Noc o polednách
Arthur Koestler
Předchozí vydání tohoto mimořádného politického thrilleru nevycházela z německého originálu, ale z dobového amatérského anglického překladu. V něm chyběly celé odstavce a znehodnocovaly ho mylné interpretace. Jeho zdrojem byla raná verze textu, nikoliv definitivní autorské znění. Teprve nedávno byl objeven Koestlerův originál, od roku 1940 považovaný za ztracený. Působí ostřejším dojmem, příběh je sevřenější, dialogy působivější, tón je ironičtější. Jako bychom hleděli na obraz, z něhož byla odstraněna vrstva prachu a barvy i tvary vystoupily v mnohem jasnějším světle. Čím je tento román tolik burcující? Ukazuje, jak mnozí z nás dovolí, aby jejich úsudek zmátla sugestivní ideologie, aby jim přitažlivá vize zastřela zrak a aby politické přesvědčení převážilo nad lidskou sounáležitostí. Vyznění knihy je jednoznačné: Dávejme si velký pozor, abychom nepodléhali sebeklamu! Noc o polednách, jeden z nejvýznamnějších politických románů v historii lidstva, vyjadřuje Koestlerův statečně prosazovaný názor, že z dlouhodobého pohledu je lepší škodlivá pravda než užitečná lež. V dnešní rozdělené společnosti jsou silně zastoupeni ti, jejichž vztah k realitě je pouze zprostředkovaný a které proto lze snadno ovlivnit, pomýlit. Je inspirující přečíst si tuto knihu – i dnes totiž má podvratný zvuk.... celý text
Přidat komentář
Štítky knihy
politika maďarská literatura ironie politické romány diktatura
Autorovy další knížky
1992 | Tma o polednách |
2006 | Zloději v noci |
2016 | Šíp do nebe |
2018 | Neviditelné písmo |
2020 | Cizinec na náměstí |
Velmi drsný příběh: těžké čtení, protože od dnešní doby na východě se to nijak zvlášť neliší. Ovšem kniha byla napsána před osmdesáti lety. Jakoby autor v tom ruském vězení sám byl. Nebyl, ale zato byl internován hned dvakrát v západních zemích pro podezření ze špionáže, které se nikdy nepotvrdilo. A představivost mu rozhodně nechyběla.
Jak nerada čtu tyhle hrůzné příběhy, tak tenhle mne hodně chytil a nepustil. Zdánlivá dystopie tenkrát za druhé světové války (o Stalinových praktikách toho moc vnější svět ještě nevěděl), nedlouho poté, v poválečné a zejména moderní době pro mnohé skutečnost, naneštěstí. Mohla by to být doporučená, ne-li povinná četba.