Noc v Central Parku
Guillaume Musso
New York, osm hodin ráno. Alice, mladá pařížská policistka, a Gabriel, americký jazzový pianista, se spolu probudí připoutaní jeden ke druhému na lavičce v Central Parku. Neznají se a ani si nevzpomínají, že by se někdy potkali. Jak se do takové situace dostali a proč je na Alicině košili krev? A kde se v její kapse vzala cizí zbraň? Společně se pouštějí do pátrání po vlastních stopách a odhalují nečekanou pravdu, která od základů změní jejich životy.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2017 , MottoOriginální název:
Central Park, 2014
více info...
Přidat komentář
Stran hvězdiček těžko hodnotitelné. Na jedné straně pozitiva - zajímavý začátek, rychlý spád děje. Po vysvětlení zápletky na konci knihy mne ale jednoznačně napadlo - to je ale pitomé.
New York? Buď si ho zamilujete nebo ho začnete nenávidět. Hmmm...taková otřepaná fráze, říkala jsem si cestou tam v letadle...a...
A...?
Zamilovala jsem se... ne zamilovala, totálně jsem mu propadla... tomu městu, co nikdy nespí, tomu městu se špičkami v oblacích, tomu městu plnému lidiček s touhou pomoci vám, jakmile se zastavíte na nároží s mapou v ruce, tomu městu, které je naprosto jiné než i ty vaše nejbujnější představy...
Takže díky, Dane, za jedno skvělé letošní téma Čtenářské výzvy, díky, Guillaume Musso, za skvělou knihu, nad níž mé srdíčko cestovatelské, i to detektivní, zaplesalo, díky za můj návrat na místo činu.
A že 5 hvězd je moc? Možná. Konec byl tak trochu "Co?"... No a co!
Vždyť je to přece thriller...a pěkně zamotaný!
Návrat k tomuto autorovi mi opět poskytl několik hodin zábavného čtení ....
Newyorský park a nečekané setkání Alice a Gabriela .... a já marně přemýšlela, co se za tím skrývá ....
Musso mne opět provedl originálním dějem s netušeným závěrem.... v němž zazněla naděje .....
.... V každém problému se ukrývá i zárodek jeho řešení .... / A, Einstein /
A já již dlouho marně vyhlížím další knihu tohoto autora ....
Bohužel ten konec to zabil. Nelogické, neuvěřitelné, nesmyslné a ještě to největší klišé červené knihovny od dob Šípkové Růženky, které jsem tady fakt nečekala. Čtivost maximální, velká škoda toho slibného začátku.
Vstup do děje jako výbuch bomby.
Spád svižný jak volný pád.
Citátů jak při přednášce filozofie.
Reálie, za něž by se nemusel stydět ani Forsythe.
Napínavé odhalování záhady jako s Poirotem.
Několikanásobný obrat zápletky ve stylu pouťové centrifugy.
Pravděpodobnost mizivá, konstrukce děje originální, obálka pěkná, ale nepřesná, čtivost nadprůměrná.
75 % (zatím 251 hodnocení s průměrem 80 %).
Musso mě baví svojí naprostou nepředvídatelností.
Krátké kapitoly, pěkné a neotřelé citáty a sympatické postavy, kterým vkládá do úst smysluplné dialogy.
A pokaždé překvapivý konec.
Za mne veliká spokojenost.
Je pravda, že se to dobře čte, ale víc pozitivního tu nenajdu. Výchozí situace je už hodně překombinovaná. Doufal jsem, že autor bude mít vymyšleno nějaké snesitelné rozuzlení. Jak se nakonec ukázalo, neměl.
Trošku jiná detektivka, trošku ztřeštěná Alice, policistka, nevíme, zda utíká před minulostí nebo vyšetřuje vraždu nebo obojí a Gabriel - naprosto nevyzpytatelný muž, jehož totožnost není zřejmá, vypadá to jako krimi, trochu jako sci-fi, trochu jako psycho. Takže taková všehochuť, která baví a dobře se čte.
