Sněhurčina rakev
Kerstin Signe Danielsson , Roman Voosen
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/424890/bmid_snehurcina-rakev-krn-424890.jpg
4
100
100
Nyströmová & Forssová série
< 7. díl >
Švédsko 1972: Mladá, krásná nevěsta zmizí beze stopy během svatební hostiny společně se svým adoptivním bratrem Herbertem. O necelých padesát let později se její kostra objeví ve skleněné rakvi na zahájení výstavy sklářského umění. „Sněhurčina rakev“ měla být špičkovým exponátem sklářského muzea. Namísto skleněné kostry je však uvnitř skutečná lidská kostra ve svatebních šatech. Gunnar Gustavsson, předseda představenstva firmy Gustavsson Glas AB, tvrdí, že jde o tělesné pozůstatky jeho ženy Berit. Má totiž stejné šaty jako na svatbě před padesáti lety. Je to nepovedený vtip, nebo jde skutečně o Gunnarovu ženu? Vyšetřování se ujímají Ingrid Nyströmová a Stina Forssová...... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2020 , MOBA (Moravská bastei)Originální název:
Schneewittchensarg: Ein Fall für Ingrid Nyström und Stina Forss, 2019
více info...
Přidat komentář
Zvládla jsem 40 stránek a musela jsem to odložit, dalších 400 stránek bych již nezvládla. Za mě hrozná ztráta času. Děj se poměrně vleče a nijak mě to neoslovilo.
Mé první setkání s autory a hned na "tykačku" :)))).Pomalý styl vyšetřování a pozvolné rozplétání minulosti mi neskutečně sedlo.I vedlejší dějová linka,která se patrně vine všemi knihami působila nerušivě ,byla dostatečně připomenuta, takže nejste úplně mimo.Za mě nadstandard ,podáno bez zbytečné brutality i bez zbytečné mainstreamové snahy zaujmout za každou cenu.
(SPOILER)
Klasická detektivka s pouhou jednou, značně zetlelou mrtvolou a obsáhlým vyšetřováním nejen toho, kdo je vrah. Nejsem si jistá, co přesně znamená skandinávský thriller, protože tohle mi silně připomínalo excelentní pátrání mých oblíbenců – Poirota, Marplové či Holmese.
Četlo se to dobře, bavily mě jednotlivé charaktery policistů a jejich osobní trable, které do hlavní linie zasahovaly velmi přirozeně. Taky to bylo vtipné, palec rozhodně nahoru. K textu bych měla jedinou výhradu – překlad, korektury, ovšem u MOBA nic překvapivého. Chybějící slova, přebývající slova, občas nesrozumitelná věta a nečekaný výraz (když například někdo trpí „nadouváním“ – já bych spíš čekala nadýmání). Občas to dost rušilo.
Jak už jsem zmínila, charaktery postav byly vykreslené poctivě. I když nad Wonder woman Forssovou mi zůstává rozum stát. Dotyčná nejí, zato se cpe léky a zapíjí je alkoholem, nemá jedno oko, přesto patří mezi brilantní ostrostřelce. V noci po požití prášků na spaní zalitých nějakou tou vodkou ji přepadne bojové komando a děvče ve spoďárách je s přehledem zlikviduje, zatímco reálná osoba by ze sebe ve stavu vykopnuté brambory vypravila nějaká famózní poslední slova ve stylu: „So-sože… so se to děje…“ a byla milosrdně zbavena veškerého dalšího utrpení.
A ovšem taky jsem se zamyslela nad charaktery všech obyvatel Říše skla a nějak nevidím žádného rozdílu od námi tak adorovaného malého záštiplného čecháčkovství, takže se spíš domnívám, že tyto vlastnosti, které jsme si tak náruživě přisvojili, jsou v lidstvu více než běžné a možná bychom se měli my Češi poohlédnout po nějakých jiných.
Dala bych pět, ale nemůžu. Dosud zmíněné podivnosti byly spíš zábavné než co jiného, nicméně po dočtení si nedokážu vysvětlit dvě věci – jak pachatel vyrobil obludné umělecké dílo, skleněnou rakev s pravou kostrou. Vzhledem k váze (asi 300 kg) a materiálu (sklo) to zcela jistě neuplácal doma v obýváku a nepřenášel v batůžku na zádech. Nějak si neumím představit, kdo mu s tím pomáhal a že si nikdo ničeho nevšiml. A za druhé – epilog nedává smysl. Nedokážu vymyslet, jak dotyčná osoba celou svatební tragédii prožila – že by ji pátrání minulo? Že by neprojevila zájem (možná jako jediná) o osud blízké osoby?
