Nové čtení světa I. Feminismus devadesátých let českýma očima

03.07.2013

Co k tomu říci? Těší mě fakt, že jsem se ke knize dostal až po nějakých 14 letech od jejího vydání, je to lepší díky tomu srovnávání, co se za tu dobu zlepšilo nebo ne. Feminismus, respektive feminismy, u nás neměly nikdy ustláno. Proč, i o tom v knize hovoří různí lidé z různých pohledů a ohledů. Kniha je smrští různých názorů a pohledů. U některých příspěvků lze souhlasit s něčím, u některých se vším. Každopádně se počítá ona pestrost a neideologický/myšlenkově jednotvárný a jednostrunný přístup k dané věci. A pro mě velmi potěšující fakt, že mnohdy je zde feminismus pojímán jako problematika společná jak mužům tak i ženám, což mně, jakožto člověku považujícího se za feministu (byť hřešícího) hodně pozitivně nalaďovalo. Pravdou asi také je, že ke knize bude možná trochu jinak přistupovat (chápat) čtenářka a jinak čtenář, i když oba budou v názoru na téma v podstatě sladěni (některá prohlášení žen mi moc neseděla). Obrovská studna chytrých, moudrých a pravdivých citováníhodných názorů, za všechny jeden jediný: "Pro muže je svůdně pohodlné přijmout pravidla hry, podle kterých je ctěn jako ten, kdo má vyšší zájmy, kdo má právo si hrát, kdo musí mít vyhrazen čas na relaxaci, kdo může občas vypadnout z role věrného manžela nebo kdo může, ba má být poněkud brutální, aby nepřestal být "chlap". Zapadnout do této dobové patriarchální pohlavní role a myslet si o ní, že je odvěká, poetická a pro chod světa nezbytná, znamená vlastně zbavit se autenticity, vyměnit své jedinečné bytí za prefabrikovanou pověru."