Noční jízda aneb 12 opravdu erotických povídek

23.03.2023

Příliš jednoduché, nepropracované... Přečteno, ale nenadchlo.

19.02.2019

Velmi čtivé, rychle přečteno, ale povídky postrádaly nějaký kontext.

19.11.2018

Příběhy měly nápad, ale nebylo to propracované. Povídky sice byly krátké a rychle přečtené, ale něco mi tam chybělo. Vše psané bez osobitosti postav. Přesto mě některé vyprávění svou myšlenkou zaujalo.

Netvrdím, že bych od pornografické literatury čekal nějaký extra zajímavý příběh, nebo úžasnou práci s jazykem (čímž myslím práci autora, nikoliv jeho hrdinů), ale přece jen – pokud to má být literatura, alespoň náznak obojího by to nemělo postrádat.
Příběhy povídek Noční JÍZDY jsou však schématické a zbytečné – úplně stejně jako u porno filmů, kde každý divák nudný a trapně zahraný úvod přeskočí, aby se dostal k tomu hlavnímu. Jenže kdybych přeskakoval ty úvody zde, asi bych měl dojem, že čtu jednu a tu samou povídku stále dokola. Nastíním vám schéma povídek v „Noční JÍZDĚ“: První odstavec až dva popisuje hrdinka nějakou banalitu (např. peče koláč, sedí v baru, nebo jde do opery). Na konci těchto dvou odstavců se (zpravidla odnikud jako duch) zjeví její milenec… a pak se čtyři a půl stránky souloží. Na konci pár orgasmů a jdeme rychle na další povídku. Střih, klapka, konec.Zkrátka opsaný pornofilm, jenže navíc hrozně špatně. Autorka má neskutečně chudou slovní zásobu, takže jedna soulož vypadá stejně jako druhá (stejná přirovnání, stejné slovní obraty. Pouze občas prohodí pořadí v disciplínách „kouření, lízání, zásun“.) Pokud se po dočtení dostaví jakékoli vzrušení, asi jste vážně už příliš dlouho sami. Autorka se pokouší postihnout co nejvíce sexuálních praktik (alespoň mám ten dojem…), ačkoli všechny jsou lehké S/M. Jenže i ta škála dvanácti sexuálních zkušeností (voyerismus, lesbický sex, dominance, sex s náhodným neznámým propoceným boxerem, trojka, atd.) je prostě popsaná zoufale pořád dokola stejně. O této knize není moc co více říct, aniž bych se začal opakovat, stejně jako autorka.Za vypíchnutí pak ještě stojí otravné a úplně nesmyslné zdůrazňování zájmen velkými písmeny (ON, popř. i ONA) a naprostá absence dialogů. Buď je autorka vůbec neumí, nebo jí alespoň došlo, že i v těch „filmech pro dospělé“ zní dialogy trapně, a tak se pro jistotu nepokusila ani o jediný (minimálně v polovině povídek tak najdeme situaci, kdy „nebylo třeba něco říct“, nebo někdo někomu nedovolil nic říct, popř. si postavy nic neříkají, ale prostě si ukazují, co mají dělat).
V závěrečném medailonku Anny Hebr na zadní záložce knihy se můžete dočíst, že „Inspiraci čerpá Anna ve filmech pro dospělé, ale i v reálném světě.“ První půlka té věty nejlépe vystihuje celou knihu. Autorka (nebo snad pubertální autor pod ženským pseudonymem? Kdo ví…) nejspíš stručně a jazykově velmi chudě popsala děj svých oblíbených porno videí a tím to hasne.
Oficiální anotace doporučuje mít knihu stále u sebe, „kdyby to na vás přišlo“. Něco mi ale říká, že pokud budete mít náladu se sexuálně vzrušit za asistence pornografie, bude lepší pustit si film – ani ty sice nejsou vrchol kinematografie (což od nich nečekáme), ale účel splní lépe, než špatně napsaná kniha, která nudí, ať popisuje sebelepší, sebepříjemnější a klidně i sebeskandálnější soulož. Pokud jste však čtenáři, kterým jde hlavně o tu skandálnost, „drsný sex“ a absenci citovosti, sáhněte raději po nějaké klasice, třeba 120 dní Sodomy od Markýze de Sade (a najednou vám všechny ty Odstíny šedi, Noční JÍZDY, atd. budou připadat neskutečně cudné), což je sice román těžce přes čáru, ale nějaké ty literární kvality (a hlavně originalita) se tomuto historickému kousku upřít nedají.Nakonec, abych Noční JÍZDU jen nekritizoval, našel jsem na ní i nějaké plusy – obrázky jsou docela pěkné a chválím práci sazeče, který dokázal zvýšit počet stran na dvojnásobek tím, že za každou povídku (délka pokaždé pět stránek malého formátu, sázeno dvojitým řádkováním, z toho první stránka od půlky listu…) propašoval ještě další tři stránky navíc (ilustrace, růžová vakátová stránka, úryvek z následující povídky). Kdyby to totiž neudělal (včetně té roztahané sazby textu), měla by kniha tak dvacet stránek a ani by nemohla mít hřbet. Na druhou stranu je to škoda papíru. Tentokrát opravdu.

01.06.2017

Dobrá oddechovka, přečteno hned.

05.05.2017

Povídky nejsou špatně napsané, jen jim chybí trochu šmrnc (živost postav) a jsou hned čtenější

06.07.2015

Po Padesáti odstínech se mi líbí všechny erotické knihy a všechny mi připadají lepší. Těchto dvanáct minipovídek je z klasických souložících míst a vymyslel a zvládl by to popsat snad skoro každý. Trochu mi nevyhovovalo, jak Ona spí s každým, koho potká a On pokaždé odchází. O kapku víc romantiky nebo duševních vlastností by nevadilo. A opět mě pobavilo, jak jako ve většině dívčí literatury, ona nic nedělá, jen kafíčka a večeře :-) Takže logicky vzato, všechna práce opět zbyla na nás mužích :-)