Noc, kdy se potopil Titanic

Noc, kdy se potopil Titanic
https://www.databazeknih.cz/img/books/18_/184259/bmid_noc-kdy-se-potopil-titanic-8di-184259.jpg 4 13 13

Kniha má za námět tragickou událost, ke které došlo před 100 lety - avšak místo podrobného popisu dějů na potápějící se lodi se věnuje tomu, co se dělo na lodích, které byly nejblíže katastrofy a buď se do záchrany zapojily (CARPATHIA), nebo nezapojily (CALIFORNIAN), a proč. Právě tomu PROČ se autor nejvíce věnuje a snaží se najít odpověď na záhadu, proč bezpečnostní předpisy selhaly a proč nemohli být zachránění všichni trosečníci (což bylo reálně možné). Po úvodní kapitole, která je věnována nepříznivým povětrnostním vlivům na severním Atlantiku a jejich dopadu na ztráty lodí, následují dvě kapitoly věnované lodím CARPATHIA a CALIFORNIAN a zkušenostem a povahovým vlastnostem jejich kapitánů. Další kapitola je věnovaná bílým světlicím, které TITANIC vystřeloval jako tísňový signál a hypotézám, proč je kapitán CALIFORNIANU a jeho důstojníci pokládali světlice za něco jiného než signál v nouzi. Tato kapitola tvoří myšlenkové jádro knihy a nese v sobě největší náboj. Kapitola Záchrana za svítání popisuje záchrannou akci CARPATHIE, následující kapitola popisuje události po připlutí CARPATHIE a CALIFORNIANU do USA a co se dělo, když se světová veřejnost o katastrofě dověděla a odhalil se její rozsah. Závěrečné kapitoly se věnují vyšetřování na půdě USA a následnému šetření a soudu v Británii. Pod vtipným názvem Flotsam and Jetsam (plovoucí náklad a odhozený náklad, což jsou termíny lodního pojišťovnictví) pak autor v epilogu líčí další osudy interesovaných rejdařství a vlastně dopad, jaký měla katastrofa TITANIKU na osobní lodní dopravu. V dodatku jsou ještě uvedeny úřední dokumenty jak z amerického, tak britského vyšetřování a knihu uzavírá autorova poznámka. Závěrem se dá říci, že kniha Noc, kdy se potopil Titanic nemá v česky psaných či přeložených knihách obdobu. Je to první dílo v českém jazyce, které se věnuje "odvrácené" straně katastrofy a popisuje ji z pohledu "svědků", z nichž jeden, bohužel, zůstal "opodál". Kniha je psána čtivě a přehledně a přináší spoustu údajů, které nebyly česky reflektovány (např. všichni tři zúčastnění radiotelegrafisté se znali z Marconiho školy).... celý text

Literatura světová Literatura faktu
Vydáno: , Elka Press
Originální název:

The Other Side of the Night: The Carpathia, the Californian and the Night the Titanic Was Lost, 2009


více info...

Přidat komentář

zedir
08.08.2023 ztráta času

4. část
Butler otrávil celou knihu jedy svých lží, polopravd, chyb, zamlčených údajů, manipulováním těch zveřejněných a kdy neustále dokazuje, že si není schopný ověřit ani základní, jednoduchá a naprosto obyčejná fakta. Jak mu potom máme/můžeme cokoliv věřit, obzvlášť v tak delikátní záležitosti, jako je otázka případu Californian? Tím spíše, že pochopitelně následuje svůj velký vzor W. Lorda, který ze S. Lorda učinil padoucha celého příběhu, tak to tak prostě muselo být. Ať si tito dva mysleli nebo myslí cokoliv, jsou to jen jejich domněnky, které prostě není možné dokázat. To je fakt, to není otázka názoru. Jak jsem uváděl v úvodu, tento případ je plný tolika protichůdných tvrzení, že nejsme schopní zjistit, jak to vše bylo. Můj osobní názor je ten, že se tam opravdu nacházela třetí, neznámá loď, ale Californian se zachoval chybně, když se nesnažil zjistit, zda a co se kolem něj děje. Kdyby byl Butler objektivní, jednoznačně by nemohl tvrdit, že Titanic a Californian se viděly, což vylučuje většina znalců Titanicu. Existuje řada odborných prací na toto téma, a to do té míry, kdy máte pocit, že čtete fyzikální nebo matematickou práci, a ne historickou. Řeší se v nich každá minuta, úhel, každé svědectví, astronomie, zakřivení Země, hvězdy, které tu noc byly vidět a jak, jaký výhled v jakou chvíli která loď měla, kde byl led jakéhokoliv typu, která loď odkud co a koho zahlédla a hlavně je tam plno "asi, možná, snad, nebyl jsem si jistý, mohlo to být i tak, že..." A do tohoto světa přijde arogantní Butler, který se všem snaží vnutit své náboženství, a jak to u nich bývá, samozřejmě bez důkazů, a vše, co je pro něj rouhačné a zpochybňující, kritizuje, zavrhuje nebo zamlčuje. Butler by se měl u Miloše Hubáčka učit, jak se píší knihy. Jenže to není ten pravý problém. Problém není jen forma, kterou to Butler napsal, ale to, že nemá úctu k celému Titanicu v první řadě, a proto se na celém příběhu jen chce zviditelnit, což vyčítá svým kritikům, a tak se neštítí všech těch naprosto odporných lží a výmyslů, aby dokázal svou "pravdu".

