Nikdykde
Neil Gaiman
Hlavním hrdinou je obyčejný mladý muž Richard Mayhew, který se potácí svým spořádaným, nudným životem. Jednoho dne ovšem na ulici pomůže otrhané dívce, která ho zavede do tajného světa o němž se mu nikdy ani nesnilo. Jedná se o Podlondýn, jakési město naruby, jehož pravidla se řídí podle sítě londýnského metra. V tomto světě se Richard setkává s velikými inteligentními krysami, tajemným markýzem de Carabas či padlým andělem, který uprchl ze zničené Atlantidy. Londýnské podzemí se převrací v úžasnou zemi se spletitou mytologií a kde ani ty nejobyčejnější věci nejsou takové, jaké se na první pohled zdají. Nové, autorem doplněné vydání.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2006 , PolarisOriginální název:
Neverwhere, 1998
více info...
Přidat komentář
"Násilí je posledním útočištěm neschopných a výhrůžky azylem hlupáků."
Neil Gaiman zatial nenapísal zlé dielo, a to sa týka aj tochto príbehu,aj keď som jednu hviezdu ubral a to v dôsledku dlhého rozbehu a povahy hlavného hrdiny. Richard Mayhew mi celý čas trochu škrípal zubami. Neznášam, keď sa hlavna postava pol knihy opúšťa, nič nerobí a fňuká, že chce ísť domov. Naopak, postava markýza Carabasa mi tento príbeh zachránila. Od začiatku nebolo isté na akú stranu hrá a ani nejdem viac písať, aby som neprezradil nejakú dôležitú informáciu, ktorá by mohla pokaziť čítanie. Čo sa týka nápadu spodného Londýna pre mňa to bolo niečo nové, preto som bojoval až do samého konca, čo odporúčam samozrejme každému kto sa chce dosťať k samotnému vyvrcholeniu príbehu, ktorý stojí za prečítanie.
Můj nejmilejší Gaiman. Zvláštní náhoda (akce v knihovně „Rande naslepo s knihou“) mě přiměla si přečíst Nikdykde podruhé. A znovu nad ní žasnu. Zapomněla jsem na všechno, ponořila se do života Podlondýna a plula na vlnách fantazie. ….Stará láska nerezaví.
Přečteno opět..a názor neměním, možná bych i pár procent přidala..asi tak +10 :). Úžasný nápad, vtipné i smutné.. DOPORUČUJI!!! Má oblíbená..
Kniha mimo můj styl. Svět i postavy působí zajímavě, ale máme příliš málo informací o praktickém fungování a zákonitostech. Prví polovina mi přišla docela nudná, právě kvůli tahu příběhu bez nějakého hlubšího podkladu. Zápletka pak příliš nepřekvapila ani neurazila. Konec pak trochu ano. Tohle klišé si mohl autor odpustit.
Kniha má zajímavý potenciál a dokázal bych se do větší série i zamilovat, ale takhle jako jedno kus se z toho dostat i něco lepšího. Méně je někdy více a tady toho bylo příliš moc. Dal bych 2,5 hvězdy, ale to bohužel nejde, takže dávám 3.
Poutavé a úsměvné fantaskní vyprávění nesourodé skupinky poutníků za ... čím vlastně? Pochopením? Vlastní záchranou? Podivná stvoření - s příznačným britským humorem a jemnou ironií - odhalují člověčí nitra, hodnoty a špatnosti, nebo aspoň představy o nich. Podlondýn mi připomínal Londýn z dob románových příběhů Charlese Dickense postavený do kontrastu Londýna dnešního - svět nebezpečný, temný a špinavý kontra svět bezpečný, povrchní a nudný. Souboj dobra a zla je zřejmý, i když jejich vymezení už tak zřejmé není. Tak trochu trouba Richard, ale s dobrým srdcem, to má někdy vážně dost těžké, nejenom se zabijáky podivně vybraných způsobů, pány Croupou a Vandemarem. Originální, tak trochu bizarní příběh, který mě okouzlil svou temnou zvláštností, hravostí a lehkostí jazyka.
V poslední době jsem přečetl pár povedených urban fantasy (českých), ale tento fundamentální počin mě upřímně řečeno zklamal.
Myslím, že v Podpraze jsou místo krys potkani. Škvíra musí být někde na Andělu u synagogy.
Hravě a přesvědčivě putujeme s roztomilou a netradiční hlavní postavou skrz nový (ne zrovna překrásný) svět. Občas se usmějeme (jindy víc a chvílemi vůbec) a víme (ačkoliv nevíme co), že to dopadne dobře.
Příjemná oddechovka s nádechem klasiky, po které znovu nesáhnu, ale nikdy ji nezapomenu. Nápad na svět je úžasný, nedivím se množství zpracování. K charekterům jsem si takový vztah nevytvořil, ale bylo mi s nimi celkem fajn. Sympatičtí náhodní kolemjdoucí.
Veľmi dobré fantasy.všetky postavy si ma absolutne získali a záver, kedy Richard zistí po čom vlastne túži bol naozaj pekný.de Carabas to u mňa vyhral na plnej čiare.presne takýto typ príbehov ja môžem
Podlondýn je skutečně zajímavé místo. Gaimanovy postavy jsou uvěřitelné a zábavné, a přestože mě Stardust zaujal o dost více, tak tento svět je pro změnu o mnoho více kouzelný, tento je pro změnu uvěřitelný a slušně vtisknutý do našeho vlastního. Markýz byl skvělý, Croup a Vandemar zábavní, Richard mi v paměti příliš neutkvěl, ale celkově nelze hodnotit jinak než kladně.
