Vláda vlků
Leigh Bardugo
Nikolaj Lantsov série
< 2. díl
Některá srdce bijí silněji než ostatní. Závěrečný díl série Zjizvený král. Mohutná fjerdská armáda se připravuje na tažení do Ravky. Aby král Nikolaj Lantsov dokázal nepřátelské šiky porazit, musí zapojit veškerou svou vynalézavost, šarm i svého vnitřního démona. Přesto se neobejde bez pomoci ostatních: Zoja i Nina stojí při něm a jsou odhodlány zachránit svou zemi za každou cenu. Král, generálka a agentka musejí v nekonečné temnotě najít cestu vedoucí k budoucnosti – jinak zanikne všechno, na čem jim kdy záleželo.... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2021 , Fragment (ČR)Originální název:
Rule of Wolves, 2021
více info...
Přidat komentář
"Některá srdce bijí silněji než jiná."
Kruh se uzavřel a příběh tohoto úžasného fantasy světa, ve kterém se cítím jako doma, končí. Nebo ne? :-)
Ať žije dračí královna!
(SPOILER)
Na úvod musím říci, že svět Griši je jeden z mých oblíbených, a proto jsem měla od Vlády vlků vysoká očekávání. Do pozitivní části hodnocení rozhodně spadá celé politické dění. Plánování jak vyhrát válku, co udělat s princeznou ze Šu Hanu, vymýšlení a obchodování s válečnými stroji - to všechno dávalo smysl, to mě bavilo a drželo v ději.
Co smysl nedávalo byla celá Temnyjova linka. Dle mého názoru tam vůbec nemusela být. Kdyby se znovu neobjevil ve Zjizveném králi, vůbec by to nevadilo. Jeho existence do Vlády Vlků přinesla jen problém, který nelze vyřešit jinak, než (SPOILER) jeho neexistencí. Jeho části byly nudné, dokonce jsem si nemohla pomoct a zkrátka jsem většinu přeskočila. Myslím, že jeho "přínosy" do příběhu by se snadno daly nahradit někým jiným, jiným řešením.
Co ještě musím vytknou je to, že Leigh Bardugo už ve Zjizveném králi porušila pravidla svého vlastního světa, která se dodržovala po pět knih. Dobrý magický systém = systém, který má limity. Ano, griši se mohou stát silnějšími pomocí umocňovačů nebo jurdy, ALE umocňovače jsou těžké získat (a ještě je pak musíte mít neustále u sebe), a jurda parem vytváří závislost. To vše má omezení. Ale pak tu máme Zoju, která se stala drakem protože... proč ne. Neberte mě špatně, Zoju mám jako postavu ráda, ale tím, že se stala drakem se jen tak stala nejmocnějším stvořením světa - mýtickým stvořením. Na sérii mě bavilo praktické prolínání magie a vědy a pokroku. To zde bylo zadupáno do země, a je to NESKUTEČNÁ škoda.
Další co mě vyvedlo z míry byl (SPOILER) "šťastný konec" pro Ninu. Nina je má nejoblíbenější vrána, a i když chci, aby měla šťastný konec, celé mi to přišlo DOST uspěchané a, no, postavené na hlavu.
Na druhou stranu je ale kniha i tak velmi čtivá, a vesměs mě i bavila. Bavil mě vývoj mezi Nikolajem a Zojou, bavilo mě (jak už bylo zmíněno) politické zasazení, a ráda jsem viděla postavy z předchozích dílů. V jedné části jsem musela na chvíli přestat číst, protože mě Leigh zasáhla do citlivého místa.
Celkově jsem ráda, že jsem knihu četla, jedná se o lepší (snad) zakončení série. Na konci jsou sice zadní vrátka otevřená pro pokračování, ale myslím, že by bylo lepší svět griši uzavřít, a místo toho se soustředit na další knihy.
Proboha, mě tak strašně moc vytáčí ten gigantický formát knihy! Velké stránky, malá písmenka... Radši bych četla knihu, která má 800 stran, a ne 500 stránkovou giga bichli, kterou když držím, tak spíš posiluju než čtu...