Kdybych měl Butlerovi položit jednu jedinou otázku, byla by to tato: jestliže se Californian a Titanic vzájemně viděly, proč Titanic neodpovídal na signalizační lampy (což tvrdil také Groves, kterého Butler popisuje jako někoho, kdo by se nenechal Lordem zastrašit, aby vykládal jeho verzi)? Proč se touto naprosto nejzásadnější otázkou, jakou vůbec v tomto případu lze položit, Butler nikde nezabývá? Moc dobře si totiž musí uvědomovat, že na ni nemá žádnou odpověď.

zedir
08.08.2023 ztráta času

3. část
52) 209; Butler přiznává, že o životě Lorda toho dále není moc známo, ale celá kniha je naprosto prodchnutá útoky na to, jaký byl despota (např. 53, 94), tyran, před kterým se "důstojníci hrbili strachy" (181) a byl bez svědomí, měl poruchu osobnosti, což mu dosvědčují psychologové, kteří Lorda nikdy neviděli, a zároveň necituje ani jednoho člověka, který Lorda znal, který by cokoliv takového o něm uvedl a má tolik drzosti, že zastánce Stanleyho Lorda obviňuje z fanatismu (178), zatímco sám je nekritický a fanatický zastánce Waltera Lorda, obviňuje protistranu z přehlížení důležitých otázek (179; což sám činí v celé knize neustále), že si chtějí na případu udělat jméno (190; což provádí sám) a obviňuje je z vymýšlení faktů a potlačování důkazů! Neuvěřitelné, jakou drzost Butler má, kdy v jedné chvíli odsuzuje Lorda a jeho zastánce či kohokoliv, kdo zpochybní Butlerovo a W. Lordovo vidění světa a píše, že takoví lidé nejsou schopni pocitů studu a viny, zatímco sám je přesně tím, co kritizuje. Také očividně nepociťuje žádný stud a vinu, když se odvážil své lži a manipulace sepsat a knižně vydat.
53) 211; nechtě Butler přiznává, že případ Lorda byl znovu posuzován v roce 1992, kdy se dospělo k názoru, že Californian byl od Titanicu vzdálen 17-20 mil, ale bez jakéhokoliv důkazu či citace uvádí, že to bylo jen kvůli politickým důvodům... Jaké politické důvody mohly dle Butlera zkreslit jeho vizi "pravdy" 80 let po daných událostech? Že by možná šlo čistě jen o pravdu?
54) 216/217; ani takový "znalec" Titanicu jako Butler, který dobové chyby ohledně názvu Californianu (jako California) opravil s poznámkou "sic", si nevšiml, že britský příkaz k vyšetřování celé katastrofy obsahuje chybu, když je služební číslo Titanicu zprvu napsáno jako 131 482 a o několik řádků dále 131 428, a tuto chybu přetiskuje do své knihy
55) Fotogalerie obsahuje také několik chyb:
a) E. J. Smith nebyl na moři 47 let, ale 49 let (1863-1912)
b) na člunu č. 6 nebyli dva muži, ale tři, možná čtyři (Hichens, Peuchen, Fleet a možná Zenni)
c) kamelot oznamující velké ztráty na životech se nejmenoval Ted, ale Ned Parfett
56) Jako poslední bod souhrnně uvádím všechny dramatizace, kterých se v celé knize Butler dopustil, různé popisy z Titanicu a strkanice, výhrůžky apod., které jsem nikdy nikde jinde nečetl, jakkoliv jsem toho o Titanicu přečetl již opravdu hodně (ale v žádném případě se nepovažuji za odborníka). Na str. 78 uvádí, jak námořník použil veslo jako kyj proti komukoliv, kdo se chtěl dostat do člunu, že Murdoch, který muže pouštěl do člunů, je naopak z jednoho člunu vytahoval, kapitánova slova k radistům, ať se postarají o sebe (což sedí) s dovětkem, že "tak to prostě v takových situacích chodí", neustálé Butlerovy spekulace o Lordovi, který jako Extra Master nerozezná na několik mil rozdíl mezi lodí přibližně své velikosti a největší lodí světa, kterého neustále obviňuje ze lží a fabulací, zatímco Butler sám neuvádí své "zázračné" zdroje, odkud všechna ta interní sdělení má, např. o tom, jak Lord zastrašoval Stonea a Gibsona, jak na ně on působil apod. V reakci na kritiku Rostrona, který ohrozil Carpathii, cituje Lightollera, že "námitky vedené z pohodlného křesla jsou velmi rozšířená nemoc", zatímco přesně to stejné činí on s Lordem, kterého označuje za zbabělce.

