Nikdykde
Neil Gaiman
Popis knihy zde zatím bohužel není...
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2017 , PolarisOriginální název:
Neverwhere, 1998
více info...
Přidat komentář
Po dlouhé době jsem opět zkusila urban fantasy a opět to nebylo ono. Pokud máte rádi klasické fantasy s rytíři, zbraněmi, kouzly apod. a nemusí smardlavé kanály, skoky v čase a prostoru a neidentifikovatelné mutantíky, tak to také nebude nic pro vás. Pokud vám jsou ale meče málo a chcete něco "jiného", mohl by to být příběh pro vás. Mě jen neoslovil pan Gaiman svým chaotickým světem. Nechala jsem si to pár týdnů uležet, ale nemám chuť se k tomu vracet. Nevylučuji, že do budoucna se k příběhu přece jen vrátím.
PS: prostě jsem se netrefila sama sobě do vkusu ...
Téééda to bylo něco, co vám budu povídat :)) začátek mě zmátl, říkala jsem si, že to není styl pro mě.. jenže jsem to přeci jen vzala znovu do ruky a pak se všechno úplně otočilo a zanechalo to ve mně hluboký dojem.
Nesouhlasím s tím, že nebyl využit potenciál. Já jsem naopak ráda, že nebylo popisována každá kočičí hlava a splašek :) rozuměj, jsem ráda, že autor ponechal hodně prostoru fantazii čtenáře.
Oblíbila jsem si všechny postavy, i ty co bych si oblibovat neměla. Richard a lady Dvířka mi přirostli k srdci. Určitě si přečtu něco dalšího od Gaimana.
Jako ukázka, nejlepší popis kocoviny (úžasných frků tam je šíleně moc, těžko vybírat)
... Byl zalitý studeným lepkavým potem a připadalo mu, že mu někdo zasadil oči panenkami dozadu a navíc do lebky, která byla nejmíň o tři čísla menší než jeho původní hlava.
:)
O této knize jsem už v minulosti slyšel, ale až nyní jsem se do této knihy začetl. Autorovy knihy mám v oblibě. Kniha NIKDYKDE se mi líbila. Jedná se o městské fantasy.
Hlavní postavou je mladý londýnský obchodník RICHARD MAYHEW, který pomůže jedné krvácející dívce, díky čemuž se ocitne v PODLONDÝNĚ, což je místo stínů a temnot, nestvůr a světců, vrahů a andělů. V tomto světě bydlí dívka DVÍŘKA, které pomohl Richard. Dvířce vyvraždili její rodinu a Dvířka pomocí Richarda chce vypátrat vrahy svých rodičů a chce zachránit svůj svět. Richard se chce vrátit do svého světa, tj. do NADLONDÝNA.
Zajímavé byly také další postavy pan VANDEMAR, CROUP, markýz aj.
Na počátku knihy nalezneme ÚVOD K TOMUTO TEXTU. V závěru knihy nalezneme PLÁN LONDÝNSKÉHO METRA a také povídku JAK MARKÝZ ZÍSKAL ZPÁTKY PLÁŠŤ. Přebal knihy je pěkný.
Trochu mě mrzí, že jsem dřív četla Krále krysu od Mievilla, kde je ta atmosféra lehce podobná. Byla bych si to užila víc, kdybych tohle četla jako první. No...pěknej svět, postavy, nápady, ale všechno je takový jenom nastíněný, nedotažený...chtěla bych toho vědět víc, měla jsem pocit, že se ten příběh pořád jen rozjíždí a přitom už byl konec. Čekala jsem trochu víc od takovýho hitu.
