Nohy z Kalymnosu
Miroslav Fišmeister
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/121692/bmid_nohy-z-kalymnosu-Q8d-121692.jpg
5
8
8
Osmá sbírka brněnského autora. Anotace nakladatele: Nohy z Kalymnosu Miroslava Fišmeistera jsou rozsáhlejší básnickou kompozicí sestávající sice z „klasicky“ střižených textů, ale obsahující na první pohled nezřejmé podtextové i hypertextové úrovně. Subtilní narativnost jednotlivých básní přerůstá v tomto celku v narativnost celistvou, byť i ta je — autor věru není žádný prvoplánový lyrik okamžiků, byť to občas rád předstírá — ve své jednoznačnosti mnohoznačná. Básně nás vtahují, dovolíme-li jim to a jsme-li sdostatek citliví, do zvláštního světa: je to svět podivně cizí i (opět podivně) důvěrný. I v tomto ohledu se Miroslav Fišmeister v této sbírce projevuje jako virtuos hravého neklidu — neklidu, který na povrchu třpytivě pableskuje a pod hladinou stává se smirkem, ne-li rovnou balvanem stahujícím ke dnu. Nohy z Kalymnosu jsou tak jakousi esencí nejen básníkovou, ale i básnictví; oněmi olivami, jež v lisu nejtvrdším vydávají olej nejlepší. Milan Ohnisko... celý text
Přidat komentář
Nohy z Kalomnosu je devátá knížka Mirka Fišmeistra. Kalymnos neznám, mým oblíbeným řeckým ostrovem je Kerkýra alias Korfu a i když znám několik dalších ostrovů, Kalymnos mezi nimi není. Přesto jen název sbírky ve mně vyvolává představu kilometrových pásů žlutého písku, oživených řadou šlépějí bosých nohou a v dálce siluetou dívčí postavy.
Nebo také vizi nohou, opálených řeckým slunkem, obalených mokrým pískem a s bílými skvrnami zaschlé soli, na kterých čtenář vchází do vnitřního básníkova světa.
Nečekejte turistický prospekt, ani lyrické líčení přírodních krás, jeho vnitřní svět je - jako ostatně v jeho dřívějších knihách – inspirován především „básníkovou Zúzou“ (abych občas vykradl sám sebe) a je popsán ohňostrojem nápadů, gejzírem slov valících se na čtenáře s dravostí mořské vlny. Snad ty „nohy“ v názvu také symbolizují delší krok. Básník se na rozdíl od dřívějších sbírek rozepsal, objevují se básně rozsáhlejší, s větším počtem veršů – přestože se kniha tak může jevit, nevnímám ji jako pásmo, spíš jako momentky času, střípky pocitů, jako komboloi se kterým si básník pohrává.
Co se ale nezměnilo, je někdy až dětská hravost při žonglování se slovy a kouzlení s pojmy, splétání a spojování protichůdného až nespojitelného, cpete se s ním Púdinkem a čekáte odkud na vás vyprskne Šklíba.
Nejsem literární kritik, nehodlám jednotlivé básně cpát do šuplíčků s nápisy poetizmus, surrealizmus, symbolizmus, dada a já nevím ještě jakých. Jsem čtenář a znám jen dvě kategorie veršů – vyvolává ve mně nějaký pocit, nechává mne chladným. Já vím, je to neodborné, subjektivní. Ale také vím, že pokaždé, když knihu rozevřu, se básně mezi těmito kategoriemi přesouvají, takže pokaždé ji vlastně čtu znovu a znovu.
Jsou tu verše, které jsou jako „píšťalka, která se srdce dotýká tím víc, čím je vzdálenější“, jsou tu verše, které působí dojmem, jako když „dítě si prstem maluje červenou rybu“ (autora verše neznám).
A jsou tu také verše typu „ Miroslav Fišmeister / je / jako je / jako je / daleko“ . Ano, někdy je tak daleko, že za ním nedohlednu…To ale není jeho, spíš moje chyba. Třeba ale dohlédne dál jiný čtenář.
Cestu rozpukanou suchem
zašíváme svými slzami
Autorovy další knížky
| 2013 |  Míjím se s měsícem |
| 2011 | Barva času je žlutá |
| 2012 | Co to je toto? |
| 2010 | Šel jsem tím městem... |
| 2006 | To okno je malé! |
Jedna z nejpěknějších sbírek poezie. Úprava, grafické zpracování i obsah v takřka dokonalém souladu. Magické verše brněnského barda jsou jako dávné šamanské zaříkávání - světy se v nich rodí v jasu úžasu. Doporučuji.