Nocturno pro Erika
Eva Pospíšilová , Klára Pospíšilová
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/541534/bmid_nocturno-pro-erika.jpg
4
132
132
Jeden z nich hory miluje a ten druhý… si bude muset zvyknout. Erik je jedním z nejlepších snowboardistů světa. Ale taky tajnůstkářský kluk, který má rád ticho a pletené svetry. Když se jeho táta rozhodne sestěhovat se svou novou ženou, Erika ani nenapadne, že by se pro něj mohlo něco změnit. Jenže pak mu do života vtrhne nevlastní bratr, který je nejspíš jeho úplným opakem! Kasper dává přednost ruchu města a ticho ho děsí. Snad i právě proto si tolik zamiloval hudbu. Pokud zrovna nehraje na klavír, věčně něco poslouchá. Oproti Erikovi je to uragán, který si barví vlasy, mluví prakticky o čemkoli a především dost hlasitě vyjadřuje emoce. Dva kluci ve velkém domě uprostřed ničeho. Dva rozdílné světy. Co když jeden ve druhém najdou mnohem víc, než by čekali…?... celý text
Přidat komentář
Kniha má moc hezkou obálku. Tím bychom mohli se superlativy skončit. Ale vážně... prvních 200 stránek je super záživných. Sice Kasper je ze začátku strašně infantilní a zdánlivě tupý, ale časem se to spraví. Autorky psát umí, ale bál jsem se toho, co mi říkal kamarád, když jenom viděl rozsah knihy. A asi, že tohle megalomanství se moc nevyplácí. Kniha je na pomezí young adult, tedy cílovky, která je generace tiktoku, kdy se musí obsah změnit pomalu do 5 vteřin (bavme se dobře/špatně). Jenže kniha i bez cílovky začne dřít. Proč mám číst o tom, co kdo dělal totálně detailně, rozebírat jaká je nejoblíbenější píseň postavy, která v textu nefiguruje. Je toho tuna. Tuna až balastu, která nikam neposouvá příběh a jenom úmorně jede na volnoběh. Bezdůvodně. Posledních 200 stran takových je skoro jasně. Nemluvě o nějakém zvratu, který musí přijít a už na jeho drama netrpělivě čekáme půlku knihy. Malými otazníky je to, proč se kniha odehrává v nespecifikované oblasti a hlavně, natož, že je Erik vrcholový sportovec, tak já nejsem výživový expert, a nevím, zda snowboarďáci mají být nějak nasvalený, ale vize, že někdo kdo je král ve svém oboru žije jen ze zeleniny a pomalu energie vesmíru je dost zvláštní. Tohle jsou věci, kterých si nevšímám. Jenže když je člověk slyší na 600 str. asi po padesáté zbytečně je prostě do očí bijící. Hlavně zmínit, kdo si kdy dal proteinovou tyčinku s jakou příchutí. Kniha to není špatná. Ale tohle prostě není Dostojevský. Možná jednou bude, to už není na mě, ale 600 stran pro teenage knihu, která k nabídce nic než seznam proteinových tyčinek.
Milý příběh plný hudby, pletených svetrů, zasněžených hor a hřejivé lásky.
O ČEM KNIHA JE:
Erik i Kasper žijí pro své sny. Jeden pro snowboard a druhý pro hudbu. A to, že se z nich stanou nevlastní bráchové, jejich cestu za sny přece nemůže ohrozit. Nebo může?
Erik: introvert a samotář. Vrcholový sportovec. Snowboardista. Hory a závody jsou mu vším. A má svá tajemství, která si velmi pečlivě střeží.
Kasper: „Nechápu, jak mi to matka mohla udělat! Vytrhla mě z městského ruchu a donutila mě přestěhovat se do NIKDE. Nic tu není! Jen ticho, zima a sníh. Vrchol všeho? Vše se musí podřizovat mému „dokonalému“ nevlastnímu bratrovi. Jo! Erik JESUS CHRIST SUPERSTAR Peterson je nedotknutelný! Nenávidím to tady!“
CO JÁ NA TO:
Bichlička. Ale úžasně čtivá!
