Na půl cesty do hrobu
Jeaniene Frost
Noční lovci série
1. díl >
Poloviční upírka Catherine Crawfieldová loví upíry s jediným cílem – pomstít se. Doufá totiž, že jednou ze stvůr bez tlukoucího srdce, které nemilosrdně zabíjí, bude její otec. Muž, který zničil život milované matce. Na jedné ze svých nočních "loveckých" výprav však narazí na upíra, který ji snadno přemůže. Cat netuší, že se pokusila zabít Bonese, profesionálního lovce odměn. Ten jí místo smrti překvapivě nabídne pomoc při pátrání po otci. Má ale zásadní podmínku. Cat s ním musí trénovat a rozvíjet tak své mimořádné schopnosti polovičního upíra - genetický dar nenáviděného otce... Ale dřív, než Cat dokáže plně využít svých nově nabytých schopností drsné lovkyně démonů, se jí i Bonesovi vydá ve stopách skupina zabijáků. Nyní si Cat musí zvolit, na jakou stranu se přidá. I když o její volbě není pochyb, protože Bones ji přitahuje více než jakýkoli jiný muž s bijícím srdcem…... celý text
Romány Fantasy Dívčí romány
Vydáno: 2012 , Fantom PrintOriginální název:
Halfway to the Grave, 2007
více info...
Přidat komentář
cha cha tak upíří tématiku tedy nevyhledávám, ale nějak mi do čtečky zabloudil tento první díl a já se začetla a ulítla jsem si ..fuuu to teda byla jízda, bavila jsem se , chechtala jsem se, fakt jsem se chechtala ještě ve 2 ráno a odtrhla jsem se až se mi víčka nafoukla a nešlo přes ně vidět .. xi xi jdu na dvojku a okamžitě kupuji celou sérii ..se picnu :)
Tohle už bylo o trošku lepší, i když první díl je spíš takový průměr. Klasická zápletka, která příliš nepřekvapí a je jasná od první minuty, kdy se hlavní dvojice potká. A to, co následuje se dá taky dobře odhadovat. Jediné napětí, které by se tu dalo zvážit, tak pomalé a postupné odhalování zapletených osob do toho svinstva, které se tam dělo.
Catherine je docela milá, v pohodě, i když její proměna povahy byla dost rychlá a rázná, ale to se dalo čekat. Vzhledem k tomu, že je ovlivněná charakterem Bonese. Ten mi bohužel tolik nesedl. Sice je to upír a má to být drsňák, ale někdy je až moc brutální na to, jak tvrdil, že on není ten špatný. Navíc mě štval tím neustálým oslovováním. Jako chápu, že jí říká kotě kvůli jejímu zkrácenému jménu Cat = kočka, ale nikdo normální nemá nutkání druhou osobu v dialogu stále nějakým způsobem oslovovat. Takže po nějaké době to těžce leze krkem.
Zápletka jako taková byla obyčejná, ničím výjimečná a ani na chemii hlavní dvojice nebylo nic úžasného. Trochu jsem nepochopila, jak může Cat stíhat přes den studovat na vysoké na výbornou a v noci lovit upíry, když pak musí přes den dohánět spánek. Nějak si nedovedu představit, že by to časově stíhala.
Je to takové obyčejné čtivo, které je vyloženě na oddech, kdy člověk chce vypnout hlavu a prostě jen číst, protože to takto funguje. Je to prostě jednohubka a nijak náročná. Konec byl docela zásadní změnou, takže v případě této série se nevzdávám a pokračuji dále...
Ocenila bych hlubší prokreslení charakterů. Kniha není úplně klišéprostá (např. kamenně neochvějný Don).
Autorka také upíří schopnosti střídavě vyzdvihuje nebo ignoruje - to podle potřeby (třeba když v baru, coby návnada předstírá vzrušení a lovený upír svým superčichem nepozná, že vzrušená není?). Jak mohou upíři mluvit, když nedýchají?
Jinak to má ale celkem spád, krev stříká na všechny strany a kusy těl utěšeně létají vzduchem. Bavilo mě to.
Podle hodnocení jsem měla taky trošku jiná očekávání. Asi lepší zpracování, řekla bych. Nebylo to napsané špatně, ale neviděla jsem v tom nic moc jiného než v jiných novelách o upírech psaných z pohledu hlavní hrdinky. Bonese jsem si představovala jinak. Trošku vážněji asi. Cat mi seděla mnohem víc.
