Norimberský denník
Gustave Mark Gilbert
https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/277508/bmid_norimbersky-dennik-WNU-277508.jpg
5
77
77
Norimberský denník : zápisky bývalého súdného psychológa pri Norimberskom procese s nacistickými vojnovými zločincami. 75-007-66
Literatura naučná Historie
Vydáno: 1966 , VPL - Vydavateľstvo politickej literatúryOriginální název:
The Nuremberg Diary, 1947
více info...
Přidat komentář
Po přečtení Norimberského procesu od Rusa A. I. Poltoraka, jsem sáhnul po americkém autorovi, docela mě zklamal. Gilbert vynechal 3 válečné zločince a nevěnuje se zločineckým organizacím. mezi které patřila třeba SS, SD,NSDAP, nic o sebevraždě Göringa. Göring byl mezi Američany oblíbený, časté focení, patologická samolibost, pořád se domníval, že je velikán a musí být hlavní postavou v procesu, Američanům připomínal ganstera z 30 let. Hned na začátku procesu ho Gilbert musel izolovat od ostatních věznů, Göring se musel i samostatně stravovat, aby nevyhrožoval a neovlivňoval ostatní vězně na které vyvíjel morální tlak. No radost Američanům neudělal, po vynesení rozsudku za několik hodin spáchal sebevraždu jedem. Dodnes se spekuluje, od koho obdržel ampulku s jedem. Knihy se čte dobře, o některých věcech se ale mohl Gilbert rozepsát obšírněji.
Velmi zajímavý pohled do zákulisí soudu s lidmi zodpovědnými za zvěrstva druhé světové války. Nejde o odborné názory a pohledy na psychiku těchto lidí, ale náhled na jejich myšlení a myšlenkové pochody v souvislosti se soudním procesem, který soudil nejen jejich vinu či nevinu, ale také podíl na celém vedení války a nelidských zločinech koncentračních táborů.
Říkal jsem si, že Haagský asi nebude, takže si přečtu alespoň ten Norimberský deník. Druhou světovou válku jsem naštěstí nezažil a jsem za to moc rád. Bohužel dnešní situace je taky docela na hraně.
Takový vězeňský psycholog to asi neměl zrovna lehké. Rozumím však tomu, že ho ti parchanti zajímali, ale asi bych na to neměl žaludek. Hodně dobrá kniha, kterou doporučuji!
Nepochybne hodnotná a zaujmavá knižka ktorá mi veľa dala. Filozofické úvahy Goringa boli zaujmavé a výlevy Streichera zasa zábavné.
No a úplne najbrilantnejsie bolo ako úplne na konci najvačší antisemita dejín Streicher prebehne a hlási sa bojovať za židov a po ich boku, lebo vraj už pochopil ze ich rasa nakoniec zvíťazila a ze on o nich toľko vie ze by sa prispôsobil a bojoval za nich skvelo :).
IQ test všetkých týchto naci osobností na začiatku tiež stojí za to a len si tipnite kto ho vyhral :)
No ale aj tak je to všetko treba brať s rezervou ale historická hodnota tejto knižky je obrovská a určite ju všetkým záujemcom o dejiny Nacizmu doporučujem.
Vězeňský psycholog napsal bestseller ! Měl unikátní možnost vést rozpravy s B-éčkem nacistického odpadu. (Za Á-čko považuji sebevražedníky v čele s Hitlerem a uprchlíky od Eichmanna, Mengeleho a nezjištěného Bormanna). Ti z procesu skončili po zásluze na šibenici (pouze Göringovi se zdařila sebevražda). Pár grázlů v čele s "pilotem" Rudolfem Hessem (+1987) dožilo buď ve věznici Spandau, nebo jako Albert Speer a malý zbytek byli po 20-ti létech propuštěni.
Jde o jedinečnou knihu dialogů lékaře a zatloukajících zločinců.
Nakonec k němu přišel nervózní Sauckel a zeptal se ho, zda věří, že je skutečně pravda, že v Osvětimi bylo vyhubeno dva a půl miliónu židů.
"Ne, ne - ovšem že ne," řekl Göring bez váhání. "Přemýšlel jsem o tom - je to technicky nemožné."
"Slyšel jste Hössovu výpověď," řekl jsem mu. "Höss mi popsal celý postup do všech podrobností. Byl to skutečně systém ničení na běžícím pásu."
"Byl jste při tom?" zeptal se mne Göring.
Je potřeba něco dodávat k takovému projevu chladnokrevného pokrytectví?
Popis Norimberského procesu z pera amerického psychologa Gilberta, který s nacisty po dobu průběhu procesu pracoval.
Zástupců nacistické pakáže vystupuje v knize tolik, že jejich vzájemné interakce mi po čase jaksi splývaly. Už jsem si nedokázala vybavit, jestli se dva dotyční ke konci na začátku chovali jinak. A pokud ano, jakou cestou ke změně došli.
Bude to asi tím, že mi bylo od začátku jedno, kdo z nich teprve fňukat začne, nebo už byl zatčen coby zbabělec. Pro mě všichni zločinci - jedna sorta, špagátu pro některé škoda.
