Nokturna
John Connolly
Rámec sbírky tvoří dva delší příběhy, Už přijíždí záhadný kovboj a Zrcadlení. První mapuje cestu moderní personifikace Smrti, druhá povídka je příběh strašidelného domu s překvapivým zvratem v zápletce a znamená návrat detektiva Charlieho Parkera, hrdiny Connollyho detektivek. S mrazením v zádech bude čtenář sledovat nečekané zvraty v osudech hrdinů jednotlivých povídek – od nevysvětlitelné tragédie, která postihne zbožnou farmářskou rodinu Bensonových, a nejen ji, přes záhadu čekající na válkou poznamenaného duchovního Pettingera v podzemí jeho nového působiště, po děsivý obětní rituál prestižní školy. Zkrátka nepřijdou ani ti, kdo si oblíbili Charlieho Parkera, detektiva se ztrápenou duí, neboť jemu je věnována poslední delší povídka. John Connolly, skvělý pozorovatel a mistr zkratky, dokáže vykouzlit atmosféru nabitou napětím, tajemstvím a hrůzou, která nicméně nepostrádá jeho typický černý humor. A na závěr jedno varování pro čtenáře slabších nervů – pokud se už Connollyho Nokturna odvážíte číst po půlnoci, pak mějte všude pořádně rozsvícena všechna světla.... celý text
Literatura světová Horory Povídky
Vydáno: 2007 , BB artOriginální název:
Nokturnes, 2004
více info...
Přidat komentář
Není to napsané špatně, ale většina povídek mi přišla vcelku o ničem a žádná z nich mě opravdu nezaujala. Některé vyloženě vyšuměly do ztracena a nechápala jsem, co jimi chtěl autor říct. Takové nemastné neslané a čtení pro mě bylo nezáživné.
Úroveň povídek stoupá a klesá jako noty na notové osnově, občas ale některá spadne i pod ni. Connollymu se víc daří budovat atmosféru v příbězích, kde nadpřirozeno nepřevládá, ale jen se prolíná s reálným světem, než u vysokoprocentní duchařiny. Originálních zápletek je jen pár, ale i na známou melodii se dá zkomponovat působivá variace. A Connolly je dobrý hudebník. Ne výjimečný.
Tak tohle je dost slabá sbírka. U některých povídek jsem si říkal, jak se vůbec mohly dostat do tisku. Až mě zaráželo, že v některých ojedinělých případech (úvodní UŽ PŘIJÍŽDÍ ZÁHADNÝ KOVBOJ..., zfilmovaná NOVÁ DCERA a CIRKUS CALIBAN) jde o velmi zajímavé povídky. Zpočátku se taková zdála i neuvěřitelně atmosférická a napínavá poslední povídka ZRCADLENÍ, tak však nakonec úplně vyšuměla do ztracena a nezájmu. Kniha, u níž mě napadlo, jak je vydávání horroru nespravedlivé -kdejaká nudná a nezáživná věc ze zahraničí je přeložena a vydána, spousta zajímavých a záživných domácích příběhů svého nakladatele hledá marně.
Tuhle knížku jsem četla ... tyjo, už to bude dost let. Hodně let. Některé příběhy se mi tam líbily :) mám ráda horory a nejvíc ty, kde to končí špatně a hlavní hrdinové zemřou ♥
Connollyho povídky mě baví, hlavně ty kratší mi utkvěly v paměti. Vychází většinou z nějakých klasických hororových a mysteriózních témat, ale z nového pohledu a zároveň vedou k zamyšlení. Líbí se mi jejich atmosféra a taky určitá poetika příběhů.
Co se dá očekávat od autora mysteriózních příběhů než tato sbírka povídek s neuvěřitelnými, většinou horrovými povídkami. Autor se nám snaží namluvit, že:“ je něco mezi nebem a zemí, milý Horácio“, ale žádný King to není. Tomu bych možná i věřil, že i tato kniha má moc mne zaživa spolknout, ale Connolly mne o tom vůbec nepřesvědčil. Snad jen závěrečná povídka mne bavila, ale nabaleno tam bylo víc, než jsem schopen strávit.
Je to dobře napsané, Connoly je jako stylista velmi dobrý. Úvodní Kovboj navnadí, ale ty kratší povídky jsou tak trochu na jedno brdo, takové tradiční ghost stories. Nejlepší je závěrečná s Charlie Parkerem, tam si je autor jistý v kramflecích.
Tento typ literatury není vůbec můj šálek kávy, ale přečetla jsem na doporučení kolegyně a musím říct, že se mi líbila ... Možná si zase někdy nechám od kolegyně něco takového vnutit, abych si rozšířila literární obzory :-)
Já byla nadšená! Při čtení knihy jsem se bála, takže veškerá moje očekávání byla splněna. A ještě se mi moc líbí grafické zpracování.
Děsivé. Z knihy jsem měl noční můry. Pro milovníky hororů by to asi mohlo být o hvězdičku víc. Pokud jde o horor, tak bych si raději vzal do ruky H. P. Lovecrafta.