Nocturno pro Erika je příběhem lásky dvou rozdílných sedmnáctiletých kluků.
Jako introvert a samotář jsem Erikovi rozuměla od samého začátku. Kasperovu extrovertní energii jsem nejdřív nestíhala, ale jakmile jsem ji dostihla, byla to jízda!
V knize se střídá vyprávění s deníkovými zápisy, což velmi oceňuju, protože dostat se Kasperovi do hlavy je fakt zážitek. V příběhu se dostáváme i k závažnějším tématům jako je zdraví, problémy ve vztazích s rodiči a těžkosti s coming outem.
Skvělým momentem knihy je pro mě ta chvíle, kdy Erik začne žárlit. Jejich vztah se tím začne ubírat úplně jiným směrem. No a pak přijde vánice.
Mám dvě poznámky. Krásně provedená obálka, jen si myslím, že pevná vazba by knize slušela víc. Barvitější výrazy v knihách moc nemusím, ale chápu, že k věku kluků se hodí.
KOMU BY SE MOHLA LÍBIT:
Všem, kteří mají rádi čtivé romantické příběhy s přítomností vážnějších témat a trochou intimních scén.
Toto je tretia kniha, ktorú som od autoriek prečítal, a je rozhodne najlepšia. Uchvátila ma od prvej stránky. Erik aj Kasper sa mi neskutočne rýchlo dostali pod kožu a zamiloval som si ich. Myslím na nich ešte aj teraz, viac ako týždeň po dočítaní. Dávno sa mi pri knihe nestalo, že by som sa nevedel dočkať, kedy už konečne bude večer, aby som si mohol čítať. Bolo to originálne, milé, zasnežené, romantické, ukecané, ale nie presladené. Medzi postavami je výborná chémia. Určite sa nemusíte báť hrúbky – tých 600 strán ušlo ako voda. Kasperove zápisky dali knihe nový rozmer, síce dej trochu spomalili, ale výrazne pridali na autenticite. Kniha obsahuje viacero veľmi vtipných hlášok a momentov, no zároveň nechýbajú vyhrotené emócie a dráma. Všetko je veľmi dobre vyvážené. Je vidieť, že autorky od napísania Neexistence a Páté minuty prešli dlhú cestu. Všetko, čo mi v tých predchádzajúcich knihách chýbalo, táto má. Ja skutočne nemám čo vytknúť – užil som si každú minútu strávenú s touto knihou. Rozhodne odporúčam!
Naprosto krásná cozy slow burn romance !
Nemusím romantiky, které nejsou zároveň fantasy, ale tahle kniha mě zaujala obálkou a taky nezklamala. Určitě doporučuju přečíst, ideálně v zimě s hrnkem čaje:)
Tak tohle byla hooooodne dlouhá jízda. 620 stran, gayovska romance, nevlastní bratři a ještě se to cele odehrává uprostřed zasněžených hor?! Zni to skvěle a taky to prvních 200 stránek skvěly je. Pak se to ale začalo na můj vkus strašně natahovat a dej mi vůbec neubíhal. Dalších doslova 300 stran se nic moc nedělo a na posledních cca 100 stránkách se autorky rozhodly všechny zápletky rozlousknout, což bylo na můj vkus pak zas moc rychle. Takze by rozhodne neuškodilo cca 200 stran věnovat příběhu a dalších 200 stran pořádně vyřešit všechny zápletky. Tim pádem by se předešlo zbytečný omáčce. Co bych ale na knížce chtěla rozhodně ocenit je par věcí. Tak zaprvé: názvy jednotlivých částí. Jakože vymyslet část podle toho jaký ma kasper zrovna vlasy?! Pecka nápad! Tohle se proste povedlo. Dále bylo super, ze kapitoly z pohledu Erika byly ve třetí osobě, ale o tom, co se odehrává uvnitř kaspera, jsme se dočítali skrze jeho zápisky. Originální, výstižný a jazykem naprosto odpovídající k charakteru postav! A nejvíc bylo dat v knize ještě nějaký prostor pro Erikův zdravotní problém. Tim celá knížka dostala úplně jiný význam. Takze abych to shrnula: dej mohl ubíhat rychleji, rozhodně nemusela mít knížka dlouhých 620 stran, ale na druhou stranu má v sobě plno originálních nápadů a je vidět jakou si s ni autorky daly práci.
