Nová planeta
Martin Vopěnka
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/260201/bmid_nova-planeta-260201.jpg
4
125
125
Hlavní postavou nového románu je Daniel, vyrůstající v technicky vyspělé a zcela uzavřené civilizaci, která si říká Nová planeta. Odlidštěná společnost dělící se na vyvolené a nevyvolené předstírá, že opustila Zemi, ale ve skutečnosti kolem sebe jen postavila neprostupný val. Vyvolený a privilegovaný Dan miluje své tři nevlastní bratry a netuší, že oni ho nenávidí. Dílem zrady se jednoho dne ocitne na hromadě mrtvol pod valem Nové planety. Není cesty zpět. Začíná jeho boj o holé přežití v zaostalém světě za zdí. Odhalí, na jakých hrůzných základech je postavena civilizace Nové planety, a musí přehodnotit vše, v co dosud věřil. Podobně jako na starozákonního Josefa na něj čeká odpovědnost za život všeho lidu, ale také velké shledání. Jak se popere se svým neobyčejným osudem? Dokáže bratrům odpustit?... celý text
Přidat komentář
Martin Vopěnka je úžasný spisovatel a jeho Nová planeta opravdu stojí za přečtení. Čtyři hvězdy a ne pět dávám za obsáhlost knihy, za hluché pasáže, a za velmi stručné zakončení, které mohlo být klidně více propracováno. Ale jinak je to velmi kvalitní a příjemné čtení. Takže pokud chcete lehké sci-fi, které se dobře čte, Nová planeta je pro vás jako dělaná.
V zásadě lze souhlasit snad se všemi výtkami od předešlých komentátorů, ale zároveň také s nadšenými ohlasy. Nu, já jsem si početl... A co víc chtít od beletrie?
luxusní scien-fiction. děje je tam tolik, že nemá smysl se rozepisovat. kniha ve mně, i po několika letech, zanechala hlubokou stopu a dovedla mě k úzasnemu autorovi. Jeho knihy jsou na světové úrovni. a rozhodně stojí za přečtení.
Celá myšlenka příběhu mě oslovila - post apokaliptické téma spojené s biblickým příběhem, proč ne? První čtvrtinu jsem přečetla velice rychle, druhá čtvrtina už šla ztuha... V polovině jsem si řekla, že život je příliš krátký na to dočítat tak rozvleklé knihy bez děje. Škoda. Možná, že kdybych byla trpělivější a nestárla s každou stranou, došla bych k epickému konci. Žel všem bohům toto není můj případ a přesunu se k jiné knize. Nová planeta je druhou knihou, kterou jsem od autora nedočetla. Myslím, že jsem prostě jen nenatrefila na tu správnou kávovou směs, kterou bych naplnila ten pověstný hrnek...
No, já nevím, ale možná, kdyby kniha měla polovinu stran, tak se to dá dobře číst. Je tam zbytečně hodně nezáživných pasáží, které vysloveně nudí. Chvílemi takové až naivní vyprávění, které se neustále opakuje. Nepochopil jsem uvádění žánru. Někdo píše, že je to kniha pro dospívající mládež a někdo, že je to román pro dospělé. A to porovnání s biblickým příběhem. Ne, toto není žádná sláva.
Moderně (doufejme, že nikoli vizionářsky) převyprávěný biblický příběh Josefa. Navzdory poměrně velkému rozsahu kniha nemá moc hluchých míst a stránky rychle ubývají. Závěr přináší jak naději pro hlavní hrdiny, tak možnost pokračovat v příběhu pro autora.
Monumentální epos o více než 600 stranách. Četl jsem na něj dost kritických recenzí, ale musím je vyvrátit. Zejména druhá část první poloviny je fantasticky a poutavě sepsaná. Moderní člověk budoucnosti žijící na fiktivní planetě (která je jen iluzí pro její obyvatele, neboť ve skutečnosti jde jen o od vnějšího světa hermeticky uzavřenou megalopoli) se dostává na Zemi, která se ovšem proměnila v distopický svět bez elektřiny a ostatních vymožeností. Krutý svět fungující podle středověkých pravidel. Hlavní hrdina považovaný v novém světě za výjimečného touží po návratu domů, ale zároveň srůstá s tím novým prostředím. Setká se se svojí rodinou, nebo nalezne nové blízké?
I přes rozsah díla jsem se nepřistihl, že bych se nudil, ba naopak - zhltl jsem jej za necelý týden. Čtenář se nevyhne projekci vlastního já do hrdinova osudu. Vřele doporučuji.
