Nikdy se nepřestala usmívat
Martin Štefko
https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/257875/bmid_nikdy-se-neprestala-usmivat-257875.jpg
4
243
243
Robert Jenkins je uznávaný soudní psychiatr. Před sebou má případ, díky kterému už jeho jméno nikdy nezapadne. A přitom stačí jen mluvit a naslouchat. Alexandra je obyčejnou ženou, která nikdy nestála v centru dění. Až doposud. Ocitla se ve světle reflektorů s krví na rukou. Alexandra je vražedkyně. Na svém kontě má 168 zabití. Robert se těší na jednoduchý případ. Všechno je jasné. Alespoň do chvíle, než se s Alexandrou poprvé setká.... celý text
Přidat komentář
(SPOILER) Příběh Alexandry byl... zajímavý, jiný a i tak jsem si ho svým způsobem užila, i když by se vlastně dalo říct že většina knihy nebyl jejím příběhem. Každopádně v momentě kdy vám dojde jaká je vlastně pravda je její osud dost smutný. Nebýt Mrtvých žen a Farmy zrůd asi bych si knihu ani nepřečetla, a tak jsem nakonec ráda že jsem se k ní dostala. Teď už jsem jenom zvědavá jak se propojí příběh právě Roberta a Hanka, protože podle všeho Robertovi trvalo nějakou dobu než se Hankovi ozval kvůli záhadnému Fotografovi který by měl být na seznamu od Alexandry... A vrtá mi hlavou ještě jedna věc, Alexandra neznala některá jména "svých" obětí, tak jak to že znala jména všech vrahů? Pochybuju že znala každého koho se dotkla ne? Hmmm je to zapeklité, no ne? :D AMEN
Pro mě byla tahle knížka oříškem. Byla čtivá, to ano. První kapitola, kdy je popisovaná Alexandřina poprava je ufff, hodně emotivní. Pak přijde několik popisů vražd, které byly opravdu nechutné. Jak se příběh vyvíjel dál, tím méně mě bavil. Já zde určitě neprozradím o co v příběhu jde, ale pro mě to bylo prostě těžko uvěřitelné a myslím si, že by se nikdo nezachoval tak, jako Alexandra.
Autor má určitě skvělý dar čtenáře zaujmout a naprosto šokovat. Popisy vražd byly na úrovni Chrise Cartera. Brutální, krvavé a dokonale promyšlené. Pro mě byl ale celkový příběh jak se říká, přitažený za vlasy.
No, dvě až tři hvězdy maximálně. Napsané vcelku čtivě a je to sympaticky krátké ale upřímně - kdyby to bylo ještě kratší a vynechaly se intermezza, tak se také nic nestane. Problém je, že jsem onu mysteriozní pointu vytušil hned na začátku(ostatně je tam k ní hned několik vodítek a náznaků), takže už jsem jen čekal, kdy to konečně autor propálí, a nemýlil jsem se. Co trochu potěšilo je alespoň jedno překvapení týkající se hlavního hrdiny(nikoliv hrdinky). Bohužel, jakékoliv další vysvětlování co všechno mi tam přišlo zvláštní nebo nesedělo by tady tu knihu komplet vyspoilerovalo, což nechci, nemluvě o tom, že mám s celou pointou jistý morální problém. Jako jednohubka na dva večery to celkem jde.
Tohle se četlo samo. Autor, co se kriminální roviny týče, nabízí čtenáři vděčné (někdy morbidně vděčné) situace, vyprávěné navíc opět čtenářsky velmi vděčnou Alexandrou - věčně se usmívající vražedkyní nezapadající do běžného profilu. Závěr jsem mírně mysteriozní očekával, ale takto mě vůbec neurazil, byť by mě asi potěšil nějaký více šokující/promyšlený twist. Super jednohubka od Zlatýho čokla.
Predstavujem vám Alexandru, ženu, ktorá až doposiaľ viedla relatívne pokojný život. Na svedomí má totiž 168 ľudských životov. Nepredstaviteľné, však? Súdny psychiater Robert Jenkins sa ponára do psychiky tejto doteraz obyčajnej ženy. Nebude to jednoduchý prípad. Niečo mu na ňom nesedí. A nie je to len úsmev, ktorý Alexandre nikdy neschádza z tváre.