Cca první polovina mě absolutně nebavila a musela jsem se do čtení nutit. Hodně mě ale bavila linka Niny, ta zachraňovala celou knihu a i díky tomu dávám 3⭐. Pak celý příběh trochu zachránil konec. Ten se mi líbil a byl překvapivý.
Tento díl ve mě nezanechal tolik lásky, jako Zjizvený král, ale i tak jsem si ho (přiznávám, že po lehké čtecí krizi na začátku knihy) náležitě užila. Věděla jsem, že se dějová linka této dvoudílné série blíží ke konci a hltala jsem jednu stránku za druhou. Několikrát jsem pevně svírala knihu a pomalu ani nemrkala, jen otáčela stránky.
mini spoiler
I přes to, že si mě tento díl nezískal tolik, jako předchozí, myslím, že každá kniha, kde by se Nikolaj dal KONEČNĚ se Zojou dohromady, by se pro mě rovnala Bibli :D
5 hvězdiček si tenhle závěr duologie opravdu zaslouží. Ze začátku se mi do něj sice moc nechtělo, jelikož se to nepohybovalo směrem jaký jsem si tipla, ale to je jen moje chyba :D Strašně jsem si zamilovala jedno velké překvapení od autorky (nebudu psát jaké, ale ti kteří milují Grishaverse budou skákat a chichotat se radostí!) a panebože já tak miluju Zoju a Ninu! Nikolaj mi připadal strašně změněný, ne úplně ve špatném nebo dobrém smyslu, je na něm ale znát, že se za těch pár roků s démonem opravdu změnil. Velmi doufám v další sérii z Grishaverse, možná úplně z nového prostředí, o kterém se až tak moc nemluvilo (Nová země)? I Fjerda se docela vybízí na pokračovaní... no, necháme se překvapit:)
Jedním slovem WOW...
Po Zjizveném králi a hlavně po Šesti vranách a Prohnilém městu, které jsem naprosto milovala, jsem čekala, že se autorce jen tak nepovede ho překonat. Ale to, co dokázala v této knize vytvořit, je něco neskutečného... Posledních osmdesát stran bylo napumpovaných zvraty. Zvraty, které otáčely dějem tam a zpět a mě brada padala stále níž a níž... Nečekala jsem ani jeden z nich a to mojí "čtenářskou poruchou" je, že se snažím předvídat zvraty... Tady jsem neodhadla ani jeden...
Tak jak jsem v Šesti vranách naprosto zbožňovala Inej, tady jsem zbožňovala Zoju. Ty dvě mi budou opravdu chybět...
Taky přiznávám, že absence série Griša, už mi tady hodně chyběla... Nečetla jsem ji, jelikož jsem nevěděla, že Šest vran i série Nikolaje na ně navazuje... Proto kapitoly Mnicha mi absolutně nedávaly smysl... Kdybych to věděla, určitě si Grišu přečtu jako první... U Šesti vran mi to, že jsem Grišu nečetla, tak nevadilo, tady už ale dost hodně...
Doporučuji všem a pět hvězd je pro tuto sérii opravdu málo.
SPOILER!!!
1) Prosím řekněte mi, že nejsem jediná, kdo skoro brečel, když se v knize objevilo Šest vran... Bylo to jako se vrátit domů, když to řeknu hodně blbě...
2) To co jsem tak toužila aby měli Kaz s Inej, tady Zoja s Nikolajem konečně dostali a nemůžu za ně být raději... Proto doufám, že tohle ještě pro Kaze a Inej není konec...
3) Když Nikolaj "předal" nebo spíš se vzdal koruny ve prospěch Zoji... Čekala jsem mnoho, čekala jsem, že jich proti Fjerdě neskutečně moc padne a já budu oplakávat nespočet postav... Ale to, že z dob "Dvojhlavé orlice" nás autorka vezme do dob "Stříbrného draka".... Tleskám a klaním se jejímu umění...
4) Smrt Davida... Uff... Tohle jsem rozdýchávala dost dlouho... Vždyť to byl jejich svatební den! Přiznávám, že po těchto řádcích jsem dobrých deset minut jen tak hleděla do zdi...