Bones, i přes to, že byl už nějaké to století starý, se mentálně zasekl tak na dvaceti. Někdy řekl naprosto uvědomělou větu, která seděla na starého, zamyšleného upíra a o dvě věty dál to úplně setřel pubertální sexuální poznámkou. A ty bohužel převažovaly. A z neustálého "zlato, kotě, koťátko, drahoušku..." jsem po chvíli taky rostla. Jednou na stránku by stačilo, netřeba to tam cpát pokaždé, když na Cat promluví. Od prohloubení jejich vztahu mi to najednou přišlo uspěchané, Bones se několikrát projevil jako žárlivý agresivní blb, který se tak ale samozřejmě choval z lásky. Jak jinak. Spád jejich vztahu mi prostě neseděl. Souhlasím s tím, že rodina Cat tam byla jen jako naprosto zbytečná a místy i rušivá výplň, obešlo by se to bez nich.
Od začátku bylo jasné, že půjde hlavně o romanci ústřední dvojice, to určitě čekal každý. Ale že až tak na úkor děj bych nečekala. Ale z druhé strany, dobře se to četlo, objevilo se tam pár dobrých hlášek a hlavní hrdinka je sympatická.( i když místy zbytečně nerudná a upjatá) Ale zároveň si myslím, jak už tu taky padlo, že ti dva jsou dost nevyrovnaný pár. Ale druhý díl si ze zvědavosti určitě přečtu, pořád je to taková fajn oddychovka, která neurazí a vcelku zabaví.
Nepatřilo to mezi nejhorší knihy o upírech, co jsem kdy četla, ale podle vysokého procenta hodnocení, jsem očekávala mnohem víc. Četlo se to v celku dobře, ale nesměla jsem se pozastavovat nad každou blbostí. Některé části působily dost kostrbatě, ale budiž. Ovšem, čím více spěl děj ke konci, tím jsem byla zmatenější. Všechno bylo velmi rychle vyřešené a zametené pod koberec a nikdo se ničím moc nezabýval. Sci-fi až někam za hrob. Ostatní knihy o upírech (ať už to zní divně či ne) mi přišli uvěřitelnější.
Cat se mi celkem zamlouvala, byla velmi inteligentní a pohotová. U Bonese jsem byla z počátku na vážkách, ale nakonec se mi moc zalíbil. Velmi rušivým elementem knihy byla matka Cat. Celé dění kolem její postavy se dalo vymyslet mnohem lépe a vlastně i to ostatní.
Nechci celou sérii házet do koše jen kvůli nezdařilému úvodu. Tak si přečtu i ten zbytek.
(SPOILER)
Sérii jsem měla dlouho na seznamu kvůli vysokému hodnocení (a taky to vydal FP). Bylo mi jasné, že tam bude nějaká ta ústřední dvojice, která to dá dohromady, ale netušila jsem, do jaké červené knihovny se to pouštím. Stylisticky se to dalo vydržet, příběhově to bylo slabší. Posun v ději byl velmi často závislý na náhodě a kniha trpěla vším, čím obvykle špatná paranormální / fantasy detektivka trpí. Část napětí je třeba budována tak, že hrdinové si zásadně vzájemně neříkají důležité věci. A veškeré problémy se řeší tak rychle, že se čtenář vůbec nestihne bát, že by se hrdinům něco stalo. Ani jedna vedlejší postava nebyla tak propracovaná, aby stála za povšimnutí, a to včetně rodiny hlavní hrdinky, která posloužila také jen jako kulisy. Ústřední dějovou linií je romance, při jejímž čtení by se v hlavě každého čtenáře měla rozsvěcet jedna červená kontrolka za druhou. Pokud autorčiným cílem bylo vykreslit patologický vztah dvou podezřelých individuí, pak byla celkem úspěšná.
1. Ona je chudá, prakticky nezkušená studentka, je jí 22. On je zajištěný upír, bývalý gigolo a je mu 241. Nic proti tomu, ale pravděpodobnost, že nepůjde o vztah dvou rovnocenných partnerů, je hned trošku vyšší.
2. Jeden druhému dělají žárlivé scény. On horší. Oba jsou totálně majetničtí, čemuž on roztomile říká "teritoriální" a má to být povahovým rysem všech pijavic. A oba mají pocit, že právě nezvladatelné projevy žárlivosti jsou důkazem pravé lásky.
3. On několikrát zdůrazňuje, že by nikdy nepřekročil její hranice. Překročil je při první příležitosti.
*
"Mám přestat?" zeptal se.
Do tváří se mi vhrnula červeň a nedokázala jsem jasně říct, co mi vadí. "Ech, ne jako přestat úplně, jen... mmm, jen si... ech, nemyslím, že... je to vhodné..."
Zdálo se mi, že si odfrkl. "Ale já si to myslím."