„Neznala lítost, neznala slitování. Její úsměv se proměnil ve výsměch všem mrtvým.“
„Je to v tom, jak Alexandra mluví. Najednou máte pocit, že je obyčejnou ženou, která si ani neuvědomuje, co všechno udělala a co to znamená. A je to v jejím chování. V tom úsměvu. Mluví klidně, bez citu.“
Na jednej strane nám Alexandra v kapitolách nazvaných intermezzá popisuje jednotlivé vraždy, ktoré spáchala, na tej druhej sledujeme pohľad Roberta Jenkinsa a jeho rozhovory s vrahyňou, kde nám znepokojujúcim spôsobom a bez emócií hovorí o zločinoch, ako keby sa nič nestalo. Odkrýva nám svoj neľahký život a Robertov vzťah k nej sa postupne mení, pričom si kladie množstvo otázok. Je až príliš inteligentná, či šialená? Uvedomuje si svoje skutky?
„Je to vražedkyně, ale co když je defektní proto, že je tak inteligentní? Co když svou genialitu skrýva za dojem poměrně klasické emoční, sociální a psychické lability?“
„Věděl, že před sebou má případ, který je jediněčný, ale do té chvíle nechápal, co se za ním skrývá. Až nyní si – z pouhého výčtu jmen – uvědomil, s kým vede celkem přátelské rozhovory.“
Kniha nie je len psychologickým trilerom, aj keď psychológia postáv je výborne vykreslená. Ide o strhujúci, miestami šokujúci príbeh a autor nám ponúka zamyslenie a množstvo pekných aj filozofických myšlienok. Dej nie je kontinuálny, skáčeme v rôznych časových obdobiach, čo ale robí knihu zaujímavou. Počas čítania som si niekoľko krát položil otázku, ako sa celkovo kniha vyvinie, ale takýto záver som nečakal.
Pre mňa je to originálna kniha a za jej poskytnutie ďakujem : Golden Dog a autorovi : Martin Štefko. Rovnako ako Mrtvé ženy, aj táto bola výborná.
Naprosto uzasna jizda, ani jsem nedutala. Pribeh jde az na kost a bude ve vas dlouho rezonovat.
AUDIOKNIHA
S autorem již zkušenost mám. Četla jsem od něj Mrtvé ženy a očekávala jsem příběh v podobném duchu. Byla jsem však velmi mile překvapena, když se tentokrát soustředil spíše na psychickou stránku věci, než na tu fyzickou. To však neznamená, že by nás připravil o detaily z vražd, na které má až podivně dobrý cit. Psychika, vraždy a opravdu hodně věcí k zamyšlení.
Velmi zajímavá zápletka, které se až do samého konce nedá odhalit. Opravdu dlouho tušíte, že tu něco nesedí, ale nelze přijít na to co. Nápovědy jsou tak skryté, že je najde jen opravdový odborník. Výjimečně mi to nevadilo a necítila jsem se připravena o možnost vyšetřovat takto zajímavý případ - přeci jen vrah 168 obětí? To je něco! Autor měl opravdu zajímavý výběr obětí, jejichž vraždy nám detailně představil - pořád si říkám, proč zrovna ony? Byla tohle ta vodítka, které jsem přehlédla? Mělo nás to zmást? Ať tak či tak, bylo to dokonalé!
Rozhovory mezi Alexandrou a Robertem jsou napínavé, chvílemi dokonce jiskřivé. Velkou zásluhu na tom měli i interpreti, kteří rozhovory četli současně a příběh tak nabral neuvěřitelné grády, než kdyby se střídalo vyprávění ze dvou pohledů. Přiznávám, že mi ze začátku přišli divné a na hlas Alexandry jsem si musela chvíli zvykat, ale skvěle to vykreslilo atmosféru. Alexandru si už jinak, než s mírných chraplákem, představit nedokážu. Trochu mi tam nesedí způsob jakým vraždy popisuje a jakým charakterem ve skutečnosti je - nedokážu si ani zpětně tyto dva obrazy propojit. Což je za mě jediné mínus příběhu.
