Novely a povídky
Thomas Mann
Výbor třinácti novel a/nebo povídek napříč celou tvorbou Thomase Manna. Doslov napsal Antonín Pešek.
Přidat komentář
Mann není lehké čtení, pokud mu nedáte dostatek času a nebudete vnímat i obsah psaný mezi řádky, spousta věcí vám unikne mezi prsty. Povídky jsou zajímavým průřezem autorovi tvorby, některé mě oslovily víc (Pán a pes, Zázračné dítě), jiné méně. V každém případě jsou všechny zajímavým pohledem do nitra, chování a příčin jednání různých lidí. P. S. opravdu skvělý doslov.
Nebudu psát nic psychologického. Knihu jsem si ráda přečetla, novely jsou velmi rozporuplné a plné tajů života a představ. Na konci je psáno také o autorovi a jeho myšlenkách a o tom, co jej vedlo k té které novele.... to je velmi zajímavé. Každopádně je to dobrá kvalitní kniha, doporučuji k přečtení, jistě vám to něco dá :)
Jak mě poučil doslov, novelami se vine především Umělcův rozpor mezi životem uměleckým "neužitečným" a životem normálním "praktickým". Pan Mann by se asi divil, jakejma kravinama se lidi uměj živit dneska a nemaj z toho ani to nejmenší morální dilema! Ve své době určitě velmi "potřebný" autor, mému prostinkému mozečku ale bohužel moc nesedí psychologický styl. Respektuji a obdivuji, leč dále se asi nepustím.
Citát z povídky Smrt v Benátkách:
Není nic podivnějšího a choulostivějšího, než je vztah lidí, kteří se znají pouze očima, kteří se denně, ba každou hodinu potkávají, pozorují, a přitom musí, aby vyhověli mravu nebo vlastnímu vrtochu, udržovat bez pozdravu a mlčky zdání, že jsou so lhostejní a cizí. Vzniká mezi nimi neklid a předrážděná zvědavost, hysterie neukojené, nepřirozeně potlačované touhy poznat se a promluvit spolu, a zejména i jakási napjatá úcta. Člověk totiž člověka miluje a ctí tak dlouho, dokud ho nemůže posoudit, a touha je výplodem nedostatečného poznání.
Slovo může smyslovou krásu jen velebit, nikoliv vyjádřit.
Novely a povídky, chronologicky seřazené dle data vydání, přinášejí průřez Mannova díla a ukazují nám autorův umělecký růst, vývoj a také změnu v myšlení a stylu psaní. Z mého pohledu se jedná o hodně náročné dílo, respektive o dost těžce čtivého a pochopitelného autora pro běžného čtenáře. Mann je tak spíš spisovatelem pro hodně intelektuálně vyspělé čtenáře. Prostému čtenáři tak u většiny novel uniká to skryté pozadí, které není vidět a je skryto mezi řádky. Proto vysoce hodnotím rozsáhlý doslov Antonína Peška, který poměrně podrobně jednotlivé novely rozebírá a zvídavý čtenář tak mnohdy odhaluje to, co mu bylo skryto nebo co jen cítil, ale nedokázal postihnout. Zde bych vyjádřil názor, že Mann mnohem víc píše sám pro sebe, pro své uspokojení, než pro čtenáře (a to i přesto, že v dílech je obsažena kritika např. fašismu, maloměšťáctví apod.).
O různorodosti vybraných novel svědčí mé hodnocení jednotlivých děl, od odpadu přes průměr až k 5* za novelu Pán a pes. To je i obraz náročnosti: Těžká hodina je "vysoce umělecné" intelektuální dílo, kdežto Pán a pes se svým obsahem zcela vymyká ostatnímu dílu a je mnohem víc určené "normálnímu" čtenáři. Celkově 60%, 17.11.2014.
Jsou autoři, o kterých byste nemuseli znát vůbec nic, přesto by stačilo přečíst pár z jejich řádků, abyste věděli, že se vám do rukou dostalo něco velikého. A s takovými pocity jsem louskal Mannovy novely a povídky, přičemž každá pro mě byla takovou „malou osmitisícovkou,“ obrovským literárním požitkem. Myslím, že tady asi není třeba dodávat vůbec nic, o tomhle se nedá psát, tohleto se musí číst, velmi pomalu číst a vychutnávat každé slovo.
Část díla
Krev Wälsungů
1921
Malý pan Friedemann
1897
Mario a kouzelník
1930
Pán a pes
1918
Šatník
1899
Autorovy další knížky
1975 | Kouzelný vrch |
1980 | Buddenbrookovi |
1973 | Smrt v Benátkách |
1956 | Mario a kouzelník |
1961 | Doktor Faustus |
Vynikající soubor povídek.