O devíti princeznách
Milan Janáček
Veršovaná pohádka o devíti princeznách a chytrém princi.
Přidat komentář
Krásně zpracované verše a ještě kus pravdy ze života, to se dneska už jen tak nevidí. Knížku jsme po letech našli doma na půdě a chyběla poslední princezna. Děkuji maresuvce za příspěvek, knížku si zrestauruji pro dceru. :)
Knihu jsme měli jako děti, já už ji nesehnala, pracně jsem sháněla alespoň text, abych mohla říkat vnučkám na dobrou noc. Tak kdyby měla ještě nějaká babička zájem :-)
"Pohádka o devíti princeznách"
Trubači troubí slavnostní znělku, to si princ Jiří jede pro manželku.
"Mé dcery, princezničky krásné, tě nečekaly, princi, tak časně,"
vítá ho v bráně starý král.
Však právě to si chytrý princ přál.
První princezna ještě leží, hodiny na vysoké věži odbily desetkrát,
jí se však ne a nechce vstát.
Tu si vzít za ženu? Ó, to bych si dal, lekne se princ a honem jde dál.
Druhá princezna běží po schodišti, "Hřeben, botu, mašli,"
takhle piští od rána až do večera, jen něco ztratí, hned to zase hledá.
Tu si vzít za ženu? Ó, to bych si dal, lekne se princ a honem jde dál.
Třetí princezna, ať si kdo chce věří, poslouchá ráda u cizích dveří.
Klíčovou dírkou, lidé zlatí, sestřičkám kouká do komnaty!
Tu si vzít za ženu? Ó, to bych si dal, lekne se princ a honem jde dál.
Čtvrtá princezna jen se vším hází, zrcadlo rozbila, k tomu dvě vázy.
Nešika není, to ne, zato vzteklá, jako všichni čerti z pekla.
Tu si vzít za ženu? Ó, to bych si dal, lekne se princ a honem jde dál.
Pátá princezna si myslí, že jí patří svět, každému by chtěla jen poroučet, a navíc říká, že vše poví královskému panu tatínkovi.
Tu si vzít za ženu? Ó, to bych si dal, lekne se princ a honem jde dál.
Šestá princezna stojí u velkého koše, přebírá náramky a groše, a pořád jakoby se jí zdálo, že má těch špěrků ještě málo.
Tu si vzít za ženu? Ó, to bych si dal, lekne se princ a honem jde dál.
Sedmá princezna vyzvídá na kuchaři, co dobrého dnes k snědku vaří. Od všeho, co v kuchyni je k snědku, uždíbnout musí aspoň špetku.
Tu si vzít za ženu? Ó, to bych si dal, lekne se princ a honem jde dál.
Osmá princezna stojí u zrcadla, zkouší si mašli, která by jí padla.
Krajky, samet a čínské hedvábí, na tohle princeznu každý přivábí.
Tu si vzít za ženu? Ó, to bych si dal, lekne se princ a honem jde dál.
Devátá princezna není nikde v hradě, tu princ, když zrána viděl na zahradě, jak pilně kropí tulipány, řekl si, ta bude moje paní.
A teď už víme, proč princ přijel ráno.
Udělal dobře? Já myslím, že ano!
Dobrý den, moc Vás prosím poslal(a) byste mi prosím okopírované verše pohádky "O devíti princeznách"? Vůbec ji nemohu nikde sehnat, jak jsme byli malé tak jsme ji měli doma a budeme ít tábor s dětmi a rádi bychom ji na táboře použili a také i v budoucnosti využívali s dětmi. Tábor máme za necelých 14 dní.... Moc děkuji, moc děkuji
Dobrý podvečer, marně se snažím najít tuto krásnou knížku, na které jsem vyrostla. Bylo to nádherně ilustrované leporelo a pohádka zveršovaná tak, že si úryvky pamatuji dodnes, jen si nevzpomenu na všechno:
Trubači troubí slavnostní znělku.
To si princ Jiří jede pro manželku.
Mé dcery, princezničky krásné,
tě nečekaly princi takhle časně.
Vysvětluje mu v bráně starý král.
Však právě to si chytrý ženich přál.
První princezna ještě leží.
Hodiny na vysoké věži
odbily devětkrát, pak desetkrát,
jí se však ne a nechce vstát.
Tu si vzít za ženu? Ó to bych si dal!
Lekne se princ a honem jde dál.
Druhá ....atd. ...atd.
Maminka nám ji předčítala, když jsme byly větší (tři sestry), hrály jsme s kamarádkami divadlo, pak jsme to četly svým dětem a teď se poděla nevím kam. Moc ráda ji ještě uvidím, pokud ji najdu a přečtu. Mějte se hezky, Jukebox.
Kdo by mohl zapomenout?
Trubači troubí slavnostní znělku, to si princ Jiří jede pro manželku...
Tolikrát jsem to předčítala dětem, že to dokážu recitovat zpaměti. Krásné, jednoduché a přesto hluboce pravdivé.
První princezna ještě leží, hodiny na vysoké věži odbily devětkrát, pak desetkrát - jí se však ne a nechce vstát...
Tuhle knihu miluju. Nádherné verše, krásné obrázky, nezapomenutelná atmosféra dětství, která se vrací pokaždé, když knihu otevřu.
Mé dcery, princezničky krásné, tě nečekaly princi takhle časně - vysvětluje mu v bráně starý král, však právě to si chytrý ženich přál ;)
V téhle knize se odráží všechny mé vzpomínky. Vzpomínky na mámu, když nám z ní četla a později vzpomínky na děti, když jsem ten příběh četla já...