Velkoryse pojatá epická kniha, která nemá v současné české literatuře pro mládež a "mladé dospělé" obdoby. Protagonista nápadně připomíná (kromě biblického vzoru, k němuž text opakovaně odkazuje) slavnějšího Tobiáše Lolnesse a sdílí také jeho největší nedostatky: navzdory rozsahu knihy protagonista zůstává psychologicky plochý, nezajímavý, figurkovitý. Absence hlubší psychologie postavy by dávala smysl, kdyby se text po biblickém vzoru pokoušel o co nejuniverzálnější platnost, široký symbolický dosah. Pak ale v textu naopak ruší prvoplánové narážky k aktuálnímu světu (např. postava Vilyho Gatese). Kromě toho mě v druhé části knihy začaly brzy ubíjet stereotypní popisy (např. sexuálních scén). Knihy si ovšem cením za odvahu v některých místech ponechat text znepokojivě ambivalentní (např. v hodnocení pedofilní postavy, různých "divochů" apod. ).
Parádní, extrémně čtivá kniha. Jako technik musím ocenit myšlenku prostupující celou knihou. Musím tomu dát 5 hvězd.
Kniha se pro mne skládá ze 2 částí, dělicím momentem je zrada nevlastních bratrů. V té první žije Dan stále na Nové planetě, popisuje jak to tam funguje, jak probíhá výuka ve škole, jak tráví volný čas, jak vypadají jeho vztahy s rodiči atd. Tak to mně fakt bavilo. Jenom mi přišlo líto, že mi autor umožnil nahlédnout víc jenom do zóny vyvolených.
Druhá část byla taky zajímavá. Líbilo se mi sledovat, jak vypadá střetnutí 2 odlišných světů. Člověk si uvědomí, že znalosti jsou hezká věc, ale samy o sobě nestačí a ten boj o překonání přírody za každou cenu?
První části bych dala hvězdiček víc, přesto celkem dávám 5:-)
Nedočteno (jen cca po 130. stranu). Minimálně až sem zasahuje naivně dětský děj okolo ufňukaného hlavního "hrdiny", který co chvíli přemýšlí o mamince a tatínkovi, a ti pak zase naoplátku o svém Danečkovi, až z toho všichni pláčou dojetím a láskou (ne, nepřeháním). Na mě je to příliš cukrovaté a děj samotný je úmorně zdlouhavý. Bohužel.
Ačkoli jsou zde vesměs kritické recenze. Mě se první část knihy o nové planetě moc líbila. Bylo zajímavé sledovat, jaké všechny inteligentní stroje mají k dispozici, ale zároveň se odcizují jako lidé sobě navzájem. I začátek druhé části, kdy se hlavní hrdina dostane na "starou planetu", mě bavil. Líbilo se mi sledovat, jak Daniel postupně zjišťuje pravdu. Bohužel zbytek knihy byl dost vláčný, zdlouhavý a přišlo mi, že děj se neustále opakoval.
Ze začátku je to o malém ufňukaném nezajímavém klukovi a po 70 stranách mě přestalo zajímat jestli se to zlepší až vyroste nebo ne. Život je krátký.
Místní hodnocení stylem: pět hvězd všechno, co se dalo číst, čtyři, co se číst nedalo, tři na hraně s blbinou/tím, co jsem nedočetl a absolutní ignorování zbývajících tří (sic!) stupňů kvality zapříčinilo, že jsem strávila 14 nekonečných dni s touhle hovadinou. Lidi, buďte soudní, za jednu nebo dvě hvězdy si vás autor v noci s dranžírákem nenajde!
Tak.
Teď jsem si ulevila a pojďme ke knize.
Pokusím se, aby můj komentář nebyl delší, než ta úmorná, průhledná a ubíjející vykrádačka, kterou nám Vopěnka předložil.
Podotýkám, že prvních sto stran se mi líbilo a byla jsem opravdu zvědavá, jakou partii autor s rozdanými kartami rozehraje. Mé zklamání nemohlo být větší (a snad ani delší).
