Noční výpravčí
Mirek Vostrý
Milujete tajemství? Dobrodružství? Laskavý humor? Podvědomě cítíte, že by svět měl fungovat jinak, správně? Že by si lidé měli pomáhat a když to situace vyžaduje, projevit statečnost, o které nevěděli, že jí jsou schopni? Ve sbírce pěti příběhů najdete právě takovou dávku toho všeho, aby vás čtení bavilo a potěšilo vás. Od poutavě napsaných příběhů se neodtrhnete, povedou neobyčejnými zápletkami k překvapivému rozuzlení. Jejich hrdinové se dostali do situace, o kterou nikdy nestáli, ale s kterou se musejí poprat. Jsou to obyčejní lidé, kteří vám budou sympatičtí – někteří hned na první seznámení, jiní až po chvíli. Tyhle příběhy se nikdy nestaly, ale možná vás přimějí k zamyšlení nad hlubšími otázkami. Je možné odpustit někomu, kdo vám zabil tátu? Může sobec, jehož smyslem života je vydělávat peníze, poznat hlubší rozměr života? Dokáže důstojník neuposlechnout rozkazu, který je proti jeho svědomí?... celý text
Přidat komentář
Povídky, které zahřejí na duši. Je to možná fráze, ale tady je to výstižné. S takovým prostým nenápadným vyzněním, trochu čapkovsky laděné. Takové starosvětské, člověk je tu spíš dobrý, než špatný, povídky mají vyústění v duchu - je něco mezi nebem a zemí, co se vysvětlit nedá... A vždy nějaký morální přesah, který nutí k zamyšlení.
Nejlepší povídky pro mě jsou asi ty vlakové, jemně nostalgické - Nejdůležitější schůzka a Noční výpravčí. Pro výbornou zápletku oceňuji i Padělatele novin. Ráda vyhledám další autorovy knihy.
Člověčí a moc milé, vyprávěné jakoby obyčejně (ale já už vím, že právě to je umění). Všem povídkám jsem přidělila pět hvězd, protože mě prostě potěšily, dobrými a jedinečnými nápady, vyústěním, jazykem. V mém soukromém seznamu „Knížky pro úsměv a milo v duši“ zaujal Noční výpravčí důležitou pozici.
Příjemná knížka povídek s malým tajemným duchovním přesahem. Četba na jedno odpoledne. Určitě vás příjemně naladí, dovede k nenápadnému zamyšlení a možná i trošku popostrčí správným směrem. Všecko skončí nakonec dobře, i když to někdy trvá...
To bylo moc hezký. Čtivý, tajemný, pohádkový, lidský...
Malinká vada na kráse je spousta slůvek s rozdělovníkem uprostřed a stránky 136 a 138, jedna zcela rozmazaná a druhá čistě bílá, mám pocit, že jsem přišla o něco dost zásadního. Taky paní učitelka Oertl by se ze slůvka zpropitné určitě orosila :-)
Ale moc se mi to líbilo a už se těším na pokračování.
Tuto knížku jsem objevila náhodou díky recenzi na Databázi knih - měla jsem pocit, že by to mohlo být něco pro mě, a očekávání nezklamalo. Je to opravdu takové laskavé a k zamyšlení. Líbí se mi myšlenky, kolem kterých jsou příběhy vystavěné. Povídky obecně nejsou mým nejoblíbenějším žánrem, často mi v nich chybí hlubší význam, připadá mi, že proslavenější povídky jsou většinou postavené spíše na formě než obsahu - zde je tomu však naopak a asi právě proto mne tak oslovily. Hodnotím čtyřmi hvězdami, protože formu by podle mě přece jen šlo ještě trochu vyšperkovat. Na můj vkus také byly povídky moc propojené s historií (což samozřejmě není špatně, je to otázka vkusu a zájmu, ale historií nezatížené příběhy jsou trochu lehčeji stravitelné (např. Moje pouť do Santiaga versus Souboj nad Sinají).
Toto jsou skutečně povedené povídky. Příběhy jsou tajemné i dojemné. Zápletky originální a zajímavé, je tu jak něco ze života, tak něco neuvěřitelného a především je to maximálně poutavé, to se zkrátka čte jedním dechem.
Výborná odpočinková četba, ráda doporučuji.
U povídkových knížek mi to většinou vychází tak na 3 hvězdičky, některé povídky jsou horší, některé lepší. Tady jsou ale ty lepší o tolik lepší, že převažují nad drobným zaváháním u té jedné, co se mi až tak nelíbila. Musím jedině doporučit.
Jak vidím, moc zdejších čtenářů si zřejmě k této knize ještě nenašlo cestu, a to je velká škoda. Těch pět příběhů je opravdu hodně dobrých, přičemž mezi nejlepší patří poslední a první. Rozhodně se postupně pokusím sehnat další knihy Mirka Vostrého. Knihu doporučuji!!!
Kniha je určená spíše mužům díky námětům povídek. Přesto jsem objevila i čtení pro mě. První a poslední povídka zaujala opravdu hodně.
Moc se mi líbil titulní příběh: inteligentně vystavěná cesta k odpuštění, vinoucí se na pozadí chytře vymyšlené paranormality.
Lze vůbec kloubit tajemno, napětí, drsné zápletky s laskavě roztomilým pohledem na svět? Mirek Vostrý dokazuje, že ano. Jeho příběhy se čtou krásně, protože jsou krásné. Všem, kdo se chtějí zasmát, zamyslet, nechat napnout a finále zažít pohlazení na duši, vřele doporučuji.
Část díla
Moje pouť do Santiaga
Nejdůležitější schůzka
Noční výpravčí
Padělatel novin
Souboj nad Sinají
Autorovy další knížky
2018 | Noční výpravčí |
2018 | Kočičák |
2023 | Muzikant na jezeře |
2020 | Čarodějnice |
2018 | Kostelníkova závěť |
Tato kniha povídek mi vůbec nesedla, dle hodnocení a komentářů jsem asi četl jinou knihu nebo mi opět nesedl český autor. Nevidím zde žádnou spojitost mezi příběhy, stylem psaní, postavami, humor? kde? Nač ta sprostá slova?… Příběhy se mi zdají nudné, napsané jako do nedělních novin přílohy normalizovaného Rudého práva. Některé postavy mají ve svém příběhu plno zvláštních souhry náhod, štěstí na pravou chvíli a vše jim zapadá až k vynikajícímu příběhu. Co mě dostalo, byl příběh letce, skoro jako z příručky Lidových milicí. Nechci spisovatele nijak urážet, ale kdyby byl režisér Troška dramatik, tipoval bych to na jeho tvorbu. Mám zakoupenou knihu Kočičák, ale tu už číst určitě nebudu.