*
No ty kráso, jestli tohle je míněno i chápáno jako romantika a ne jako odstrašující příklad patologického chování, tak už asi chápu, že se se mnou některé poněkud nudily.
4. Po čase se on přizná, že s ní začal spolupracovat jen aby s ním strávila víc času a přišla na to, že není tak úplně špatný. Ta spolupráce začala tak, že jí dal na výběr mezi smrtí a spoluprácí. To je vcelku neobvyklý způsob, jak někoho přesvědčit, že nejsem zas tak špatný upír. Chtěla autorka popsat Stockholmský syndrom? Vyhrožoval jí i skrze rodinu.
*
"Podívej, drahoušku. Ty a já si musíme navzájem věřit, abychom dosáhli, čeho chceme. Řeknu to hodně, hodně jednoduše: Jestli se na mě jen křivě podíváš a já budu mít sebemenší podezření, že mě chceš podrazit, zabiju tě. To tě možná nevyděsí, když si tu hraješ na velkou a statečnou holku, ale pamatuj si: Dokázal jsem tě vystopovat až k tobě domů. Žije v tom domě někdo, na kom ti záleží? Protože jestli ano, pak ti doporučuji, aby ses ke mně chovala hezky a udělala, co říkám. Pokud mě zradíš, budeš žít jen tak dlouho, abys viděla, jak tvůj dům spálím i s celou tvou rodinou takže jestli po mně někdy půjdeš, měla by ses postarat, aby bylo nadobro po mně, je ti to jasné?"
*
A ona pak jednoho dne jen tak z ničeho nic pochopila, že k zbláznění miluje toho chlapa, který jí vyhrožoval, že před ní upálí její rodinu.
5. Jako vrcholně romantické vyznání z jeho strany je chápáno toto: "Pokud přede mnou utečeš, půjdu po tobě. A najdu tě."
Slaďák, co? Chápu, že tyto drobné vady na kráse onoho perfektního vztahu s perfektním playboyem přehlédne dospívající dívka, ale dospělá žena nad 20? Ale tak hlavně, že hrdinka hrdinovi občas nezapomene říct, že už není 18. ale 21. století, takže míní emancipovaně podstupovat všechna dostupná nebezpečí. Dalších šesti dílů mi asi netřeba.
Tuhle sérii čtu opakovaně každý rok, protože je to za mě nejlepší upířina, kterou jsem kdy četla. Nechybí násilí, hromada sexu,
lásky a detektivní zapletka. První díl pojednává o tom, jak se Cat a Bones seznámí a jak se mezi nimi utváří silné pouto. Řeší spolu záhadu mizení mladých dívek a spolupráce je svede dohromady. Miluju to napětí mezi nimi, tu slow burn romantiku a potom to, jak se milují. Dokonalost od začátku až do konce :)
Na půl cesty do hrobu vypráví o poloviční upírce Cat Crawfieldové, která nesnáší všechny upíry tak, že každý večer vyráží do temné noci pár těchhle pijavic pozabíjet. Jednoho večera se pokusí zabít i Bonese, upíra, který svůj druh také loví.
Přiznám se, že já knihy s upíry moc nečtu, ale tohle! Tohle je prostě skvěle napsané a dobře vymyšlené.
Cat jako hlavní hrdinku jsem si opravdu oblíbila. Je svéhlavá, tvrdohlavá, ale opravdu odhodlaná dosáhnout svého. A Bones ji dokáže hezky zklidnit. Měla jsem na něj crush už tehdy a přiznávám, že to se nezměnilo . Líbilo se mi, že je jak otevřená kniha, opravdu co si myslí, to také řekne. Chemie mezi Cat a Bonesem je opravdu silná a tvoří skvělý tým zabijáků.
Autorka má opravdu dar psát. Příběh mě pohltil od první stránky. Oceňuju i to, že kniha zabírá delší časový úsek (v řádu měsíců), takže vztah, který se mezi nimi vytvořil, byl opravdu věrohodný. Není to takové to zamilování během týdne.
Tahle série opravdu stojí za to a doufám, že ji všichni dáte šanci!
Tak já nevím, jestli jsem četla něco jinýho než zbytek komentujících. Vždyt to mělo scény, děj a "zvraty" jakoby to psala 15 letá autorka, co si něco divokého vysnila a hodila na papír.. Tolik nedotažených nelogických věcí, nemůžu prostě dát víc než 3 hvězdy. A to jsem si knížku vzala na dovolenou jako nenáročné čtení do letadla...
Doba upířích románů pro mě skončila někdy před deseti lety. Tuhle knihu jsem si dal jako jednohubku a... jo, jsem v tom zase až po uši.
