Nos
Nikolaj Vasiljevič Gogol
Povídka o nose kolegiálního přísedícího Kovaljova, který najde zapečený v chlebu při snídani lazebník Ivan Jakovlevič. Jakovlevič řeší problém, jak se nosu zbavit, Kovaljov zase, kde nos najít a jak ho vrátit zpět na místo, kam patří.
Literatura světová Povídky
Vydáno: 1920 , Arthur NovákOriginální název:
Нос (Nos), 1836
více info...
Přidat komentář
Tak toto je opravdu hodně absurdní povídka :-D Zajímalo by mě, odkud ten Gogol čerpal! Je ale napsána lehkým jazyk, tudíž jsem ji přečetla během chvilky. Upřímně pan Gogol nikdy nebyl můj pravý šálek kávy, ale pro odlehčení nálady a pobavení doporučuji...
Povídka sice hodně absurdní, ale právě proto zábavná. Gogolův nezaměnitelný styl dodává jinak možná naprosto nesmyslnému a nudnému tématu šmrnc a šťávu.
Autorovy další knížky
| 1955 |  Mrtvé duše |
| 2019 |  Revizor |
| 1970 | Petrohradské povídky |
| 2010 | Ženitba |
| 1947 | Taras Bulba |
Holič Ivan Jakovlevič najde při snídani nos zapečený v chlebu a láme si hlavu, jak se nosu zbavit. O to hůř, když pozná, komu nos patří.
To vážený občan a soudní přísedící Kovalev se ráno probudí bez nosu a řeší problém, kde nos najít a jak ho vrátit zpět na místo, kam patří, protože jak se může ukazovat ve společnosti - bez nosu...?!
Báječně absurdní novelka, skoro dvě stě let stará. Dneska by se možná hodila do škatulky bláznivá komedie.
Pokud jste ochotni naskočit na vlnu téhle roztomilé "kravinky" a odložit na chvíli rozum v šatně, můžete si to krásně užít.