O kousek šťastnější

09.03.2024

Tato útlá knížečka s roztomilým pejskem na obálce nedává čtenáři dopředu poznat, o co přesně jde...
...ano... zařadila bych knihu mezi seberozvojové kousky, ale (podle mého názoru) se nejedná o tipickou příručku, jak si zařídit úžasný život. Autor nás během 17 lekcí/kapitol provede cestou, na jejímž konci bychom si měli uvědomit, co vše v životě máme... co od něj chceme. Kniha je plná hlubokých a zajímavých myšlenek, díky kterým se člověk opravdu dokáže upokojit a na chvíli se od vše osvobodit.
Kniha má svá “ale - ta se ovšem týkají zpracování.

24.06.2022

Moc hezká knížka, opravdu užitečné rady a myšlenky, které opravdu dokáží uklidnit. (Aspoň na tu chvilku, než je člověk zapomene, takže je dobré mít knížku někde na blízku a občas si ta moudra připomenout :-).)

09.05.2022

Svého času jsme s mojí ex (112 567, zavolej mi do klubu!) na Derrenovi těžce ujížděli, sledovali jsme všechny jeho experimenty, shows, krátké série, mám takový dojem, že to souviselo i s tím, že byl Brit a tehdy jsme sledovali a měli určité zaujetí pro věci z UK (Skins, How Not To Live Your Life, Misfits, i moje nejdražší věci jako Black Books & Red Dwarf). Bylo to v době, kdy byl okolo Derrena celkově skutečný BANG a musím uznat, že jeho metody měli hodně do sebe, i k zamyšlení, nad tím, jak pracuje náš mozek, nad denní interakcí a vlivem, pod jakým operujeme. Náš společný fetiš vyústil až v dárek v podobě jeho knihy "Magie a manipulace mysli", který jsem jí dal, myslím že na vánoce (ajajaj, ano, ano). Nicméně, tím chci jen říct, že Derren pro mě není žádná neznámá, ale v určitém bodě, možná to bylo jen ze strany vyplítvání všeho, co vyprodukoval, v tom čase, ale, jakoby se po něm slehla zem, alespoň tak mi to připadalo. (...) A není to tak dlouho zpátky, co jsem na něj opět narazil... dělal rozhovor ohledně knihy. Vyšla i u nás, po jeho dekádu trvající absenci... a zdánlivě dost jiná cesta, na první pohled, motivační kniha, chtěl jsem si ji nejdřív koupit, ale pak jsem dal na dojem, jaký to ve mě vyvolávalo, i když jsem věřil, že to bude zajímavé čtení - teď už vím, že si ji stejně pořídím a jen jsem se bránil čemusi prvotnímu. Je to spíše takový přátelský rozhovor u kávy, co si někdy brzy musím dát znovu. Stoicismus. Pozitivní ve výsledku, ale ne v křečovitém stylu. Načteno autorem. Obdobně mě nadchl naposledy Seneca (ten to ale nenačetl), když jsem si během úklidu pouštěl jeho spis 'O krátkosti života'. Derren je sečtělý. A tohle nečekaný gem. Dokonce byl citován i Kafka "Smysl života spočívá v tom, že jednou končí."

Zápisky; volný a spontánní překlad, namíchaný s vlastními myšlenkami, takže všem, kdo budou mít připomínky a protesty dlužím čelo; ale to taky patří k procesu, udělat ze sebe veřejně idiota (a zase Kafka):

"Buďte skeptičtí vůči vlastním cílům. (...) Žijeme životy našich rodičů. S poškozeným pohledem.(...) Pocit zranění jako echo z dětství. (...) Uklouznutí není selhání.(...) "Nikdo není na této planetě, aby učinil náš život jednodušší." (...)

Vlastně jde o takový převrácený motivační pamflet, který tak nějak upřímně říká, jak se věci mají a jak k nim přistupovat na lidské úrovni. Je zvláštní, okolo kolika věcí vlastně lidi krouží, myslejíc si, že jsou v pořádku, správně, jen protože dávají smysl jejich poškozenému vnitřnímu narativu, kterým se v cyklech poškozují jen a oni sami. Nebo primální potřebě nevyčnívat z davu a napodobovat ostatní.

"Každý den nějakým způsobem zraňujeme ostatní." (...) Dnes potkám lidi, kteří mě zklamou. Ale já taky někoho zklamu. Ale když tohle přijmu, budu lepším pro Svět. (...) Jsme stvořeními ztráty. Traumata, víra, že je to vše naše vina, že jsme zatracení a osamělí, přichází snadno. To pak reflektujeme a přenášíme do vztahů. (...) Umíme milovat jen způsobem, který známe. (...) Žít plně a jít kupředu je důležitější, než být šťastný. (...) Zodpovědnost za pocity a za to, jak se rozhodnu, ne za věci okolo nás, které jsou mimo moji kontrolu."

Spousta malých dílků puzzle, co zapadají.

"I v nejlepším případě zraňujeme, nakládáme naše fantazie na ramena ostatních, bez vysvětlení toho, co skutečně chceme. Tohle nemá nic společného s tímhle člověkem, ale stejně to na něj reflektujeme. (...) Co jsou opakující se vzorce mých vztahů? (...) Musíme růst spolu. Pokud se oprostíme od svých požadavků, můžeme nabídnout mnohem více. (...) Málokdo najde správného partnera, bez toho, aby si prošel bolestí ztráty prvního. (...) Být šťastný by nás zastavilo v rozkvětu."

