Nikotin
Agatha Christie
Hercule Poirot série
< 10. díl >
Na večeři u sira Charlese Cartwrighta se sejde rozmanitá společnost – včetně nenápadného pana Satterthwaita a podivínského Hercula Poirota, belgického detektiva na odpočinku. Jeden z pozvaných, farář Babbington, se napije koktejlu a vzápětí padá mrtev k zemi – ve sklence se nenašly stopy jedu, smrt tedy musela nastat z jiných příčin. Kniha vyšla též pod názvem Tragédie o třech jednáních.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 1940 , Karel VoleskýOriginální název:
Three Act Tragedy, 1935
více info...
Přidat komentář
Tentokrát je v příběhu Hercula Poirota pomálu, v první polovině se objeví snad jen ve dvou větách a až ve druhé části se dostává ke slovu. Jeho šedé buňky opět brilantně zapracují a všechno logicky zapadne do sebe, protože jinak to přece ani nejde :)
Jedna z prvních knih od paní Agathy Christie, kterou jsem četla poprvé před více než třiceti lety - a seznámila se tak s postavou Hercula Poirota. A od té doby jsem této autorce doslova propadla :-). Příběh je opravdu vynikající!
PS: Mimochodem mám doma úplně všechny knihy, které kdy napsala, je toho 84 svazků. Byly vydány vydavatelstvím Hachette. Ale ne v češtině ;-).
Tak nějak nevím, jak vlastně hodnotit a co napsat. Tato kniha mě vůbec nezaujala. Špatně se mi četla, rušila mě dokonce i použitá jména. Pachatel se po celou dobu nabízel, takže ke konci nenastalo ani žádné pořádné překvapení. Ani jedna z postav si mě ničím nezískala. Celé to bylo takové hektické, ledabylé... Věřím ale, že příště se mi Agatha předvede opět v plné kráse.
Když se zpětně snažím přijít na to, co mě na Tragédii zaujalo, vlastně mě napadá jen zápletka s Ellisem, která mi přišla zločinně nápaditá. Jinak mě neoslovilo ani pátrání, ani postavy... Satterthwaith je sice vcelku příjemný a důvtipný chlapík a Cartwrightovi nechybí vžití do role vyšetřovatele, ale z mého pohledu zaclání Poirotovi až moc. Příběh nemá takový elán, ani poutavost, jako když se do pátrání zakousne ten excentrický Belgičan... Vytkla bych i obsahovou nevyváženost: 2. jednání bylo prostě příliš dlouhé - na úkor zbývajících dvou. Věřím ale, že stojí za to po téhle detektivce sáhnout: Agatha svému žánru kraluje i v ní...
Veľmi slabý príbeh, ktorý má s Hercule Poirotom veľmi málo spoločného. Ostatne, ten sa v príbehu objaví len na niečo viac ako tretine strán. Príbeh je jednoduchý, na Agathu podpriemerný a nezáživný. Osobne zastávam názor, že ak by sa jednalo o knihu bez Poirota, tak by ju čitatelia ohodnotili podstatne horšie. Takto sa príbeh vezie na Agathinej reputácii a sláve - a to sa mi nepáči, pretože čitateľ dostáva málo.
Tahle Agatha me bavila. Ale hodne brzy jsem uhodla vraha a byla jsem mu na stope az do konce. Ale nevadilo to, bavilo me sledovat, jak Agatha postupne pridava ruzne indicie k jeho odhaleni, kterych si ale rada ctenaru nemusi vubec vsimnout (a ja casto nejsem vyjimka). Hercule Poirot se objevuje zejmena az v druhe pulce. Motiv jsem netusila az do konce a tesila jsem se na rozuzleni.
Tragédie o třech jednáních přivádí na scénu Hercula Poirota v dalších chytrém příběhu, ve kterém může uplatnit šedé buňky mozkové. Je to zábavné, je to čtivé, byť zápletka je trochu viktoriánská. Malou chybičkou pro mě bylo jen to, že mi jedna věta na začátku druhého jednání odhalila vraha. Škoda, raději se nechávám tahat za nos až do odhalení :-).
Oproti jiným Agatham, mě tato nijk zvlášť nezaujala. Četla se mi dobře a opravdu jsem byla napjatá, kdo že čin spáchal, ale celkově spíše průměr. Svědčí o tom i to, že jsem úplně hapomněla, že jsem ji četla a to to bylo tohle léto :D
Agatha v klasické podobě se všemi duhy i neduhy. Nebudu říkat, kdo je vrahem, nejsem blbé. Na Agathě mě baví to, že se nesnažím nikdy dopředu tipovat, kdo to udělal, ale jen se unáším lehkostí jejího psaní, usmívám se nad Poirotovými hláškami a těším se na závěrečnou sypací scénu, kdy Hercule každému pořádně nasype, jen co se do něj vleze, a až pak pořádně solí vraha. A to všechno jsem v této knize obdržel - jsem spokojen.
Snad poprvé jsem u Agáthy uhodla vraha. Kniha byla asi nejslabší ze všech co jsem od ní zatím četla. Hercule Poirot mi zde příjde docela odstrčený, místo něj pátrají dva účastníci večeře Charles Cartwright a Satterthwait a je to celkem nuda:-(
Asi nebude patřit k mým nejoblíbenějším knížkám od Agathy Christie, chvílemi jsem se trochu nudila, ale i tak to byla příjemná oddychovka s překvapivým rozuzlením, tak jak to Agatha umí :)
Možná je to moje chyba, protože jsem momentálně spíše ve víru Deavera a Nesba a na něco "méně akčního" si musím zvykat, ale nijak extra nadšená jsem nebyla. Líbí se mi dialogy a humorné narážky, ale jinak jsem si jako čtenář přišla trochu odstrčená :-D.
Autorovy další knížky
2017 | Deset malých černoušků |
2003 | Vražda v Orient-expresu |
2004 | Smrt na Nilu |
2001 | Záhada na zámku Styles |
2016 | Neočekávaný host |
První polovina mě vůbec nebavila, ale jakmije se na scéně objedvim malý mužík s vejcovitou hlavou, už jsem se od čtení nemohla odtrhnout.