Noc komety
Sebastiano Vassalli
Kniha Noc komety Sebastiana Vassalliho vyšla poprvé už před třiceti lety (1984) a dodnes budí pozornost čtenářů, kritiky a široké kulturní obce. Autor v ní totiž boří řadu mýtů o italském prokletém básníkovi Dinu Campanovi (1885–1932), s jehož jedinou sbírkou Orfické zpěvy se mohli i čeští čtenáři seznámit ve výboru nazvaném Šílený Orfeus, který v roce 1968 připravil a přeložil Jan Vladislav. Na základě mnohaletého bádání se Vassallimu podařilo svým nezaměnitelným stylem sepsat skvěle zdokumentovanou biografii tohoto podivuhodného muže a jeho střet se světem. „Byl jsi už někdy milován, Dino?“ ptá se spisovatelka Sibilla Aleramová, s níž básník prožil bouřlivý a trýznivý milostný vztah. Zřejmě v tu chvíli netuší, jak podstatná je její otázka. Dino Campana byl odvrhován už v raném dětství matkou, jen těžce snášen otcem, vysmíván svým okolím, nepřijímán módními literárními kruhy, všemi opovrhován. Vassalli líčí jeho několikeré neodůvodněné internace v psychiatrických léčebnách, jeho studijní a milostné peripetie, jeho útěky, potulky i dlouhé cesty do zahraničí, konec jeho života v blázinci. Podává strhující příběh básníka, jenž literárním nebem prolétl jako kometa. Překlad veršů Dina Campany Jiří Pelán.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2014 , Pistorius & OlšanskáOriginální název:
La notte della cometa, 1984
více info...
Přidat komentář
Štítky knihy
životopisy, biografie psychiatrické léčebny italská literatura životopisné, biografické romány básníci Itálie nešťastná láska podle skutečných událostí rodiče a děti
Vassalli mě opět nezklamal a ukázal, proč patří v současnosti mezi nejoceňovanější italské spisovatele. Věcným stylem se spoustou nečekaných zkratek podává Vassalli obraz Itálie a jejího maloměšťáctví na počátku 20. století a ukazuje je se všemi paradoxy na životě bohémského básníka Dino Campany. Expresivní popisy kopírující Campanův život i styl a množství překladů z Orfických zpěvů, které prostupují Vassalliho text se mísí se strohým a lakonickým popisem často vyhrocených situací, které Campana doslova přitahoval. Básník a rozervanec tělem i duší a bohém, na kterého dobře sedí úryvek z básně Blázen od Bohuslava Reynka:
Blázen jsem ve své vsi,
znají mne smutní psi,
bílí psi ospalí,
plynoucí do dáli,
žádný z nich neštěká:
těší mne zdaleka,
jsou to psi oblaka,
běží a nekvílí.