Vyborna knizka! Obe postavy sem si hned zamilovala a moc jim fandila. Knizka od zacatku napinava, hned vtahla do deje. Konec prekvapujici. Rozhodne doporucuji :)
Knihu jsem si zvolila kvůli obálce a hodnocení tady na databázi. Kniha vůbec není žánrem , na které jsem zvyklá. Příběh začíná naprosto poutavě.... Je plný zvratů a překvapení, které čtenáře navadí číst dál.Jsou zde také hádaneky a překvapení a je to skvěle namíchaná směsice, pro ty, kteří mají rádi detektivky s psychologickým tématem a nečekaným koncem,protože přesně takový tento příběh je.... Nevyzpytatelný...
Hlavní hrdinka opravdu dostala naloženo a pořádně se na ni spisovatel vyřadil až mi jí bylo i líto...
Čtenářská výzva... Nebylo jednoduché najít autora o 22 let staršího, nakonec jsem natrefil na Mussa a nevěděl, do které knihy se pustit, všechny mi přišly poutavé. Noc vyhrála a jsem za to rád. Zajímavý děj, vyvrcholení netradiční, ale neméně zajímavé, pravda, úplný závěr trošku klišé. Rozhodně nebyla od autora poslední.
Tak slibné dvě třetiny knížky, až to začlo drhnout a nakonec naprostý blábol ve vysvětlení. Škoda, vypadalo to dobře.
(SPOILER) Knížka se čte sama, má spád a je napínavá. Ale ten konec! Sice naprosto překvapivý, ale... Nebýt toho rozuzlení a přechodu do červené knihovny, dala bych pět hvězdiček a běžela pro další autorovu knihu. Takhle si dám nějakou chvíli pauzu.
Guillaume - propána, na čem jsi to během psaní frčel? Co to jako mělo být? Afektované, nepřirozené, naprosto nevěrohodné... a dialogy - copak tímto stylem spolu někdo komunikuje? Jak mně se protiví ony vzteklé a ukřičené policistky, ve všech situacích rozezlené na celý svět. Ono se sice leccos na konci vysvětlí, ale stejně, nevěřím ti ani za mák, že ty sám máš z této své knihy radost... já bych s ní s chutí zatopila v kamnech.
Knihy tohoto autora pro mě mají vždy na závěr moment překvapení. Skvěle propracované příběhy.
Autorovy další knížky
2008 | Protože tě miluji |
2007 | Budeš tam? |
2019 | Byt v Paříži |
2015 | Volání anděla |
2017 | Noc v Central Parku |
(SPOILER) Guillaume Musso je hodně osobitý autor a já mám jeho knihy ráda, a ani Noc v Central Parku nebyla výjimkou. Je to neuvěřitelně čtivě napsané a napínavé, takže do poslední chvíle nevíte, jak to tedy ve skutečnosti je, a nutí vás to číst dál a dál, až do úplného konce, ale přiznám se, že jsem se přistihla, že bych byla mnohem radši, kdyby tentokrát klidně zůstal u žánru temné krimi a nechal hlavní hrdinku bojovat se sériovým vrahem. I tak byla totiž zápletka dost nápaditá a plná emocí, byť jsem si zejména u retrospektivních částí říkala, jak mohla být francouzská policistka tak pitomá a vyrazit na vlastní pěst. Alice se celkově chovala na můj vkus hrozně chlapsky – jakože je vážně tak důležité honit si vlastní ego a raději než spolupracovat, se snažit za každou cenu ukázat kolegům prostředníček z cílové rovinky, i přesto že mě tam tenhle přístup zpravidla nedostane a krutě ztroskotám? Tím se přiznám, že mě dost vytáčela :-( A stejně tak jsem nebyla úplně spokojená s koncem, i když chápu, že se chtěl autor držet své premisy nečekaných zvratů a tak trochu i happy endu, z fleku bych zvládla vystřihnout hned několik „lepších“ scénářů – třeba že by Gabriel byl opravdu Vaughn, příp. jeho komplic, to by bylo vážně noir, nebo že by ho společně dopadli… I tak se mi ale kniha líbila a jejího přečtení rozhodně nelituju, protože i tohle je přece úkol umění – vyvolávat v lidech emoce, byť nejsou vždy pozitivní :-)