Hořkosladké, ale tak sebeidentifikující a dávající smysl.

Pokoj mysli.

"Nemusíme se bát Světa nebo z něj cítit nejistotu. Jediní démoni jsou uvnitř nás." (...) "Hledejte nepohodlí růstu před kalcinujícími efekty bezpečí."

(a nebo se přidejte k sektě Jareda Leta na ostrově v Chorvatsku, je to jen vaše volba)

31.01.2022

Nejsem zrovna zastáncem motivačních knih, protože nesnáším, když mi někdo vnucuje přehnaný optimismus. Jednoduše řečeno, jsem ten typ lidí, co při dobré míněných radách viditelně protáčí oči v sloup a otravného radícího okamžitě odrazí vlnou sarkasmu.

Tahle knížka ale není tím, čím se zdá. Pod možná až infantilně jednoduchým obalem se skrývá skutečný filozofický klenot, který kritizuje motivační literaturu (hurá) a navrhuje lepší alternativu, jak pohlížet na svět kolem sebe. Dozvíte se například to, že vytyčovat si velké životní cíle je prvním krokem k frustraci. Jednak se naše cíle ne vždy naplní a když už jsme náhodou úspěšní, tak často postrádáme pocit naplnění. Autor podporuje hlavní myšlenky stoicismu a doporučuje nechat život plynout, radovat se ze samotné cesty místo z výsledků a hlavně se nesnažit přetvářet naše okolí k vlastnímu obrazu. Jak lidé tak svět je jedinečný a když se bude snažit ho změnit, budeme jen zklamaní, ne šťastní.

Jako celek knížku hodnotím velmi kladně. První polovina je rozvláčnější a více zaměřena na přiblížení stoického myšlení, takže nepůsobí tolik čtivě a úderně jako druhá polovina. Nevnímám to však jako negativum, protože autor se musel od něčeho odrazit a při stostránkové knížce nemůže mít nikdo problém se špetkou teorie. Vše je vysvětlováno velmi srozumitelně, text je psaný jednoduchým jazykem a obsahuje několik pěkných přirovnání ze života. Příjemné je hlavně to, že ve vás autor nevzbuzuje pocit, jako byste pro své štěstí museli vynaložit hromady energie, naopak se pokouší vyvolat pocit klidu a spokojenosti. Knížka je zároveň velmi tenoučká, neplýtvá tedy čas zbytečnými omáčkami - stejně jako slavný stoik Epiktétos ve své Rukověti, i zde je hlavním cílem předložit čtenáři zhuštěné poznání jako vysoký koncentrát. Nemusíte se tedy prokousávat stovkami stran uspávače hadů. Vše dostanete naservírované jako chutný dezert na zlatém talířku a já můžu jeho ochutnání vřele doporučit.

30.01.2022

Hned jak jsem dostala nabídku na to, si knihu přečíst, neváhala jsem, ráda čtu literaturu osobního rozvoje, ale zároveň jsem se trochu bála, protože asi v tomto žánru je z mého pohledu nejvíce braků. Jsem ráda, že kniha mě kniha mile překvapila. Četla se dobře, nejsou tam takové ty profláknuté "afirmační bláboly" (jestli mi rozumíte), je dobře psaná a musím vyzdvihnout i úpravu textu, i proto se kniha četla lehce a ubíhala stránka za stránkou. Další věc, která stojí za zmínku je přístupnost obsahu, není to žádná odborná kniha, ve které se po chvíli začnete ztrácet a zívat po jedné stránce. Celkově bych knihu zhodnotila dobře. Každopádně všechny knihy, které jsem od nakladatelství ocelot četla jsou takové trochu z jiného světa, ale to se mi na nich právě líbí, ta jinakost. Doporučuji.

28.12.2021

Upřímně jsem se toho trošku bála, protože se seberozvojovými knížkami jsem celkem na začátku a občas se stane, že mi tyhle věci nesednou, ať už je to stylem psaním nebo přítomnými radami. O kousek šťastnější mě ale příjemně překvapilo a myslím, že můžu říct, že mě to i donutilo se zamyslet a udělalo mě to o kousek šťastnější, což beru jako velký úspěch. Na to, že je to typ knížky, která vás má nějak rozvíjet, se to četlo opravdu dobře a nebylo to nijak krkolomné. Líbí se mi taky, že se autor nebál zapojit i citát z nějakého filmu a že používal přirovnání, které hezky pomáhaly pochopit, co se nám snaží vysvětlit. Sice jsem nesouhlasila a nepřišlo mi správné vše, co autor radí, ale ráda jsem se podívala na jiný pohled. V jistých aspektech vnímání světa a sebe, mě to fakt obohatilo. Knížka měla až na pár momentů (to jest i důvod proč nedávám 5/5) mou plnou pozornost. Názvy kapitol jsou poutavé, což je taky takové malé plus. Mám ale problém s jednou maličkostí - smajlík na konci kapitoly mě pokaždé deptal, ale to je jen čistě můj osobní problém s tímhle smajlíkem a ve výsledku to ani jako mínus neberu . Celkově musím říct, že se mi líbí kolik informací dostanete v tak malém rozsahu! Dejte tomu šanci ️! Pokud vám to nesedne, neztratíte u toho dlouhé hodiny.