Z IG profilu:
Ach, Nocturno. Tato kniha se mnou strávila tolik času, že se mi od ní vůbec nechtělo vzdalovat. Dost jsem si ji kouskovala a fakt jsem ji četla jen ve chvílích, kdy jsem na ní měla tu ideální náladu, což prostě během zkoušek nebylo. Tím pádem mi sice trvalo čtení déle, ale o to víc jsem se mohla topit v NIKDE a užívat si chvilky s Kasperem a Erikem .
Prvním skvělým prvkem je tu přenos nadšení do koníčku a zálib. Tohle holky umí výborně! Postava na vás hází neskutečnou pozitivní energii a vášeň k danému zájmu, což zde byl sport a hudba. Já nejsem moc sportovní typ, ale po slovech Ericka a jeho lásky ke snowboardu ? Klidně bych na něj stoupla hned! To samé platilo u Kaspera a jeho lásce k hudbě, navíc i jeho playlist je topovka.
Mně se strašně líbí to, jak je tahle kniha opravdová. Představuju si scénu - koukám do okna určité rodiny a sleduju jejich zlomek života, cítím ale každou emoci.
Ze začátku se zdá vše v pořádku,postupně pár situací graduje až nakonec něco praskne. Postavy řeší problém, i když jejich postup může působit zmateně, ale i tak je to jejich řešení.
Řešení u kterého ani nevíme kam nás v budoucnu zavede - takhle nějek bych hodnotila i konec knihy.
V závěru bylo pár momentů, které se daly předvídat, ale nemyslím si, že by se tam hodily scény jiné.
Jak už jsem psala, čtenář se stává pozorovatelem. Tím pádem fakt vnímáte každou změnu v chování. Pro někoho by to možná mohlo být zdlouhavé. Sama bych klidně těch pár stran ubrala, ale zase si říkám, zda by mě to nemrzelo. Myslím si, že to pak dává dohromady krásný celek. Přijde mi, že zde pronikáme ještě hlouběji než je zvykem v jiných příbězích.
Problém u tempa by mohl nastat u čtenářů,kterým by nesedly postavy. Máme zde totiž celkem výrazné osobnosti u obou hlavních hrdinů. Ze začátku jsem absolutně milovala Kaspera, ale nakonec si moje srdce možná získal Erik ? Hm, oba se perou o první příčku.
Kdybych se měla vyjádřit ke každému zvlášť. Kasper je potrhlá drama queen, osoba, která má chyby, ale i tak bych si ho přála do života, protože si umím představit kolik energii nevědomky rozdává.
Eric je naopak velmi klidný, přímý a na povrch chladný, ale on prostě jen přemýšlí a následně řeknu jedno slovo, které vystihuje celou danou situaci.
Tato kniha měla kapitoly z obou pohledů, Kaspera jsme měli v trochu jiné formě a to ve formě deníků. Deníky mi přišly skvělý a ráda bych chtěla vždycky jednu kapitolu z Kasperova života k ranní kávě, díky!
Co se týká jejich společného vztahu. Musím přiznat, že já nejsem fanda nevlastní bratr, sestra trope, ale tady vám oba tak splynou, že jsem to v závěru vypustila z hlavy.
Ke konci mi trochu vadilo přepnutí - misskomunikace, protože mi přišlo, že se to k Ericovi moc nehodí, ale zároveň to byla tak napjatá situace, že by to pravděpodobně tak dopadlo u každého.
Ale jinak mě jejich komunikace a rozhovory bavily a splňovaly asi každý můj bod k dobrému zdravému vztahu. Jednoduše jsem jim fandila !