Skvělý zážitek, skvělé zpracování! Moc doporučuji!
Kniha pro me byla urcite prekvapenim, ocenuju kratkost pribehu, i tak jsem se ale zezacatku trochu nudila. Celou knihu clovek hleda pravdu. Kdyz se pravda ukazala, tak jsem z toho byla vlastne trochu otravena… no hodnotim prumerem. :)
Za mě jedno velké překvapení. Autora ani jeho nakladatelství jsem do této doby neznala a smekám klobouk. Líbila se mi Alexandra a líbilo se mi pnutí mezi psychologem a sériovou "vražedkyní" při jejich sezení. Chápu její pohnutky k tomu, jak se rozhodla ukončit svoje bytí na tomto světě. Líbilo se mi, že si sama vybrala svůj osud a nebýt toho, zřejmě by pořád žila. Záměrně nepíšu spokojeně, protože štěstí a lásky Alexandra moc nepoznala. A v kontextu událostí bych jí možná i nějakou tu vraždičku odpustila:-)
Už moje třetí kniha od GoldenDog a musím říct, že u každé jsem zatím nevěděla, co si myslet. Řekla bych, že to asi prostě není můj styl, ale mám jich doma ještě dost, tak uvidíme.
Nikdy se nepřestala usmívat mě z těch tří bavila, nebo se mi líbila, nejvíce, ale i tak nevím, co si přesně myslet. Kniha mě vtáhla od prvních vět, tempo je rychlé, je to čtivé. Určitě na zamyšlení nad více věcmi, pravda, lež. Opravdu víc ze sebe nedostanu, třeba se mi to ještě rozleží v hlavě.
Poznámky obsahující spoilery:
Na to, že něco nesedí, jsem přišla krátce po Lásce v lese, ale jak to s Alexandrou je, mi došlo až ti bylo jasné všem. Stejně jsem ještě z něčeho zmatená, zajímavá myšlenka a nápad.
Tak jsem se konečně dostala k té zásadní "goldendogovce", první knize (aspoň dle slova autora), která vyšla v tomhle v malém a milém žánrovém nakladatelství, které mám fakt ráda :) Kolem téhle knihy se vznášela taková aura tajemna a očekávání, od okolí jsem slyšela hlavně: ,jo, to bylo fakt dobrý, nečekané rozuzlení, tak jsem byla zvědavá. A vážně to bylo dobré. Sedl mi styl psaní, který jde přímo k věci, žádné zdlouhavé opisy, ale věcný a účelný popis. Ani mi nevadilo, jak se střídala er forma s ich formou, která byla v intermezzech, které prokládaly současný děj. Kapka brutality sem a tam, nějaké to překvapení na závěr, lehké klouzání po povrchu psychologie o tom, zda vraha vytváří okolnosti a traumatické události, zejména z dětství... Jakým směrem se bude odhalení zápletky vyplynulo z náznaku zhruba v polovině knihy a za mě fajn, jsem s tímhle řešením spokojená. Jsem člověk, co si komentáře s hodnocením ke knize nečte dřív, než knihu sám přečte a u téhle doporučuji to samé. Ačkoli je fajn zmínit, jakou asociaci kniha ve čtenáři vyvolala, zrovna tady to dělá téhle knize medvědí službu, protože už samotný název připomínaného filmu/knihy funguje jako dost velký spoiler. A na závěr tedy jediná věc, ze které mi cukalo oko, jsou opakované zmínky toho, že hlavní postava je masová vražedkyně (i ve zmíněné spojitosti masový vs sériový vrah). Tohle nesplňuje podmínky masových vražd nehledě na vysoký počet obětí, naopak dle definice by se jednalo o sériového vraha. Ale to je jen detail, já jsem občas prý rejpal :)
Alexandra zabila 168 lidí a je odsouzena k trestu smrti, přesto se pořád usmívá. Dochází na sezení k doktorovi Robertovi, který v ní nedokáže vidět to, co vidí ostatní - zrůdu. Nedokáže si představit, že by tato nevinně vypadající žena dokázala krutě zabíjet. Alexandra však popisuje vraždy velmi důvěryhodně a dovede vyšetřovatele k tělům.