Po povedené Knize Hřbitova ( pro mě do doby autor neznámý ) bylo nevyhnutelné sáhnout po další Gaimanově kousku a vyšlo to na chválené Nikdykde. Výsledný dojem po přelouskání této krátké fantasy není úplně dobrý, spíš jsem byl dost zklamán. Fantaskní svět Podlondýna, do kterého se po záchraně tajemné, zraněné dívky dostane milovník stereotypu Richard Mayhew mě rozhodně nepohltil, stejně jako jsem si nedokázal vypěstovat žádný vztah k postavám Ríši, Dvířky nebo Hunter a ve výsledku nejlepšími pasážemi byly u mě kapitoly týkající se toulající dvojice padouchů pánů Croupa a Vandemara a prospěcháře de Carabase. Příběh nakonec končí, tak jak se očekává a mám toho všeho pocit, že potenciál vedle sebe existujících světů nebyl vůbec naplněn ( podobně jsem to cítil i u Talismanu dvojky Straub & King ) možná mít načteno méně nebo se společně s Nikdykde potkat dříve, mohlo to dopadnout líp, takhle ale jen průměrná záležitost - 55 %
Senzační kniha se zajímavým nápadem zobrazit svět Londýna z rubu. Z druhé strany, té spodní, pod Londýnem. Bylo by ale zavádějící tvrdit, že tohle byl hlavní autorův záměr. Podle mého soudu, je to jen kulisa k mnohem podstatnějšímu druhému plánu knihy. V něm jde především o proměnu hlavního hrdiny - z celkem průměrného mladého muže v osobnost, která je schopna se sama za sebe rozhodovat, je schopna obětí, je schopna i velké odvahy. Richard je na začátku příběhu spíš tažen okolnostmi a kličkuje ve svém životě, tak trochu vláčen druhými. Na konci příběhu je tak zcela jiný, že se nedokáže vrátit ke svému starému životu, respektive ke svému starému já, ten původní Richard už totiž neexistuje.
Tahle skvělá proměna naznačující cestu člověka k sobě se děje právě přes magično, setkání s dívkou jménem Dvířka, přes mlhou zahalený PodLondýn, v němž se Richard zprvu vůbec nevyzná a jež ho děsí, ale postupně v něm nachází sám sebe. Plnějšího a svobodnějšího než kdy před tím. Skutečně skvělé čtení...
Z počátku je to hodně vtahující čtení, přičemž záporáci pro mě byli mnohem víc zajímavější než hlavní hrdina. Onen trochu pohádkový podsvět bych popsal jako "Pratchettovský typ v depresivní fázi". Líbilo se mi to, ale upřímně dávám přednost jinému druhu fantasy, který v této knize dobře charakterizují právě pan Croup a pan Vandemar.
Zajímavý svět do kterého je zasazený nezáživný příběh.
Ploché charaktery postav bez snahy o prokreslení, nikdo, s kým bych se dokázala ztotožnit, nebo aspoň sympatizovat, místy zmatek a změť jmen, místy nuda. Jako by se autor nedokázal rozhodnout, pro jakého čtenáře knihu vlastně píše.
Poslouchala jsem jako audioknihu a "pohřební" hudební předěly moje rozladění jen zvyšovaly. A Matouš Ruml tomu všemu také nijak kladně nepřispěl.
Závěr?
Čekala jsem mnohem víc. Škoda, přeškoda toho nevyužitého potenciálu!
Kvůli čtenářské výzvě jsem po mnoha letech četl podruhé a opět příběh ve mně zanechal silný čtenářský zážitek.
Nikdykde je prostě skvělé.
Skvělá urban fantasy, která se odehrává v alternativním Londýně. A my ho sledujeme očima Richarda, normálního, obyčejného člověka, kterému se svět otočí naruby a on z něj už nikdy nevyjde stejný jako dřív. Kniha je krátká, ale živá, se skvělou atmosférou a zajímavými postavami. Čtení pro mě bylo v té době ještě umocněné návštěvou Londýna, takže všechny ty čerstvé dojmy se hezky propojily.
Na knihu Nikdykde jsem měla políčeno několik let, ale stejně jsem po ní nikdy nesáhla, abych si ji vážně přečetla. Od Gaimana jsem přečetla Koralínu a ta se mi velmi líbila, ale teprve Nikdykde způsobilo, že jsem si Gaimenův styl psaní a jeho příběhy vážně zamilovala! Kniha je psaná čtivě a čtenář je hned od začátku vtažen do děje a hltá každé autorovo slovo. Líbí se mi, že Richard, i když je hlavní postava, je vlastně normální kluk, který není ničím zvláštní a speciální, proto jsem se do něj dokázala vžít a chápat i jeho chování.
Nejvíce mne zaujal pan Croup a pan Vandemar. Kapitoly s nimi neměly abolutně žádnou chybu a je mi skoro až líto, že nemám v ruce knihu pouze o nich dvou.
Pred dvoma mesiacmi som bola prvý krát v Londýne, tak som sa veľmi potešila keď som natrafila na túto knihu. Zaujal ma Horný aj Dolný Londýn. Ale čo sa týka deja, tam asi nie som cieľová skupina...