5) TO HLAVNÍ!! Prosím, že nejsem jediná, kdo doufá, že autorka napíše další díl, kde uvidíme hrdiny obou duologií společně... Protože to co Zoja řekla na poslední straně a půl... Prostě POTŘEBUJU VĚDĚT CO BUDE DÁL!!!
Když se vrátím zpátky, řekla bych, že mě první díl (Zjizvený král) trochu zklamal, ale to se o druhém dílu říct nedá. Příběh byl strhující, napínavý a aspoň jednu věc jsem tam rozhodně nečekala. Líbilo se mi, že se v knize objevily postavy z minulých knih. Vzhledem k trochu volnějšímu konci doufám v další pokračování sérií. A obálka knihy je naprosto fantastická.
Této knize nemůžu nic vytknout.
(SPOILER)
Pokračování Zjizveného krále bylo stejně úžasné. Překvapivé, strhující, napínavé, zábavné, dojemné a romantické. Rozhodně splnilo moje očekávání...vlastně ho dokonce i předčilo...
Nemůžu vůbec nic vytknout, tak moc se mi ve světě grišů líbilo...jen stěží jsem zaklapla knihu. Ale trochu doufám a věřím, že to nebylo úplné sbohem a že nás autorka opět překvapí něčím dalším...i vzhledem k tomu, jak to skončilo.
Musím říct, že když se v knize objevili staří známí byla jsem v sedmém nebi...většinou je to tak, že se o nich autorka jen zmíní, ale tady i vystupovali...to mě vážně oc potěšilo.
Příběh byl celkově skvělý...moc jsem si přála, aby Ravka dosáhla vytouženého míru.
Nikolaj, jak jsem tušila, se s démonem vypořádal...nebo spíš se spolu sjednotili, sžili. Jeho plánování a vymýšlení opět nemělo chybu. A i přesto, že nakonec není král...líbilo by se mi, kdyby vládli spolu se Zojou...byli by neporazitelní...zvlášť když už Zoja umí ovládnout draka.
Byla jsem ráda, že Nina našla opět své štěstí, i když musím uznat, že Matthiase budu mít vždycky radši než Hanne...to mi tam moc nesedělo...každopádně ten plán, vydávat se za prince neměl chybu...dalo se to čekat, ale originální to bylo.
Musím zmínit i Davida...jeho smrt mě hodně zasáhla, že jsem musela na chvíli i přestat číst...byla to vážně rána... už kvůli Ženě, která si toho tolik vytrpěla a navíc o něj přišla v jejich svatební den...tentokrát ukáplo víc slz...
Ke konci mě překvapilo, že se Temnyj dobrovolně obětoval...pořád nevím, jak ho brát...z jedné strany jsem ho měla hrozně ráda a bylo mi ho líto, jenže stejně ničeho nelitoval a že toho bylo, čeho by litovat měl...
Na závěr ještě musím vychválit snad ty nejkrásnější obálky knih, jaké jsem kdy viděla...jsou přímo božské
„Některá srdce bijí silněji než jiná.“
„Můžeš si zvolit víru, nebo si můžeš zvolit strach. Ale jenom jedno ti přinese to, po čem toužíš.“
(SPOILER)
Ještě jsem nikde nenapsala, jak obdivuji autorčin krásně vymyšlený a propracovaný svět, tak to napíšu sem. Líbí se mi, jak má každá země svou historii, zvyky a kulturu. Tady jsme se i poprvé podívali do Šu Hanu a její královské rodiny, což bylo fajn.
Ninina linka mě bavila více než v předchozím díle, protože jsme s ní špehovali v Ledovém paláci a to mě bavilo. Rasmuse jsem měla ze začátku ráda, ale pak se začínal více projevovat a pak už ke konci mi bylo jedno jak skončil. Napadlo mě, že se Hanne s ním prohodila, už když Nina našla "mrtvou" Hanne. Chápu, že se Hanne necítila ve svém těle dobře, ale prostě mi přijde divné, že teď bude navždy princ.
