Nikdykde
Neil Gaiman
https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/1179/bmid_nikdykde-IY0-1179.jpg
4
2327
2327
Hlavním hrdinou je obyčejný mladý muž Richard Mayhew, který se potácí svým spořádaným, nudným životem. Jednoho dne ovšem na ulici pomůže otrhané dívce, která ho zavede do tajného světa o němž se mu nikdy ani nesnilo. Jedná se o Podlondýn, jakési město naruby, jehož pravidla se řídí podle sítě londýnského metra. V tomto světě se Richard setkává s velikými inteligentními krysami, tajemným markýzem de Carabas či padlým andělem, který uprchl ze zničené Atlantidy. Londýnské podzemí se převrací v úžasnou zemi se spletitou mytologií a kde ani ty nejobyčejnější věci nejsou takové, jaké se na první pohled zdají. Nové, autorem doplněné vydání.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2006 , PolarisOriginální název:
Neverwhere, 1998
více info...
Přidat komentář
Dokonalé! Londýn mám rád a takto dostal ještě další rozměr. Skvěle a úsporně napsáno. Mírně bizarní, ale rozhodně originální zážitek!
Skvělá kniha, mylně jsem si myslela že to bude takový ten druh fantasy sci-fi, který bude velice nudný...opak se stal skutečností. Byla pro mě velmi čtivá a užívala jsem si ji až do konce, myslím si že to i změnilo můj názor na svět... Třeba něco pod námi je... Kniha mě zcela pohltila svým příběhem.
Tak já nevím. Nejsem žádný velký fanoušek fantasy, sám jsem byl zvědavý co se mnou taková kniha udělá. Ze začátku mě to moc nebavilo, ani mi to nedávalo smysl. Ale postupně mě příběh docela dostal a ke konci jsem si ho snad i užíval. Souhlasím, že děj i chování všech těch bizarních figur poněkud postrádá logiku, ale o tom tak nějak fantasy je, ne? Takže nakonec, proč ne?
Vynikající dílo spojující alternativní svět s tím reálným, charakterem se pohybuje někde mezi scifi povídkami a dobrodržuným románem.
Čte se super, i přesto, že zde běží vždy 2-3 dějové linie, tak se dá docela dobře udržet u toku příběhu a nepřináší to zbytečný zmatek.
Jinak příběh obsahuje pár majoritních zvratů, takže vlastně nikdy si nemůžete být jisti, kdo stojí na jaké straně, za mne fakt super.
Obdobně jako u Glukovskiho Metra jsem si zde v hlavě vykresloval Podlondýn :)
Tak tahle kniha mě skutečně potěšila, a to nejen díky skvělému příběhu a úžasně vykresleným postavám (vezměte si například postavu Jessiky a její pasáž na výstavě v muzeu), ale hlavně kvůli maličkostem/geniálnostem, kterými je kniha skrznaskrz prolezlá – Pohyblivý trh, na kterém si můžete koupit třeba mrtvolu, Dvířčin dům, jehož místnosti jsou každá jinde, krysy a jejich krysomluvčí, sbírka trollů na Richardově stole, pojízdný hraběcí dvůr, muzikant málem ukamenován penězi a mnohem, mnohem víc! Gaimana mám opravdu ráda a Nikdykde mi jen potvrdilo proč. Hlavně nevím, jak to ten kluk kudrnatá dělá, že jeho záporáky mívám radši než hlavní hrdiny. Pan Croup a pan Vanderman v knize excelují a jejich dialogy/monology pana Croupa jsem si naprosto užívala. Setkat bych se s pány ovšem raději nechtěla :-)
Nemôžem napísať nič iné, len že je to jedna z mojich najobľúbenejších kníh vôbec... Každý by mal nájsť tie svoje Dvierka...
Nejsem tím nějak nadšená...pravda, neholduji fantasy či sci-fi...ale téma je nosné, tajemné a originální, na druhou stranu příběh pro mě nezajímavý, nepoutavý, postavy mění své postavení, tvář...