Knížku jsem přečetl v roce 2011 a znovu nyní, v roce 2023. Tentokrát se mi líbila ještě víc, než původně, zraje časem.
Myšlenka Podlondýna, Pohyblivého trhu, apod. úžasná. Zpracování dobré, i když občas se děj úplně změnil během pár vět. Na seriál se chystám, ale vzhledem k roku vydání 1996 a recenzím očekávám, že to budu brát spíš jako vintage klasiku, než jako reálné vyobrazení knížky...
Jak tu někdo zmínil, pan Croup a Vandemar mi hodně připomínají Van Vrena a Wriese z Nočního klubu. A když o tom tak přemýšlím, je tam víc podobností :)
Zdá sa, že Nail Gaiman má záľubu v nebezpečných fantasy príbehoch :) Veľmi sa mi to páčilo! Hoci občas už pán Croup a pán Vandemar boli na mňa príliš krutí.. predpokladám ale, že ich úlohou bolo poriadne vydesiť, a to sa rozhodne podarilo. Vymyslieť pod Londýnom ďalší Londýn, kam občas prepadnú pomedzi škáry niektorí z Horného Londýna.. to chce ozaj poriadny kus fantázie. Btw. trochu som si googlila aj nejaké historické udalosti čo tam boli spomenuté - či sú reálne, a na moje veľké počudovanie - boli! :D takže veľmi oceňujem aj toto prepojenie s historickou realitou. To ma zvádza k špekuláciám, čo je asi pod ostatnými mestami, napr. pod Parížom. Veľmi kvalitné dielo.
Asi nejlepší "Urban Fantasy" které jsem četl. Moc tento subžánr nemusím, naštěstí tady veškeré věci, které mi obvykle vadí, nahradila civilnost hlavní postavy a úžasná imaginace Neila. Podlondýn má skvělou atmosféru a pokud někdo narazí na seriál, určitě vyzkoušejte, jde o zajímavý bizár. Kniha je navíc akorát tak dlouhá aby vás nepřestala bavit.
Knížka se mi četla hrozně těžko. Přišlo mi, že to vůbec neutíká, po dvou stránkách jsem měla pocit, že už čtu minimálně půl hodiny. Nějak mi asi nesedl styl pana Gaimana. Až ke konci se to rozjelo a četlo se mi to mnohem lépe.
Nicméně nápad a samotný příběh byl skvělý. Podlondýn a Nadlondýn mě uchvátil a vůbec bych se nezlobila, kdyby vzniklo někdy pokračování. :)
Na knížku jsem narazila náhodou v knihovně a protože občas zkouším číst něco, co bych si asi na první dobrou nevybrala, tak jsem po ní sáhla. Měla jsem takový zážitek jako s některými filmy, kde člověk kouká, ale vlastně to v něm nic nenechá.
Ač je knížka dobře napsaná (pro mě to bylo fakt jak sledovat film) a promyšlená, tak mě příběh moc nezaujal a do čtení jsem se pak musela spíš nutit. Spousta se tam toho stalo, ale vlastně to klouzalo tak po povrchu. U Richarda a Dvířky, nejdůležitějších postav, kolem kterých se točil celý příběh, bych vůbec nedokázala říct, jací vlastně charakterově byli. Taková nijakost, což je u hlavních postav docela zvláštní.
Štítky knihy
Londýn nadpřirozené bytosti tajemství městská (urban) fantasy metro zfilmováno – TV seriálAutorovy další knížky
2006 | Nikdykde |
1997 | Dobrá znamení |
2001 | Američtí bohové |
2017 | Severská mytologie |
2015 | Naštěstí (ne)máme mléko |
Přemýšlím, jestli si knihu nepřečíst ještě jednou. Mám dojem, že by mohla patřit k těm knihám, kde je tolik výborných okamžiků, že při jednom čtení snadno některé nepoberu a při druhém čtení je pobaveně odhalím :-) Podlondýn je skvělý nápad a prolínání obou Londýnů se povedlo na jedničku. Kniha je plná fantazie a zajímavých postav, jak to je u pana Gaimana vždy. Úplně nejvíc ale ve mně rezonoval ten ne moc zábavný pocit, že jste pro okolní svět neviditelní. To bylo popsané fakt výborně.