Jsem ráda, že Zoja a Nikolaj si konečně řekli, co k sobě cítí a jsou teď spolu. Ale nečekala jsem, že Nikolaj udělá ze Zoji královnu a sám se vzdá koruny. Sice když se vezmou, tak jí zase mít bude, ale není to stejné.
Nečekala jsem, že David umře. To bylo smutné a bylo mi líto Ženi, ještě ke všemu umřel v jejich svatební den.
Jinak jsem byla ráda za výskyt postav ze Šesti vran a konečně taky Aliny. Líbilo se mi taky náhlednutí do myšlení Temnyje a do kousku jeho historie.
Konec je takový otevřený a já bych se nebránila pokračování. Tak snad někdy.
(SPOILER)
Jak jinak začít, než tím, že to bylo opět DOKONALÉ. Leigh vytvořila neuvěřitelný svět. Její spisovatelský talent budu opěvovat ještě dlouhou dobu.
Na začátek musím říct, že po uzavření 3. série musím jednoznačně zmínit to, že jsem se dopustil opravdu velké chyby, kdy jsem nečetl sérii 1. (Griša). V obchodě jsem dříve narazil na sérii Šest vran a vůbec mě nenapadlo, že to částečně navazuje na sérii, která vznikla již dříve. Tehdy to nějak nevadilo, ale tady po dokončení série Nikolaje Lantsova mě opravdu mrzí, že mě začátek Grisha světa minul. Nicméně aspoň vím, co můžu číst dál, protože by byla velká chyba nevědět, jak to všechno vlastně celé začalo. Určitě tak pochopím i spoustu dalších věcí, kterým jsem tady neporozuměl a celkový pocit tak bude ještě lepší. Proto, pokud je tu někdo, kdo nečetl knihy od Leigh Bardugo (Grishaversi) všechny a od začátku, tak by to tak měl učinit! :)
Když se zpátky vrátím k této knize, musím uznat, že to byla bomba od samotného začátku. Jako obvykle se mi líbí, že autorka střídá vypravěče kapitol. Člověk se tak dostává z místa na místo neuvěřitelnou rychlostí. Navíc jednotlivé kapitoly vždy končí tak trochu otevřeně a autorka vás tím podněcuje k dalšímu čtení. Tentokrát nás Leigh zavedla prakticky všude - Ravka, Fjerda, Kerch, Šu Han a nemalou roli hraje i Nová Země.
Kapitoly Niny byly oproti předchozímu dílu nesmírně napínavé a čtivé. Opravdu jsem si je oblíbil. Velkou roli na tom však hraje Hanne. Jsem na sebe celkem "pyšný", protože jsem na konci odhalil, že její smrt možná nebude skutečná a výměnu jsem vytušil. Nicméně mi přijde celkem podivné, že autorka nechala tuhle výměnu bez povšimnutí ke konci knihy. Čekal jsem, že přeměna Hanne v prince Rasmuse bude mít krátkodobé trvání a po válce vše bude opět tak jako dřívě.
Nikolaj se Zojou jsou neuvěřitelná dvojka. Jejich smýšlení, uvažování a bojovnost je naprosto ohromující. Jsem také rád, že se v knize objevily i všechny postavy ze série Šest vran. Naopak jsem trošku nepochopil určité pasáže Aliny, Temnyje (mnicha), Aparátuse, ..., ale jak jsem již zmínil na začátku, je to pouze a jen mou chybou. Absence první série je zkrátka znatelná.
Když bych se tak ke knize měl vyjádřit jako k celku, tak bych využil jen a jen slov chvály. Autorka vymyslela vskutku propracovaný svět, její myšlenkové pochody a fantazie je vskutku ohromná. Jsem rád, že můžu být součástí tohoto světa. Pro mě je to novodobý Harry Potter.