"S městy je to stejné jako s lidmi, pane Vandemare. Nejdůležitější je stav jejich střev." - pan Croup
Neil Gaiman ukazuje čitateľom prečo čítajú knihy! A prečo práve fantasy. Okrem toho zručne a sotva viditelne porovnáva Podlondýn s dnešným svetom (trh so zbytočnými vecami). Musím spomenúť, že knihu si na maximálnu možnú mieru užijú praví londýnčania, ktorý dýchajú londýnsky vzduch, majú možnosť chodiť londýnskym metrom a poznajú všetky londýnske ulice (aj zostupnú) a môžu si prehrať príbeh priamo v nich.
Zo začiatku mi Nikdykde prišla nudná, plná klišé a obohratých pesničiek, ktoré nájdete v každej druhej fantasy knížke. No potom autor po zhruba dvesto stranách poslal Richarda po kľúč a vtedy ma dostal. Práve tou scénkou na stanici metra, kde sa hlavný hrdina potáca na pokraji reality a šialenstva, tam som mu to všetko zhltol do slova a do písmena. Hneď po tom som sa na knihu pozeral z iného uhla a videl v nej nielen šialený príbeh o Podlondýne, do ktorého sa prepadávajú ľudia škárami, ale aj akési posolstvo, ktoré nám chce autor prostredníctvom tejto knihy posunúť. Každý si ho môže vyložiť po svojom - ja som si ho vyložil práve "prečo čítame fantasy / sci-fi knížky?" Pretože je to krásny útek od reálneho, sivého a nudného sveta, kde môžeme snívať svoje vlastné sny alebo sny niekoho iného a preto mi aj táto kniha prirástla k srdcu. A na otázku, ktorú položili Neilovi, či by som hovoril s krysami po prečítaní tejto knihy, musím povedať jednoznačnú odpoveď: Áno!
Neviem prečo, ale pán Croup mi strašne pripomínal Kruppeho z Malazskej knihy padlých a Vandemar zase Voldemorta.
"Měl bych tě rozpárat od chřtánu po břicho a hádat ti budoucnost ze střev." - Krysomluvčí
Když se člověk dostane do situace, že je pro ostatní tak nějak neviditelný, většinou se ponoří do sebe. Gaimanův hrdina se ponořil do snového světa plného fantaskních postav, kde prožívá příběh, který ho v mnohém změní. Knížka je napsaná skvělým jazykem, pro mě díky paní překladatelce, postavená na anglickém humoru, je plná dobrých nápadů a jemné poetiky. Při čtení se pro mě Podlondýn stal opravdu skutečným světem a myslím, že už to tak zůstane. Opravdu jsem se dobře bavila.
Můj osobní pocit je, že Nikdykde patří do kategorie knih, kde je důležitější atmosféra než samotný děj nebo zápletka. Bohužel mě atmosféra nijak neohromila. Už od začátku jsem měl pořád vtíravý pocit, že čtu něco, co jsem už v mnoha obdobách četl. Říkal jsem si, Gaimane, prosím, aspoň něco originálního a ono nic. Prolnutí dvou světů bylo myslím už zpracováno mnohokrát a lépe. Zklamání.
Přišlo mi to jako odpočinková pohádka pro dospělé. Tedy spíš náctileté. Nedospělý hlavní hrdina, 200 stránková nuda špinavého Londýna, předčasně vyzrazená pointa. Tohle se fakt nepovedlo. Pokud máte rádi Londýn a je pro vás důležitá atmosféra, pak možná. Na můj vkus slabý děj a ten závěr? Cokoliv nápaditého buď zničila nuda nebo hlavní "hrdina". Podle mě další z přeceňovaných knih. Byl jsem kdysi uchvácen Americkými bohy, po této knize si už raději dám na Gaimana pozor, jesli vůbec od něj ještě budu něco číst... 75%
Já zřejmě nikdy nebudu fanouškem Gaimana. Nevím přesně, co mě na něm nesedí. Bezesporu má výborné nápady, ale to zpracování už je horší. Nedávno jsem dočetla komiks Sandman a byla jsem z něj nadšená, jenže komiks je uplně jiný druh literatury a žádné popisy fakt nepotřebuje. Možná mě nesedí to, jak Gaiman píše? Možná mi přijdou postavy málo vykreslené? Těžko říct.
U Nikdykde můžu s jistotou říct jen tolik: Nápad s Podlondýnem je skvělý. Mě ale vadila neurčitost tohoto světa. Světa, kde se může stát naprosto cokoliv. Zřejmě nějaká pravidla má, ale autor nás s nimi neseznámil. Nedokázal mě plně vtáhnout do děje a napevno mě připoutat k postavám. Vlastně mi to nepřišlo ani vtipné.