Tempo jejich romance je pořád u mě trochu tématem k rozebrání, nevím, zda to na mě bylo rychlé nebo ne. Knížka má prakticky 600 stran, takže říct rychlé je trochu zvláštní, ale jednoduše mi to tam vyskočilo a nebyla jsem moc ready. Přišlo mi, že se prostě jedna postava rozhodla hrozně rychle... ale zase se jedná o osobu, co prožívá věci jistým způsobem, takže by se to nejspíš dalo takhle "omluvit ".
Řešily se zde i jiné vztahy. Líbil se mi vztah otce - syn, ze začátku se vám to zdá ideální, ale postupem času se obrázek lehce změní. Rodinné vztahy tu jednoduše měly také svůj prostor. Neprobíraly se sice do hloubky, což možná byla i škoda, ale to už by příběh měl kolem 1000 stran.
Kniha je prostě spíše atmosférická, plná myšlenek a dvou lidí, kteří vám přirostou k srdci svoji upřímnou láskou a pochopením.
Knížka se mi moc líbila. Ačkoli jde v podstatě o komorní příběh, odehrávající se na chatě v zasněžených horách, nenudila jsem se ani trochu. Kasper i Erik svými charaktery a interakcí děj v pohodě utáhli. Krásně to mezi nimi jiskřilo a nebyla nouze ani o dramatické momenty. Skutečně moc hezké čtení.
Miluju hudbu a miluju zimu, takže tohle bylo pohlazení po duši. Navíc jsem si oba kluky, ostatně jako zatím všechny kluky které holky vytvořily, zamilovala. Baví mě jak k sobě ladí Kasperova chaotická energie a Erikův klid. Občas mě teda oba štvali (víc komunikace kluci!) ale vlastně i to mě bavilo, to množství emocí které ve mě dokázali vyvolat. Do toho ještě úžasný prostředí NIKDE a Erikův problém a byla jsem naprosto ztracená a pohlcená. Mimochodem, spojit hudbu a Erikův problém do jednoho příběhu byla zatracená podpásovka, už samo o sobě by to bylo težký, ale takhle? Umírám...!
Spoustu emocí ve mě taky vyvolávali oba rodiče. A tenokrát ne moc dobrých. Vlastně jsem je oba nesnášela. Jako že vážně hodně. Ale hádám že to byl účel.
Oproti celé knize, byl za mě konec trochu uspěchaný. Ale kluci mají to co chtějí, takže nakonec spokojenost.
Jsem asi velmi zaujatá, ale já prostě miluju jak a co holky píšou. Contemporary jim sedí, postavy jsou naducaně trojrozměrné (zadní plocháči, co šustí papírem), témata se neopakují, a všeobecně je to radost číst.
I když teda občas bych vyla jak šakal, protože se mě každý twist hluboce dotýká.
Nocturno není výjimkou - do Erika i Kaspera jsem se zamilovala. Každý má něco, co jsem vážně obdivovala. Určité povahové vlastnosti, které já určitě postrádám - ať už je to talent, vnitřní síla nebo rozhodnout se v okamžicích, u kterých jim rozhodně není lehko.
Podle komentářů jsem asi jediná, které rozsah nevadil.
Osobně radím Nocturno výš než neexistenci.
Příběh dvou mladých lidí mě bavil a od auterek se mi v zásadě líbilo zatím vše. Jediné, co mi dalo zabrat, byl rozsah díla. Mohu si to odůvodnit tím, že autorky chtěly lépe vystihnout postavy atd., ale nevím, zda bylo nutné zabíhat do tolika podrobností. Ale jinak to byla jízda ... :)
Na jednu stranu jsem si, stejně jako ostatní čtenáři, naprosto zamilovala Erika a Kaspera. Na druhou stranu jsem se často nudila a příběh jsem odkládala. Se čtením jsem to proto měla jako na horské dráze, a jsem ráda, že je jízda u konce.
Atmosféra příběhu je naprosto kouzelná, a s přicházející zimou se to posouvá ještě na ještě vyšší level. Žít na horách je krásná představa. Realita už však tak pohádková není, a na to nezapomněly ani autorky.
