Nová Hektorova cesta aneb Honba za časem

Konečně jsem po dlouhé době dočetla knihu, ke které mi stojí za to napsat komentář. Hektorova cesta hledání štěstí mě neskutečně oslovila a ani tato nová cesta nezklamala. Mladý psychiatr, který už není tak docela mladý se opět vydává na cestu do různých koutů světa, aby našel odpovědi na otázky, které si kladou jeho pacienti: proč čas ubíhá tak rychle nebo naopak pomalu, co se stane, až pro nás čas skončí a proč se ženy i muži tolik bojí stárnutí. Jeho pouť přináší spoustu užitečných cvičení k zamyšlení (např. cvičení č.1: Počítejte život na psy) a popisy času od různých filosofů, ale i obyčejných lidí, ze kterých vytvoří spou vlastní definici: "Minulost existuje pouze v přítomnosti a může se velmi rychle stát bezprostřední budoucností, tedy přítomností budoucnosti". Až nakonec dojde k poznání, že způsob, jak si nedělat starosti s ubíhajícím časem je "oprostit se od všeho, ale jednat".
Na Hektorovi je kouzlený i vypravěčův jazyk, kdy s vámi autor mluví, jako s malým dítětem, kterému se snaží odpovídat na jeho věčné proč. Pro ukázku: "V letadle skoro nikdo nebyl, protože v oblasti, kam letěl, měli ptáci sklon chytat nějakou nepěknou rýnu, a turisti tedy raději jezdili na jiná místa světa, kde byly pro lidi daleko nebezpečnější nemoci, o nichž ovšem Jennifer (reportérka, s níž se seznámil) nemluvila každý den v televizi."
Kdo má rád filosofii a čeká od knihy pohlazení po duši, bude pro něj Hektor ta správná volba :-)