Non Serviam: Oficiální historie Rotting Christ
Dayal Patterson , Sakis Tolis
Metalová kapela Rotting Christ vznikla ve druhé polovině 80. let 20. století v Aténách coby jedna z vůbec prvních podobných formací svého regionu. Dnes je považována za velkou legendu žánru black metal. Skupina je od začátku spjata s bratry Sakisem (r. 1972) a Themisem (r. 1974) Tolisovými. Právě Sakis Tolis se podílel na přípravě této oficiální kroniky své kapely. Publikace podrobně mapuje jednotlivé etapy vývoje Rotting Christ, sleduje diskografii a obsahuje spoustu vzpomínkových vyjádření mnoha muzikantů, kteří kapelou prošli.... celý text
Literatura naučná Biografie a memoáry Umění
Vydáno: 2019 , MetalgateOriginální název:
Non Serviam: The Official Story of Rotting Christ, 2018
více info...
Přidat komentář
Vše, co je o této Řecké skupině možno sehnat. Mě osobně se líbí jejich poslední stři studiová alba. To, co bylo před tím, je syrové a míám pocit, že i ne moc propracované. Jinak svoboda, satan.
Na kapelu Rotting Christ jsem narazila poprvé ještě na střední škole, kdy jsem propadla tvrdším odnožím metalové hudby.
Dříve než je jsem poslouchala jejich krajany Septicflesh a na poslech kapely, která si vybrala, že bude hrát pod jménem „Hnijící Kristus“ jsem se nějakou dobu osmělovala.
Nakonec jsem si řekla, že za zkoušku nic nedám. Myslím, že první song, který jsem od nich slyšela, byl buď z alba Aealo, nebo z alba Kata Ton Daimona Eaytoy. Byla jsem zcela fascinovaná exotickou rituální atmosférou jejich hudby, kterou jsem neznala.
Věděla jsem, že je musím vidět a slyšet naživo, což se mi splnilo. Netušila jsem, co ve mě toto živé vystoupení vyvolá za bouři emocí. Od prvního koncertu, kdy jsem měla možnost je spatřit, uplynulo již 6 let. Za tu dobu se kapela dostala na přední příčky mého metalového žebříčku a kdykoli nás přijedou poctit svou temnou dechberoucí show, nesmím chybět. Jejich koncerty jsou divoké, pro mě naprostý únik z reality. Nikdy mě nezklamali.
Vzhledem k tomu, že se již léta považuji za fanynku této obdivuhodné řecké party, nepřicházelo v úvahu, že bych tuto knihu, mapující celou historii kapely, nechala bez povšimnutí. Byla jsem na knihu velmi zvědavá, sled všelijakých událostí však způsobil, že jsem se k ní dostala až tři roky po vydání (dva roky po vydání v češtině).
Podstatnou část knihy jsem slupla za jediný den a nesmírně jsem si četbu užila. Nejspíš už kapelu nebudu schopná vnímat tak, jako dříve, ale nemyslím to v negativním slova smyslu. Cítím velký obdiv ke kapele, která funguje již déle než 30 let a přes četné pády a vzestupy to pánové ani jednou za své působení oficiálně nepověsili na hřebík (zásluhu na tom má hlavně „jádro kapely“ - Sakis Tolis).
Obdivuju jejich věrnost muzice a jejich touhu po svobodě, touhu dělat si vše po svém a kašlat na vše ostatní. Jen ti nejoddanější to dokážou dotáhnout tak daleko, že se ve své vlasti stanou prvním a vůdčím uskupením určitého hudebního žánru. Jak víme, první to má vždy nejtěžší.
Bylo mi ctí s Rotting Christ a bratry Tolisovými znovu zrychleně prožít 30 let jejich života, který věnovali (a v mnohém obětovali) své jedinečné kapele. Jsem moc ráda, že byla tato kniha napsána. Při čtení jednotlivých kapitol jsem vždy poslouchala album, o kterém daná kapitola pojednávala, abych se lépe dokázala naladit na atmosféru toho daného období.