Charaktery obou jsou velmi výrazné. Každý je jiný a opravdu skvěle se doplňují. A ačkoliv jsem zpočátku vůbec nenacházela cestu ke Kasperovi, který byl na mě moc ufňukaný a lítostivý, nakonec se to podařilo. Bavilo mě sledovat, jak vedle sebe kluci rostou, jak se od sebe učí a kam společně míří. Jejich vztahu jsem opravdu fandila (a to na všech úrovních). Jestli autorky něco umí, tak je to právě chemie mezi postavami.
Z čeho jsem nadšená nebyla? Tempo příběhu. 600 stran je opravdu hodně. Často se děj vrací do stejných bodů, probírají se stejná témata,... a já se nudila. Měla jsem díky tomu čas přemýšlet nad otázkami, které bych bývala jinak přehlédla.
- Maturita je stres, ale hádka není?
- Slaví konec školy, ale neslaví vánoce?
- Za 14 měsíců měl narozeniny jen jeden z nich?
Musím se teď ptát, zda jsou v příběhu odpovědi nebo ne? Přehlédla jsem to? Když se děj vleče, ztrácím soustředění. A je to škoda, protože se uvnitř ukrývá opravdu hluboký příběh lásky, přátelství, porozumění. Nechybí ani nečekaný a zajímavý zvrat, spoustu úsměvných momentů i zajímavé informace.
Na příběhu je opravdu vidět péče, kterou tomu autorky věnovaly. Dost se toho však, z mého pohledu, ztratilo v zacykleném ději. I tak vám však příběh doporučuji. Pevně věřím, že své čtenáře má.
Hodnocení: 3/5
Panebože! Tahle kniha! Miluju ji. Ti kluci, ta atmosféra, ta láska. Definitivně patří mezi moje top tohoto roku.
Hudba inspirovaná nocí neboli nocturno mi před knihou vůbec nic neříkalo. Neznala jsem toto obyčejné slovíčko, které po přečtení nejnovějšího titulu od autorek stalo něčím neobyčejným, výjimečným. Mnohokrát děkuji @szabi.writers za poskytnutí knihy k recenzi :)
Děj knihy je zasazen do zasněžených hor, které Erik tolik miluje a hlavně jsou jeho život. Snowboard je jeho život, ale když se otec ožení a do domu se nastěhuje nejen ona ale i její divoký syn Kasper, vše se změní. Kasper je totiž pravý opak Erika. Miluje ruch a život ve městě, ale v NIKDE nic takového nenajde a svoji nespokojenost dává všem dost najevo. Všude je ho plno a z tichého domu se stává neznámé místo.
Do knihy jsem se okamžitě začetla a oba kluky si oblíbila. Erik mi byl ze začátku bližší, ale Kaspera nejde nemilovat. Číst jeho deníkové zápisky bylo zábavné, občas chaotické a matoucí, ale přesně takový prostě on je. Přiznávám také ale, že jsem měla v knize zásek a nechtělo se mi číst dál. Stejný dům, všude jen sníh a zima… připadala jsem si ztracená jako Kasper, ale pak se to zlomilo. Ten výbuch emocí, to přiznání… velkolepý příběh o lásce, nevkusných svetrech, litrech čaje a ztrátě.
Musím říct, že poprvé autorky nehodnotím plným počtem hvězd. Má to ale jen jediný důvod - ta délka! Ta tomu prostě a jednoduše neprospěla v každém směru. Je to hrozně milý příběh, pokud milujete zimu s prima kluky, budete milovat i tento příběh. Vážně mi to přišlo odpočinkové, milé a dobře vymyšlené. Oba kluci mi náturou naprosto sedli, jen si celou dobu říkám, proč je toho tolik?! Mít ta kniha 300 stran, stačilo by bohatě, a bylo by i řečeno vše, jelikož myšlenkové pochody (především Kaspera), byli opravdu neskutečně dlouhé a opakující se. Trošku jsem čekala na "boom" moment, ale ono nic. Ono si to tak v poklidu plynulo až do samotného konce. Takže v tomhle ohledu trochu zklamání, ale jinak i nadále budu vyhlížet nové knihy od autorek :)
Asi na vždy u mě zůstane top knihou těchto autorek Neexistence ale Nocturno zatím převálcovalo ostatní jejich díla.