Bezesporu jde o geniální sondu do myslí takovýchto zmetků. Jejich duševní pochody v průběhu věznění byly jak zajímavé, tak nepochopitelné, zároveň docela logické (ta posloupnost od popírání po přiznání, u někoho).
Tady ovšem nevím, jestli jejich fňukání ohledně potupy pro národ nebylo strojené. Nevěřím, že "tak prozřeli."
Až asi na dva šlo podle testů o nadprůměrně inteligentní tvory.
Tato kniha o tématice vůdčích postav Třetí říše je velice zajímavá a řadím ji společně s paměťmi Alberta Speera za jedno z nejauntentičtějších děl v této oblasti. Autor byl psycholog a proto podrobně zaznamenává duševní stav a osobní postoje jednotlivých obžalovaných, a to nejen ve vztahu k tribunálu, ale i k sobě navzájem a k otázce jakým způsobem vypovídat, tak aby se nestali nevěrohodnými sami před svou minulostí i do budoucna v očích německého národa. Tyto postoje byly velice různé podle toho, zda se jednalo o ideology nacismu a antisemitismu, politiky a členy vlády, horlivé přisluhovače Hitlera, vykonavatele brutálního teroru nebo jen o generály a ostatní vojenské představitele. A tyto postoje se u některých z nich také v průběhu procesu zásadně měnily, zatímco jiní zůstávali na odmítavé pozici, což u o ostatních souzených vyvolávalo střídavě obdivné a nebo naopak opovržlivé reakce. Zajímavý je i způsob jakým se jednotliví protagonisté vyrovnávají se svým vztahem k Hilterovi, je zde celá škála postojů od přetrvávajícího obdivu po obviňování z prolhanosti a podvedení národa, až po pochybnostem o jeho duševním zdraví. Podmětné jsou také výpovědi některých svědků. Během procesu vyplouvají na povrch další a další zvěrstva napáchaná během druhé světové války a také různé špinavosti a intriky, které se odehrávaly mezi jednotlivými pohlaváry v nelítostném boji o moc. Každopádně kniha vrhá na tyto historické postavy jasnější světlo a ukazuje je v roli poražených vůdců, kteří v této pro ně jistě nepříjemné roli a navíc s perspektivou osudového trestu odhaluje jejich skutečné charaktery a morální slabost.
Nečekal jsem, že to bude tak čtivé. Neuvěřitelný pohled na tu sbírku exotů, tentokrát z úplně jiného úhlu.
Kniha je výborná, jako psycholog dokázal Gilbert vystihnout povahy obžalovaných v Norimberském procesu, jejich vzájemné vztahy a přesně vykreslit proměny lidí, jejich přetvářky i ovzduší, ve kterém se celý proces nesl.
Kniha je nečekaně čtivá, poskytuje jiný pohled na muže, kteří patřili k vůdcům Německa před druhou světovou válkou.
Ke knize jsem se několikrát vrátila a myslím, že si ji ještě někdy v budoucnu přečtu.
Nádhera, i když ne zcela Gilberta chápu, proč se tak krotil a držel na uzdě z hlediska obsahu délky knihy. Zdá se mi jakoby některé poměrně důležité události procesu vynechal nebo přeskočil, záměr k tomu je mi neznámý. Jinak spokojenost, čím déle se kniha čte, tim více je z ní vycítit, že 85% odsouzených byli zcela obyčejní gangsteři a bez NSDAP by se dost dobře uživili jako muži Al Caponea
Povinné čítanie pre každého kto si myslí že dnes sa už niečo podobné nemože stať. Može, kdekoľvek a može to byť náš sused, kamarát kto sa dopustí tých najneuveriteľnejších zverstiev. Alebo sa to skrýva i v úplne každom z nás?
Výborná kniha, čtená vícekrát. Přivedla mě k zájmu o události 2.světové války, včetně příčin vzniku nacismu v Německu a k úvahám, jak je možné, že tolik původně "slušných, normálních" lidí páchalo v době nacistického režimu taková zvěrstva.
Výborně zachycená psychika obžalovaných a jejich myšlenkových pochodů.... neustálé kolísání mezi přiznáním vlastní viny a snahou ospravedlnit své činy. Skvélá psychologická studie!
Výborné zachycení a popsání psychiky nacistických pohlavárů při čekání na Norimberský proces.
Autentické záznamy rozhovorů autora s válečnými zločinci, jejich reakce na výslechy, na dění ve věznici i mimo ni. Velmi zajímavé je líčení vztahu mezi jednotlivými obviněnými.
Gró Gilbertovy knihy Norimberský deník není v suchém popisu norimberského procesu, ale v tom, že Gilbert byl přímo u toho, když onen proces probíhal. On s těmi lidmi skutečně mluvil, zapisoval si jejich i svoje dojmy, a nemohl tedy mít od daných událostí odstup. A z toho pramení nedostatky, ale zároveň i jedinečnost Norimberského deníku. A proto tu samozřejmě nenaleznete např. spekulace kdo, kdy a jak Göringovi propašoval jed, ale o to víc se zde dočtete, co si Göring myslel a o čem s Gilbertem mluvil, když se večer vracel ze soudní síně do své cely.