Noční orel
Alexandr Lomm (p)
Děj vědeckofantastického románu se odehrává za druhé světové války na Ostravsku na pozadí partyzánských bojů. Hrdinou příběhu je četař sovětského výsadku, který při seskoku padákem objeví u sebe schopnost létat a využívá jí v boji s nepřítelem.
Literatura světová Dobrodružné
Vydáno: 1981 , Albatros (ČR)Originální název:
Ночной Орел, 1973
více info...
Přidat komentář
Autor dobrý a kniha je průměrná dorostová scifi o létacím partyzánovi. Wermacht musel být asi hodně vyděšený, ale dnes už to čtenáře nijak nevykolejí. Průměrné 3starsy.
Kdysi (tak před rokem:) jsem knihu přečetl u babičky na chalupě. Opravdu jsem si ji oblíbil. Je to jedna z knih, na které když si je přečtěte, nezapomenete. Jen ten konec :( Doporučuji všem!
Knihu jsem kdysi dávno koupil svému tehdy 9-ti letému synovi. Čtení si šetřil na dovolenou (chata u Berounky) a "žral to", dokonce tak, že jednu noc (snad v náměsíčním tranzu) se zřítil při chůzi z I.patra. Ráno potlučený, plný modřin nám nadšeně líčil, že nemohl přestat číst, jak ho to bralo.Tak jsme mu chvíli říkali Noční orel a já jsem po pár dnech, kdy knihu dočetl vzal Nočního orla, abych se dozvěděl "co v SSSR vymysleli". Vždy jsem si myslel, že knihu napsal Rus. Teprve teď zjišťuji (díky komentátorce Jejda), že jde o Čecha.
Inu Sovět by takové povídání nesepsal, ono je to opravdu "šmrnclé" amíky. Ale na dovolené jsem se bavil. Létající partyzán byl geniální. Nedivím se nadšení malých čtenářů v zemi "kde zítra znamenalo včera". No a plynul čas, kdy se naplnila slova Jiřího Menzla z r.1989: "Víte, vy se tomu, co sem léta přicházelo z SSSR buď smějete, nebo díváte s pohrdáním, ale počkejte až bude televize chrlit brakové seriály ze západu".
Má pravdu předsedo pravila kdysi moudře tetička ve Filmu Vesnička středisková...
Knihy mého otce Václava Kličky se mi špatně hodnotí, neboť je znám od útlého dětství (tatínek svá díla rád předčítal nahlas už z rukopisu mamince a podle zájmu i nám dětem. Noční orel mě moc nebavil, je to spíše téma pro kluky, ale mám s tímto dílem spojené jiné zážitky. V SSSR totiž tato kniha mezi dětmi, v té době, vyloženě "frčela" a tak nám denně plnily poštovní schránku dopisy od sovětských pionýrů. No a já jsem byla tehdy asi ve čtvrté, nebo páté třídě a dostala jsem za úkol na ty dopisy odpovídat. Což mě hrozně nebavilo, ale občas se mezi těmi dopisy od pionýrů vyskytly i docela úsměvné příběhy. Tak psal tatínkovi jeden chlapec přímo z nemocnice, že se zkoušel naučit létat a skončil se zlomenou nohou. Skočil snad z nějakého kurníku, či co. Jinak tedy, kdyby to někoho zajímalo, tak svému otci jsem věnovala celou knihu Trosečník sibiřský. https://www.databazeknih.cz/knihy/trosecnik-sibirsky-386057
Četl jsem ji po mnoha letech z nostalgie a mnoho od ní nečekal. Ale nebylo to kupodivu tak špatné, jak jsem se obával. Už si pamatuju, proč se mi v deseti tak líbila.
Sci-fi o létajícím partyzánovi je i dnes téma netuctové, taková protiváha Supermanovi. A svět četaře Kožina je propracovaný a uvěřitelný. Příběh je bez zbytečného patosu a popisuje celou " tu zamotanou historii ".
Jediné, co dnes příběh sráží, je socreal jazykové pojetí, strohé, bez fantazie, spíš jako hlášení na nádraží nebo zpráva nedůležitého úředníka. I když bez dobového patosu a prosovětského patolízalství, takže dočíst v pohodě jde i dnes.
Jednoduchá a zábavná dětská sci-fi četba. Začetla jsem se do ní hned a měla jsem nutkání číst dál a dál.
Dnes by som to asi nedokázal čítať. Ale, v 10-tich rokoch, počas chrípky, to bola jazda...
Naprosto bizarní příspěvek sovětské literatury v edici KOD. Vysoké hodnocení dávám z toho důvodu, že něco tak podivného se vyskytuje opravdu ojediněle a i ta kniha je neskutečně (a většinou nechtěně) vtipná. No koho by to napadlo: sovětský partyzán objeví u sebe schopnost létat jako superman a ručně sestřeluje letadla a provádí nálety :-D
Jako kluk jsem tuhle knížku hltal a mám na ni dobré vzpomínky. Takový sovětský superman, který bojuje proti okupantům. Knížku si jednou rád znovu přečtu.
Štítky knihy
dobrodružstvíAutorovy další knížky
1981 | Noční orel |
1983 | Drion opouští Zemi |
1986 | Ve jménu Metanoona |
1992 | Smrt číhá u klavíru |
Takový X-Men. Akorát rusové tu nejsou záporáci a komunismu není nic špatného :-D. Mě se zpracování knihy líbilo.