Nové teorie všeho

Nové teorie všeho
https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/108536/bmid_nove-teorie-vseho-Nwv-108536.jpg 4 18 18

Podtitul: Hledání nejhlubšího vysvětlení. Teorie všeho, tedy jakýsi základní princip, který vysvětlí opravdu „všechno“, je odvěkým snem filozofů i vědců z nejrůznějších oborů. V roce 1991 vydal profesor matematiky a astronomie John D. Barrow úspěšnou knihu Teorie všeho, která líčila snahy vědců o nalezení jednoduchého modelu, který by vysvětlil mechanismus fungování celého vesmíru. Ačkoli věda od té doby nedosáhla úplného poznání, přeci jen se za uplynulých šestnáct let zkoumání posunulo dále a Barrow se proto rozhodl udělat důkladnou revizi knihy. Podává nám tak nejnovější koncepty teoretické fyziky, jako je například M-teorie superstrun, či spekulace o světě jako počítačovém programu...... celý text

Literatura světová Literatura naučná Věda
Vydáno: , Dokořán , Argo
Originální název:

New Theories of Everything: The Quest for Ultimate Explanation, 2007


více info...

Přidat komentář

Vidlička
23.05.2024 4 z 5

"Angličané nejsou příliš duchovně založení lidé. Proto vynalezli kriket, aby jim dával jakousi představu o věčnosti." G.B. Shaw

Mno, i když je knížka už dost vousatá, koukám, že jsem pěkně zaspala, co se týče poznatků z výzkumu vesmíru. Budu si muset doplnit ještě něco novějšího.
Dozvěděla jsem se zase spoustu nového, s dovolením si na konec komentáře urobím pár výpisků...
Jednu vesmírnou ale strhávám za přílišný filozofický nádech díla. Když už fyzika, tak na plném počtu stran!

"Dobrý způsob, jak si představit prostor a čas celého vesmíru..., je pohlížet na ně jako na jakýsi sloupec prostorů..., kde každá vrstva sloupce představuje celý prostor vesmíru v určitém čase. Časový údaj je nálepka odlišující jednotlivé vrstvy sloupce. ... Ale souvislost mezi hmotou a prostoročasovou geometrií znamená, že "čas" může být definován jistou geometrickou vlastností, třeba křivostí, pro každou vrstvu, a tudíž pomocí gravitačního pole hmoty ve vrstvě, která ji zakřivuje."

"...zavádějí strunové teorie základní entity, které jsou čarami či smyčkami energie, vybavenými jistým napětím. Roste-li teplota, smyčky se roztřesou a vibují způsobem, který stále více připomíná strunu, ale když teplota klesá, napětí roste a smyčky se stávají stále podobnějšími bodům."

"Částice hmoty a jejich pohyb určují místní topografii prostoročasu, v němž se nacházejí. Pohyb každého tělesa vytyčuje nejhospodárnější cestu, jaká je možná ve zvlněném prostoročase vytvořeném všemi částicemi vesmíru. Tak Slunce vytváří v prostoru velikou jámu a Země se pohybuje kolem dokola podél stěny této jámy. Tuto cestu nazýváme její oběžnou drahou. Nejsou zde žádné tajemné gravitační "síly", které by působily mezi vzdálenými objekty. Každá věc čerpá svůj "jízdní řád" z prostoročasové topografie ve svém bezprostředním okolí."

"Poselství mimozemšťanům, která nesou naše kosmické lodě za hranice sluneční soustavy, aby tím dovršily své poslání, stejně jako frekvence, na nichž jsou vysílány do prostoru rádiové signály v naději, že je někdo přijímá, vycházejí ze základních standardů diktovaných zákony fyziky. Mlčky se předpokládá, že je každá technická pidlivizace (neodolala jsem) pozná. Takový způsob uvažování je však mylný. Byla-li naše matematika či fyzika vynalezena hlavně k tomu, aby vyjádřila jakousi mnohem hlubší pravou realitu, pak bychom vůbec neměli očekávat, že mimozemšťané museli jít stejnou cestou."