Když to všechno shrnu, tato kniha je naprostá žumpa. To vůbec nemá absolutně nic společného s literaturou faktu, zodpovědným bádáním a posuzováním historických archiválií, zkoumáním svědeckých výpovědí apod. Co ale čekat od nadutce, který je svým arogantním chováním v kruzích, které se zajímají o Titanic, velmi dobře známý, neboť se pokládá za nástupce Waltera Lorda a také bývá podezírán z plagiátorství (k tomu doporučuji navštívit stránky Paula Lee, který je nepopiratelně opravdovým znalcem Titanicu a popisuje své zkušenosti zde: http://www.paullee.com/bandb/butler.php


zedir
08.08.2023 ztráta času

2. část
25) 95; po potopení Titanicu se na několik minut rozhostilo děsivé ticho - tuto informaci skutečně myslí Butler vážně? Ticho 1500 lidí bojujících o život, které poté pronásledovalo do konce života přeživší, včetně i tak ostříleného mořského vlka jako Lightollera?
26) 97; Lord žádal Evanse o lepší pozici, ale odkud Butler tuto informaci čerpá? Ani Stewart, ani Evans před žádnou vyšetřovací komisí nic takového neprohlásili!
27) 98; aby Butler dokázal, jak Boxhallova pozice a odchylka od skutečného stavu byla nepodstatná, uvádí, že stačila Carpathii a Mount Temple, aby dorazily na místo, ale přece obě lodě uvedly, že na místě neviděly prakticky žádné trosky nebo těla, znamenající, že nebyly na místě reálného potopení!
28) 102; zpochybňuje tvrzení Lorda, že neviděl na místě žádná těla, ale když totéž prohlásil Rostron, s tím Butler nemá problém (Rostron uvedl, že viděli jen jedno tělo ve vodě)
29) 103; Phillips oznámil Lightollerovi, že pluje na pomoc Carpathia a dramaticky hned vzápětí se zhroutil a mrtev sklouzl z převráceného člunu... až na to, že se to nikdy nestalo, jen v Butlerově fantazii, neboť o kontaktovaných lodích Lightollera informoval Bride
30) 113; Carpathia dorazila do New Yorku 20. 4., správně přitom 18. 4., což správně uvádí na str. 129
31) 114; Californian připlul na scénu v 8:00, na str. 112 uvádí, že kolem 9:15
32) 124; ani jeden z mužů první třídy nepožadoval pro sebe výjimku, když právě takovou výjimku kvůli těhotenství své ženy požadoval J. J. Astor
33) 128; NYT slíbil radistům dle Butlera několik tisíc dolarů za interview, přičemž Bride uvedl, že dostal 1000 a Cottam 750
34) 137; za 40 let před Titanicem přišla o život v severním Atlantiku hrstka pasažérů, přičemž došlo k řadě potopení s desítkami nebo stovkami obětí
35) 139; americké vyšetřování trvalo 6 týdnů, na str. 158 uvádí, že 4 týdny
36) 141; americké vyšetřování začalo 21. 4., ale správně je 19. 4.
37) 141; Boxhall byl předvolán 32. dubna ?!?
38) 148; Butler obviňuje Lorda ze lži, když tvrdil o pozorované lodi, že to nemůže být Titanic, přičemž zároveň uvedl, že Titanic nikdy neviděl, ale sám Butler uvádí na str. 146, že Lord zahlédl Olympic, takže Lord naprosto korektně mohl říci, že nikdy Titanic neviděl, ale přesto mohl vědět, jak vypadá, protože viděl jeho sesterskou loď
