O mé rodině a jiné zvířeně
Gerald Durrell
Dětství na Korfu série
1. díl >
Vtipné a moudré vzpomínkové vyprávění známého anglického přírodovědce o lidech a zvířatech na středomořském ostrově Korfu. Vyprávění je prodchnuto půvabnými vzpomínkami na mládí, v nichž perspektiva času tlumí drobné starosti a smutky a staré zážitky protepluje humorem a ironií. Kromě úsměvné pohody přináší knížka i vzrušující a zasvěcený pohled na středomořskou přírodu a řadu poznatků ze života její fauny a flóry.... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry Příroda, zvířata
Vydáno: 1968 , OdeonOriginální název:
My Family and Other Animals, 1956
více info...
Přidat komentář
Malé vánoční rozptýlení .... hřejivé a vtipné ....
Fauna a flóra na smaragdovém ostrově Korfu v podání přírodovědce Geralda Durella ....
A závěrečné hodnocení Durellovy rodiny a jiné zvířeny :
" Jeden kočovný cirkus a personál .... "
Pobavilo mne to ....
Čtu už po několikáté a asi si to ještě párkrát přečtu :-) Miluju Geralda Durella, je báječný, vtipný a ještě se člověk něco dozví. Kouzelný svět zvířat a ještě kouzelnější příměry a popisy, že si člověk připadá, že na tom Korfu opravdu je a vnímá ty krásy.
Je listopad a já jsem se odstěhovala na Korfu. Aspoň v duchu... Škoda, že je knížka tak krátká.
Ač se počítám mezi milovníky přírody, tato kniha mě bohužel nezaujala. Téma (lehce excentrická anglická rodina přestěhovaná na Korfu) je velmi chytlavé, avšak bohužel nevytěžené: vše se točí jen kolem různých breberek a jiných zvířat, do kterých je malý Gerald blázen. Slibně nastíněné postavy a jejich příběhy zůstávají nerozvinuty, kapitoly na sebe prakticky nenavazují a pokud se rozhodnete některé kapitoly přeskočit, vlastně se vůbec nic nestane. I já jsem pak již poslední třetinu knihy takto přeskákala. Kniha prakticky nemá žádný nosný příběh a její humornost je také taková trochu křečovitá.
Po mrazivém Slovensku a islandské depce jsem se rozhodla zamířit za pohodou na řecký ostrov Korfu. Ve společnosti extravagantní rodiny Durrellových jsem si užila několik dní siesty. Jelikož je vypravěčem nejmladší Gerry, budoucí zoolog, lehce humorné epizodky ze života jsou často proloženy pečlivým popisem přírody a pozorováním kdejakého zástupce z říše fauny - od nejmenšího hmyzu, přes želvy, ptáky, hady, ještěrky až po psy (po vzoru majitelů notně neukázněné). Určitá zvířata jsem si oblíbila víc než některé členy Durrellova rodu. Nejstarší ze sourozenců, bohémský literát Larry, je ve své panovačné aroganci na přesdržku, náruživý lovec Leslie příliš krvežíznivý, Margo a její péče o vzhled nevýrazná, benevolentní máti se svým neustálým synáčkováním poněkud otravná. Z čeho ta rodina vlastně žila, že si mohla dovolit služebnictvo a stěhovat se po ostrově mezi vilami z naprosto malicherných příčin? Nepostřehla jsem zmínky o skutečném zaměstnání... Leč svérázní přátelé jako Spiros, Theodor, Roger, Dráčata, Achilles, Quasimodo a další trochu vyvážili mé nevalné dojmy ze zhýčkaných Durrelů.
Kniha každopádně splnila svůj účel: učesala mi nervy po vražedných drasťácích a bezstarostnou idylkou odváděla pozornost od všudypřítomné covidové úzkosti. 75%
Díky seriálu mají postavy v knize svou tvář. ;-) Od seriálu se tato kniha trochu liší. Autor hodně využívá slohu líčení. Popisuje nejen přírodu a zvířata při svých pozorováních, ale i členy rodiny. Některé příhody v seriálu chybí, což je škoda. Při jejich čtení jsem se válela smíchy. Hned jsem si do knihovny zašla pro další tři knihy, které v knihovně máme. Je škoda, že jen tři, které už jsou spíše povídkové a že nám chybí další dvě knihy ze série Korfu.
Jako pro milovníka Řecka pro mě bylo tohle jasné čtení. Bohužel mě ale Durrell poněkud zklamal. Rodinné příhody, střety s řeckou kulturou jsou tak řídké a rychle odbyté, zatímco příroda a popis vlaštovčího hnízda se rovná našemu Jiráskovi. Zamrzelo to, protože ty vtipné příhody a komické ostrovní figurky si v knize zasloužily více prostoru. Ačkoli chápu, že Durrell je prostě srdcem v přírodě. Zůstanu raději u seriálu.
Počiatočné nadšenie z knihy ma postupne opustilo, ale pocit niečoho krásneho a snového vo mne zostal. Priznám sa, ak by som si mohol vybrať, ako prežiť detstvo, tak by to bol mix niekoľkých osudov (najmä z čias 18-19 storočia), destinácií (kde som už bol a aj tie, kam by som ešte chcel ísť) a určitú časť by tvorili aj reálie z tohto príbehu. Prečo ma opustili nadšenie je fakt, že kniha je tak trochu rozvláčna a nebyť skvelých príbehov rodiny Durrelových, tak ma pomerne skoro otrávilo Gerryho popisovanie živočíšnej ríše. Nebolo špatné, to ani trochu, ale bolo ho, na tak útlu knihu príliš. Pocit pohody, ktorý mi kniha po niekoľko dní prinášala, tak ten mi zostal. V dnešnej dobe je takýchto láskavých kníh naozaj treba.
