O Igimarasussukovi, který jedl své ženy - Inuitské pověsti očima Árona z Hůrky (1822-1869)
Aron z Kangequ
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/269701/mid_o-igimarasussukovi-ktery-jedl-sve-z-Tiw-269701.jpg
4
12
12
Sbírku inuitských pověstí doprovázejí ilustrace Arona z Kangequ (1822–1869), grónského umělce, který jako první vylíčil tyto drsné příběhy ze zorného úhlu původních obyvatel Arktidy. Největším kladem knihy je maximálně autentické zachycení grónské lidové slovesnosti, a to nikoli zvenčí, ale očima rodilého pozorovatele.
Přidat komentář
Snaha byla - ale nakonec nepřečteno, jen prolistováno - příliš mi chybí kontext. Ilustrace dobré, příběhy o pomstě, sočení a násilí nepointované a jaksi "na jedno brdo". Nicméně díky za komentář belerofontes, myslím, že dostudování historických a etnografických souvislostí by mohla být cesta, jak tuto knihu zvládnout.
Pro evropana naprosto nepochopitelné a děsivé příběhy bez pointy.Trochu se mi rozjasnilo až když jsem přečetl od Nansena-Život eskymáků ,nebo Freuchenův cestopis -Moje mládí v Gronsku a pak jsem tyto ponuré historky viděl v jiném světle.
Vždyť již v úvodu je napsáno,že nejde ani tak o obsah nebo děj toho či onoho příběhu ,ale o to JAKÝM ZPUSOBEM byl vyprávěn. A to je nepřenositelné obyčejným tištěným textem:
Takže, za dlouhé polární noci Eskymák stojící polonahý v iglů,ve stavu jakéhosi transu bušící na bubínek potažený tulení kůží...Napůl skřehotavým hlasem,napůl podivným zpěvem vypráví či spíše předvádí tyto příběhy plné hrůz ze záhrobí a naproti němu strachy se krčící jeho spoluosadníci...Fantastický umělecký zážitek bohužel z dob minulých a ze zemí nám totálně vzdálených ,který již nelze zažít.Které divadení představení z dnešní doby se mu vyrovná?
Kniha pro lidi zajímající se o národy za polárním kruhem a o etnografii.
Není důležité objevovat, v čem jsou tyto příběhy odlišné, daleko zábavnější je nalézat to, co mají společného s našimi.
Kniha nádherného zpracování (zaoblené rohy, rozdělení kapitol, předsádky, písmo...), ale příšerného obsahu. Kolika lidem by vhled do inuitských pověstí přinesl něco užitečného? Pár lidem, kteří se o danou oblast zajímají? Pro obyčejného čtenáře je tato kniha příšernost, příběhy bez pointy, často jakéhokoli smyslu nebo zdánlivě morálního ponaučení. Prostě nic.
Štítky knihy
grónská literaturaAutorovy knížky
| 2016 |  O Igimarasussukovi, který jedl své ženy - Inuitské pověsti očima Árona z Hůrky (1822-1869) |
Opravdu spíše jen pro ty, kteří se o inuitskou kulturu více zajímají, případně pro etnology obecně. Já jsem toho sice v poslední době o Inuitech přečetla docela dost, ale stejně nemůžu říct, že bych si celou knihu užila. Materiál je to opravdu bohatý, některé příběhy jsou zajímavé, ale hodně jich je slabších. Oceňuji úvod - osobně by mi ale více vyhovovalo jiné členění knihy, podle témat, a ke každé kratší úvod, který by dané téma interpretačně přiblížil. Témata se totiž hodně opakují, v příbězích se podle mě dají vysledovat podobné záměry a morální ponaučení - myslím, že pro běžné čtenáře by pak lépe všechno zapadlo dohromady.