Závěrem se snad hodí pouze říci to, že Bardugo zajisté myslí na budoucí pokračování, jelikož je konec prostě a jednoduše otevřený. A vy víte, kdo by mohl mít ústřední roli v pravděpodobní 4. sérii, že ano? Nesmírně se na to těším! :))
Ravka je na pokraji války. Král Nikolaj bojuje o trůn i s démonem v sobě. Zoja bojuje s novou silou i sama se sebou a Nina působí jako špion ve Fjerdě.
Fjerda chce dobýt Ravku, Šu-han mučením grišů tvoří neporazitelné vojáky. A to hlavní, Temnyj se vrátil. No jak tohle může dopadnout?
Celá kniha v sobě dosti obsahuje náznaky na zahrávání lidstva s technikou a vytváření stále ničivějších zbraní. Naráží zejména na sestrojení atomové bomby. Nikolaj ví, že se Ravka zdroji ani muži nemůže rovnat Fjerdě, a tak se snaží vytvořit zbraň, která by je dostatečně zastrašila - dálkově naváděnou střelu, která zničí celé město. Hrozba, jež posune styl boje na vyšší úroveň. Mohou to udělat? Protože když ji sestrojí, nezastaví se to. Už nikdy.
Král s démonem v sobě. Mnich s Temnyjem v sobě. Generálka s drakem v sobě. Všichni jsou teď svým způsobem monstra. Boj svede každý sám se sebou a vytvoří to nečekané situace.
Kniha se velice zaměřuje na to, co vlastně znamená láska. Jak funguje? A je opravdu na co se ptát. Emoční vývoj je vidět hlavně u Zoji, která od začátku působí chladně a namyšleně, ale jak příběh plyne, dostáváme se pod povrch. Nakonec je to prosté. Jde o klasický strach ze ztráty, z připoutání se ke druhým, z toho, oč by mohla přijít. Zjišťuje tedy, že nechrání Ravku, ale vlastní srdce. Krásné znázornění strachu z lásky a z otevření se druhým lidem.
Naopak mi přišlo trochu přitažené za vlasy Ninino "přeorientování se" na opačné pohlaví. Ještě se skoro nevzpamatovala ze smrti Matthiase a už se zamilovala do dcery velitele Fjerdské armády, která, a to bylo ještě absurdnější, je vlastně žena s mužem v těle, jež se ve svém necítí "správně". Nic proti tomu nemám, ale je otázka, zda je to autorčin pohled či jen snaha o genderovou vyváženost a tlak společnosti na de-taburizaci určitých témat.
Každopádně. Opět jsem to zhltla a potěšil mě konec, neboť je jasné, že bude pokračování.
(SPOILER)
Druhý díl se odehrává na mnoha místech, nejen v Ravce a Fjerdě, ale nově nás autorka zavádí do sousedního Šuhanu, čímž kniha vlastně začíná. První kapitola mě trochu zmátla tím, že měla úplně nového vypravěče, právě ze Šuhanu.
Dějová linka Niny byla v tomto díle záživnější, ale to jen kvůli Hanne. Díky těmto dvěma má čtenář možnost nahlédnout i do fjerdské královské rodiny. Že bude postava Rasma zákeřná, to mě nepřekvapilo, bylo tam dost náznaků, ze kterých se to dalo vyčíst. Ale s čím jsem se nemohla popasovat byla proměna Hanne. Přišlo mi to už moc divné. Kdyby ta proměna nebyla plánovaná jako dlouhodobá, asi by mi to tak nevadilo.
Nikolaj je mistr klamu a manipulace, takže i když je situace beznadějná, tak si prostě dokáže poradit. Ty jeho politické tanečky mě opravdu moc bavily. Potěšilo mě, že se tu objevili i staří známí z Vraní šestky, i když jen na chvíli, ale obchod je obchod. Mihne se tu i Alina a Temnyj. Ale že se z něj stane mučedník, to bych to něj neřekla. Autorka s ním určitě bude mít ještě nějaké plány.
Konec je svým způsobem otevřený, takže bychom se případně někdy v budoucnu mohli dočkat pokračování.
