Ó Jeruzaléme!
Larry Collins , Dominique Lapierre
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/397201/bmid_o-jeruzaleme-lEJ-397201.jpg
5
60
60
V listopadu 1947 rozhodla OSN o rozdělení Palestiny na židovský a arabský stát. Tento akt roztočil spirálu násilí, která přerostla v regulérní válku. Světoznámí autoři Larry Collins a Dominique Lapierre rozehrávají strhující drama, které literaturu faktu povýšilo na velký román. Historické události, jejichž tragické důsledky jsou dodnes tématem zpráv, ožívají na stránkách knihy jako v přímém přenosu. Dramatické okamžiky vedoucí ke vzniku židovského státu a krvavý boj za jeho nezávislost nahlížejí skrze mozaiku příběhů a individuálních dramat. Momenty radosti se střídají s momenty smutku, naděje se zoufalstvím, láska s násilím, hrdinství se zbabělostí, vítězství s porážkami… Za jedinečným plastickým portrétem boje o Jeruzalém byly roky práce. Stovky setkání – s králi, premiéry, generály, obyčejnými vojáky, osadníky, teroristy, pekaři… Tisíce prostudovaných dokumentů odhalily dosud nezveřejněné informace. Díky tomu může čtenář nahlédnout do komnat arabských panovníků, do utajených velitelských štábů židovské armády, do válečných zákopů, do synagóg, mešit i kostelů, za stěny bytů i kaváren. Tam všude byli lidé, kteří v onom velkém zápase sehráli svou roli. V zápase, který se pro Židy jevil beznadějný. A přece Izrael dokázal vytrvat. Měl něco, co nepříteli chybělo. Odhodlání.... celý text
Literatura světová Literatura faktu Historie
Vydáno: 2018 , ZeďOriginální název:
Oh Jerusalem, 1972
více info...
Přidat komentář
Po dlouhé době kniha, která si zaslouží pět hvězd. A to bez jakýchkoli diskuzí. Vždy jsem si myslel, že o vzniku státu Izrael něco vím. Ale pak jsem vzal do ruky tento klenot a zjistil jsem, že nevím vůbec nic. Ale vůbec nic. Tedy teď, když jsem knihu dočetl, už o tom něco vím, ale předtím jsem nevěděl ani zbla. Krásná kniha, kde je "velká" politika a historie popsána na osudu jednoho města a jeho obyvatel. A ačkoli je cítit, že sympatie autorů jsou na straně Izraele, snaží se být objektivní a ukazují, že ani jedna strana by si rozhodně nemohla zapsat body do Foglarova modrého života. Poprvé jsem se dozvěděl o hotelu Semiramis, o útoku na Jaffskou bránu, o Dajr Jasínu i o hrozící občanské válce v Izraeli. Prostě paráda.
Skvělý zdroj informací pro ty, kteří chtějí pochopit alespoň základní rámec konfliktu, který v různých intenzitách a podobách trvá až do dnešních dnů. A současně i cesta, jak nevidět věci černo-bíle a vyvarovat se rychlých a jasných soudů událostí, které mohou mít (a vždycky asi mají) širší historické pozadí.
Je pravdivá a podle dostupných informací, které jsou zveřejňovány postupně tak, jak se otevírají archivy, je až děsivá.
Není to beletrie a trvalo mi dost dlouho ji dočíst. Jednak je plná faktů, které ale jsou nesmírně zajímavé. A jednak jsem se dost ztrácela ve zmiňovaných postavách. V tomto případě je chyba na mé straně. V kontextu této šílené doby jsem ráda, že jsem ji přečetla. Odhalila mi mnohé a snadněji se mi aktuální dění chápe.
Výborná kniha i pro nováčky dané tématiky, rozhodně nenadržuje židovské straně, česká stopa bohužel jen tak lehce načtrnuta, stejně tak ostatních zemí ze "socialistického tábora", ale je třeba si uvědomit, že byla napsána počátkem 70.let minulého století. Doporučuji vygooglit si jednoduchý plánek Jeruzaléma a okolí v daném období a pak se budete lépe orientovat. Stejně tak by knize slušel širší (než v závěru je) medailónek důležitých postav + některých pojmů + dvě tři věty navíc k pojmů jako je Hagana, Stern, Irgun.
Uff, konečně dočteno. Nejsem z těch co odloží nedočtenou knihu ale s touto jsem fakt měla dost "práce". Nepopírám, že tam bylo spousta faktů ale pro mne to nemělo osudovou linii, spousta jmen a příběhů jen v jednom odstavci :-( Určitě jsou na dané téma zajímavější knihy.
