O dracích a lidech
Tereza Kadečková
Už je to dávno, co se svět rozpadl. Už je to dávno, co stvůry běhaly po zemi jako svobodní lidé. Už je to dávno, co světu vládli draci. Ti, co přežili, chtějí klid, život, jako každý jiný. Jenže je tu Řád, který chce jen čisté a pase po měňavcích. Řád, jehož členové ani sami neví, odkud se jejich víra bere. Všichni jsou fanatici. Pouze jeden z nich chce znát pravdu. A proto musí spojit síly s tím, koho nenávidí nejvíce – s drakem.... celý text
Přidat komentář
Některé knihy se mi prostě hodnotí špatně. Obzvláště ty, jichž nejsem cílovka a nezasahují mě žánrovým obsahem. Fantasy mě prakticky neoslovuje. Ale mé oblíbené nakladatelství mě přiměje číst i to. Tedy, po obsahové stránce mi to moc nedalo a nějak extra nestrhlo. Konec mi přišel trochu takový... mno... Ale mám rád podobná vyznění konců, taková ne moc romantická. NA druhou stranu, co se tvorby univerza příběhu týče, vymyšlené není úplně špatně. Líbila se mi kritičnost náboženství, mezidruhové techtle mechtle a obecně neskrývaná přímost a drsnost vyprávění, kdy se autorka nijak zvlášť nekrotila a sekala to padni komu padni. Onu drsnost však nabourávají ilustrace. Samy o sobě špatné nejsou, ale hází celý román a jeho vyznění trochu někam jinam, jestliže psaná forma postrádá jakousi pohádkovost a romantičnost (jak u fantasy nejednou bývá), tyhle kresby je románu vracejí. Skoro padesátileté postavy na nich vypadají jako náctiletí. Napsané to není špatně, vyprávění má švih a tah, četlo se to dobře. Mě ale prostě podobné příběhy moc nemají čím zaujmout.
Pozvolný začátek příběhu nabírá brzy na obrátkách a servíruje nečekaný příběh. Autorka vtiskla do svých postav bohaté charakterové rysy a obdařila je skvělou motivací. Měl jsem trochu obavy, jestli se hlavní hrdinové nepustí do naprosto zcestného románku, ale naštěstí, na nic takového Tereza Kadečková nehodlala přistoupit a za to tleskám. Občasný oslí můstek pro mě nebyl nepřekonatelnou překážkou a konec originalitou jenom prýštil. Zase "jiná" fantasy. Já děkuji
Na to, že mi ještěři T. Kadečkové nepříjemně připomněli Dračí město od PM a anotace se tvářila jako jedno z největších klišé, na které se ve fantastice dá narazit, není výsledek tak špatný, i když jsem doufala ve víc. Pochvalu zaslouží především to, jak autorka naložila s oběma hlavními postavami (v tomto ohledu mě nezklamala a podpořila dobrý dojem z new weird povídky Sladké sny). Jejich vzájemné interakce knize dávají šmrnc, ale děj a komplot v pozadí by zasloužily víc rozpracovat - takto vůbec nedokázaly vzbudit můj zájem o to velké tajemství, po kterém Roderick tak pase. Závěr byl naservírovaný hodně rychle a měl potenciál zapůsobit, kdyby byla autorka vypsanější a dokázala na něho čtenáře lépe připravit.
(SPOILER)
Na knihu jsem se těšila, neboť draci jsou přece super, ne? Začneme pozitivně. Autorka má příjemný styl psaní, je znát, že ví co dělá. Kniha se čte jednoduše, rychle a plynule, ale jsou tu negativa, která hodnocení snižují. Jedná se o nelogičnosti, které se v titulu objevují. Postavy občas vyskočí ze svých rolí a chovají se podivně, nelogicky k nastalým situacím. Často je i na hlavu chování organizace Řádu.
Celkem mě pobavilo, když se nejvyšší hlavouni této sekty vydali na milost a nemilost nejobávanější příšeře v zemi... Proč ne, že? Pyrotechnici taky střihají drátky stylem buď a nebo, bez osvědčeného postupu. Pokud to nevybuchne, tak je v pořádku si vzít bombu dom... to dá rozum.
Svět je anonymní, pointa zápletky vysvětlena na koci v jednom rozsáhlém monologu. Hlavní postavy se pořád hádají a chtějí se pozabíjet a vlastně ani nevím, proč to neudělali. Asi bude složitější odpravit draka, ale drak byl celej žhavej trhat, byl by klid.
Celkově mi to přijde příběhově děravé. Na druhou stranu je to napsané kvalitně a má to mnoho potenciálu. Tak z toho zůstávám pořád dost rozpačitá.
Ze začátku jsem měl pocit, že v ruce držím solidní fantasy, u kterého ale silně bojuji s postavami. Stránku za stránkou jsem totiž hledal nějaký důvod, abych si je vůbec oblíbil. Všechny, do jedné, mají takové vlastnosti, které mi nejsou úplně blízké a spíš mi na každém zvlášť vadily. Čím dále jsem ale četl, tím více jsem se od knihy nemohl odtrhnout. Posledních 150 stran jsem přečetl prakticky na jeden zátah a měl pocit, jak kdybych sledoval nějaký perfektně vykonstruovaný fantasy film, který nechci, aby skončil. To jsem teda nečekal, co Vám budu povídat! O dracích a lidech možná nedá na popis prostředí, o kterém toho vlastně ve výsledku zase tak moc nevím a nejblíže mi bylo nějakému standardnímu středověku, ale zase si perfektně hraje s charaktery jednotlivých postav a s těmi pak pracuje spolu s nápaditým námětem, který jednoznačně stojí za pozornost. Nádherný fantasy zážitek a debut jak se patří. Doufám, že další díl na sebe nenechá dlouho čekat...:-)
Knihu jsem přečetla jedním dechem. Vůbec jsem se od ní nemohla odtrhnout. Styl psaní mě hned v prvních pár řádcích vtáhl do děje a pustil mě až za epilogem. Autorku musím pochválit, nejen s jakou bravurou a talentem zvládla navodit napětí příběhu, ale také do jakého detailu zpracovala psychologii jednotlivých postav. Upřímně doufám, že se brzy dočkáme další knihy z tohoto fantasy světa :-)
Kniha byla velmi čtivá a jen těžko se od ní člověk odtrhával. Příběh je originální a má plno zvratů a postav, které zůstanou věrné svým charakterovým rysům. Četlo se mi to vážně dobře.
Autorovy další knížky
2020 | O dracích a lidech |
2023 | Jiný kraj |
2023 | Ve větvích Yggdrasilu |
2022 | O dracích a Sedmi |
2024 | Chapadla Černé hvězdy |
Dlouho mi trvalo, než jsem se začetla. Prostředek je ale skvělý, krásně ukazuje zbrklost hlavní hrdinky a krutost dobře propracovaného světa. Ovšem konec... Tam se asi všichni nechali strhnout a zapomněli na logiku (lapkové trpělivě čekají na možné oběti v pustině už stovky let) a korektury (poutní/putovní). Závěrečné odhalení bylo sice šokující, ale asi by chtělo víc rozpracovat. Bylo to hodně zmatené a nepřehledné.
A musím říct, že i styl ilustrací by se lépe vyjímal u nějakého méně temného příběhu.