Bez slitování
Roman Voosen , Kerstin Signe Danielsson
Nyströmová & Forssová série
< 5. díl >
Pod ledovou krustou jezera Toftasjön je nalezeno brutálně zohavené ženské tělo padesátileté kariéristky s konexemi na växjoské radnici. Tým vyšetřovatelů kolem Ingrid Nyströmové a Stiny Forssové rozjíždí pátrání na plné obrátky.
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2018 , MOBA (Moravská bastei)Originální název:
Der unerbittliche Gegner, 2016
více info...
Přidat komentář
Mírné zklamání. První polovina knihy napínavá a velmi slibná, druhá zmatená a nejasná. Mám detektivky autorské dvojice docela ráda, ale tento díl série mě moc nenadchnul. Čekala jsem více, protože začátek případu byl sice mimořádně brutální, ale přitom určitě dokázal navnadit...Třeba postupné dešifrování Faunova labyrintu (to opravdu existuje?!?) bylo hodně napínavé.
U mne tentokrát za tři.
Kniha s uprchlickou tématikou. Nějak už je toho všude moc. Zprávy, televize, internet, samé starosti s běženci. Už se to dostalo i do severských detektivek. Ach jo.
V první stovce stránek jsem knihu hltala. Později se mi děj zdál zmatený, zbytečně komplikovaný a protahovaný.
Vůbec se mi kniha nelíbila. Tyhle severské detektivky jsou plné krve a pisatelé se předhánějí ve stylu vraždy. V závěru se vyšetřování stočilo úplně jiným směrem a mě připadalo, že jsem tolik písmenek četla úplně zbytečně.
Tak já tedy hodnotím jen 3*, a i to je spíš přehnané. Příběh mi dával zabrat, věty drhly, jednotliví hrdinové mi byli hodně nesympatičtí (v čele s hlavní vyšetřovatelkou) a celé mě to prostě nebavilo. Další pokračování už určitě nedám, byla to pro mě ztráta času.
Zdařilá detektivka! Kdybych si 5* nenechávala pro skutečně TOP knihy, dostane je i tato. V knize se rozbíhají dvě dějové linie, které se v závěru protínají. Příběh začíná velice brutální vraždou ženy, a nezůstane jen u ní, vrah skutečně jedná bez slitování. Motiv dá policejnímu týmu hodně zabrat. I závěr mi připadal docela reálný. Víc prozrazovat nebudu, kdo jste ještě nečetli, nechte se překvapit.
Moc se mi líbilo Delgatovo odkrývání Faunova labyrintu. Mám stejně slabost pro celý vyšetřovací tým pod vedením Nyströmové.
Tuto detektivku doporučím.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
......Krevní oběh pracoval na plné obrátky. Vzduch se jí kmital před očima. Představovala si, že takhle se člověk cítí, když si šlehne. Ale tohle je mnohem lepší. Chvíli předtím, než se jí omámený pohled rozjasnil, něco zahlédla. Ne, jenom měla pocit, že něco zahlédla, protože v tu chvíli už to bylo pryč. Co to bylo? Pár očí v temném křoví na břehu? To je šílené, jak si z nás mozek tropí blázny, když je zaplavený endorfiny. Ještě jednou zamžourala a zaostřila na křoví. Ne, opravdu tam nic není.
Kniha je napsaná hodně moderním stylem, má dvě dějové linie, které se v závěru protnou a čtenář to pochopí. Současnost je vyprávěna pomocí krátkých sestřihů z činností hlavních vyšetřovatelů a tak jsem měl někdy problém se ve čtení zorientovat. Závěr je hodně nereálný, ale to se asi vyžaduje a navíc navozuje, že se píše pokračování.
Zdá se, že se pomalu stávám fanouškem autorské dvojice K.S.Danielsson a R.Voosen. BEZ SLITOVÁNÍ jsem četl až po výborném Archandělovi, a proto jsem bohužel znal část závěru této opět výborné knížky předem, ale přesto pro mě zůstalo dost dějových linií neodhaleno. Dlouho mi do děje nepasovaly výborné prostřihy z Afriky, ale v závěru vše zapadlo na to správné místo. Knížka měla dobrý spád, vraždy se příliš nerozmazávaly a vyšetřovací postupy mi přišly uvěřitelné. Dokonce i závěr mi přišel zvládnutý. Jedna drobná vada na kráse zde však byla. Hrozně moc mi vadilo (pilo krev), že si jeden z detektivů (Delgado) při vyšetřování v domě oběti klidně pěkně zatopí a udělá si čajík. Když kvůli hladu začal očumovat v lednici, šel jsem do kolen. Vše bylo na následující stránce vysvětleno, ale raději bych přístě k nalezení klíčové stopy zvolil jiný dějový postup ;-)
Z detektivů mám nejraději postavu Lasseho Knutssena. Tento dobrák a milovník jídla mě svým packalstvím vždy pobaví.
Opět zde byla spousta jmen. Nicméně, již jsem se v nich začal orientovat. Kniha jako taková je dle mého názoru taková průměrná. Dvě třetiny jsou velice zdlouhavé a pak najednou hop, a je konec.
Povedená švédská kriminálka, svižnějšího tempa a s aktuální problematikou, kterou nechci blíže specifikovat, neboť bych odhalila pointu. :-) Knížka se mi dobře četla.
Tak to bylo silné kafe, dvě dějové linie, které se nakonec dokonale spojí, aktuální téma migrace, neonacismus, nenávist, pomsta. Jen ta nezapamatovatelná švédská jména četných postav mi vadila, měla jsem chaos v postavách, což mě donutilo si je vypisovat a opravdu se do nich každou chvíli dívat, abych věděla, kdo je kdo.
Dalśí případ vrchní komisařky Ingrid Nyströmové, která vyšetřuje bestiální vraždu dobře situované úřednice a strastiplné životní osudy chlapce z Konga, který byl očitým svědkem vyvraždění rodné vesnice. Co mají obě dějové linky společného se odhaluje velmi pozvolna.
Možná trochu překombinovaný závěr, ale knížka se mi líbila a případ mě bavil. Dokonce si dovoluji tvrdit, že tento díl je lepší než předešlý.
Stále zůstává otevřený vedlejší příběh Stiny, tak snad se příště dozvíme víc.
Další ze skandidávských titulů...
Začíná brutální vraždou ženy a než se tým vyšetřovatelů zorientuje, je tu vražda další...
Stopy vedou do minulosti, je tu rasová otázka, motiv pomsty a terorismus...
Zřejmě aktuální současnost Evropy...
Hodně dějů, jeden lepší než druhý, souvislost a nesouvislost vražd, krásně popsané prostředí a nálady všech zúčastněných, jako obvykle. Hodně pestré a zajímavý konec a možná příslib dalšího dílu, mohu jen doporučit.
Kniha se četla dobře. Děj docela rychle ubíhal. Překvapivé rozuzlení na závěr se povedlo. Knihu jsem měla za dva dny přečtenou. Doporučuju.
Musím říct, že to byla moje první knížka od autorů a určitě šáhnu po další. Severské krimi mám rád, líbilo se mi, že i když jsem šáhl po 5 v serii, nebyl problém se orietovat v postavách. Zápletka byla taky dost zajímavá a konečné rozřešení překvapení. Rozhodně doporučuji k přečtení.