"Pouze ty (oblasti), v nichž inflace překročí určitou speciální hranici, mohou existovat dost dlouho, aby dovolily životu se rozvinout. Obýváme jednu z takových oblastí prošlých inflací. Za horizontem našeho viditelného vesmíru existuje mnoho dalších oblastí... a ty se od oblasti námi pozorované mohou podstatně lišit. A tak vidíme, proč ani teorie všeho nám nemůže řadu věcí vysvětlit."

"Vůbec nepřeháníme, odvažujeme-li se tvrdit, že jistá vlastnost hmoty, například vysokoteplotní supravodivost, nejspíše přirozeně nevznikla během celé vesmírné historie. Byla skryta v zákonech přírody, ale mohla se vyjevit teprve tehdy, až se vyskytly velmi zvláštní umělé podmínky, a pouze tehdy, když hmota byla organizována podivným a "nepřirozeným" způsobem."

"Život, jak jej známe a jak mu částečně rozumíme, je klasickým příkladem toho, co může nastat, je-li dosaženo dostatečně vysoké úrovně složitosti. Vědomí je patrně projevem ještě vypracovanější úrovně organizace. Proto jsou oby tyto fenomény velmi citlivě vyladěny na podmínky prostředí, které je obklopuje."

"Biologové se neshodli na žádné obecné definici života."

"Je zde sugestivní paralela mezi pohyblivostí každé životní formy a její inteligencí."

"Když do diskuze o jejich vlastnostech (černých děr) vtáhneme kvantovou mechaniku, pak je možné, aby energie z povrchu černé díry unikala a aby ji zaznamenal vnější pozorovatel. Změny intenzity gravitačního pole poblíž plochy horizontu jsou natolik silné, že mohou spontánně rodit páry částic a antičástic. Energie k tomu potřebná se čerpá ze zdroje gravitačního pole, a jak tento proces pokračuje, hmotnost černé díry se odčerpává. Čekáme-li dosti dlouho, černá díra se úplně vypaří."

"Ještě zajímavějším problémem je rozsah, v němž je mozek kvalitativně přizpůsoben tomu, aby pochopil vesmír. Proč by měly být jeho kategorie myšlení a chápání schopny zdolat rozsah a povahu reálného světa? Proč by měla být teorie všeho zapsána v "jazyce", který naše mysli dovedou rozluštit?"

"Mozek je zázračný orgán; začíná pracovat ve chvíli, kdy vstanete z postele, a nepřestane, dokud nedorazíte do úřadu." Robert Frost

vitek.sk
07.01.2015 5 z 5

Bohužel jsem zatím nepřečetl původní knihu Teorie všeho. Tato kniha, tedy Nové teorie všeho mne však nezklamala a neměl jsem pocit, že by mi to, že jsem nepřečetl Teorie všeho nějak scházela. Kniha byla jako obvykle všechny knihy o Barrowa srozumitelná a jasně napsaná a přitom poměrně přesná. Dávám jasných 5 hvězd a knihu všem doporučuji, i jako první seznámení s Barrowovým stylem psaním.


Pablo Kral
28.12.2013 5 z 5

Naše poznání nejhlubších struktur fyzikální reality se od prvního vydání přece jen kamsi posunulo, a tak autor přikročil k nemalé revizi původních textů. Patrně nejde o vysloveně nadčasovou knihu – možná (nebo snad), že bude za dalších 15 let potřebovat další důkladnou revizi. Přesto jsem přesvědčen, že dokud tato Barrowova kniha významně nezastará – má smysl ji číst. Pro mne je to fundamentální literatura o základních otázkách vesmíru, především o opojné vidině unitární teorie pole. Nicméně nakonec musím sdílet s autorem názor vyjádřený v závěrečných větách knihy: „Neexistuje zádná formule, která by mohla vyjevit veškerou pravdu, veškerou harmonii, veškerou prostotu. Kdybychom totiž mohli prohlédnout vším, neviděli bychom vůbec nic.“

Autorovy další knížky

John D. Barrow
anglická, 1952 - 2020
1996  82%Teorie všeho
2008  87%Nové teorie všeho
2000  90%Pí na nebesích
2011  93%Vesmírná galerie
2013  80%Sto důležitých věcí, které nevíte (a ani nevíte, že je nevíte)