A za mě ústředním padouchem díla zůstává božská Kiki, bez debaty.
Pomalé, přesto čtivé. A pak na konci akce, která nicméně souvisí s vedlejší zápletkou, která vás provází ve více románech této dvojice a přesto ji opět nerozpletete. Možná někdy příště ....
Některá tajemství přetrvají roky, Láska, závist, peníze a osobní tajemství. Příběh je napínavý, plný zvratů, osoby, které by mohli za smrtí nevěsty stát se proměnují. Konečný pachatel a jeho pohnutky mě zklamaly.
Docela spletitý příběh. Nicméně vše dávkováno pomalu, jak to mám ráda, takže jsem si to užila. Včetně sond do života vyšetřovatelů. Líbí se mi, jak jsou rozdílní, oni sami - i jejich problémy. A co se týče Sněhurky Berit, tak prostě nemohu nezmínit její šílenou performanci. Hodně vyčerpávající záležitost - dnes by asi raději zkusila polyamorii!
Celá série si mne získala tak, že si ji pořizuji i domů, přestože se mi některé díly líbí více, některé méně. Ale jako celek je prima a už se těším na pokračování , které má v létě vyjít.
(SPOILER) Příjemné setkání se skupinou vyšetřovatelů z Vaxjö. Nejsem zrovna fanda hlavního detektivního dua Nyströmová/Forssová, mám v oblibě spíše ostatní členy týmu, přesto jsem se dlouho pral s faktem, jakou proměnou prošla postava Stiny. Nepamatuji si totiž, že by dříve používala při vyšetřování tolik vulgarit a podivných postojů k vyšetřovaným. V mých očích to byla škoda, protože při čtení knížky jsem získal k hlavnímu duu ještě větší odpor, a proto mě doslova nudila vedlejší dějová linie, která se stáčela k vraždě partnerky Ingridiny dcery a otci Stiny. Hlavní dějová zápletka mě bavila s každou stránkou ovšem více a více. Byl jsem zvědavý, jak to s talentovanou umělkyní Berit nakonec dopadne a kdo bude jejím vrahem/nevrahem. SNĚHURČINA RAKEV měla totiž několik zajímavých zvratů a oceňuji, že si autoři hráli s tématem sexuálních společnic a osudem sklářských rodin z "Říše skla". Hodnocení 4* hvězdičky patří hlavní dějové linii. Závěrečnou scénku, ve které 7 "zkušených zabijáků" postupně nalezlo smrt v Pekelné kuchyni, beru spíše jako závěrečné poblouznění autorů. Byl bych raději, kdyby si dal někdo spíše práci s vysvětlením, kde se na konci každého dne vzaly vzpomínky z Beritina deníku. Na to jsem čekal marně :-(
Zpočátku jsem se nemohla začíst, nevyznala jsem se v postavách, pletla se mi jména. Nakonec to, ale byla výborná kniha. Skvělý ktimithriller s překvapivým rozuzlením.
Více dějových linek v příběhu, které se později protnou a vnesou světlo do případu, proč a jak se to dělo, stalo. Kniha byla za mne napínavá i dobře čtivá. Námět knihy a jeho zpracování v ní hodně dobrý.
Sérii 7 knížek od autorů Voosen a Danielson jsem neměla nikdy nic co do činění - že je to série jsem se dozvěděla až po pár stranách, kde řešili své existenciální problémy... Každopádně kdo knihy předtím nečetl o nic nepřijde. Vše je vysvětleno...
Příběh mě zaujal... Kolik knih je o zmizelé nevěstě???
Co se knihy týče, tak jsem si oblíbila Stinu, ale ani ta mě nedonuti číst předchozí knihy...
A vražda Palmeho? Jako fakt? Byla v roce 2020 objasněna a dost vařili z vody autoři (i když v době napsání to objasněno být nemohlo, tak tohle bylo jak když se tonoucí stébla chytá)
Co se týče příběhu tak těch jmen je hrozně moc, a kdyby vždy u nich nebylo napsáno kdo to byl ve vztahu k Berit nebo Gubnarovi, tak se člověk ztratí..
Co se týká rozluštění příběhu a vyřešení Kalmarskeho vraha tak platí to samé co o Palmem... Je to prostě moc a ještě víc překombinované a nesmyslné...
Škoda, myslela jsem si, že objevím novou sérii, ale tohle za to nestojí... Stačilo by aby autoři ubrali, tím neříkám, že ty předchozí knihy nemohli být skvělé, protože to nevím, ale nestojí mi za tu cestu k této krkolomne slátanině
POZOR MOŽNÝ SPOILER!