Tak tohle byla knížka podle mého gusta. Naprosto mě bavila od začátku do konce. Také se mi líbil děj, který zahrnoval větší časový úsek a plynul jako po másle. Za den jsem jí měla přečtenou, jak jsem se od ní nemohla odtrhnout. Jsem moc zvědavá na pokračování.. Trošku erotiky, humoru a nadpřirozena můžu číst pořád..
Tato kniha mě překvapila svým zrychlením hned od první stránky po poslední.Uvidíme jestli toto tempo vydrží až do poslední knihy.
Baví mě. Jsem už hodně za cílovou skupinou čtenářů, takže romantika a nějaké to intimčo mi přišly úsměvné, ale jinak supr oddychovka, párkrát jsem se od srdce zasmála, Cat je prostě vtipná a hustá. Jinak je to takové celé naivní,ale proč ne, prostě pohodička.
Znáte takové to, že když jste byli mladší, tak jste to nejvíc žrali, ale když to čtete po letech, málem si u toho smíchy lehnete na zem? Tohle je přesně první díl. Teda, ona je to dobrá kniha i série, ale jak jsem teď starší, strašně se nad tím směju. Třeba hned ze začátku? Jak vedla Bonese k autu? Víte jak se musel Bones bavit? Já bych se tam asi pochcala smíchy. Vůbec bych nezvládla udržet roli jako on. Zbožňuju to.
dostala som túto knihu a mala trochu čas.. čítalo sa to dobre (hneď ma to chytilo). trochu ma prekvapili tie pikantoš scény.
napínavé, zaujímavé... celú 7dielnu sériu som dočítala za necelý týždeň...
Po dlouhé době příběh s upíry, který mě do děje úplně pohltil. Panebože! Tohle jsem hledala fakt dlouho. Kniha má krásnou myšlenku i postavy, který si prostě nejde nezamilovat. Bones je úžasný. To, jak se nezdráhal svěřit s tím, co ke Cat cítí. Jak počkal, dokud si Cat neuvědomí, že cítí to samé. Jak jí chránil, byl majetnický a zároveň něžný. Snažil se jí chápat a dávat čas pokud si potřebovala utřídit myšlenky. To jeho laškování či erotické přísliby. Ta jeho přezdívka kotě. Snad nikdy jsem se nad tím slovem tak neuculovala. Cat je hodně silná, sebevědomá a ochranitelská. Ty dva spolu tvoří skvělý tým. Konec mě trochu rozhodil a rozbrečel... každopádně doufám, že se to v druhým díle všechno urovná.
Musím přiznat, že i když upírské téma 2x nevyhledávám, tak tato kniha byla parádní. Začátek byl pozvolnější a na hlavní hrdinku jsem si musela trošku zvyknout, ale pak to bylo vtipné, relativně akční s dávkou romantiky. Líbilo se mi, jak Bones oslovoval Cat, a to "kotě". :)
Jedna z mých nejoblíbenějších knih, miluji jí, miluji Cat a Bonese a na knihu nedám dopustit. Můžu ji všem doporučit, hlavně těm kdo mají rádi fantasy. Knize nechybí vtipné a ironické rozhovory ani erotické a akční scény. Mám ji přečtenou už nejméně 5x.
Štítky knihy
upíři erotika městská (urban) fantasy
Autorovy další knížky
2012 | Na půl cesty do hrobu |
2011 | První rudá kapka |
2011 | Věčný polibek temnot |
2013 | Nenávist až za hrob |
2012 | Jednou nohou v hrobě |
Túto sériu som si chcela prečítať už veľmi dlho a konečne som sa k prvej časti dostala. Spočiatku to vyzeralo veľmi nádejne, Cat je správne drsná ženská, ale moje nadšenie dosť rýchlo opadlo, ani neviem prečo. Lovenie upírov spolu s Bonesom mi nejak nesadlo. Čo mi navyše strašne vadilo, bolo to, že ju Bones neustále oslovoval “kotě. Akože zakaždým keď k nej hovoril. Pomaly v každej vete. Príšerne ma to rozčuľovalo. Nadväzovanie ich vzťahu sa mi tiež nezdalo, bolo to príliš rýchle a pre mňa málo uveriteľné. Ale ináč sa to čítalo dobre, príbeh bol dosť akčný, ale čím viac som čítala, tým menej ma to bavilo a koniec ma teda nebavil vôbec. Navyše sa z Cat zjavne stala nejaká superhrdinka, ktorú nikto nedokázal zabiť. V sérii pokračovať nebudem, nie je to nič pre mňa.