Celou dobu, co jsem knihu četla, jsem přemítala, pro koho je sakra psaná? Nebo je to jen nějaký autorův uslintaný výron? Pro dospělé je plná otravných, repetetivních motivů - vyměšování, jeho provozování, chuť ho provozovat, místa kde se provozuje a i ta, kde by se provozovat fakt nemělo. To zabírá v knize takový prostor, že se nevyhnutelně nabízí freudiánská otázka, zda si autor měl možnost jako malé dítě projít cele análním stádiem. Hovny totiž moje děti přestaly být fascinované mezi druhým a třetím rokem věku, M.V. to zjevně drží i přes padesátku. Anebo je to úlitba dětské zvídavosti? (A tati, prdí taky hadi?) Jenže tam, kde se na jedné straně řeší dětinské kraviny, máme na druhé přehršel silně erotických scén a to jak hetero, tak homo-sexu, jsou tu scény skupinového sexu (jak švédská, tak ruská trojka), scény masturbace i scény sexu násilného. Otevřeně se mluví o poluci, erotice a prostituci. Tak jako jasně, dnešní děti jsou vyspělejší, než jsme byli asi my, ale zase prr - odtud potud. Tenhle zásadní rozpor, který mi znemožňoval knihu číst, aniž bych nad ní musela nechápavě vrtět hlavou, podtrhuje extrémně protivný hlavní hrdina, kterému sekunduje plejáda extrémně protivných vedlejších postav. Hlavní postava, kopie starozákonního Josefa, je ubulené, sebelítostivé děcko, ze kterého vyroste ubulený, sebelítostivý a věčně nadržený borec, připravený kdykoliv zasunout (a)nebo se rozbrečet. Ty věčné klíny a slzy spolu s nekonečným omíláním toho, co se stalo a připomínání dávno mrtvých postav mi na konci už opravdu pily krev a dočíst tenhle "prastarý příběh z daleké budoucnosti" byl solidní očistec.
Vzít všeobecně známý příběh, naroubovat ho na hodně vachrlaté postapo kulisy a tvářit se, jak to není originální, to už chce pořádný koule. Je smutné, že někdo tak vzdělaný, jako je autor, neváhá dělat ze čtenářů pitomce a ještě si myslí, že mu to sežerou - tak třeba v komentářích jiných čtenářů už zmiňovaná plastová láhev (skutečný čas rozkladu: 100 let) a dochované oděvy (rozklad vlněné ponožky: 1,5 roku), které měly přežít magnetické bouře a dalších 800 (!!) let být v oběhu, jsou jen takový drobnůstky.
Návdavkem přidejme gramatické chyby (hlavně mně a mě - ale fuj!), fakt, že někdo příkazem opravil "Ata" na "ata", ale už se neobtěžoval zkontrolovat, jestli tímhle slovem nezačínají nějaké věty a sem tam stažená slova bez mezer.
Závěrem? Přečtěte si příběh o Josefovi v Egyptě a představte si ho v budoucnosti. Bude vás to stát míň času.
Určitě to stojí za přečtení, příběh pěkně plyne, je plný zvratů a sleduje Danovu cestu v které mu život připravil spoustu překážek radostí i strastí.
:: spoilery ::
Ale..... Je to takové trochu rozporuplné... Hezky se to čte, více méně lineární příběh, ale těžko se dá věřit té dětské duši (neustálé tatínek a maminka a dojetí a pláč) že by mohla být navenek vůdcem.
Zároveň plastová lahev se po 800 letech rozsype v ruce, ale tričko Adidas je pořád v pohodě...?
A konec hodně "americký" a tak nějak až příliš pohádkový.
Král Miroslav co zlo vyhnal a dobro nastolil.
Zločin zakázal a zpívat(číst a psát) povolil ... :-)
Prastarý příběh z daleké budoucnosti - to stojí na zadní straně knihy. Podobnost s jistým hodně známým dávným příběhem čtenáře asi napadne hned na začátku vyprávění a že to tak autor i zamýšlel pochopí dotyčný na konci knihy. Skvěle vystavěné vyprávění o putování malého Daniela Jošui Elezera, jehož osudem je vykonat velké věci. Doporučuji.
623 stran - mohlo jich být méně, mně vadila přílišná popisnost, zdlouhavé pasáže až nuda. Přitom tak báječný námět!
Tak konečne dočteno!
Kniha mi dala docela zabrat, to musím uznat... Ale taky se musím přiznat, že jsem chtěla minimálně dvakrát knihu úplně odložit.
Děj se mi zdál zdlouhavý, místy nezajímavý - měla jsem pokušení přeskakovat celé stránky...
Zezačátku nám kniha popisovala Danův život
na Nové planetě - někteří čtenáři v komentářích psali, že tato část byla příliš zdlouhavá a nezajímavá, mně však přijde, že v knize bylo spoustu mnohem méně zajímavých částí.
Kniha mě nijak výrazně nenadchla, ale zase nebyla úplně k zahození, a tak knize dávám 2*, protože jsem od ní čekala více...
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2011 |  Spící město |
| 2015 | Nová planeta |
| 2012 |  Spící spravedlnost |
| 2013 | Spící tajemství |
| 2009 | Pátý rozměr |
Kniha se mi líbila, překvapuje mě to nízké hodnocení zde. Příběh je promyšlený, komplexní a hlavně zábavný. Popisuje vyspělou civilizaci, která existuje paralelně s posatpokaliptickým světem. Hlavní hrdina vyrůstá jako dítě v té vyspělé civilizaci, ale zradou bratrů se dostane do světa mimo jejich stanici. Tady se postupně seznamuje s tímto jakoby středověkým světem, který vyrostl na troskách naší civilizace.