Nives, co to povídáš?
Sacha Naspini
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/522372/bmid_nives-co-to-povidas-sHY-522372.jpg
4
91
91
Čerstvě ovdovělá toskánská farmářka Nives trpí vysilující samotou a nespavostí, dokud si do domu nepřivede jako společnici slepici Giacominu. Ženě se uleví, dokonce si připadá šťastnější než po boku zesnulého Antea. „Obětovala jsem život chlapovi, kterýho mohlo zastoupit kuře,“ říká si ohromeně, zatímco Giacomina hřaduje na křesle, kde ještě zůstává otisk Anteova těla. Je legrační ji tam tak vidět, s vytřeštěnýma očima před televizní soutěží nebo plkáním politiků, kteří se cupují. Jednoho dne Giacomina sleduje reklamu na pračku, jež ji uvede do hypnózy. Sedí se svým obvyklým dementním výrazem úplně nehybná. Ale kde teď Nives najde další kamarádku s takovou přívětivou povahou? V panice zavolá o radu starému známému veterináři. Následuje telefonát, který jako by trval celý život, telefonát, jenž se stane románem. Rozhovor Nives a Loriana se přesouvá od slepice do minulosti – k promarněným příležitostem a ztraceným láskám, k odhalením, jež je v pozdním věku těžké strávit, k ranám, které se nikdy nezahojily.... celý text
Přidat komentář
Excelentní. Čtivé, perfektně vygradované. Dovedu si to představit i jako divadlo.
(SPOILER) Tož toto dílko, to je teda docela psycho :-)) Všechno začíná "uhranutou" slepicí, kdy jsem si říkala, že tohle snad ani není možné.. Nives je jedna velká pohroma, co všechno může s člověkem způsobit nenaplněná láska a její důsledky.. hází jednu bombu za druhou.. Loriana mi bylo opravdu líto.. Skvělá ukázka toho, jak se ženy perou se svou zahořklostí a během chvíle dokážou "ničit" životy druhých.. Na druhou stranu, každý má nějakou tu svou "Rosu"..
Nives je knížka, která mě už vloni, když vyšla, hodně zaujala svou anotací, byla jsem přesvědčená, že to je příběh přesně pro mě. Docela mě překvapilo, že se mi nelíbila na první dobrou, dlouho jsem si říkala, co na tom všichni vidí, ale zhruba v poslední třetině se to obrátilo a uznala jsem, že to není vůbec špatné.
Příběhu se rozhodně nedá upřít originalita, novelu vystavěnou jako telefonát jsem četla poprvé. Je velice překvapivé, kam se telefonát čerstvě ovdovělé seniorky Nives a místního veterináře, co se rád napije, začal odvíjet. Tohle bylo drama z nuly na sto! Začalo to zhypnotizovanou slepicí a končilo informacemi, po kterých nezůstal kámen na kameni.
Poslední dobou jsem četla spíše bichličky, Nives byla naopak taková jednohubka. Jsem ráda, že jsem si ji přečetla, ale zároveň si nemyslím, že bych se do ní někdy pouštěla znovu.
"Nives, vrať se nohama na zem."
"To dělám od října roku osmdesát dva."
Skvělá jednohubka. Ale co to vlastně bylo? Novela? Delší rozhlasová hra? Detektivka? Drama hodné antiky? Nic z toho a od každého trochu. Uchvátilo mne, jak se to vyvíjí a děj graduje. Bohužel tomu chybí nějaká závěrečná katarze a konec je takový rozplizle volný, ale to vůbec nevadí, ta konverzační jízda za to stojí i tak.
Větší část knížky je dlouhý dialog. Mě při jeho čtení několikrát napadlo, že ten telefonický hovor je a bude drahý v obou smyslech toho slova. Babka mi byla nesympatická a závěr hovoru se stočil k úplné absurditě. Nic pro mě.
Čtení na jedno odpoledne. Na začátku smrt manžela, osamocení a jedna zhypnotizovaná slepice a to vše uvolní vzpomínky a vyrovnávání se s minulostí. V jeden moment to byla skoro detektivka - ale to už v životě tak někdy bývá. Já byla spokojena.
Nepamatuju si, že bych kdy něco přečetla ze současné italské beletrie. Tohle bylo první setkání - na doporučení. Krátké, vtipné, ironické, ze života... Příjemná záležitost na jeden večer, která vás může přivést k zamyšlení. Já jsem se i poučila, ale "do smíchu" mi moc nebylo...
¨
"První, co ji napadlo, bylo, že si hned usmaží volské oko."
Zábavná, dobře vygradovaná jednohubka na jeden dva večery, jen mám dojem, že za čtrnáct dní nebudu vědět, o čem to bylo.
Nives, o čem to bylo? To přátelství se zhypnotizovanou slepicí z anotace se mi moc líbilo. Ale slepici byl dán v knize malý prostor a oproti ostatním postavám to byla sympatická osobnost. Od začátku telefonického hovoru mě to bavilo méně a méně...