Zatim u autora sleduji jen serii s Parkrem a musim nechat ze povidky mne prijemne prekvapili a knihu jsem si opravdu uzil. Zaber temat je opravdu siroky a s kazdym se autor popasoval dobre. Zadna z povidek mi neprisla slaba a i prumerenou bych tu zadnou neoznacil.
Že bych se bála usnout, to určitě ne. Avšak je tu spousta povídek, které jsou buď k zamyšlení či při nich lehce mrazí v zádech. Nebo obojí?
Není to nic po čem by jste musely prát spodky... je to spíš k zamyšlení než strašidelné... důvod proč sem tuto knihu musel mít je povídka s Charliem Parkerem a ta je fakt dobrá... to ostatní uběhne jako voda, protože pokud jste fanoušek čtete co nejrychleji, aby jste se do ní mohli ponořit...
Mám ráda tohoto autora, mám ráda jeho sérii o Parkerovi, ale tyhle povídky...., no prostě to nebyl můj šálek kávy. Do hororu to má ale určitě daleko.
Sbírka strašidelných povídek, z nichž většina byla napsána pro předčítání v rádiu. Umím si představit, pokud to četl někdo se správným hlasem, patřičným přednesem a třeba i hudebním podbarvením, mohlo jít pro noční posluchače o výborný, mrazivý zážitek. Na druhou stranu, u některých kousků jde cítit, že byly stvořeny na zakázku a ne kvůli vášnivému polibku múzy. Inspirací byli Connollymu různí spisovatelé - nejsilněji jsem vnímala vliv Lovecrafta, občas z povídek vykouknul E.A. Poe, Ray Bradbury a třeba i Stephen King. Vrcholem sbírky pro mě bylo závěrečné "Zrcadlení", kde byl autor jednoduše svůj, za zmínku stojí také úvodní "Už přijíždí záhadný kovboj...", námět k zamyšlení poskytla "Nová dcera", zapůsobil "Král duchů", "Nokturno" či "Temná zeleň jezera Baal". Ostatní povídky se sice také mohou pyšnit výbornou atmosférou, ale řadila bych je maximálně k mírnému nadprůměru. Pochválit musím decentní, temné provedení v pevné vazbě i tématické kresbičky (rytiny) před každou povídkou.
Příjemné počtení, když dům ztichne, lampička marně zahání stíny a v šumění větru za oknem slyšíte znepokojivý šepot... 70%
Nokturna příjemně překvapila. Sbírka hororových povídek a novel nás seznamuje s rakovinotvorným mužem, Králem duchů, vílami, duchy, dosud neobjevenými zvířaty a mnohým dalším. Connolly se zkrátka neopakuje a stále přichází s něčím novým. Na jedné straně oprašuje staré strašáky, na straně druhé přichází s novými. Žánrově je tu zastoupena historická i současná detektivka, dobrodružné objevování, thriller o otci strachujícím se o děti, kousavě humorný příběh o upírce a mnoho dalšího. Po dlouhé době jsem konečně našla sbírku povídek, která mě neubíjí svou naprostou monotónností a přitom se stále drží v určitém jasně vymezeném rámci.
Stylem psaní pak autor ničím výjimečným, co by ho na první pohled odlišovalo od ostatních, nevynikne. Řemeslo má však zvládnuté a i přes nějaké to menší zaškobrtnutí je čtivý a příběhy a atmosféru má dobře vystavěnou. Pointy povídek pak sice občas vyzní do ztracena (Páně Pettigerův démon, Cirkus Caliban), či na začátku nasadí laťku příliš vysoko a pak ji nedokážou udržet (Už přijíždí záhadný kovboj), jiným však není co vytknout (Nová dcera, Král duchů, Pohyblivé písky).
K českému vydání (BB/Art 2007) mám pak dvě poznámky. Kniha vypadá skvěle. Žádné nákladné vydání, ale černá relativně prostá obálka skvěle odpovídá obsahu a přímo vybízí k večernímu ponurému čtení. Překlad bohužel již tak zdařilý není a často doslova bolel. Neobratná spojení, doslovné překlady, naprosto nepřirozená přímá řeč. Několik povídek podle mého kvalitativně utrpělo právě tím.
Já ji tak dlouho hledala! Četla jsem ji dávno a pak jsem ji nemohla nikde dohled. Vynikající kniha.
Část díla
Čarodějnice z Underbury
2004
Cirkus Caliban
2004
Kalamář s opičkou
2004
Kotelna
2004
Král duchů
2004
Autorovy další knížky
2008 | Kniha ztracených věcí |
2006 | Černý anděl |
2017 | Vlk v pasti |
2007 | Nokturna |
2001 | Polibek smrti |
Od Connollyho znám sérii s Charlie Parkerem, ale s povídkami jsem tu čest ještě neměl. A byla to chyba, Nokturna stojí za přečtení. Nečekejte ale nic experimentálního nebo extra krvavého, je to prostě pěkná sbírka duchařských až horrorových povídek s temnou atmosférou, nic víc a nic míň. Já jsem si to užil a dokonce už otvírám i další Connollyho sbírku Noční hudba.