, opravdu dobré. Její styl psaní je osobytý a na častý retrospektyvní pohled vzpomínající hlavní hrdinky jsem si rychle zvykla a nakonec se mi to i líbilo. Příběh samotný byl pro mě trochu moc rozvláčněný, potřebuju asi nějaký problém, který bych měla řešit, otázky, nad nimiž si lámat hlavu... :) Co mi tam ale nejvíc chybělo byl popis a charakteristika Vikiho, onoho vyvoleného, ze dne na den nejlepšího a milovaného kluka. Upřímně, nevím o něm nic než, že opravdu dobře hraje basket. Z těch několika málo rozhovorů mi přišel dokonce jako suchar :D Hlavní hrdinka mi ale byla velmi sympatická (až na to nevysvětlené pobláznění, ale omluvou jí byla její bláznivá pubertální povaha :D).
V závěru je to knížka, která stojí za přečtení. Pro oddech od složitých dějově náročných knih. Pro dívky, řešící podobné trable s láskou či profesí/koníčkěm. Pro zvědavce, jako jsem já, na ty naše rostoucí české autory... :)
Na to, že je Barboře teprve, kolik jí je, napsala velmi pěknou knihu o pádech i o euforiích. Je vhodná pro dívky, co teprve čekají na svoji první lásku, jako já, nebo pro ty, které už ji prožily. Pojednává o dvou odlišných světech - o tom baskeťáckým, kde se neřeší žádný make up nebo to jak vypadáte a o tom ve světě modelingu, který umí být zajímavý, úžasný, ale také krutý. Ten konec mi přijde už nadobro uzavřený, takže si myslím, že pokračování už nebude. Konec je ale, prozradím, trošku přeslazený americký happyend, takže za to bych srazila jednu hvězdu dolů. Ale jinak pěkné počtení, měla jsem to přečtené za pouhé tři dny.
tato kniha mi přijde dobrá, ale na pět hvězd to není