Knihu doporučuji všem fanouškům těchto ďábelských Řeků, z jejichž jedinečné tvorby jde mráz po zádech.
Tuto kapelu neposlouchám moc dlouho. Vlastně až od jejich posledního alba. Věděla jsem, že se pohybují na metalové scéně dost dlouho a jsou z Řecka, toť vše. Loni jsem byla dlouho nemocná a měla tak spostu času na poslech muziky. Dospěla jsem do bodu, kdy jsem měla pocit, že poslouchám furt to samé dokola. Napadlo mě rozšířit si své hudební obzory. Sedla jsem ke kompu, vlezla na You Tube a hledala. Do oka mi padl jejich klip The Raven. Když skladba skončila, seděla jsem ještě dlouho s otevřenou hubou. Pak jsem si poslechla celé album The Heretics a upadla mi čelist.
Takže je jasné, že jsem si musela tuto knihu pořídit. Musím napsat, že jsem nadšená. Ano, jsou tam drobné nedostatky, ale jako celek je pro mě kniha skvělá a zaslouží si plný počet. Je tam dost vtipných momentů, ale také též hodně zážitků, nad kterými jsem kroutila hlavou a říkala si, opravdu je to možné? Bohužel ano.
,,Ještě si také vzpomínám, že jsme jednou šli do striptýzového klubu, kam nás pustili zadarmo, protože si mysleli, že když jsme z Evropy, tak musíme být ve vatě. Opak byl samozřejmě pravdou. Dokonce kvůli nám přerušili produkci, aby mohli vyhlásit, že přichází slavná evropská kapela, takže aby všechny sriptérky šli k nám. Dohromady jsme měli u sebe tak asi deset dolarů, takže jsme si říkali, jasně holky, pojďte k nám, nemáme ani floka! Striptýzových klubů jsme vůbec navštivili hodně. Tenhle styl života se mi zamlouvá. Užívat si jako Lemmy...ale chudší Lemmy. Lemmy z Balkánu (všichni se smějí)"
Během četby mi oba bráchové přirostli k srdci, ale Sakis více. Obdivuji ho za jeho vytrvalost, odhodlání a neústupnost. Sypmatizuji s jeho názory a celkovým postojem k životu. Cením si toho, co vše za těch 30 let dokázal a že to nebylo vůbec jednoduché. Dal do muziky celé své srdce a duši, když bylo nejhůř nevzdal to.
Fernando Ribeiro (Moonspell)
,,Abych to shrnul, jsem na ně pyšný,a pokud je pýcha hřích, tak to nevadí, protože Kristus stále hnije v jasné a spalující záři téhle legendární kapely."
Rotting Christ už jsem poděkovala a ještě děkuji Metalgate za vydání této knihy, byla pro mě velkým přínosem.
Povinnosť pre fanúšikov. Kniha mapujúca 30 rokov existencie kapely od začiatkov (ešte pod iným názvom) až dodnes (resp. do roku 2018, kedy kniha vznikla). Ani zďaleka to nemali jednoduché, v kapele sa v priebehu rokov vystriedalo viacero členov, boli krízy, vážne rozhodnutia a niekedy to bolo naozaj drsné. Prekvapilo ma, že napriek svojmu názvu paradoxne nemali v rodnom Grécku výraznejšie problémy, to skôr v Amerike (menovite s istým politikom a s vokalistom známej thrash metalovej kapely, ktorému kresťanstvo zatienilo zdravý rozum). Potešila bohatá obrazová príloha a info o jednotlivých albumoch. Taktiež bolo zaujímavé sledovať vývoj metalovej scény v Grécku v priebehu rokov.
Čo mi však na knihe vadilo boli nedoriešené preklady popiskov pri fotkách, k českému popisu sa veľmi často priplietlo nejaké to "of" alebo "and". Zrejme nepozornosť korektora, ktorá však bije do očí. Zamrzela absencia nejakého aspoň krátkeho obsahu. Pri niektorých albumoch boli preklady cudzojazyčných názvov skladieb, pri iných chýbali úplne.
Historia greckych metalistov chronologicky zoznam ich albumov a nazory a hystorky muzikantov na ne.