Mám trochu problém někomu Nikdykde popsat tak, aby mu přišlo zajímavé. Aby měl nutkání si ho přečíst. Vždyť příběh o "podzemní říši" zní vlastně docela otřepaně. Věřím ale, že Gaiman by dokázal udělat skvělý a napínavý příběh i z nejotřepanější odrhovačky. Už po prvních pár stranách se do knihy tak ponoříte, že nebudete vnímat nic jiného. A ozvěny tohoto alternativního světa spolu s jeho všemi zajímavými postavičkami budete mít v hlavě i hodnou chvíli po dočtení.
Dialógy pánov Vandemara a Croupa som si čítala dokola a musela sa smiať. Úplná lahôdka.. Keď si odmyslím spolovice zjedené mačatá a šteňatá a fakt, že týto dvaja predstavovali najčistejšiu formu zla... pôsobili ako zohratá a efektívna dvojica :) Keď si dobro začne liezť na nervy a poprie samo seba až na samotné dno, vznikne pravdepodobne niečo ako Vandemar a Croup. Nie som si istá existenciou Podlondýna ale o týchto dvoch bezpečne viem, že niekde sú a naozaj nikdy ich nechcem stretnúť. Celkovo pekná kniha. Nieje to Oceán na konci ulice (moja topka od Gaimana), no nepochybne má svoj štýl a nenásilným (?) spôsobom pobaví. Odporúčam.
Kniha pro mě byla zklamáním, čekala jsem od ní daleko víc,hlavní hrdina mě nebavil, sympatizovala jsem se dvojkou zabijáků a ve finále si přála ať je tam už všechny pozabíjejí..
Není kanál jako kanál - pro mě byla kniha zajímavé zpestření při rýsování kanalizace do školy. Atmosféra knihy mě úplně pohltila, je zde spousta originálních nápadů - už jenom ten pocit, když otevřete dveře a můžete se octnout na úplně jiném konci Londýna či světa kolem. Takové skládání různých světů Nadlondýna a Podlondýna je jako skládání kousků podvědomí - jako ve snu, kde je kousek místa ze základní školy, ve druhé najdete město, které jste navštívili a ve třetí místnosti se nachází oblíbená prázdninová destinace u babičky. Podlondýn je naprosto jedinečným světem, kterému by vůbec neuškodilo, kdyby jeho mytologie a prostředí byly více popisně rozvedeny. To platí i o charakterech postav. Po přečtení doslovu a zjištění, že kniha vlastně vznikla zároveň se scénářem seriálu mi bylo jasné, že zde šlo hlavně o příběh. Ten je svým způsobem výjimečný. Čtení knihy bylo jako otevírání dalších a dalších dveří v neznámém domě - člověk nikdy nevěděl, kde číhá nebezpečí. Pozorně jsem si nepřečetla anotaci knihy, tak jsem netušila, kde se skrývá hlavní záporák, možná to byl o to lepší zážitek a překvapivé zjištění.
Skvělé, nápadité, strhující! Nikdy by mě nenapadlo, že budu chtít žít v londýnských kanálech.
Konečně dočteno. Co k tomu napsat? Nápad jednoznačně neotřelý a skvělý. Nicméně styl psaní autora mě nenachl, ani vlastně pořádně nevím proč. Rozhodně to není knížka, kterou je radno odkládat nebo číst po krátkých úsecích, jinak se začnete ztrácet. Obávám se, že navzdory originalitě na tuhle knihu brzy zapomenu.
Štítky knihy
Londýn nadpřirozené bytosti tajemství městská (urban) fantasy metro zfilmováno – TV seriálAutorovy další knížky
| 2006 |  Nikdykde |
| 1997 | Dobrá znamení |
| 2001 | Američtí bohové |
| 2017 | Severská mytologie |
| 2015 | Naštěstí (ne)máme mléko |
Pro mě absolutní srdcovka. Miluju ten svět, ale zanevřel jsem na všechny jeho adaptace. Prostě jsem si jej díky Gaimanovi vysnil a ta představa je nepřekonatelná :D Teď už jen hledám nápodobu Podlondýna...