V knize se střídají kapitoly, kde jsou popsány vraždy s kapitolami se sezeními Alexandry a Roberta. Kapitoly jsou čtivé, i když místy se zdá, že se děj zastavil.
Závěr knihy byl pro mě naprosto nečekaný a zajímavý. Knihu mohu doporučit a já si od autora přečtu určitě i něco jiného.
Už v úvodu musím říct, že se knížka čte opravdu dobře. Je napsána příjemným stylem, který k žánru padne jako ulitý. Úvodní pasáž má pěkně ostrý nástup, pak se tempo pozvolna zklidňuje. Na příběhu je nejzajímavější vztah mezi oběma hlavními postavami. Po psychologické stránce je kniha naprosto dokonalá. A právě ono do detailu propracované psychologično je to, co děj posouvá dál. Bez něj by byl příběh tuctový a nudný. Brutální a velice explicitní popisy vražd už jsou jen pomyslnou třešničkou na dortu, alespoň pro nás milovníky thrillerů. Doporučuji k přečtení. :)
Popravdě jsem dlouhou dobu vůbec nevěděla, jak celou knihu uchopit a hodnotit. Na jednu stranu to byl dokonalý příběh, který mě místy opravdu chytil za srdce, místy mi vyrazil dech a občas mě šokoval natolik, že jsem nevěděla, co si vlastně myslet. Na druhou stranu samotný závěr knihy mě velmi zklamal Bohužel nemohu více napsat své důvody, jelikož bych tím vše prozradila, ale opravdu mě mrzí, jak to celé dopadlo a jaké autor zvolil rozuzlení. Každopádně kniha se četla úplně sama a já jsem jí zhltla jako malinu. A když si od všeho odmyslím samotný závěr, bylo to prostě skvělé. Z tohoto důvodu dávám 4 hvězdičky a myslím, že v budoucnu třeba po nějaké knize od tohoto autora ještě sáhnu.
V knize se střídají kapitoly sezení s psychiatrem, kde Alexandra vypráví o svém dětství, které bylo příšerné a litovala jsem ji. Až jsem si říkala, jestli se tohle mohlo dít jednomu člověku.
A kapitoly vražd, které jsou ve většině případů dost brutální. Fotograf mi uvízl v paměti. Fuj. Navíc knihu doplňují děsivé obrázky.
I přes všechny nechutnosti se četla velmi dobře a je skvěle napsaná. Nerada jsem ji odkládala a byla netrpělivá.
Závěr mě malinko zklamal, ale nechci zabíhat do detailů, abych vám něco nevyzradila.
Nejspíš se podívám po dalších knihách autora, ale až setřesu toho fotografa, jestli vůbec. Zaujalo mě, že si autor vydával své knihy sám a pak začal v tomto nakladatelství vydávat i knihy jiných autorů.
Tak u téhle knihy mě vytáhl do děje hned prolog. Takový ostrý start jsem nečekala. Knihu jsem přečetla za dva dny, nešla odložit! Je skvěle, hodně čtivě napsaná. Od začátku jsem s Alexandrou cítila, bylo mi jasné, že za těmi jejími vraždami bude něco víc. Tipovala jsem rozdvojenou osobnost, ale takové vysvětlení mě dost překvapilo. A pak jsem se ani nedivila, že chtěla takový konec svého života. Rozhodně sáhnu i po dalších autorových knihách, protože tohle byla bomba!
"Na svém kontě má 168 zabití."
Tak je za mnou moja tretia kniha od Martina Štefka a dovolím si tvrdiť, že je minimálne tak dobrá ako tie predchádzajúce. Mám na mysli knihy Mrtvé ženy a Farma zrúd. Odohráva sa v tom istom svete a je v nej viacero prepojení na tieto dve knihy, najmä vďaka terapeutovi Robertovi Jenkinsovi.
Spomenutý je ale aj tajomný "Fotograf".
