O mé rodině a jiné zvířeně
Gerald Durrell
Dětství na Korfu série
1. díl >
Vtipné a moudré vzpomínkové vyprávění známého anglického přírodovědce o lidech a zvířatech na středomořském ostrově Korfu. Vyprávění je prodchnuto půvabnými vzpomínkami na mládí, v nichž perspektiva času tlumí drobné starosti a smutky a staré zážitky protepluje humorem a ironií. Kromě úsměvné pohody přináší knížka i vzrušující a zasvěcený pohled na středomořskou přírodu a řadu poznatků ze života její fauny a flóry.... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry Příroda, zvířata
Vydáno: 1968 , OdeonOriginální název:
My Family and Other Animals, 1956
více info...
Přidat komentář
Půjčila jsem si teď na prázdniny dvě knížky Gerralda Durrella, že si je po několika desetiletích znovu přečtu. No nedočetla jsem to - nevím, jestli proto, že poprvé jsem to četla jako dítě, nebo se doba tak změnila, ale teď je to pro mě k nečtení. Jo, je tam pořád Korfu, léto, slunce, bezstarostný život ( z čeho všichni žili?), ale jinak vcelku dětsky naivní, ne, už mi to nepřišlo humorný, už mi to přišlo nudný, škoda, no....Je mi vcelku jasné, co se mi na tom jako dítěti líbilo, samozřejmě s praštěnou rodinou v čele, ale už to není ono. Nějak to vyčpělo? Hlavně autor není spisovatel, ale zoolog, a je to na tom vidět. Dřív jsem to nevnímala. Úrovní humoru mi to připomíná všelijaké ty Aristokratky na koních nebo kde.
To byla vtipná a pohodová knížečka...po Vyhnání Gerty Schnirch jsem si musel dát něco na odlehčení a Gery Durrell byl přesně to pravé ořechové. Fajné a pěkné.
Napřed jsem viděla nějaký díly ze seriálu. A moc se mi líbil hodně jsem se nasmala tak jsem si pořídila i knihu a ta mě celkem zklamala i když jsem se občas hodně zasmála seriál byl lepší
Moje nejoblíbenější kniha vůbec, kterou jsem tajně vzala z babiččiny knihovny a přečetla jedním dechem v 16, a pak ve 25 letech. Při čtení, jsem vždy silně toužila se odstěhovat na Korfu do některé z vil, potkávat vesničany, jíst olivy čerstvě utržené ze stromu....pro navození pohodového stavu mysli určitě přečtěte.
Vždycky když toužím zlepšit si náladu, sáhnu po některé z knížek G. Durrela. Díky Čtenářské výzvě jsem se opět podívala na idilické Korfu za rodinou Durrelových a četným Gerryho zvířectvem. Zejména pasáže, kdy vytáčí své příbuzné neustálými novými přírůstky v domě mě hlasitě rozesmály :-)
Při čtení na vás dýchnou staré, meziválečné časy, slunce, moře a pohoda. V hlavní roli Korfu se svojí faunou (bohatou, ani jsem nevěděla, kolik zvířátek se dá na tomhle krásném řeckém ostrově potkat) a ztřeštěná Durrellovic rodinka, trousící kolem mračna suchého anglického humoru. Co víc si přát?
Jedna z prvních "dospělých" knih, které jsem uzmula mamince z knihovny. Bylo mi asi 11... Od té doby přečteno spoustakrát, vždy, když jsme byla jako dospívající nemocná, pořád mě to fascinovalo. Ale přeskakovala jsem pasáže o zvířátkách, bavilo mě číst jen o té praštěné rodině :-) A záviděla jsem jim, že se seberou a jedou na ostrov a tam si čtou! No, to je můj celoživotní sen. Zatím jsem se mu příliš nepřiblížila....
Čteno mnohokrát, krásný a humorný popis dětství Geralda Durrella na Korfu. Moc jsem mu to záviděla.
K psaní G. Durrella se nedá nic dodat, je to především zoolog, cestovatel, ochránce zvířat a až potom spisovatel, ale i tak jsou pro mě jeho knížky čtivé.
stále sa neviem do Durrella začítať, aj túto knihu som čítal nepozorne. ale oceňujem skvelý anglický humor, ktorý dosahuje suchoty Sahary. kniha je ním popretkávaná, až má miestami anekdotický charakter.
Eh, ne, tohle opravdu ne. Kniha je příliš rozvláčná a bez pořádné zápletky, než aby mě dokázala zaujmout.
Milá kniha, líbí se mi autorův osobitý humor, i když jsou některé popisy trochu rozvleklé.
Příjemná, milá, ale nijak výjimečná kniha. Asi jsem se v tomto autorovi nepotkala s mým smyslem pro humor, takže nijak nechci odrazovat jiné čtenáře. Ale já jsem byla spíše nedočkavá konce, než pobavená:).
Vtipná, příjemná. Místy na můj vkus dosti zdlouhavé přírodopisné popisy, i přesto plánuji přečíst navazující díly. K přečtení mě inspiroval seriál Durrellovi.
Když mi bylo čtrnáct, knížku mi podsunul táta (který má ostatně Durrella plnou knihovnu), poněvadž oba sdílíme zájem o zvířata. Vzpomínám si, že měla roh ohlodaný od myši.
Sice jsem u ní neslzela smíchy, ale několikrát jsem se zasmála opravdu od srdce a všechna mírná pousmání byla také příjemná. Podle komentářů pode mnou nejsem zdaleka jediná, kdo se na knížku upamatoval v souvislosti se seriálem - také vůbec není špatný. Ostatně mám dojem, že jsem od Durrella přečetla téměř vše, ale O mé rodině se mi asi líbí nejvíc.
Podle tehdejšího čtenářského deníku jsem oceňovala hlavně barvité, originální metafory, kdežto popisy mi místy přišly rozvleklé. Což v kostce vystihuje celou Durrellovu tvorbu.
Se zájmem sleduji seriál Durrellovi, vyvstávají ale otazníky ohledně událostí zde předvedených, a tak se vrhám ke knihovně a oprašuji autorovi vzpomínky z dětství, rodiny i krásné přírody na Korfu.
Touto knihou jsem začal svoje objevování Geralda Durella. Poprvé jsem ji četl asi před padesáti roky a byl jsem nadšený autorovým humorem. K jeho knihám se rád vracím
Autorovy další knížky
1983 | Mluvící balík |
1986 | O mé rodině a jiné zvířeně |
2008 | Ptáci, zvířata a moji příbuzní |
1996 | Zahrada bohů |
1988 | Ostrov v nebezpečí |
Moc jsem se na knížku těšila, s manželem milujeme Řecko, na Korfu jsme byli, seriál se mi moc líbil...
No a knížka? Za mě též trochu zklamání, chvílemi mi přišlo, že autor chtěl být až moc vtipný a trochu "tlačil na tužku". Některá líčení byla opravdu neuvěřitelná, ale jako že jsem jim OPRAVDU nevěřila, že to tak bylo ( například souboj kudlanky a gekona)
Ale dočetla jsem, jen to nebylo takové to, že se na knížku opět moc těšíte a nebo nejde odložit... Nedoporučila bych každému... tohle si musí najít čtenář sám...
Seriál za mě lepší...za tu řeckou atmosféru určitě...