Noc
Bernard Minier
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/537584/bmid_noc-663258afb1596.jpg
4
1464
1464
Martin Servaz série
< 4. díl >
Během vyšetřování vraždy na ropné plošině narazí norská inspektorka Kirsten Nigaardová na sérii fotografií. O pár dní později sedí v toulouské kanceláři kriminalisty Martina Servaze, který si snímky se zájmem prohlíží. Je na nich on sám zachycený objektivem nepolapitelného sériového vraha Juliana Hirtmanna. To ale není vše. Na dalším snímku je malé dítě, Gustav. Pro Kirsten a Martina začíná děsivá výprava s ještě děsivějším nepřítelem na jejím konci.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno:
2018
,
XYZ (ČR)
Originální název:
Nuit, 2017
Interpreti: Jiří Žák
více info...
Přidat komentář
Tento díl byl zas trochu rozporuplný. Svým způsobem tam zase hlavní hrdina hrál druhé housle.Sice závěr byl celkem slušný,ale bylo tam moc hluchých míst. Nejhorší na tom, že chvílemi to nebyla detektivka,ale erotický román, čtivo pro ženy a vědecký materiál, který autor načerpal a použil do tohoto dílu. Bohužel na plný počet hvězd prostě nemohu. Znám spousty jiných autorů co jsou o level výše. škoda
Tohoto autora řady velmi úspěšných knih jsem zařadil do svého portfolia oblíbených autorů celkem nedávno. Čtyři příběhy s Martinem Servazem, časová posloupnost – Mráz, Kruh, Tma, Noc, za sebou mám dvě z nich a třetí čtu a i když jsem časovou posloupnost nedodržel, v četbě to zas až tak nevadí. Mám za sebou Tmu a Noc a nyní čtu Mráz a i když vím, „co bych vědět neměl“ při četbě dílu 1, 2, nějak mne to neruší.
Noc je zatím „vyvrcholením pomyslného boje“ mezi Servazem a jeho rivalem Julianem Hirtmannem, který ho připravil o vše podstatné, ale který vnesl novou naději. Po románu Tma, kde je Servaz je spíše na druhé koleji a jen tak na okraj, je ve čtvrtém pokračování opět hlavním aktérem děje. I když po románu Tma mne chvíli trvalo, než jsem se zorientoval. Začátek knihy je ale trochu odvádějící, vlastně spousta stránek nás zavádí někam a složitě předkládá to, co šlo sdělit mnohem přímočařeji s ohledem na vazby, které vyjdou v potaz až v závěru knihy.
Ale jinak opět velmi příjemné čtení, přesto, že hlavní tajemno je skryto a objeví se až na úplném konci příběhu. Hirtmann opět důmyslně tahá za nitky a vmanévrovává Servaze tam, kam ho potřebuje mít. Je to až moc k neuvěření.
Nečekaný závěr a otevřený konec slibuje další pokračování. Opět jsem se velmi dobře bavil, mohu jen doporučit. Dávám 4 hvězdy.
Nejslabší Servaz, rozvleklý začátek, napínavý konec. Tento díl mě začal bavit až od chaty, ale i tak je to jaksi divné oproti předchozím promakaným dílům. Servaz jako superman, ani kulka do srdce či rozervané vnitřnosti ho neskolí.
Stejně jako předchozí díly série jsem i tento přečetla jedním dechem a bavila jsem se. No a to finále! Snad jen ten uspěchaný závěr mě úplně neuspokojil. Jsem zvědavá na další díl...
Z celé série za mě zatím nejslabší díl. Příběh se velmi dobře čte, ale konec mi připadal až moc přitažený za vlasy.
Tak já nevím, ale tohle už bylo fakt moc... chvilkama dost nuda, ale rozuzlení na konci na cca 15 stránkách, to bylo fakt uchvátané... linka na plošině nudná, stejně tak jsem nepochopila chování na začátku ve vlaku. Manželé "hlídači" by byla dobrá linka k rozvoji ;-)
Začátek se mi zdál trochu zmatený a v knize by mohlo být méně hluchých míst, ale jinak je to opět napínavé čtení. Trochu jsem se ztrácela ve jménech některých policistů.
!!!SPOJLER!!! Zajímalo by mě, jak dlouho nás bude Minier napínat s Marianne.
Jak se tak dívám, mám tady jeden komentátorský pomníček ještě z prázdnin. Jedna Servácovka, čtvrtá v pořadí, kterou jsem četla. A první Servácovka, u které mi přišlo, že se Minier definitivně zbláznil a upadl na spisovatelské dno. No, že to určitě tak hrozné nebylo? Já vám nevím, ale řekla bych, že bylo.