Pak Croup a pan Vandemar, pro mě ze začátku spíše komická dvojka, než hrdlořezové. Dvířka je moc sympatická postava a Richarda mi bylo ze začátku trochu líto, ale líbilo se mi, jak na závěr došel k vniřnímu rozhodnutí. Jeho život se změnil od základu. Podlondýn je tajemný a skrývá spousty bytostí.. Opět mě Gaiman nezklamal.
Po několikaleté odmlce od fantasy jsem znovu na palubě :D Možná i skrz tu dlohou fantasy-pauzu jsem očekávala od Nikdykde něco jiného, asi trochu víc spletitý a komplexní děj, víc "Ahááá!" momentů a vysvětlení, jak do sebe jednotlivé dílky puzzle zapadají. Tak úplně se mi nedostalo ani jednoho, ale nakonec mi to vcelku nevadilo. Od toho tu budou určitě jiná díla a série. Byla to milá fantasy oddechovka, s příjemným nenuceným humorem, kterou nešlo nechat dlouho rozečtenou.
Dočteno a vlastně ani nevím, co sem napsat. Čekala jsem něco úplně jiného. Nikdykde se mi dobře četlo, příběh byl vcelku jednoduchý, o to složitější ale bylo prostředí Podlondýna (chvílemi jsem nevěděla, jestli jsme zrovna ve stoce, metru, na povrchu nebo v tajemné uličce z 18. století, to pro mě bylo trochu rušivé).
Velmi se mi líbili obyvatelé Rubu, postavy dvou hlavních hrdlořezů mě bavily asi nejvíc. Že vše nebyo vysvětleno mi nijak nevadilo, stačí zapojit vlastní fantazii a doplnit si díry v příběhu sám.
Čítal som to jedným dychom každú voľnô chvíľku. Pre mňa to bola veľmi pútavá knižka, aj keď súhlasím s hodnotením tých, čo vravia že je to preplácané, nezapadá to do seba, chýba tomu posolstvo a vysvetlenie súvisostí. Ano, je to tak! A napriek tomu som si pri knižke oddýchol, bavila ma a dávam jej plný počet.
Nikdykde je hezká kniha.
Nějaký čas po dočtení ovšem musím říct, že jde spíše o jakousi “povinnou četbu” s ohledem na mého oblíbeného autora. Postrádám nějaké hlubší poselství.
Takže ano, Gaiman napsal věci, které mi učarovaly mnohem více, ale promarněný čas to zase nebyl, pokud se tedy rádi touláte Londýnem jako já...
Gaiman se musí dávkovat po kapkách. Ano, já vím, že dnes je moderní považovat se za jeho skálopevného fanouška a vše, co vytvoří je skvost, ale na mě je Gaimanova tvorba až příliš fantasmagorická a nebojím se říct, že přeplácaná. Stejné je to s Nikdykde. Věci naprosto nedávají smysl, nefungují, nezapadají do sebe a mnohdy nejsou ani vysvětleny. Příběh je tuctový a za měsíc si z něj nebudete pamatovat ani Ň.
Tohle byla jízda. Perfektní únik do jiných světů. Příběh je jednoduchý, ale o to víc si člověk může vychutnávat Podlondýn a tu skvělou atmosféru. Postavy jsou vykreslené naprosto skvěle, nejdokonalejší je Vandemar a Croup.
“Richard si všiml, že události jsou zbabělé: nikdy nechodí samy. Vždycky se jich nahrne celá řada a zasypou ho najednou.”
Až na konci knihy je poznámka vydavatele - pan Gaiman dostal zakázku na napsání seriálu pro BBC z prostředí Londýna. Souběžně se scénářem psal (a postupně upravoval) i knihu. Netvrdím, že to mělo na knižní podobu negativní dopad, ale být to tak mohlo. První polovina knihy se čte pomalu (dokonce jsem uvažoval, že knihu odložím) ,a děje se spousta věcí které nejsou vysvětleny (některé později ano, jiné bohužel vůbec) a to platí i pro principy celého světa Podlondýna vůbec. To je pro mě velká změna oproti jiným Gaimanovým dílům, kde je fungování světa jaksi automatické (resp.jeho pravidla jsou vysvětlena přímo nebo mezi řádky). Např.nikdy není vysvětleno, proč Richard propadl do Podlondýna. Protože pomohl Dvířce? Nebo to byl trest za jeho hříchy z mládí?
V druhé polovině knihy příběh nabírá spád a Richardovi už jsem nemohl nefandit, aby tu svoji odyseu dotáhl do konce živý (a celý -doslova). A přitom mi začalo stačit, že tak to v tom podzemním světě prostě je a bavil jsem se. Průchod labyrintem je už ta správná Gaimanovsky napsaná zábava. Zábava v pochmurném světě, kde člověk neví dne, ani hodiny...ale přesto ví, že to tak je správně.
Bezva fantasy jednohubka, sfouknutá za dva večery. Četlo se to samo, bavilo, líbilo. Super nápad, fajn postavy, žádné nudné a zdlouhavé pasáže. Klidně by mohla být delší.
Štítky knihy
Londýn nadpřirozené bytosti tajemství městská (urban) fantasy metro zfilmováno – TV seriálAutorovy další knížky
2006 | Nikdykde |
1997 | Dobrá znamení |
2001 | Američtí bohové |
2017 | Severská mytologie |
2015 | Naštěstí (ne)máme mléko |
Že toto niekto vymyslí - žasnem! Úžasná kniha, ktorej zápletka nie je jasná ani priehľadná, až do samého konca - a ten je čerešnička na torte. Skvelé fantasy, ktoré mám rada, ale dlho sa mi nedostalo pod ruku - takže tento darček vyšiel na plnej čiare :) Šla by som sa pozrieť do tohto Londýna.