39) 153; Butler opakuje senátora Smithe, že nikdo žádnou jinou loď neviděl, ale "zapomněl" se zmínit o škuneru pozorovaném z Mount Temple (a zrovna tak neuvedl, že někteří cestující z téže lodi uvedli, že spatřili vystřelované rakety)
40) 165; dle Butlera byla britská komise nečekaně objektivní, přičemž je často kritizována právě pro svou neobjektivitu
41) 165; britská komise zasedala 36 dní po dobu 8 týdnů od 2. 5. do 3. 6. (správně 3. 7.)
42) 170; Butler opět užívá své fabulované dramatizace, neboť uvádí, že oficiální zápis neumožňuje zaznamenávat reakce členů tribunálu, ale sám hned vzápětí užívá obrat "teď rozzlobený sir Rufus..." nebo na str. 177 "Mersey se podíval Stoneovi přímo do očí..." apod.
43) 173/174; Butler "vysvětluje", jak mohlo dojít k tomu, že Californian viděl menší loď, kterou však ve skutečnosti byl Titanic, a to pomocí ostré změny kurzu a potemnělé přídě, což "mohlo" vést k záměně, ale následně tuto možnost popisuje jako holý fakt
44) 187; Butler spekuluje, co by se stalo, kdyby Californian dorazil na volání Titanicu, kdy by nemohl sice zachránit všechny, ale nějaké životy určitě, a že by nikdo nemohl být hnán k odpovědnosti za ztracené životy, protože by Californian učinil, co by bylo v jeho silách - to však implikuje, jako by velení Californianu bylo hnáno k odpovědnosti, protože neučinilo nic, což však není pravda, protože v této otázce nikdy nepadlo žádné trestní oznámení, neboť - jakkoliv moc si to Butler přeje - neexistují jasné důkazy, že Californian viděl Titanic a naopak
45) 190; dle Butlera se Lord po zbytek života snažil dokázat, že rakety pocházely z jiné lodi, což je lež, protože bylo jasné, že rakety byly z Titanicu, ale Lord se snažil prokázat, že loď, kterou pozorovali, nebyl Titanic, ale nějaká třetí, viděná z obou a nad níž Californian pozoroval světlice vypalované Titanicem
46) 199; jako fakt uvádí, že Britannic se měl původně jmenovat Gigantic, na čemž neexistuje shoda
47) 199; Britannic se potopil za hodinu a půl (reálně za 55 minut)
48) 200; při srážce Olympicu a Nantucketu zahynulo všech 7 členů posádky (v reálu 7 z 11 členů posádky)
49) 202; Carpathia se potopila v 00:40, když přitom existuje fotografie jejího potápění, za bílého dne, protože se potopila asi v 11 dopoledne!
50) 206/207; při potopení Californianu jen dva topiči utrpěli zranění, ale neuvádí jednoho mrtvého, kterého si potopení vyžádalo
51) 207; důvod, že Californian je v hloubce větší než 1500 m, "s největší pravděpodobností" ani nikdy nebude objeven - ví vůbec Butler, v jaké hloubce je Titanic, a přesto byl objeven?