Knihu jsem sice dočetla na konci srpna, takže si detaily nepamatuji, ale mé rozhořčení nad knihou je stále živé. Naprosto nepravděpodobná slátanina všeho druhu - bondovského thrilleru, romantické sra*ky s trochou drsnější erotiky, patolízalské komedie, rodinného dramatu, vypatlaného sci-fi zakončeného pohádkovým happy endem ve stylu zlí skončili v kotli pekelném a hodní žili šťastně až do smrti. Neříkám, že v jiných knihách se občas nemísí vícero žánrů, ale tohle bylo moc i na hodně tolerantního čtenáře. Ráda bych řekla aspoň to, že i přes tu zmatlanost žánrů se dobře četla, ale nečetla. Nebavila mě od začátku do konce a přečetla jsem ji jenom proto, že se snažím dočítat téměř vše. Kniha pro mě byla tak velkým zklamáním, že jsem odložila Sestry hluboko do police a napsat komentář jsem se odhodlala se čtyřměsíčním zpožděním. Za mě tohle dílo opravdu ne a nechápu, kde se kniha vzala po třech předešlých příbězích, které jsem i přes pár rýpnutí hodnotila velmi kladně.
Nedávám 5 hvězdiček jako obvykle, příběh byl už překombinovaný, chvílemi se táhl, ale pořád jde o nadprůměrné dílo. Jen překlad byl chvílemi krkolomný, editor (nebo kdo to vlastně má v nakladatelství na starosti) to měl lépe zkontrolovat. Ačkoliv takových nepovedených míst nebylo mnoho, byly jako pěst na oko. V minulých dílech se to nestávalo. Ale i tak mohu doporučit, jen to není taková bomba jako Tma.
Tentokrát neuděluji plný počet hvězdiček. Autor se konečně rozhodl více zaměřit na Servazův osobní život, ale příběh, který se odehrával tentokrát mě tolik neoslovil. Některé pasáže působily až umělě. Například Hirtmannovy myšlenky (představoval si je mrtvé a studené...). Nejak mi nepřišlo, že vystihl myšlenky psychopata. V autorově knize je vždycky dost násilí. Většinou jsem to nějak přešla, protože to docela zapadalo do děje. Tentokrát mi přišlo vyloženě uměle zasazeno do děje. Jinak ale knihu doporučuji, Minier se čte prostě dobře.
Kniha byla dobrá, od autora jsem zvyklá na hodnocení výborná, ale ne vždy se to líbí všem...nicméně, zápletka byla, chvílemi i strach:), jen občas takové chaotické, nektere pasáže nedovysvetlene...no a Kirsten překvapila...
Skvěle napsaná knížka. Příběh Martina, Juliana, Kirsten a Gustava mě vážně bavil. Jen bych byla ráda, kdyby se nějaká příští kniha věnovala víc Samiře a Vincentovi.
Ani se nechce věřit, že uběhly skoro 2 roky, co jsem jsem se pustila do další knihy z této serie. Zpočátku jsem se nemohla začíst, moc mě to nebavilo (celkově detektivky a zabíjení už nemám za potřebí číst). Pak se to celkem rozjelo a četlo se to dobře. Ale spousta událostí tam byla neuvěřitelných, Servaz je evidentně nesmrtelný. Sestry ještě zkusim.
Tak mě Martin Servaz prostě baví, přestože mě trochu prudí jeho posedlost Mariannou, která mi byla od první chvíle nesympatická, ale na druhou stranu to tak nějak patří k jeho povaze :-) Na Noci se mi líbilo, že v ní dostala více prostoru postava Juliana, která je fascinující. Nevím, zda úplně reálná, přijde mi jako Superman, ale to k tomuto žánru asi patří, i Martin zvládá téměř nemožné, a to není žádný sportovec:-))) Na Minierovi se mi líbí konce, které jsou vždy silné a jsou odměnou pro ty, kteří se nenechají odradit někdy zbytečnou omáčkou a vleklým začátkem.
Nezáleží na tom, jestli je to Harry Hole, Cormoran Strike, Joona Linna nebo Martin Servaz... ti všichni zvládnou, vydrží a vyřeší všechno. Všichni víme, že nejsou skuteční. Přesto jejich příběhy čteme. Tma se četla opět sama. Nezklamala. 100%
Opět jsem se od knihy nemohla odtrhnout a moc mě bavila. Jen mě docela vadí,že Martin je díl od dilu stále větší super hrdina.