No musím říct, že poslední díl série mě už až tak moc neuchvátil. Těšil jsem se, ale asi jsem už toho stejného přečetl moc v příliš krátké době a prostě takové to euforické wow se nekonalo a knížka už mi připadala vydána trochu z povinnosti. Ale tak aspoň ten konec a Zojina dračí proměna byla fajn. A taky že se tam aspoň na chvilku mihly postavy z Vraní Šestky.
Celkově ta série Nikolaj Lanstov byla moc fajn čtení a autorčina fantazie a způsob psaní jsou jednoznačně chvályhodné.
Tak tento díl, vlastně celá série jedním slovem "skvělé"! Autorka rozhodně umí psát fantasy! U mě stále vede série Šest vran, ale tady se rozhodně nudit nebudete! A ten otevřený konec? Ráda si další příběhy o Ravce, Ketterdamu nebo i nakonec o Fjerdě přečtu! Doufám,že s nimi autorka ještě neskončila!
(SPOILER)
Na knížku jsem se hrozně, těšila! Leigh Bardugo je nejlepší! A knížka mě rozhodně nezklamala.
Zase se mi líbilo jak tam bylo víc dějových linek najednou, ikdyž ty ze Šu Hanu mě moc nebavila, ale na druhou stranu bylo fajn podívat se do další země z toho světa. To oceňuji.
S Temnyjem bylo od začátku jasný, že se mu nedá věřit. Taky všichni věděli jak děsně ješitnej je. Nakonec jim i pomohl. Ale jeho hrdinský skon me moc nenadchl. Nevím proč je vždycky strašná potřeba napravovat záporáky. Jinak jeho vnitřní rozpory mnichem byly fajn.
U Niny mi trochu vadilo, jak manipulovala s královnou, ano dělala to pro griši ale stejně to bylo nepříjemný číst. Ze začátku jsem si taky myslela že je Rasmus fajn ale teda.... To byla taky postava. To s Joranem mi celkem dávalo smysl. No a Hanne, proti LGBT komunitě nic nemám, to rozhodně ne, a chápu že Nina je prostě bi, ale vůbec mi to tam nedělo.... Naopak "smrt" Hanne to bylo fakt něco, jako to byl zvrat, já bypa totálně vyřízená.
Nikolaj je prostě láska to je jasný. Léčka na královnu Makhi neměla chybu, bylo to fakt dobře promyšlený. Zakomponování vran bylo skvělý, hrozně mi chyběli, a to jak to Kaz dělal pro Inej je skvělý. Moc se mi to líbilo.
Zoja je taky fajn, jsem ráda že se nakonec Nikolajovi vyznala. To s tou královnou úplně neschvaluju ale lepší než kdyby to byl někdo úplně jiný.
Davida jsem obrecela, to jsem nečekala, bylo to hrozný.... Ale na druhou stranu už jsem si pak byla skoro jistá že alespoň neumře někdo jinej.
Konec trochu otevřený ne? Za další díl nebo i úplně jinou knihu z Grishaverse bych se rozhodne nezlobila. Miluju to
Celkem 5/5*
Jak mě ten začátek nebavil, tak na konci jsem se nemohla odtrhnout. Už od poloviny mě to chytlo, obracela jsem jednu stranu za druhou a jsem moc ráda, že z Vlády vlků nejsem zklamaná.
Poslední(?) dobrodružství Nikolaje, Zoji, Niny a dalších méně i více známých postav jsem si fakt užila.
A mapa, obálka i to, co se skrývá pod přebalem, je nádherným bonusem knihy.
Pokud jste milovníkem fantasy a nějakou nepochopitelnou náhodou jste ještě nevstoupili do světa Grišů, co nejrychleji to napravte.
(SPOILER) těšila jsem se, ale bohužel mě to asi zklamalo, přišlo mi to nějak zdlouhavé, a i když se to dobře četlo, což je zásluha Leigh a toho jak dobře píše, nejsou pro mě postavy moc zajímavé. Hold celou tuhle navazující sérii jsem začla s Kazem a vránami, které jsem si zamilovala a ostatní postavy včetně Aliny atd. mi příjdou druhotné, což je docela paradox, že jo... No nicméně, celou knihu jsem se těšila každé zmínce o vránách, no a když se nakonec ukázaly, i když jen na chvíli, byl to pro mě vrchol knihy.
