NW
Zadie Smith
Severozápadná časť Londýna. Malý Babylon. Všetky farby pleti, všetky možné vyznania. Malé životy v malých bytoch, divoké ulice. Tu sa odvíja príbeh štyroch ľudí, dvoch párov. Niekto má deti, stálu prácu, slušný plat a malé auto. Niekto horšiu prácu, žiadne deti, žiadny byt. Spokojný nie je nikto. Je leto, je horúco, prach na chodníkoch, prach v očiach. Je iná štvrť, je dom, na poschodí vyziabnutá, a predsa stále krásna Annie, vo vani, s čiarami kokaínu na zrkadielku a bývalým milencom usadeným oproti, v rozpakoch. Niekde sa to všetko stretáva a pretína, ale nič sa nevyrieši. Román skoro ako nástenka: fotky z jedných prázdnin a k tomu novinové výstrižky. Večierky so známymi, kriminálny prípad z obchodu na rohu ulice, zranený pes, možno dokonca mŕtvy. Smiech rozmaznaných detí, ticho po tých potratených. Matky vždy len živé, príliš živé. Zadie Smith si aj tentokrát všíma multikultúrne prostredie, stret aj súžitie rozdielnych svetov na jednej malej ploche. Ani tu to však nestojí v centre pozornosti, je to koláž, z ktorej vylieza celistvý obrázok. A je to obrázok – ako inak – vskutku tragikomický.... celý text
Přidat komentář
Tuto autorku už znám a její "Bílé zuby" se mi líbily moc, ale v tomto případě jsem se nemohla začíst. Hlavně mě zdeptalo hned od první stránky velmi depresivní líčení chudinských čtvrt dnešního Londýna. Autorka rozhodně píše velmi dobře a sugestivně, ale tentokrát mi přišlo toho negativního trochu moc, takže jsem knihu raději odložila, a našla si něco pozitivnějšího. Nemohu tedy objektivně hodnotit, protože jsem knihu nedočetla.
Přečíst Severozápad mi trvalo necelý měsíc, což je na mě a moje „soukromé“ čtení docela výkon. Není to tím, že by tahle knížka byla nějak ultračtivá. Jen je zkrátka dobrá a nebudete ji chtít pustit z ruky, i když způsob, kterým je napsaná možná každému nesedne.
V anotaci se píše, že je to příběh města, a lépe se to snad vyjádřit ani nedá. Londýn je tu všudypřítomný, na každé stránce, v každém řádku za každým písmenkem. Některé postavy se v něm možná maličko rozmělní a ztratí jasné obrysy, což byla jedna z věcí, která mi vadila. I přesto, že jsem tuhle knížku četla celkem „v kuse“, občas jsem se ztrácela a chvilku mi trvalo, než jsem si srovnala, kdo, co, kde a proč. Svádí to k spoustě metafor a přirovnání, jako je mozaika charakterů, prolínání sociálních vrstev, pestrobarevná koláž… I obálka sama o sobě něco vyjadřuje, Londýn coby křižovatka osudů, ale to už jsem moc patetická :)
Zadie Smithová píše výborně, neotřele a dynamicky, hraje si s typografií a grafickou stránkou, což textu často dodává na významech, a to mě bavilo. Zkrátka je to skvělé čtení, které můžu jedině doporučit.
Oproti knize "O krase" taky od stejne autorky me tato kniha zklamala. Nelibil se mi styl, jakym to bylo napsane. Opravdu oproti tamte knize uplne neco jineho.
Úplne iná Zadie ako tá z románu Bílé zuby. Nie som si istá, či "úplne iná" v dobrom zmysle. Keď som začala knihu čítať, bola som úplne unesená, páčil sa mi štýl, vyjadrovanie, príbeh. Postava meno Lea si ma získala a s nadšením som otáčala stranu za stranou a v duchu som si hovorila, že takú dobrú knihu som dávno nečítala. Lea, prisťahovalkyňa z Írska je vzdelaná žena, ktorá dennodenne vykonáva nudnú prácu, má milujúceho manžela, ktorý túži po deťoch, no ona sama odmieta byť matkou len preto, že to od nej vyžaduje spoločnosť a márne hľadá zmysel života. Stereotyp bežných dní náhle naruší osoba, ktorá zazvoní pri dverách a zápletka je na svete...
Neskôr sa na scéne objaví ďalšia osoba – Felix, môj záujem začal opadávať, ale stále som si hovorila, je to výborné.
No ďalej nasledovali akési denníkové fragmenty zo života ďalšej postavy – kamarátky Ley Natalie, ktorá to napriek svojmu černošskému pôvodu, vďaka svojej húževnatosti a ambicióznosti, dotiahne na úspešnú advokátku. Mala by byť šťastnejšie ako Lea, no je tomu tak? V živote prežíva tiež nudu, ale trochu inú ako Lea a rieši si ju po svojom...
184 krátkych pasáží zabili moju chuť a nadšenie (strácala som sa v nich a opäť nachádzala...) a napriek tomu, že v poslednej časti románu sa opäť stretávame s postavami Ley a Natalie v tom klasickejšom zmysle príbehu. Mohla som sa sústrediť už len ťažko, dočítala som to s odretými ušami.
Veľmi ťažko uchopiteľný príbeh a netradičná forma ma väčšinou na knihách priťahujú, ale v tomto prípade ma to akosi minulo, hlavne uprostred.
Napriek tomu za 2/3 románu dávam 4*, celkovo 3. Snaha o moderný naturalistický román jej tak úplne nevyšla, ale škoda, mohla... Za prečítanie však určite stojí, stratený čas to v žiadnom prípade nebol :-)
Velké zklamání, na román jsem se moc těšila, protože předchozí knihy Z. Smith byly skvělé. Nicméně toto byla nuda - nezajímaví hlavní hrdinové, jejich prázdné životy mě nedokázali ničím zaujmout, nezaujali mě ani popisy Londýna.
Tak trochu jiná Anglie. Drsná, syrová, reálná. Odvrácená strana mých dosavadních představ.
Je to první setkání se Z. Smith a zprvu, než jsem si zvykla na styl vyprávění, rytmus, střídání pohledů postav ...., jsem myslela, že ji vůbec nedočtu a litovala vynaložených peněz. Byl to boj a snad desetkrát jsem se sama sebe ptala: "Má cenu číst dál?." No a 5* mluví za vše. Není to "pěkné" čtení, ale stojí za to, a rozhodně se k ní, a jejím jednotlivým zamyšlením, vrátím. Několikrát.
Depresivní čtení které ale nutí člověka se zamyslet nad sebou samým. Nemůžete ji odložit, protože vás zajímá, jak dopadne a jinde vás zajímá, jak se stalo to, co víte, že tak dopadlo. Zajímavě napsané. Akorát nálada po přečtení je dost melancholická.
Autorovy další knížky
| 2003 |  Bílé zuby |
| 2006 | O kráse |
| 2013 | Severozápad |
| 2003 | Sběratel autogramů |
| 2018 | Swing Time |
Poněkud zmatené. Trochu jsem se ztrácela v časových osách, kdy se co stalo. Kniha je poněkud ponurá, vzbuzuje šedé myšlenky.