Bez stopy
Lone Theils
Novinářka Nora Sandová série
1. díl >
Novinárke Nore Sandovej sa na polaroidových fotografiách, ktoré vypadli z obstarožného kufra, hneď čosi nezdalo. Potom si však spomenula – tie dievčatá, chovankyne detského domova, sa pred rokmi bez stopy stratili na trajekte z Kodane do Anglicka. A keď na kufri objavila ceduľku s menom anglického sériového vraha Billa Hixa, už jej nič viac nebolo treba. Dostane povolenie a pustí sa do vyšetrovania dávno zabudnutého prípadu. Myslí si, že napíše článok roka!... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2016 , Ikar (SK)Originální název:
Pigerne fra Englandsbåden, 2015
více info...
Přidat komentář
První část velmi čtivá, dobré budování atmosféry, konec už trochu uspěchaný, ne vše bylo dořešeno. Lehké detektivní čtení s malou milostnou zápletkou.
Začátek byl takový nijaký, místy nuda, ale i přes to se kniha četla dobře. Celkově byl příběh zajímavý a velmi čtivý. Rozuzlení bylo opravdu nepředvídatelné.
Cetl jsem ji dychtive, napinava kniha, zajimava zapletka, sympaticke uveritelne postavy. Bohuzel pro me se v zaveru neco zvrtlo a posledni kapitoly jsou dost slabe. Skoro mam dojem, ze autorce prilis nejde popsat dramaticky rychly dej, prestoze na vystaveni struktury pribehu a vztahovou uroven je dobra.
Rozuzleni bylo dost malo uveritelne, nektere otazky nezodpovezene (jak/proc se kufr dostal do starobince?), kickboxovymi "fintickami" zneprehledneny dej vyvrcholeni...
Druhy dil si urcite prectu, ale uz bez vetsich ocekavani v zaveru knihy.
Oceňuji námět, to jako jo. Ale kniha se asi do poslední pětiny děsně táhla a byla jakoby o ničem. S Andreasem se Nora chovala jako dvacítka, v příběhu to nebylo vůbec podstatné a rozhodně mě tahle linka nijak nechytla. Závěr ušel (když pominu pravděpodobnost...) a rozhodně jsem to nečekala. Ale za mě tahle kniha rozhodně ne.
Kniha nebyla špatná, byla mi doporučena, že se u ní budu bát, což se bohužel nestalo. Hrdinka byla vystavěna tak, že jsem nepochybovala, že by dané situace nezvládla, avšak ke konci mě její chování místy iritovalo (nenechá domluvit přítele na telefonu, neozve se apod.). Případ vzniklý na základě záhadného kufru a fotek se mi jinak líbil a konec knihy jsem takový neočekávala, překvapil.
Zhruba do poloviny nebylo o cem cist.. Bylo to porad dokola, jen se menili lidi.. Pak se to rozjelo trochu a docetla jsem.. Wow to tedy rozhodne nebylo
Thriller se mi líbil. V severských trhillerech jsem se nikdy nezklamala, tento nebyl výjimkou, ale jsou lepší. Vyzdvihla bych neotřelý příběh, který nebyl snadno odhadnutelný. Vadila mi hlavní postava. Byla vykreslena jako ten typ novinářky, na které mají lidé averzi přestože nepíše bulvár. Nějak jsem se nedokázala vžít do té její práce a hlavně pochopit, za co je vlastně placená... Přišlo mi trochu přitažené za vlasy, jak snadno se všude dostala a jak se jí otevíraly všechny dveře. Nelíbilo se mi, že zatajovala věci před policí, já prostě nemám ráda superhrdinky, nějak mi nebylo jasné, jak mohla přeprat sériového vraha. Rušil mě také nadměrný počet vedlejších charakterů, odpustila bych si i tu romantickou linku. Kolem a kolem mě ale příběh ztracených dívek zaujal, věřím, že případné další autorčiny knihy by mohly být lepší, dříve nebo později dám šanci volnému pokračování této knihy, i když mě trošku děsí, že má nižší hodnocení než debut. Pokud se vám knížka připlete do cesty, zkuste posoudit sami...
K hlavní hrdince jsem si nevytvořila vztah, ani sympatie a ani negativa. Průměrný kniha, která má dobrou myšlenku, ale spousta nelogicnosti a otázek v závěru.
