O jabloňce
Eduard Petiška
Obrázkové leporelo pro nejmenší děti o Martínkovi, který s maminkou a tatínkem pečuje o jabloňku.
Přidat komentář
Naprosto příšerně napsané, tolik wtf výroků na tak malé ploše. Viz níže, to se obejde bez komentáře...
"Tatínku, kdo odřel jabloňku?"
"Zajíci ji asi ohlodali. Je zlá zima a nemají co jíst." A tatínek obtočí jabloňku drátem, aby na ni zajíci nemohli.
Jako dítě jsem knihu neznala, ale pořídila jsem našemu prckovi a teď ji čteme tak 10x denně, mohl by jet stále dokola. Je to opravdu krásné seznámení s přírodou pro nejmenší děti. Jen tedy cenzuruji tu kostku cukru pro psa :D
Krásné leporelo s ilustracemi Heleny Zmatlíkové by nemělo chybět v žádné knihovně. Malá vnučka prohlížela a já četla.
Tak trochu jsem probírala svou knihovnu, objevila jsem spoustu pokladů a mezi nimi i toto leporelo. Nenásilnou formou seznamuje děti s cykly v přírodě a jejími proměnami. Krásně vystihuje vztah malého Martínka k jabloňce, jedinému stromu, který jim roste na zahrádce. Skrze ni uvědomuje své emoce, probouzí se v něm touha o něco pečovat, zájem i starost. Autor pak tyto pocity dovedně přenáší na malé čtenáře, kteří se s Martínkem mohou sami ztotožnit. Velmi úsměvně působí pasáž, v níž tatínek šikovně Martínkovi vysvětluje, k čemu se hodí postřik, tedy "ta zvláštní voda, aby nám brouci nemlsali jablka, hrušky a švestky". Když to vezmu s nadhledem, tak před sebou máme první publikaci o tom, jak z dítka udělat vnímavého zahradníka :-) Eduard Petiška je záruka kvality, ve spojení s ilustracemi Heleny Zmatlíkové přímo nádhera. Jenom styl lehce pokulhává, hlavně co se týče vyváženosti přítomného a minulého času, což je škoda. Ale věřím, že malí čtenáři se přes tento detail klidně přenesou. Kniha se hodí do rukou nejen nejmenším dětem, ale i malým čtenářům, kteří již sami zkoušejí číst.
Za mě bohužel zklamání. Na dvojici Petiška/Zmatlíková nedám dopustit a moc jsem se těšila, že si tento příběh, který mi nějakou záhadou v dětství unikl, přečtu. Jenže ouha. Ani tak málo textu nepomohlo a patlá se tam čas přítomný s časem minulým. A to je špatně, moc špatně. To do dětských knížek nepatří. Takže za mě jinak nádherný a poučný příběh o ročním cyklu a cyklu života s nádhernými ilustracemi byl pohřbený takovou jedinou, zbytečnou chybou.
Krásně popsaný cyklus roku na jabloňce z pohledu malého Martínka, který je doplněn hezkými ilustracemi. Prověřeno generacemi.
Knížka o tom, jak umí být příroda krásná a jak rychle se umí měnit to zjištuje malý kluk, který čeká až vyroste jablko.
* Další leporelo na které si moc dobře pamatuji z mého dětství. Měla jsem ho moc ráda. Je to léty prověřená klasika. U dědy a babičky jsem svou jabloňku měla, která byla naštěstí nízkého vzrůstu, takže jsem na ni v pohodě dosáhla a plodila teda spoustu jablek :)
Teď jsem ji koupila našemu kloučkovi a poprvé ji dokázal celou soustředěně poslouchat cca v 11 měsících. Sice u toho stál, ale ty jiskřičky v očích. Moc se mu líbí. Nejraději ukazuje na sluníčko a taky má rád včelu. Teď jsem přidala 3D foukání větru a z toho je naprosto nadšený.
P.S.: Manžel má u svých rodičů starší vydaní, kde je tatínek, který stříká stromy v sandálech se sadařským kloboukem na hlavě, navíc je tam i Martínek s pejskem. Taky je vidět, že všechny ilustrace jsou jiné. Zajímavé....
něžná knížka pro děti - musela jsem si ji opět pořídit, když ta z dětství se někam zatoulala
Jeden z příběhů z Martínkovy čítanky ve formě leporela. Jednoduchý příběh o tom, jak se Martínek stará o jabloňku od zimy až do podzimu, kdy sklidí jablíčko, doprovázený krásnými ilustracemi od Heleny Zmatlíkové. Text je pro děti lehce srozumitelný, ale přesto psaný bohatým jazykem. Toto leporelo doporučuji jako základ dětské knihovničky, sama jsem je měla ještě po mamince a své dcerce je čtu také.
Už někde dříve jsem psala, že jakmile to ilustrovala Zmatlíková nebo Born, tak to nemůže být špatný! Leporela, která jsem si pamatovala ze svého dětství, jsem si hromadně nakoupila ještě v době, kdy jsem byla těhotná s naší první. A dobře jsem udělala, máme teď tři dcery a na téhle knížce se velice jednoduše, ale moc příjemně, vysvětluje, jako to v přírodě v průběhu roku chodí.
Kniha mého dětství. Kniha, kterou jsem znala slovo od slova, když jsem ještě neuměla číst a kterou teď předčítám mému synovi :-)
Fantastické, pohodové leporelo pro malé děti. Sám jsem jim byl ovlivněn ve věku pěti jar a vždy patřilo k mým nejoblíbenějším... Moc skromný hošík tenhle Martínek, stačilo mu ke štěstí a spokojenosti jedno jediné jablíčko. :-) Z toho by jste si měli vzít příklad i vy, dnešní malé děti. :-) Dvojice Petiška a Zmatlíková hovoří za vše. Zkrátka doporučuji, doporučuji a doporučuji! HOWGH.
Autorovy další knížky
| 2005 |  Staré řecké báje a pověsti |
| 1975 | Birlibán |
| 1996 | Alenčina čítanka |
| 1986 | Příběhy tisíce a jedné noci |
| 1987 | Anička a básnička |
Tuhle knížku jsem jako malá měla ráda, krásná vzpomínka na moji babičku, která ji se mnou četla. A teď ji čtu já svým dětem. ;)