Román v telefonátu, úžasný a překvapivý nápad. Dostanete něco, co jste podle anotace rozhodně nečekali. Bylo mi veterináře až docela líto – jasně, podělal to a je to srab, ale ženy v téhle hře taky hrály hodně na sebe. Podle autora kniha asi má vítěze, podle mě ne. Prohráli všichni. Je to o drsnosti a nepředvídatelnosti života.
Tohle bylo skvělý!
Začalo to jako lehký bizárek, přátelstvím vdovy Nives se slepicí Giacominou, kterou zhypnotizuje reklama na prací prášek, a cestou se to nějak překlopilo do noční dialogové smršti, ze které vyplují na povrch všechny křivdy minulosti, v jednu chvíli se smějete a najednou je vám neskutečně smutno...
Jedno je jistý, nudit se nebudete, to vám Nives rozhodně nedovolí.
Krátké, svižné, výstižné a fakt fakt dobré!
Výchozí situace jako z Monty Pythonů, to jsem nemohla nechat ležet. To, co se na začátku zdálo jako úplně střelený příběh, pokračuje jako úplně střelená psychoterapie, kde se během jednoho telefonického sezení uvolní všechny křivdy nahromaděné za desetiletí. A jisté absurdno stále trvá. Je to spíš povídka, novela, svižná a osvěžující.
Čekala jsem přiběh o přatelsvi ženy a slepice a jen jsem zirala - asi jak Loriano - kam se ten priběh dostal. usměvné a k zamyšlení. přesně tak jak to mám radá .
Díky Prostore :)
Knížka, která je o tom, že žena volá veterináři kvůli zhypnotizované slepici? To si chci přečíst! K přečtení Nives, co to povídáš opravdu vedlo takové jednoduché impulzivní rozhodnutí, nicméně nutno říct, že jsem absolutně neměla zdání o tom, kam mě tahle novela italského spisovatele Sachy Naspiniho zavede.
Nives náhle ovdověla a ve snaze zahnat nespavost a další tíživé následky celé situace se rozhodne vyprázdněné místo po svém muži zaplnit přítomností jiné spřízněné duše – slepicí Giacominou. Se svou novou spolubydlící se brzy cítí lépe, ale to jen až do chvíle, kdy Giacomina upadne do hypnotického stavu po shlédnutí televizní reklamy na prací prášek.
Ze strachu, že by o novou kamarádku přišla a dočkala se dalších bezesných nocí, se Nives rozhodne zavolat Lorianovi, který je veterinář. Je už pozdě a Loriano by si ve svém alkoholovém opojení přál jen pokojně vyspávat, ale jeho potřeby musí jít stranou – tohle je nouzová situace!
Nečekala jsem to, ale tahle docela absurdní situace se rychle rozehrála úplně jiným směrem. Telefonický rozhovor, který tvoří většinu textu novely, se od zhypnotizované slepice posune do minulosti, do vzpomínání, teoretizování a domýšlení si, jak to tehdy bylo, ale také vytahování skrytých tajemství. Kdyby Giacomina nebyla mimo už z té reklamy, určitě by byla rázem perplex ze všeho, co si tihle dva stačili během jednoho telefonátu říct.
Bylo to svižné, úsměvné, ale i příjemně naplněné dramatem. Mám ráda, když mě kniha překvapí, a Nives, která mi byla ve své praštěnosti docela sympatická, mě překvapila rozhodně!
Začíná to šíleně...ta zhypnotizovaná slepice v roli "psychoterapueta" je velmi netradiční "odrazový můstek". Ale pak se začne "na imaginární plátno" projektovat příběh, jež je celý vykreslený jako telefonát mezi bývalými milenci, složený ze vzpomínek a postřehů obou hlavních protagonistů, během nějž dojde k "očistné zpovědi" a určitému uvolňujícímu a osvobozujícímu "odstranění strupů z hlubokých ran a frustrací". A čtenář se dozví věci... Opravdu velmi originálně pojatá kniha, něco takového jsem ještě asi nečetl, ale bylo to moc zajímavé. Přečteno jako 1 kniha do výzvy 2024 7. Kniha poprvé vydaná v ČR/SR v posledním čtvrtletí 2023
Tomu říkám příběh, který umí překvapovat. Co se zpočátku jeví jako povedený humorný příběh čerstvé vdovy na italském venkově se slepičí přítelkyní, se lusknutím prstu změní v očistný noční telefonát života, kterým se vypustí všechen "hnis" třicet let zahnívající v její duši. Všechny lidské emoce v jednom "telefonátu". Doporučuji. Přečteno v rámci ČV 2024.
To byla skvělá jednohubka. Nives zavolá veterináři kvůli churavé slepici a začnou se dít věci....knihu o extrémně léčivém telefonátu moc doporučuji.
Nives, co to povídáš?
Skvělé dílo! Na knihu jsem narazila náhodou v knihovně a už od první stránky mě dost chytla. Doporučuji dál, nezabere vám víc jak jeden večer.