Kniha se mi líbila. Vtáhla mě do děje hned na první dobrou a já prostě musela zjistit jak to dopadlo. Rozuzlení už teda nebylo tak velkolepé jak jsem čekala, ale i tak to byl příjemně strávený čas.
Musím uznať že som čakala úplne iný záver.
Ako detektivka to bolo napísané zaujímavo ale celkovo to bolo také nemastné,neslané.
Čo ma však nadchlo boli miestami vtipné dialógy a opisy.
Určite to však nie je kniha ku ktorej sa budem vracať.
Začátek nic moc, špatně čitelné prostě jsem zvyklá na Larse Keplera to je jiný kafe.
Konec byl překvapivý a knížka mě chytla až tak od půlky.
Spatny, dej hrozne sroubovany, od niceho nikam. Spatne se mi to cetlo. Po par letech si na tuto knihu ani nevzpomenete.
Nevím proč, ale kniha mně trochu zklamala, nedokázala mně vtáhnout do děje, neměla žádný spád a přišlo mi, že tam bylo dost nesrovnalostí které nedávaly smysl, asi jsem měla velké očekávání. Za mně spíše oddychové čtení.
Knihu jsem dostala od dětí jako vánoční dárek.
Nesáhla jsem po ní vyloženě hned - nezaujala mě vzhledem natolik.
Ale musím říct, že je to velmi dobrá detektivka.
Asi mrknu po dalším počinu autorky.
3 hvězdičky. Kniha nebyla tak špatná aby ji člověk úplně odložil ale to spojení červené knihovny s detektivku mi moc nesedělo. Plus za trochu překvapivý závěr, hodně mínusů za nelogičnosti v textu a spousta nedotažeností, jak už je uvedeno v komentářích přede mnou.
Kniha se četla lehce, zápletka byla zajímavá, i když téma bylo rozvíjeno spíše do šířky než do hloubky. Rozdělení příběhu mezi Dánsko a Británii bylo osvěžující, možná z něj šlo vytěžit více. Hlavní hrdinka mi byla sympatická, i její rodinné a přátelské vztahy. Bavilo mě to, ale v mých top 10 asi nebude.
Už je to nějaký čas co jsem knihu četla a tak se mi nevybavují detaily.. ale vím že kniha měla to co od knihy očekávám.. zajímavou zápletku a hlavně dopodrobna vysvětlený závěr .. a máte sklep? a mohla bych ho videt? :)
Kniha se mi dobře četla, téma mne zaujalo. Novinářce Noře jsem fandila a navíc mne na konci ne-potěšilo, že se jednalo částečně o téma podle skutečné události.
Štítky knihy
moře a oceány záhady thrillery sérioví vrazi zmizení lidí dánské detektivky thrillery pro ženyAutorovy další knížky
2017 | Dívky z trajektu |
2018 | Žena, po které se slehla zem |
2020 | Posedlé dítě |
2022 | Mlčet jako hrob |
Musím říct, že během sedmdesáti stránek si autorka získala mou pozornost. Některé kapitoly jsou sice nudné a nezáživné, vyšetřování se protahuje a dlouho nás nechává autorka tápat. Ale musela jsem prostě vědět, jak to všechno bylo!
Moc se mi líbilo, že se autorka neomezuje pouze na pátrání, ale věnuje se lehce vztahu hlavní hrdinky a jejího nejlepšího přítele.
Musím se přiznat, že jsem se ve všech těch jménech a názvů měst ztrácela. Často jsem to přeskakovala a neobtěžovala se ani názvy měst číst. Nikdy jsem nevěděla, kdo je kdo, alespoň ze začátku. Později mi stačilo se vyznat v těch nejdůležitějších jménech.
Autorka nás v závěru knihy v ničem nešetří. Všechny nechutnosti líčí opravdu bravurně a doufám, že se mi brzo podaří na některé detaily zapomenout.
Ač jsem trošku tušila, jak to celé asi bylo, i tak mě konec vlastně překvapil. Hlavně chování hlavní hrdinky Nory, ta mi dokázala pít krev. Její chování bylo často nepochopitelné.
Trošku mě mrzí, že některé věci nebyly dořešené. Autorka se s epilogem vůbec nenamáhala. Prostě za rozuzlení napsala 2-3 krátké kapitoly a je to.
Osobně mě to velice zklamalo.
Kniha rozhodně stojí za přečtení, ale jak to u tohoto žánru bývá (alespoň u mě), jednou a dost.