Tihle dva autoři toho spolu moc nenapsali, ale Ó Jeruzaléme a Už hoří Paříž jsou po mém soudu mistrovská díla literatury faktu. Autorů pilných a pečlivých, kteří si dají práci fakta nasbírat, roztřídit a naklást na papír, je spousta. Ale aby to všechno ještě bylo i ke čtení, aniž by se čtenář zahltil (aby naopak pocítil rozmrzelost, že už je konec), to je kumšt.
„Potom svým posluchačům sdělila, že útočníci budou mít dělostřelectvo a obrněná vozidla. „Proti takovým zbraním,“ prohlásila, „nebude naše odvaha dříve či později k ničemu, protože tady už nebudeme …“ Přijela požádat americké Židy o dvacet pět až třicet miliónů dolarů na nákup těžkých zbraní, které by umožnili postavit se arabskému dělostřelectvu. „Přátelé,“ uzavřela, „my nemáme času nazbyt. Říkám-li, že potřebujeme tuto částku rychle, nemám na mysli příští měsíc. Potřebujeme ji teď hned! Není na vás, abyste rozhodovali o tom, zda máme, či nemáme pokračovat v boji. My budeme bojovat. Židovská komunita v Palestině nikdy nevyvěsí bílou vlajku před jeruzalémským velkým muftím. Vy však rozhodnete o tom, kdo zvítězí: my, nebo muftí!“
Skutečně legendární příběh, pokud bych si měl vypůjčit upoutávku z obálky. Navzdory pověstné nepřízni osudu, navzdory nenávisti Evropy a v podstatě celého světa, navzdory úřední zlovůli tehdejších správců – Velké Británie, dokázali Židé téměř nemožné. A svět jim to do dnešní doby neodpustil. Na příběh samozřejmě nelze nahlížet černobíle, neboť černobílý není. Čtenář se v něm setká s vraždícími a zvěrstva páchajícími Araby, stejně tak s Židy. Přesto se neubrání pocitu nespravedlnosti, pocitu rozhořčení nad chováním tehdejších západních elit vůči Židům, paradoxně ve stínu hrůz druhé světové války.
Příběh je epický, ale zároveň podivně smutný, neodvratitelnost války je všudypřítomná. Autoři mají dar dramatizace událostí, seznamují čtenáře s osudy několika desítek postav, protagonistů, hrdinů. Příběh popisují z obou stran konfliktu. Čtenář má možnost sledovat Židy, bojující s byrokracií evropských mocností, obtížím při nákupu zbraní a vybavení, nemožností se legálně bránit arabským útokům pod patronátem britské správy Palestiny. Vše na pozadí politických událostí, ponižujícího plánu OSN. Sleduje osudy Arabů, jejich generálů i náboženských fanatiků, národních vůdců, sleduje smutek obyčejných Palestinců, odevzdanost osudu, defétismus vyvolaný ztrátou země, na kterou si po tisíciletí taktéž činili nárok. Příběh opravdu není černobílý. Nicméně je důležitý pro pochopení jedné z nejzásadnějších událostí, které ovlivnili a nadále ovlivňují běh dvacátého století. Rozhodně doporučuji.
„Schůze pak začala projednávat podrobnosti vyhlášení státu. Někdo navrhl, aby byly ve vyhlášení nezávislosti uvedeny i hranice nového státu ve shodě s tím, jak to stanovil plán OSN. Tento návrh Ben Gurion odmítl. Američané, prohlásil, také neuváděli ve své Deklaraci nezávislosti hranice státu. Připomněl, že navzdory vážným výhradám, zejména pokud jde o Jeruzalém, rozhodli se Židé rezoluci o rozdělení přijmout, Arabové nikoliv a jejich postoj je zbavil jakéhokoliv práva najednou se rezoluce dovolávat. Hranice budou takové, jaké vzejdou z nastávajícího konfliktu.“
Výjimečná kniha. Čtivé zpracování boje Izraele za nezávislost. Není to moje první, a doufám, že ani poslední kniha o historii tohoto státu. Doporučuji a hodnotím maximem hvězdiček.
I když čtu literaturu faktu minimálně, tomuhle jsem se vyhnout nemohl. A jsem strašně rád. Ty fakta tak nenápadně přichází během líčení desítek jednotlivých osudů, že to čtete jak napínavý román. A navíc i špičkové literární zpracování. Spolu s Nebem, na němž nesvítily hvězdy a s Mosty do Tel Avivu tak získáte vynikající přehled o tomto období vzniku Izraele. Pokud jsem o těchto knihách tvrdil, že by se z nich mělo učit na SŠ, tak o této poslední už spíš na VŠ.