Krásné a pohodové čtení. Velice hezké líčení fauny a flory na Korfu. Užasné líčení rodinných vztahů. Muselo to být nádherné Gerryho dětství a maminka musela hodně vydržet :-) Sama mám 4 děti - 3 kluky a holku, tak jsem se v tom dost viděla :-)
Po letech znovu čtená kniha od milovaného autora a jako vždy nezklamala. Tohle jsou prostě úžasné příběhy naprosto nádherné rodiny. Popisy zvířat a jejich chování jsou fantastické. Gerald Durrell je bratrem nobelisty Lawrence Durella a při čtení si člověk až říká, že autor je spíše než biologi spisovatel, je to na jeho stylu psaní znát. Třešničkou na dortu je, že Larry z knížky je právě onen nositel Nobelovy ceny Lawrence Durell. O tom ale tahle kniha není. Je to úžasně napsané pohlazení po duši. Všem doporučuji pro chvíle splínu, stojí to za to.
Četla jsem ji v dětství, pamatuji, že se mi líbila. Podívala jsem se do ní teď ve stáří a už to není ono ... zestárla jsem, čtu jiné příběhy.
Skvělé oddychové čtení. Autorovo líčení korfské přírody a její zvířeny i vyprávění rodinných historek je milé pohlazení po duši. Určitě to není poslední knížka, kterou jsem si od Durrella přečetla.
Tak já vám nevím... Knížku jsem opět četla na doporučení. Mělo se jednat o skvělou oddechovku, vtipnou, plnou skvělých hlášek a neuvěřitelných situací. No, ne že bych s tím vyloženě nesouhlasila... Oddechovka to určitě byla, plná neuvěřitelných situací rovněž, ale jinak bych lehce polemizovala. Osobně mi kniha nijak zvlášť vtipná nepřišla, spíš bych souhlasila s jedním s komentářů pode mnou, že autor tak maximálně tlačil na pilu, až to prostě přehnal. Neuvěřitelných situací tam také nebylo zrovna poskrovnu, ale jakmile se člověk seznámí s rodinou Durrellových, je mu jasné, že to ani nemůže být jinak. Osobně ale, jakmile jsem četla už posté slovo "synáčku" a tomu podobné, ježily se mi už všechny chlupy na těle.
Kniha si plynula velmi volně a co musím autorovi přiznat k dobru, je jazyk, kterým knihu psal. Je velmi květnatý a plný okřídlených jemných metafor. Na druhé straně, kniha pro mě postrádala jakoukoliv gradaci. Chápu, není to novodobý thriller, kde si člověk nestačí ani vydechnout po jedné smrtonosné akci a už je tu druhá, ale zjistila jsem, že když prostě přeskočíte odstavec, dva, kapitolu, nepřijdete vlastně vůbec o nic. (No, možná zrovna nebudete vědět, jak si malý Gerald obstaral nové zvíře, ale asi jsem schopna s tím v budoucnu žít :)). Co se týče postav, ano, ty jsou skutečně neuvěřitelně neuvěřitelné. Jestli tohle je reálný popis autorovy rodiny, tak nevím, jestli mu mám gratulovat nebo ho litovat :). Ale tak známe to, rodinu si nevybíráme. Některé situace v knize jsou kouzelně absurdní vzhledem k dnešní době. Za všechny bych vybrala úplný závěr, aneb velké stěhování. Představa, že si dneska z Řecka budete chtít odvézt takový zvířecí arzenál, pravděpodobně už nikdy nespatříte denní světlo jinak, než přes mříže vězení pro pašeráky :). Ale to už fakt hodně rýpu ;-). Za mě příjemné 3 hvězdičky, další díly už ale číst nehodlám.
ČV 2020 – Kniha, jejíž hlavní postava má vaše vysněné povolání. Neříkám, že v případě mladého Geralda se dá mluvit zrovna o povolání, ale uznejte sami, trávit svůj veškerý čas ve slunném Řecku v oslňující záři mořské modře a ve společnosti zvěře těch nejrozličnějších druhů, co víc by si zvířomil jako já mohl přát ;-).
Život je v Durellově podání azurem obklopená skalka uzlovitých olivovníků, černých cypřišů, trsů barevných domečků, kamení, uliček, racků, sluncem rozpukaných lidiček, vrzání cikád, chodníčků a tajemných zákoutí, až by nejeden ukrajinec pod do běla načechraným mráčkem z ventilu unikající páry málem zapomněl, jak mu na radiátoru příšerně smrdí rozedrané ponožky...
...inu, laskavý humor není můj květináč rozmarýnu. Jenomže rodinka z téhle knížečky byla tak rozkošně hrozná, že jsem prostě dál číst musel a proti všem předsevzetím nakonec i seznal, že se usmívám.
Príma letní náladovka; 4 ze soli, půdy, vánku a slunce se radující ****...á co, za laskavou moudrost, která s odpovídající vážností a přesto odlehčeně neuhýbá ani před smrtí, jednu k dobru přičtu...a na třetí, citelně nastavovanou část prostě zapomenu.
Nádherně popsáno, kouzelný ostrov Korfu - teplo, slunce, mořská vůně, barvité vykreslení všech osob i přírody, milá kniha plná humoru a lásky. Kdysi jsem chtěla být na jejich místě.
Autorovy další knížky
1983 | Mluvící balík |
1986 | O mé rodině a jiné zvířeně |
2008 | Ptáci, zvířata a moji příbuzní |
1996 | Zahrada bohů |
1988 | Ostrov v nebezpečí |
Návštěvy Korfu a čtení Durrellových knížek mě nikdy neomrzí. V případě téhle publikace mi tak autor přináší dvě potěšení naráz.