Pokud se člověk rozhodne číst sérii s duem vyšetřovatelek v jiném pořadí, než v jakém vycházely, ochudí se o linii každého policisty. Proč jsou holky najednou ledové kry? Proč je Nyströmová najednou sama? Proč Delgado řeší ženské? Proč Forssová pije? Nic to ale neubírá na síle samotného příběhu kostí nalezených v rakvi. Dokonce i samotná historie toho exponátu je zajímavá. Na autorské dvojici oceňuji jak opravdovost příběhu, tak především opravdovost emocí a motivů. Všech. Vražd, Sněhurčiny rakve při stvoření a představení, vnímání věrnosti, touhy po pomstě, … Kniha je náročnější, ale kvalitně napsána. Člověk nemá problém jí odložit, neboť si sám potřebuje utřídit myšlenky. Nebo naopak má problém ji odložit, protože každou chvilku přibude nová informace, kterou si tým předá a používá ji operativně dál.
Moc bezva a velké doporučení pro všechny, kdo ještě nečetli, protože tohle bylo fakt hodně dobrýýýýý, minulost - současnost - umění - vraždy a hodně podezřelých....
Přála bych této detektivní sérii ještě větší, masovější čtenářskou základnu, protože podle mého názoru je trochu opomíjená - a neprávem. Určitě snese srovnání s detektivkami těch nejčtenějších současných autorů. Popisuje se zde klasické detektivní pátrání celého vyšetřovacího týmu, děj je logický a bez umělých zvratů.
Na svatební hostině se ztratí nevěsta, její ostatky se najdou po letech. Podezřelých je málo, poté naopak mnoho a nic není, jak se zdá na první pohled. Navíc má inspektorka Forssová vážné podezření ohledně konání svého již zemřelého otce...
Líbilo velmi: obsažné zajímavé intenzivní klasické pátrání po potenciálním zločinu, který se mohl odehrát skoro před padesáti lety. Pětičlenný vyšetřovací tým se především jako jednotlivci (pečlivá dělba práce) snaží dopídit svědků a faktů, což není vůbec jednoduché - tehdy žádný internet, vyšetřovací protokoly z té doby jen výcucově digitalizované, svědci často již po smrti nebo neschopni podat jakékoli svědectví, jen kusé vzpomínky a ještě střídmější důkazní materiály. Takže hlavně papírová práce a shánění a výslechy dostupných svědků i minulých vyšetřovatelů. Samozřejmě spousta jmen a vazeb a detailů, plus ještě dva nezávislé případy nazázané na členky týmu, naštěstí je z toho tentokrát jen jedna akce na závěr. Ale jaká! Neobjasněný atentát na premiéra Olofa Palmeho v hlavní roli!
To pilné a přepečlivé zkoumání minulosti a skládání všech střípků do výsledného obrazu, přičemž skládačka se zákonitě několikrát zcela proměnila v průběhu pouhých devíti dní tohoto vyšetřování, se mi líbilo moc. Bonus zajímavé prostředí rodinných sklářských podniků v Ráji skla.
Nedočteno, prostě mě to nebavilo, dlouhá jména se mi pletla do poloviny knihy. Možná to bylo překladem...
Příběh ze Švédska začíná v roce 1972,kdy ze záhadně beze stopy svatby zmizí nevěsta.Děj se rozvíjí dál ,kdy se tato nevěsta po padesáti letech objeví jako exponát "Sněhurčina rakev"na výstavě sklářského umění.Dobře promyšlený,napínavý příběh této skandinávské dvojice se mi četl dobře.Byla to moje první kniha od těchto autorů a četla se mi dobře.
Opět bravo. Krásně drsno napsáno. Celá kniha napínavá až až. Těším se na další pokračování :-)
Poctivě vystavěná detektivka bez zbytečně krutých a brutálních vražd, bez kriminalistů oplývajících super schopnostmi (kteří by měli devět životů). Fakt mě bavilo koukat jim přes rameno, jak rozplétají skoro půlstoletí starou záhadu pomocí důvtipu a kriminalistického umu. Škoda, že jsem na tuto autorskou dvojici narazila až u Sněhurčiny rakve, takže soukromí jednotlivých postav nemám tak zmáklé, i když bylo mnoho naznačeno i v tomto dílu série. Možná se někdy k jejich starším případům vrátím.
Na databázi mě zaujala anotace, a když se kniha objevila v knihovně, čapla jsem po ní. Objasňovaní vraždy mladé nevěsty bylo napínavé a překvapivé. Ostatní dějové linky mě tolik nenadchly.
Zbytečně dlouhé