zedir
08.08.2023 ztráta času

1.část
Tak tato kniha není nic jiného než naprostý odpad, který s literaturou faktu nemá absolutně nic společného. Nikdy jsem nečetl větší brak, kdy si autor hraje na objektivního, ale přitom se dopouští tak neskutečného množství chyb, zamlčování, zkreslování faktů, polopravd, lží, citací mýtů, nedoložených obvinění a událostí, a to vše na tak minimálním rozsahu, že zůstávám úplně v šoku. Butler se snaží najít "pravdu" o případu Californian, ale nedokáže se ani na chvíli odpoutat od své totální obsese oběma Lordy, jednak své modly Waltera, jednak svého úhlavního nepřítele Stanleyho, vůči němuž vede přímo svatou křížovou výpravu, a dochází k názoru, že jeho loď pozorovala potápějící se Titanic, a tak jej obviňuje, že zavinil smrt stovek lidí, které by mohl zachránit. Každý, kdo se zajímá o Titanic, ví, jak nepředstavitelně složitá situace panuje kolem Californianu, protože všechna dochovaná svědectví jsou plná protichůdných zpráv, ať už úmyslně, nebo omylem, a v našich silách není dnes rozhodnout či zjistit, kdo a jak lhal, manipuloval, spletl se, co kdo přesně kdy opravdu viděl, jaká byla dohlednost, jak přesně vypadalo ledovcové pole atd., a z toho všeho následně simulovat, jak celá noc probíhala. Proto každý, kdo "prodává" zaručené popisy "pravdy", jak se vše odehrálo, lže. Ať se jakkoliv snaží nebo si to jakkoliv přeje, jistotu prostě už nebudeme mít nikdy, ale Butler naprosto zaslepeně trvá na blízkosti Californianu, ačkoliv v komunitě opravdových znalců Titanicu převládá názor, že nelze jednoznačně rozhodnout a mnohem více se kloní k teorii neznámé lodi mezi Californianem a Titanicem. Můj vlastní názor je ten, že Stone a Lord pochybili, když nevzbudili Evanse, aby zjistili, co se děje, když viděli rakety nepochybně pocházející z Titanicu, ale nemohli mu být tak blízko, aby ho viděli, jak uvádí Butler, protože takovou loď by si nemohli splést se žádnou jinou. Co se Butler ani nesnaží ve svém fanatismu vysvětlit, je naprosto základní a logický fakt, pokud se obě lodě viděly a vzájemně se snažila jedna s druhou komunikovat signalizačními lampami, proč proboha Titanic neodpovídal? To, že i Californian navzdory své nečinnosti vysílal signály, je doložený fakt, který nezpochybňuje ani Butler. Teď by se hodilo uvést chyby a poznámky, kterých jsem si všiml jen při rychlém přečtení knihy, ale jsem si naprosto jistý, že jsem moře jiných přehlédl. V zájmu stručnosti většinou uvádím čísla stran, pak Butlerovo tvrzení a následnou opravu.