Jasně bylo to o kousek delší, než by muselo být ale nijak výrazně to neovlivnilo ve finále ten fajn pocit z knížky.
Bavila jsem se. Chvílemi jsem se v tramvaji i tlemila jak blbec a ke konci měla skoro stejnou depku jak kluci a o tom to je že. Aby kniha vzbudila emoce :)
Za mě se to holkám povedlo a budu se těšit na další kousek, protože MM knížek není nikdy dost....
(SPOILER)
Upřímně jsem se trochu bála délky, přece jen 600 stran není úplně málo. A ano, pár stran bych ubrala a bylo by to perfektní.
Příběh je vyprávěn v er-formě a je doplněn Kasperovými zápisky, které jsou v ich-formě.
Musím říct, že Kaspera jsem si oblíbila snad okamžitě. Ten byl vážně takový číslo! Ale občas mě stval, ne že ne.
Erik byl oproti němu úplný andílek, měl přísně nastolený režim, který poctivě dodržoval.
Moc se mi líbilo, jaký si k sobě postupně budovali vztah a oba se vlastně určitým způsobem měnili.
Kniha je vtipná, milá, autorky se ale pustily i do vážnějšího tématu - Erik měl jistý zdravotní problém..
Prostředí je krásné a zároveň trochu děsivé. Kniha je ideální volba na zimní čtecí období. Samozřejmě za předpokladu, že máte rádi LGBTQ příběhy.
Ještě si neodpustím zmínit, že ani jeden z rodičů by titul "rodič roku" rozhodně nevyhrál.
Kniha je milý príbeh o láske, ktorá sa proste stala. O dvoch chalanoch, ktorí si nie sú ani trochu podobní, no dokážu sa navzájom vypočuť a podporiť.
Príbeh je ale oveľa viac, ako len o láske a priateľstve. Je aj o rodine. O takej, ktorá občas nepočúva a nepodporí. Je o snoch, pre ktoré možno treba zabojovať a možno niekedy za ne človek bojuje až príliš a zabúda pri tom na seba. Je o obavách z budúcnosti a o stratení sa v prítomnosti. Je o tom, že nám občas osud pridelí niečo, s čím sa musíme naučiť žiť.
Občas to je vtipné, občas to je milé, občas to je smutné a je to vlastne všetko, čo by kniha mala byť.
Tyjo, tohle mě fakt dojalo. Něco takovýho jsem nikdy nečetl, bylo to neskutečný. Zamiloval jsem si oba kluky, každýho trochu jinak, ale musím říct, že můj crush je rozhodně Kasper. A už dlouho jsem se tak nebavil, některý hlody si budu pamatovat fakt dlouho. Tohle si přečtu ještě jednou, nejlíp o Vánocích. V pořádný zimě a s čajem. A to ani čaje nemám rád. Rozhodně doporučuju.
Opět autorky nezklamaly a naservírovaly nám příběh z hor, u kterého vám bude cukat ruka na rychlovarné konvici, aby jste si udělali bylinkový čaj s Erikem a s Kasperem. Možná si půjdete ven i zaběhat, kdo ví. Milé čtení. Za mě určitě 5 hvězd.
(SPOILER) Nevím jestli jsem někdy měla z nějaké knížky tak rozporuplné pocity. Raději označím spoiler, kdybych vykecala víc, než mám v plánu.
Příběh mě bavil, klukům jsem fandila, nikdo by nebyl sympatický více či méně. Dokázala jsem se vcítit do obou. Čekala jsem, že spojení tak rozdílných světů vlastně přinese ještě více problémů, než kolik jich tam na konec bylo. Chování rodičů hodnotím mizerně, přišlo mi, že kluci jsou ve finále rozumnější než jejich zákonní zástupci. Jedinou výtku mám k délce a častému opakování různých situací. Ke konci se mi stávalo, že jsem stránky už přeskakovala. Ty dlouhé vnitřní rozhovory o jednom a tomtéž mi trošku překážely.
Mile mě překvapil QR kód na konci knížky, odkazující na Kasperův playlist. :)