Výpisek z doslovu: „Kdysi byly tyto milostné romány považovány za produkt „lehké Múzy", za jakousi analogii „románu pro služky", kterým se zabýval Karel Čapek. Literární teoretik však musí přihlédnout i k společenským podmínkám doby vzniku a zvážit, kdo vůbec v té době uměl číst. Není bez zajímavosti, že autorem anonymního veršovaného románu ze 14. stol. Kallimachos a Chrysoroe byl snad sám císařův bratranec. Úniková literatura v žádné době není výsadou nevzdělanců. Některé texty zábavné byzantské literatury se zachovaly v rukopisech malého formátu a bez titulního listu. V jednom z těchto rukopisů jsou spojeny tři základní křesťanské modlitby Otčenáš, Zdrávas a Věřím v Boha s veršovanými romány Achilleis, Florios a Platziaflora a se sbírkou milostných písní. Snad nejsme příliš daleko od pravdy, soudíme-li, že takovéto kodexy napodobovaly modlitební knížky a poskytovaly svým majitelům rozptýlení během dlouhých ortodoxních bohoslužeb.“
Výpisek z doslovu: „Kdysi byly tyto milostné romány považovány za produkt „lehké Múzy", za jakousi analogii „románu pro služky", kterým se zabýval Karel Čapek. Literární teoretik však musí přihlédnout i k společenským podmínkám doby vzniku a zvážit, kdo vůbec v té době uměl číst. Není bez zajímavosti, že autorem anonymního veršovaného románu ze 14. stol. Kallimachos a Chrysoroe byl snad sám císařův bratranec. Úniková literatura v žádné době není výsadou nevzdělanců. Některé texty zábavné byzantské literatury se zachovaly v rukopisech malého formátu a bez titulního listu. V jednom z těchto rukopisů jsou spojeny tři základní křesťanské modlitby Otčenáš, Zdrávas a Věřím v Boha s veršovanými romány Achilleis, Florios a Platziaflora a se sbírkou milostných písní. Snad nejsme příliš daleko od pravdy, soudíme-li, že takovéto kodexy napodobovaly modlitební knížky a poskytovaly svým majitelům rozptýlení během dlouhých ortodoxních bohoslužeb.“