1) 23; Republika má 525 pasažérů a 297 členů posádky, ale na str. 25 uvádí, že se zachránilo 1650 pasažérů a posádky
2) 49; Leyland Line koupeno IMM za Junia Morgana, ale bylo to za jeho syna Johna
3) 53; E. J. Smith odešel na moře více než 20 let předtím, než se Lord narodil (Smith 1850, Lord 1877, to by znamenalo, že Smith odešel na moře maximálně v šesti letech, na str. 62 uvádí, že ve 12 letech a pravdou je 13 let)
4) 58; Cape Race je v Novém Skotsku; reálně na Newfoundlandu
5) 59/60; spekuluje, že loď mohla provést ostrý obrat, na str. 60 to ale bere jako fakt
6) 61; Titanic je od Halifaxu 300 mil (správně přes 700)
7) 61; opakovaně napříč knihou uváděné iniciály C. H. Lightoller, když se jmenoval přitom Charles
8) 65; Boxhall měl 30 let (měl 28)
9) 66; Boxhallova pozice, lišící se o 13 mil (když u Californianu záleží na každém metru a minutě) je dle Butlera "poněkud nepřesná" a na str. 98 uvádí, že nehraje žádnou roli!
10) 68; Carpathia je 28 mil vzdálená (reálně 58 mil)
11) 75; ve 4 ráno je naprostá tma, přičemž přeživší vypovídali, že se již rozednívalo
12) 75; teplota vody byla -2, na str. 82 uvádí +2
13) 82; na člunu B s kapacitou 47 lidí bylo na převráceném kýlu 50 (na str. 60 uvádí nejméně 60 lidí), zatímco všechny zdroje hovoří o zhruba 30
14) 82; čluny mohly zachránit ještě 100 lidí; reálně ještě téměř 500 (700 zachráněných a kapacita 1178)
15) neustálé sklony k dramatizaci, kdy popisuje, že se ozývaly z vody výkřiky "zachraňte mě", když přeživší byli na většině člunů příliš daleko a nikdo ze svědků neuváděl konkrétní volání, ale označovali jej za ohromný křik, který postupně slábl; vzdálené čluny se dokonce snažily své pasažéry uklidňovat, že to nejsou topící se lidé, ale že se snaží mezi sebou domlouvat jednotlivé čluny
16) jiné případy, kdy Butler úmyslně manipuluje užíváním silného, přehánějícího, obrazného či básnického slovníku, aby vyvolal určitý dojem, ale kdy reálně nemá důkaz, že se to tak stalo a pouze popouští uzdu své představivosti, jsou citace jako "když si urovnal vázanku (Rostron)... urovnal si v mysli..." (68); "s naléhavostí, jakou nepoznala žádná paroloď, ba ani v budoucnu nepozná" (o Carpathii, 73); signál Titanicu Evansovi málem prorazil ušní bubínky (60), čímž se snaží dokázat, jak blízko obě lodě byly, i když je jasné, že signál Titanicu by byl silný pro jakoukoliv loď v okruhu desítek mil
17) 82: jen jeden člun se vrátil (vrátily se dva, 4 a 14)
18) 82/83: sám uznává, že tu noc bylo vidět na mnohem větší vzdálenost, ale nijak tento fakt nereflektuje ve vztahu ke Californianu
19) 84: poslední zpráva Carpathii v 1:50, na straně 77 uvádí 1:45 (a pak Butler chce hnidopišsky trvat na každé minutě, když sám není schopný uvádět přesné časy, správně je 1:45)
20) 86; hlídka spatřila loď, ale o ničem takovém neexistují žádné důkazy!
21) 91; Lord byl ve bdělém stavu a při smyslech, ale jak to Stone mohl vědět, když s ním nemluvil osobně, ale skrze trubku, přičemž Butler, chtějící dokázat, že Lord byl opravdu bdělý, na str. 94 uvádí "Lord se ospalým hlasem zeptal..."
22) 93; Smith, Boxhall a Rowe se shodli, že je to nějaká loď, ale Butler raději neuvádí, že se jejich názory na to, jaká loď to je a jak je daleko, lišily!
23) 93; Californian nemohl rakety slyšet - pokud byl Titanic opravdu tak blízko, tak by rakety slyšeli i na Californianu!
24) 94; poznámku o šestipalcovém dělu, kterým by chtěli probudit viděnou loď, Butler přisuzuje Smithovi, ale mnohem více odpovídá Lightollerovi, jak uvádí Hubáček

Ronnie68
05.07.2023 5 z 5

Tato kniha se mi líbila... Jako pro milovnici Titaniku je tato kniha docela zajímavá... Pojednává především o lodích Carpathia a Californian, které sehrály dost zásadní role během katastrofy Titaniku .... Na konci je pak vyšetřování potopení jak v Americe tak i v Británii, kde je kapitán Lord z Californianu obviněn, že lodi nepomohl při záchraně cestujících .... Knihu jsem přelouskala během pár hodin a nadchla mě...

GYROTOURBILLON
26.11.2022 5 z 5

Knihy o Titanicu budou, alespoň pro mně vždy aktuální. Smutná katastrofa, věřím zůstává i po tolika letech v našich očích nepředstavitelná. Filmové zpracování , dokumentární či filmem J. Camerona , vzbudilo u mnohých silné emoce.
Já knihu doporučuji čtenářům se zájmem o Titanic , ale i celkový pohled, jak se loďařství daných let vyvýjelo.

Štítky knihy

Titanic (zaoceánský parník) katastrofy námořní katastrofy rok 1912

Autorovy knížky

Daniel Allen Butler
americká, 1957
2013  86%Noc, kdy se potopil Titanic