Skvěle napsaná kniha, kterou bych doporučila všem, koho zajímají dějiny Izraele.
Velmi čtivě zpracovaná literatura faktů :-)))
Dne 29. listopadu 1947 vydává OSN rezoluci o rozdělení Palestiny na židovskou a arabskou část. Už od počátku je jasné, že se jedná o časovanou bombu a tato dvě náboženská etnika rozdělují protichůdné zájmy. Počáteční nadšení Židovských Sabrů a nových přistěhovalců je pozvolna střídáno vzrůstajícími násilnými konflikty, jenž jsou oboustranně čím dál násilnější a krutější. Dne 14. května 1948 vyhlásil v Tel Avivu David Ben Gurion stát Izrael a do pohybu se dala válečná mašinérie. Izrael hned ve svém počátku musel čelit invazi sousedních arabských států a bojovat o své další přežití. Byl to počátek izraelsko-arabského konfliktu, jenž byl nakrátko přerušen příměřím v roce 1949, což však vedlo k rozdělení Jeruzaléma. Fakticky však izraelsko-arabský konflikt nikdy neskončil a trvá tak v té či oné podobě do dnešních dní...
"Jestli, Jeruzaléme, na tebe zapomenu, ať mi má pravice sloužit zapomene..."
Souhlasím s ostatními komentujícími, že knížka Larryho Collinse a Dominique Lapierra je jedna z nejlepších knih faktů na téma arabsko-izraelského konfliktu. Knihu jsem teď četl podruhé, poprvé však už v době, kdy jsem sám byl v Izraeli na dovolené a tak jsem některé místa, zejména z bitvy o Jeruzalém, mohl vidět na vlastní oči a dobře si je zapamatovat. Působivá je například Sionská brána, dosud provrtána kulkami, na věčnou památku všech bojujících... Kniha je sice literaturou faktů, ale autoři si dali pečlivou práci a posbírali vzpomínky nejrozličnějších účastníků a sestavili tak komplet, který sice není beletrií, ale je napsán tak lehce a napínavě, že se jako beletrie vlastně čte. Na podobné téma z literatury faktů mohu doporučit Izrael od Gilberta, či Puška a olivová ratolest od Hirsta s tím, že mi Ó Jeruzaléme přišla jednoznačně nejčtivější. Pokud se tedy zajímáte o historii nebo válečnou literaturu, tuhle knihu mohu jen a jen doporučit. Nudit se rozhodně nebudete!
Čítal som posledné vydanie tejto knihy (2018). O dejiny Izralea v 20. storočí sa už dlhšiu dobu zaujímam a môžem s čistým svedomím povedať, že toto je asi najlepšie čo som zatiaľ čítal o vojne Izraela za nezávislosť 1948-49. Autori po sprístupnení a analyzovaní značnej časti archívov a dokumentov a absolvovaní rozhovorov s kľúčovými osobnosťami dobového vývoja napísali knihu, ktorá sa mi čítala ľahko, bola napísaná voľnejšie a pútavo a obsahovala množstvo faktov.
Hodně podrobný popis událostí vzniku samostatného židovského státu Izrael.
Kniha obsahuje dobu od listopadu 1947, kdy OSN uznala samostatný stát, až po 14. květen 1948, kdy byla vyhlášena nezávislost státu Izrael. Doporučuji všem, kteří se zajímají o izraelsko-arabský konflikt a vůbec tento druh literatury faktu.
Kdo se chce dozvědět autentické informace k vzniku státu Izrael, tak by si měl přečíst tuto knihu. Oceňuji na ní hlavně to, že autoři čerpali z osobních svědectví účastníků a taky z archivů a dokázali je propojit v řadě příběhů, které usnadňují pochopení daného odobí a motivace obou stran konfliktu v židovsko - arabské válce, která se rozpoutala hned po vyhlášení tohoto nového státu. Doporučuji k přečtení všem, kteří se chtějí aspoň z části zorientovat v pohledu na stále probíhající konflikt mezi Araby a Židy.
Naprostá pecka. Až do nezvyklých detailů popsány události od rezoluce OSN o rozdělení Palestiny v listopadu 1947 až po první příměří v 1949 včetně osobních příběhů lidí z obou stran konfliktu. Skvěle doplněno i několika mapami a fotkami. Strhující ráz. Nešlo se od ní odtrhnout. Jako plus mi přišlo, že autoři se snažili působit nestranně. Kniha je předlohou pro stejnojmenný film z roku 2006.