Tak první přečtená kniha v roce 2022 a myslím, že sem si nemohla vybrat líp. Na Vládu Vlků sem se těšila jako malý dítě a rozhodně sem se těšila oprávněně. Celý děj byl hrozně napínavý a pro mě jen tak nevyluštitelný a celkový závěr knihy byl opravdová bomba.
Už to bude nějaká doba, co jsem četla Zjizveného krále, takže začátek pro mě byl trochu matoucí. Po pár kapitolách mi to začalo naskakovat a mohla jsem se ponořit do děje. I když s tím začítáváním jsem měla někdy problém, protože některé pasáže byly zdlouhavé a nezáživné. Zhruba od půli knihy příběh začal být více poutavější, přispělo k tomu i to, že je to vyprávěné z pohledů více postav, takže to nebylo tak jednotvárné.
Velice mě potěšili návraty postav z předešlých sérií, bylo to milé a ráda jsem si zavzpomínala.
Konec se nese v duchu nejednoho překvapení, akce a soubojů. Všechno se mi zdá ale uspěchané a nedomyšlené. Je hezké, že autorka pomyslela na případný další díl, ale jestli z toho nic nebude, zbyde plno otázek, na které chci a budu chtít znát odpověď.
Štítky knihy
magie intriky čarodějnictví králové nadpřirozené schopnosti fantasy bojovníci
Autorovy další knížky
2017 | Šest vran |
2017 | Světlo a stíny |
2018 | Prohnilé město |
2019 | Zjizvený král |
2017 | Bouře a vzdor |
Hned na začátek musím říct, že jsem si celý Grishaverse zamilovala a stal se jedním z mých oblíbených světů. Na poslední díl jsem se tedy moc těšila, jenže ve světle aktuální politické situace, jsem si od knížky musela dát na chvilku pauzu, protože se až neuvěřitelně podobala tomu, co se dělo na konci února, když jsem knížku četla. A nechtěla jsem si jí zkazit.
Každopádně když jsem se k ní vrátila přečetla jsem ji na jeden zátah, protože byla naprosto boží.
"Válka je jako oheň – náhlá, hladová a nejsnáze uhasitelná dřív, než se rozhoří. Udělá, co bude moci, aby ten požár zastavil"
Nikolaj je mou nejoblíbenější postavou ze světa Grišů, takže jsem byla moc zvědavá, jak to s ním celé skončí a jestli je vůbec nějaká možnost na to, aby měl šťastný konec (myslím tím z dlouhodobého hlediska - přece jen Zoja je vlastně téměř nesmrtelná).
„Možná, že se toho daru lidskosti nevzdáváme – ani když přijdeme o veškerou naději.“
Hrozně se mi líbilo, jak už je u Nikolaje zvykem, jak ze všeho dokázal vybruslit, že zůstal věrný svému charakteru a co všechno byl ochoten pro svůj lid obětovat.
"Můžeš si zvolit víru, nebo si můžeš zvolit strach. Ale jenom jedno ti přinese to, po čem toužíš."
Knížka měla úžasné pasáže, které byly dojemné např. scéna mezi Nikolajem a Zojou v kajutě, další u kterých jsem se skvěle pobavila, např. návštěva v Ketterdamu, další vyloženě srdcervoucí. Stejně tak i v této knize se autorce dařilo skvěle vystihnout politickou situaci. Prostě perfektní fantasy se vším všudy.
"Láska je ničitel. Dělá truchlící pozůstalé, vdovy, nechává za sebou trápení. Žal a láska jsou jedno a to samé. Žal je stín, který zbude po lásce, když odejde."
V podstatě všem postavám se dostalo krásného konce, i když ne vždy takového, jaký bych si představovala.
„Dospět znamená naučit se něčeho vzdát.“
Se světem Grishaverse se hrozně nerada loučím a doufám, že autorka využije zádních vrátek, které se v závěru nechala a dočkáme se dalšího dílu.