Nové realismy. Moderní realistické přístupy na československé výtvarné scéně 1918–1945
Ivo Habán
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/452455/bmid_nove-realismy-moderni-realisticke-p-NmX-452455.jpeg
5
1
1
Kniha otevírá doposud nezpracované téma českého a slovenského dějepisu umění. Je výstupem více než tříleté spolupráce 13 badatelů a badatelek z České republiky, Slovenska a USA, editorsky ji připravil Ivo Habán. Zabývá se zmapováním, definováním a interpretací moderních realistických přístupů ve výtvarném umění a fotografii, které sleduje v obrysech multietnického prostoru někdejšího Československa dvacátých, třicátých a čtyřicátých let 20. století. V centru pozornosti leží zejména umělecké projevy korespondující s estetikou nové věcnosti. Rozšiřující mezioborové kapitoly jsou věnovány vybraným souvislostem filmu, literatury a hudby. Nad rámec časového vymezení jsou zařazeny přesahové studie zaměřené ke “starým realismům” 19. století a k současnosti. Nové realismy jsou představeny jako svébytná alternativa ke klasické moderně i avantgardě. Ačkoli se většinová umělecká produkce v českých zemích a na Slovensku ve sledovaném období orientovala především na Francii, existoval zde i pozoruhodný proud nových realistických přístupů, které odpovídaly soudobému dění na evropské či americké scéně. Jejich nositeli byli často příslušníci etnických minorit, někteří z nich donedávna považovaní lineární modernistickou optikou spíše za outsidery. Jednotlivé kapitoly sledují formálně a ideově příbuzná umělecká díla napříč zaběhnutým etnickým či skupinovým dělením a zasazují tuzemské moderní realistické projevy do širšího mezinárodního kontextu. Publikace proto obsahuje téměř 600 reprodukcí s řadou komparací a přináší také první překlady vybraných dobových textů z němčiny, italštiny a francouzštiny. Sofistikované realistické přístupy v někdejším československém prostoru jsou rozptýlené, nelze je nahlížet jako jeden konkrétní styl, jako jednoduše místně nebo časově vymezitelný proud. Přesto se s nimi setkáváme, existovaly, existují a představují jedinečné, místními podmínkami formované projevy, korespondující s alternativními, dobově aktuálními strategiemi k tvorbě uměleckého díla na mezinárodní scéně. Kolektivní monografie je závěrečným výstupem projektu Nové realismy na československé výtvarné scéně 1918–1945, podpořeného Grantovou agenturou České republiky (č. 17-06031S), řešeného v období 2017–2019 na pracovišti NPÚ, ÚOP v Liberci ve spolupráci s Masarykovou univerzitou a Technickou univerzitou v Liberci... celý text
Přidat komentář
Autorovy další knížky
| 2018 |  V novém světě. Podmínky modernity 1917–1927 |
| 2014 | Mary Duras |
| 2019 |  Nové realismy. Moderní realistické přístupy na československé výtvarné scéně 1918–1945 |
To je naprostá bomba!
Za prvé výstava Nové realismy v Městské knihovně v Praze byla podle mne výstavní událost roku. A za druhé tato (okamžitě rozprodaná a již nedotisknutá) kniha je poklad.
Předně revoluční je koncept (výstavy/knihy). Zcela vyvrací zažitou představu československého umění mezi válkami, jak ji formovala česká kunsthistorie (samozřejmě i včetně té marxistické v době socialismu), hodně akcentující Devětsil, Levou frontu, surrealismus a vazby na Paříž. Habánovi a kolektiv představují v některých případech i zcela neznámé autory, hnutí a vlivy, které pocházejí ať už z Německa (kromě Bauhausu nebo funkcionalismus v architektuře, který poslední dobu vešel více ve známost mj. díky seriálu nebo rekonstrukcemi různých význačných vil a objektů) nebo od jinonárodnostních autorů žijících v meziválečném Československu - například ze Sudet, nebo třeba v Košicích. Takže kniha naplňuje velmi odvážnou ambici představit, propojit a dát do souvislostí všechny možné směry a nuance, týkající se realismu v meziválečném období a ukazuje, že to zdaleka nebyla "jen" nová věcnost a teigiovský kruh.
Kniha pracuje s přístupem nových realismů, snaží se je definovat, vymezovat, pátrá po tom, kde se vzaly, z jakých zdrojů čerpaly, jak byly reflektovány buď jinými autory nebo v tehdejším kulturním žurnalistickém i odborném kontextu. Habánova kapitola Československo: nové realismy v éře avantgard lze brát i jako jakýsi "manifest" nových realismů na půdě české uměnovědy a i kdyby pan Habán už nikdy nic nenapsal, tímto se zapisuje podle mne do kánonu našich dějin umění.
A protože kniha pracuje s nuancemi, velmi oceňuji kapitoly o uměleckém dění na Slovensku (Zsófia Kiss-Szemán), o nové věcnosti a realismech ve fotografii v Čechcách a na Slovensku (Helena Musilová, Bohunka Koklesová), o extrémních podobách realismů jako byl verismus a jejich tematických proměnách (Jana Migašová) a závěrečné dvě kapitoly o zobrazovaných "věcech" a jejich možných interpretacích (Alena Pomajzlová) a Skupině 42 (Milan Pech). Každá kapitola je suverénní vědeckou studií, pamatující na souvislosti, v mnohém je každá objevná a dohromady říkám skvělý celek.
A to by vlastně stačilo, ale kniha pokračuje dalšími detailními zastaveními porovnávajícími československou scénu a americký regionalismus (Ivo Habán), zobrazování průmyslové výroby (Keith Holz), odrazy realismů v meziválečném filmovém dokumentu (Jiří Horníček), odlesky nové věcnosti v literatuře (Barbora Svobodová), v hudbě (Lubomír Spurný), a knihu zakončují dvě téměř protichůdné kapitoly o starém klasickém realismu 19. století, který předcházel (Anna Habánová) a o realismu současném (Barbora Kundračíková). Tyto kapitoly jsou dalšími valéry a "barvičkami" zkoumaného jevu a dodávají mu jemnost pohledu i hloubku ponoru.
Navíc je kniha výborně vypravena daleko větším množstvím materiálu, než bylo možné vidět na výstavě, je to velmi pečlivý výběr obrazů a reprodukcí, které nejsou "jen" ilustrací k textu (ani text není "jen" ilustrací k obrázkům), je to samostatná rovina, výborně reprograficky i typograficky zpracovaná.
Klobouk dolu, zásadní kniha každého milovníka československého výtvarného umění. Doporučuji. Doufám, že bude dotisk, aby se tato sláva a kvalita mohla šířit dál!