Martin Štefko je vynikajúci rozprávač a zaujme hneď v prológu, ktorý začne naozaj zhurta. Sledujeme osud Alexandry, ktorá by bola úplne obyčajnou ženou, až na to, že sa priznala k 168 vraždám.
V knihe sa prelínajú kapitoly, ktoré sú venované obetiam Alexandry a kapitoly, ktoré sa sústreďujú na jej terapeutické sedenia s Robertom.
Práve tieto "vražedné časti" sú opísané veľmi realisticky a niektoré sú poriadne drsné, ale na to som si už u autora zvykla. Niečo opäť nie je pre slabé žalúdky. Naopak "terapeutické časti" nám odkrývajú Alexandrinu minulosť a sú výborne psychologicky vystavané.
Spolu s Robertom som sa snažila prísť na to, či sa pod maskou hlavnej hrdinky skrýva niečo viac alebo je to naozaj to monštrum, za ktoré ju všetci majú. Celú knihu mi na tom niečo nesedelo (podobne ako Robertovi) a záver bol naozaj skvelý a nepredvídateľný.
Autor napísal perfektný psychologický triler, ktorý nenudí ani chvíľu a tých 220 strán budete mať prečítaných veľmi rýchlo. Môžem iba odporúčať a teším sa na ďalšie Martinove knihy.
Tuhle knihu jsem poslouchala jako audioknihu. Vlastně ani nevím, jaké mám pocity. To je tak smutná knížka, která Vás o to víc dorazí svým koncem. Dlouho ve mně tento příběh zůstane. Ale byla to skvělá audioknížka. Jiná, ale skvělá. Všem vřele doporučiji. Jo a je to první audiokniha, u které se klaním před hudbou. já ji většinou nepotřebuji, ale tady tomu sedla. Jak hudba, tak i interpreti tomu dodali ten pravý drive. Kdyby měl někdo zájem, tak audiokniha zde: https://www.audiolibrix.com/cs/Directory/Book/8399/Audiokniha-Nikdy-se-neprestala-usmivat-Martin-Stefko?afid=2295 . Skvělé a zároveň mrazivé.
Psycho- psycho a znovu koukám jako blázen, jen v tom nejlepším slova smyslu. Tak takový nástup a nášup už od prvních stran, těžko hledat. Chvílemi se čtenář zamýšlí zda je mu hlavní " hrdinky" líto ( nepěkně prožitý celý dosavadní život) nebo se mu chce zvracet. Závěr knihy mě poněkud odzbrojil.
Štítky knihy
thrillery sérioví vrazi trest smrti mysteriózní, mystéria české detektivky a krimi psychologické thrillery vražedkyně lékařské thrillery
Autorovy další knížky
| 2015 |  Nikdy se nepřestala usmívat |
| 2020 | Mrtvé ženy |
| 2014 | Mrtví kráčí po zemi |
| 2022 | Farma zrůd |
| 2016 |  Agentura 1: První tým |
ohle byl fakt bomba příběh, i když v hodně ohledech i dost smutný.
Autor nezahálí a hned první kapitolou vás odzbrojí, hodí vás okamžitě do akce. Musím se přiznat, že jsem vůbec nevěděla, co čekat a hned na začátku ve mně kniha zanechala hořkou pachuť. Já ty tresty smrti prostě nepodporuji a tady nám to autor krásně realisticky nastínil.
Příběh vás okamžitě vtáhne do děje. Je to extrémně čtivý, máme tu napětí, zahalené tajemství a hlavně, hodně vražd. Ale fakt hodně, a to s dost barvitým popisem, který vám umožní si celou tu scenérii živě představit.
Hlavní postavy Alexandra a Robert. Robert a Alexandra. Hmmm, za jiných okolností by jim to mohlo i klapat.
Robert mi byl fakt sympatický, takový doktůrek, se kterým si prostě chcete povídat. Cením jeho otevřenou mysl.
Alexandra byla strašně zajímavá a její postava ve mně bude rezonovat ještě dlouho. A taky to ve mně umocňuje názor, že takovým lidem by se po smrti měl pitvat mozek. Protože takový lidi, mezi námi vážně jsou.
Tohle prostě chcete číst. Doporučuji!