Novou zemi pro divoká zvířata
Eberhard Hiob
Námětem dobrodružného románu západoněmeckého autora je rozsáhlá mezinárodní ochranářská výprava do Afriky na záchranu hynoucí zvěře, akce, jíž se účastní i osmnáctiletý syn správce velké zoologické zahrady. Příběh vrcholí, když se podaří zlikvidovat nebezpečnou bandu pytláků, kteří zvířata hromadně pobíjejí. Kniha s ušlechtilou tendencí, vyznívající jako apoteóza mezinárodní spolupráce, je doplněna v doslovu odborným výkladem o chráněných zvířatech a souborem krátkých pojednání o zvířatech, s nimiž se čtenář v knize seznámil.... celý text
Literatura světová Dobrodružné Pro děti a mládež
Vydáno: 1974 , Albatros (ČR)Originální název:
Neues Land für wilde Tiere
více info...
Přidat komentář
Žoržík coby syn ředitele ZOO na záchranné misi v Africe.
Četl jsem ji kdysi až na podruhé, jelikož mě dlouho odrazovaly dost avantgardní ilustrace. Ve správném věku je to docela dobré čtení, což mohu doporučit všem, kdož mají rádi dobrodružství v divočině i v rezervaci a může být i lehkým úvodem do tak specifické disciplíny jako je ochrana zvěře (nejen) před pytláky...
Je to už hodně starý příběh, ale aktuální je vlastně pořád
Na první pohled jsem měla za to, že mě kniha nebude bavit - je přeci stará, má divné ilustrace.... Po přečtení jsem opravdu milé překvapená, jaký zajímavý příběh tato knížka skrývá. Pokud se prokoušete prvními třemi kapitolami, dostane příjemný, čtivý a mnohdy napínavý příběh o stěhování divoké zvěře z rezervace Rhula-Rhula. Velmi oceňuji, že kniha není napsána jen z pohledu Žoržíka, ale dostáváme se i za ostatními skupinami v terénu. Též mě potěšil doslov a i mnohé informace o zvířatech na konci knihy (jen mi u toho chyběly fotky). Ilustrace jsou na první pohled děsivé a nezaujmou jen tak někoho, ale dokonale dokreslují příběh.
Ráda se ke knížce a tomuto zajímavému příběhu vrátím.
Námět knihy nebyl špatný a v dnešní "ekologické" době by si mohl najít novodobé čtenáře. Moc jsem nepochopila, proč si autor vymyslel fiktivní zemi s reálnou svahilštinou. Snad se tím pokusil nějak literárně sloučit oblast kolem Viktoriina jezera. Mnohé zápletky vyzněly poměrně nevěrohodně. Přesto kniha - jak se říká - neurazí.