Noční můry, Sport královen

Dick Francis (p)

Koupit Koupit eknihu Antikvariát

Čtyři povídky, jejichž postavy kladnými vlastnostmi právě neoplývají. Sport královen, tvořící druhou část knihy, skvěle poslouží nejen jako zasvěcená informace o dostihovém světě, ale i jako jedinečný průvodce Francisovým dílem i životem.

Literatura světová Detektivky, krimi

Vydáno: 2005 , Olympia
Originální název:

Nightmare / The Sport of Queens, 1982

více info...

Komentáře 9

Recenze 0

Hvězdičky 72

Tempo & emoce

Přidat komentář

30.07.2023 4 z 5

Luigi1

Četl jsem se zaujetím ale něco tomu chybělo k plné spokojenosti

29.08.2022 4 z 5

janina66

Jak to u povídkových knih bývá, některé povídky super a ty druhé malinko horší. Je to odpočinková knížka. Je lépe číst denně jen jednu povídku.

20.08.2022 3 z 5

Noisette73

Tentokrát povídky a jelikož nejsem povídkový typ, nemohu hodnotit moc kladně.

14.03.2019 1 z 5

hana4834

Popravdě tuto knihu jsem brala letem světem

03.03.2019 5 z 5

pingu1

Zajímavá knížka, povídky + životopis pana Dicka Francise. Celá kniha se moc dobře četla :-)

08.08.2018 3 z 5

Disease

Hodnocení za životopisnou část, povídky tu vyšly v Poli pro 13. Je znát, že Francis ještě nebyl vypsaný, čili zajímavý je spíš obsah, který se nicméně v několika kapitolách zvrhne ve "statistickou ročenku", jak to v (auto)biografiích dost často bývá. Nejlepší je později dopsaná poslední kapitola, související s psaním detektivek.

10.01.2018 4 z 5

Jara 56

Povídky, klasika Francisovka a životopis krásně čtivě a zajímavě napsaný.

11.02.2015 5 z 5

lucmat

První část s povídkami dobrá, ale nijak extra nezaujala. Zato druhá autobiografická část mě zaujala maximálně - výborně napsané, spousta informací o autorovi, jeho životě, dětství, rodině, kariéře a dostizích, při čtení o skorovítězství ve Velké národní jsem měla na krajíčku, od knihy jsem se nemohla odtrhnout, dokud jsem nedočetla a zavírala jsem jí s lítostí, že jsem se sama nikdy nenaučila jezdit, ač touha byla veliká :-) DF byl nepochybně skvělý nejen jako spisovatel, ale i jako člověk, kterého stálo za to poznat, a o to víc mě mrzí, že jsem 2012 nestihla autogramiádu jeho syna Felixe, který úspěšně pokračuje v odkazu svého otce. Snad k nám ještě někdy zavítá...